kniha_je_laska
komentáře u knih
První krev
Angela Marsons
Wow, tenhle prequel byl skvělý, za mě bylo parádní přečíst si, jak se Kim a její tým potkali poprvé, řešili svůj první případ a zároveň se nějak snažili blíž poznat ostatní. V tomhle díle je i pár kapitol, které jsou vyprávěny z úhlu pohledu jednotlivých členů týmu, díky čemuž byly postavy čtenáři ještě bližší, jelikož mohl víc poznat jejich myšlenky, motivy, charakter....
Dawson byl arogantní až hrůza, přestože se později párkrát blýsknul a naštěstí si nakonec pár věcí uvědomil. Bryant je přesně takový jako v dílech, které jsem četla a Stacey nedávno složila zkouška, díky které povýšila a teď ji čekaly nové zkušenosti. Zároveň by chtěla, aby ji v novém týmu měli rádi, a nechává si díky tomu líbit některé věci, které by neměla, ale k tomu dojde sama. Tihle všichni mají pracovat pod Kim, která vystřídala už většinu stanic v okolí a kterou předchází její pověst. A šéf Woody? Upřímně jedna informace mi docela vyrazila dech, celkem by mě zajímalo, zda se to Kim někdy dozví, nebo ne.
Nečekané přiznání
Lisa Regan
Detektivové jsou přivoláni k mrtvému tělu na místo, kde bydlí jejich kolegyně Gretchen, kterou ale nemohou najít. Neví, co si mají myslet. Josie věří, že všechno je jinak, než jak to vypadá, ale je jednou z mála. Nezbývá jí nic než se pokusit zjistit pravdu o tom, co se stalo, dřív než její nový šéf vydá na Gretchem zatykač.
V příběhu se sem tam objevuje pár kapitol z minulosti, kdy došlo k několika zločinům. Při čtení jsem tušila, že to nějak musí souviset s případem, ale upřímně jsem si nepředstavila, jak hodně to souvisí. To, o co konkrétně šlo, mě vůbec nenapadlo.
Bylo to naprosto parádní Mně to tak chytlo, že jsem to měla přečtené hrozně rychle, protože jsem potřebovala prostě vědět, jak se to vyvine dál
Vesnice
Kristýna Trpková
4,7
Před lety se v jedné vesnici postupně během let ztratily tři chlapci, které se nikdy nepodařilo najít. Teď, o pár let později, se případ znovu otvírá, když se kousek od vesnice najdou ostatky malého lidského těla….
Mně osobně se druhý díl líbil víc než Stvůra. Velkou zásluhou na tom mají kriminalisté, kteří se chovají jinak než předtím a je to posun k lepšímu, nehledě na to, že jsou už sehraní a pracují jako tým. Děj se časově odehrává tak rok a něco po prvním dílu, takže už společně něco zažili a vyřešili, ale teď dostanou případ, který dostal na kolena i starší kriminalisty. Případ pohřešovaných dětí, který před lety uvízl na mrtvém bodě, ale teď se znovu otvírá, protože jednoho pohřešovaného chlapce našli a je tedy možnost zjistit, co se tenkrát stalo, ale i tak jim případ dá z vícero důvodů zabrat. Tady nebylo tak snadné určit vraha jako předtím, já jsem ho neodhadla. Rozuzlení případu bylo pro mě překvapením, skoro až šokem. Trochu jsem si říkala, že mě mrzí, že se to v jisté věci nedotáhlo do konce celé a Lauřin šéf nedal na její instinkt, aby zkusili zjistit ještě něco.
Navíc Laura řeší i nějaké osobní věci, které jak se ukáže souvisí s tím, co jsme o ní zjistili v prvním díle, a nakonec se ukáže, že má tajemství, které souvisí i s Davidem. Bohužel jakmile se to provalí, tak je jasné, že nic nebude jako dřív. Sama jsem zvědavá, zda to nějak vyřeší. Doufám, že ano. Bylo mi Davida líto, furt jsem si říkala, že Laura měla ještě nějaký důvod, který mu řekne a trochu ji to obhájí, ale pokud ano, tak tady k tomu nedošlo.
Ďábelské hry
Angela Marsons
"Svět je nebezpečné místo pro život, ne kvůli lidem, kteří páchají zlo, ale kvůli těm, kteří to vidí a nic nedělají."
.
.
.
Letos objevená autorka. Je to teprve druhá kniha, a obě se mi moc líbily. Tady jsem si nečetla anotaci, takže jsem nevěděla, o čem to bude, tím větším překvapením pro mě příběh byl. Děj mě vtáhl od první strany a nepustil až do konce.
Hned na začátku tolik událostí- zneužívání dětí, zločin za znásilnění, vražda... - které vyžadovaly pozornosti a okamžitě upoutaly.
Tady se odhalily další podrobnosti o Kim Stoneové, jejím životě, povaze. Upřímně se mi líbí. Zažila hodně věcí, které by některé položily, ale snaží se jít dál. Ví, jaká je, zná svou povahu. Věří svým instinktům a následuje je, přestože nikdo jiný tam nic nevidí. Moc se mi líbilo, co udělala pro (Barneyho. U toho jsem byla dojatá.
Vesměs je to detektivka, kde se řeší opravdu těžké věci, a přestože jsem chtěla furt číst, abych věděla, jak to bude dál, tak jsem taky potřebovala po určitém úseku na chvíli přestat, abych to mohla zpracovat a srovnat si sama, co jsme se už dozvěděli.
Autorka zahájila psaní tohoto dílu s cílem představit povahu skutečného psychopata. Manipulace, která se v tomto dílu objevila byla až děsivá.
Moc se těším na další díly série
Ďáblova cesta
Robert Bryndza
Moje třetí kniha od autora, první s Kate jako s vyšetřovatelkou.
Autor píše moc pěkně. Kniha má krátké kapitoly, které přímo pobízejí k dalšímu čtení.
Vraha a to co se přibližně stalo jsem tentokrát uhodla správně, což mi udělalo radost. Určitě si přečtu postupně všechny knihy, které od Bryndzy vyšly a ještě vyjdou. Moc pěkná detektivka
Temné hlubiny
Robert Bryndza
Tady jsem si tentokrát vraha neuhodla, ke konci byl překvapivý zvrat v ději. Kniha se mi moc líbila
Kavárna v Kodani
Julie Caplin
První kniha od autorky - už dlouho plánovaná, že si ji přečtu. To je tahle kniha s obálkou, která se mi od začátku opravdu moc líbí. Okamžitě si pod tímhle obrázkem představím zimu, deku, svíčku, horkou čokoládu a knihu – a proto ji čtu v létě, když je 30 stupňů, že? No, to nějak nevyšlo
Nicméně tohle se skvěle četlo, stránky ubíhaly jako nic. Za jeden den jsem slupla půlku knihy, ani jsem nevěděla jak. Jistě hodně věcí z děje člověk dokáže předvídat, ale jak jsem si u toho odpočinula? Na mě úplně dýchla ta uvolněná nálada, to jejich hygge a já jsem si knihu skvěle užila. Prostě mi sedla do nálady. Postavy byly skvělé, líbilo se mi, že postupně se otevřely a ukázaly, že je v nich víc, než se na první pohled zdá.
V Kodani jsem nikdy nebyla (třeba jednou), tak bylo skvělé ji poznat aspoň takto, a to ani nemluvím o těch jídlech, které tu byly popsané. Mňam. Mimochodem někdo odsud z vás mi radil, ať ke čtení mám připravené nějaké mlsání, znovu děkuji za tu radu, bylo ho třeba
Na ostatní knihy autorky se určitě podívám a už teď se na ně těším.
Stvůra
Kristýna Trpková
Moje první setkání s autorkou a zároveň má první přečtená česká detektivka.
Četlo se mi to dobře, bylo to poutavé. Líbilo se mi sledovat, jak hledají stopy a dávají si vše pomalu dohromady. Přestože tip na vraha jsem měla celkem brzy, tak tu bylo pár detailů, které měly zmást, aby si chvílemi nebyli čtenáři 100% jistí a pochybovali, zda pachatelem je opravdu tahle osoba, nebo ne.
Neřešil se tu jen případ, ale také jsme sledovali mezilidské vztahy na oddělení, které nebyly jen idylické a nesouviselo to s případem a napětím, aby dopadli vraha.
Jelikož je to první díl, tak jsem poznávala i hlavní kriminalisty. Laura je celkem workoholičku, a její kolegové ji moc nemusí. Adam je nováček, který přešel z jiné stanice. S Laurou se znají ze školy, kde mezi nimi i něco bylo, ale neskončilo to úplně nejlépe. Trochu mě na něm zaráželo, že byl často hrr, co se týče podezřelých a nepoučil se.
Zbývající díly si plánuji přečíst také.
Matčin hrob
Lisa Regan
U detektivek nečtu moc anotace, takže nikdy nevím, co mě čeká a jsem tak překvapená stejně jako vyšetřovatelé a můžu říct, že tady se toho dělo hodně. Tým je přivolán k místu,kde malí chlapci objevili kosti, které byli několik let zahrabané. Nikdo se nepohřešuje, tak tým neví, kdo ta osoba je, ale po prozkoumání těla se na ně usměje štěstí v podobě jedné vzácné vady, díky které by mohli zjistit totožnost. Jenže problém vyvstává ve chvíli, kdy systém jedno jméno opravdu vyhodí. Josie tomu nemůže uvěřit, jelikož osobu s tímhle jménem zná a ví, že nemůže být mrtvá tolik let. Objeví se nové otázky a je na Josie a jejím týmu, aby nešli odpovědi.
V knize se chvílemi střídají dvě časové linky - současnost a minulost, kde trochu víc poznáváme Josiino dětství.
Tohle byla paráda. Skvěle napsáno, to napětí, v některých scénách jsem trnula a doufala, že se to nějak obrátí. Bylo tu odhaleno několik velkých věcí, a některé z nich budou určitě důležité pro další díly. Bylo tu teda hodně postav, i nějaké přezdívky, a musela jsem dávat opravdu dobrý pozor, jinak hrozilo, že se v tom ztratím, ale jinak úžasný příběh, a já už mám zaškrtnuté, že si musím obstarat další díl.
Pohřbené kosti
Lisa Regan
4,8
Další díl s Josie a zjistila jsem, že už jsem v sérii za půlkou a moc dílů k přečtení už mi nezbývá
Tentokrát se případ osobně hodně dotýká Noaha a díky němu i Josie. Zatímco Noah se snaží nezhroutit a řeší všechny potřebné věci, Josie chce dosáhnout spravedlnosti a najít vraha, přitom se snaží být Noahovi oporou, což v některých situacích je těžké.
Co se týče samotného vyšetřování, tak to bylo zajímavé, přesto trochu zvláštní, že něco takového bylo tak dlouho tajemstvím, i co se týkalo některých zmizelých osob. Trochu jsem čekala nějaké rozuzlení i co se týče jedné osoby a jejího chování. Chtěla jsem vědět, co přesně měla za problém. Ale jinak jsem si čtení jako vždy užila a měla to přečtené za dva dny
Tichá modlitba
Angela Marsons
4,8
Byly uneseny dvě holčičky, které jsou nejlepšími kamarádkami a jejich rodiny jsou si velmi blízké. Až moc se to podobá nevyřešenému případu z minulého roku, kdy byly také unesené dvě holčičky, ale vrátila se jen jedna, zatímco druhá se nikdy nenašla. Rozbíhá se vyšetřování, kdy se Kim a její tým zároveň snaží blíž prozkoumat minulý případ, který vyšetřoval někdo jiný, zda tam nenajdou nějaké vodítko, ale zjišťují, že spousta informací chybí. Kim nechce ani slyšet o tom, že by to nemuselo dopadnout dobře, má v plánu zachránit a vrátit domů živé obě dvě. Začíná závod s časem...
Tohle byl opět skvělý díl, mám pocit, že jsou čím dál lepší. Kapitoly jsou krátké a mně osobně se líbí i postavy.
Jen jedné věci na konci jsem úplně nevěřila, nejsem si jistá, že by to bylo reálné, ale to byla drobnost a jinak se to četlo opravdu skvěle a už se těším, až si přečtu další díl
Vánoční koleda
Charles Dickens
Cesty lidí předznamenávají konce, ke kterým dojdou, když na nich setrvají," pravil Kolenovrt, ,,ale když onu cestu opustí, snad se změní i konce, ke kterým dospějí."
.
.
.
Vánoční koledu znám zfilmovanou v kreslené verzi a líbí se mi, letos jsem si řekla, že si ji i přečtu a když jsem viděla tohle krásné vydání, které letos vyšlo, tak jsem si ji koupila i do své knihovny.
Je to krásný příběh s velkým poselstvím. Tuhle knihu by si měl přečíst asi každý, či ji aspoň vidět v TV
Pohřbená pravda
Angela Marsons
Po delší době jsem se vrátila ke Kim. Tenhle díl je trochu jiný oproti ostatním tím, že zde Kim nevyšetřuje případ se svým týmem, ale má spolupracovat s člověkem, se kterým se nemusí, i když bývali kolegové, zatímco její tým má vyšetřovat sólo a ji jen informovat. Ale jak už to bývá, tak nepůjde vše úplně hladce.
Hlavní téma případu této knihy – rasismus, nesnášenlivost všeho odlišného – by se mělo probírat, aby už nikdy k některým zločinům nedošlo. Nebudu lhát a přiznám, že číst některé věci bylo náročné, ale i tak jsem se nemohla odtrhnout a musela číst dál. Doporučuji.
Otevřený hrob
Angela Marsons
4,9
Tým má jet za „odměnu“ na místo, kde se zabývají výzkumem, jak jednotlivé vlivy (hmyz, voda,…) účinkují na rozklad těla. Jenže tam je jaksi objeví víc mrtvol, než by tam mělo být a tak začíná vyšetřování nového případu. Nečekaně se později Kim ve svém volném čase, kterého moc nemá, zabývá ještě jedním odloženým případem, který jí vrtá hlavou díky reportérce Tracy.
Tohle bylo opět skvělé čtení. Vůbec jsem pachatele neodhadla, vyvrcholení děje jsem si užila. Moc se mi líbilo, jak postupně všechno zapadlo do sebe jako dokonalé dílky skládačky. Kim má skvělé instinkty, na které se spoléhá a je to dobře.Bylo tu pár pojmů, informací, díky kterým jsem si musela nějaké části přečíst znovu, aby mi vše sedělo a chápala jsem všechny drobnosti, ale jinak se to četla dobře. Těším se, až se dostanu na další díly s ní :)
Skříň plná Diora
Natasha Lester
Upřímně jsem nevěděla, co od téhle knihy čekat, zda se mi bude líbit, jak se mi bude číst. Hlavně kvůli tomu, že knihy z období války nečtu, tak jsem sama na ni byla zvědavá a víte co? Bylo to skvělé čtení.
Děj je rozdělen do dvou časových linek. První v minulosti v období druhé světové války, kdy je příběh o pilotce Sky a několika jejích přátelích a druhý v současnosti, kde je hlavní hrdinkou Kat, která zjistí, že její babička má v Anglii dům, o kterém ani nevěděla, a co víc, ve skříni v tom domě najde 65 šatů od slavného návrháře a neumí si představit důvod, proč jí o tom babička nikdy nic neřekla. Mají tyhle dvě linky spolu něco společného? A pokud ano, tak co? Na tyhle otázky a spoustu dalších se odpovědi čtenář dozví v knize.
Zezačátku mě víc bavila linka o Sky, ale později se mi už líbily obě dvě. Tyto linky se po pár kapitolách střídají a většinou každá odhalí něco, na co pak druhá linka, která ji vystřídá, naváže.
Příběh o obětavosti, silných přátelstvích, neuvěřitelné lásce, předsudkách a bojování proti nim a spoustu dalšího - to vše lze najít na těchto stránkách.
Risk
Elle Kennedy
,,Vypadá to, že mi Jake Connelly právě vyhlásil válku."
Uuu, tohle bylo skvělé. Na Brennu a Jaka jsem se hrozně těšila. Po jejich setkáních v jedničce bylo jasné, že to mezi nimi úžasně jiskří a jejich příběh bude super. A bylo to tak.
Líbila se mi povaha obou hlavních hrdinů, oba dva byli sebevědomí, nebo tak aspoň působili. Věděli, co chtějí a šli si za tím. Nic si nedarovali, ale zároveň bylo vidět, jak se oboum ten druhý dostává pod kůži. Jenže ti dva by se vůbec neměli stýkat, jelikož Brenna je dcerou trenéra briarského týmu a Jake hraje za tým soupeře, je tedy jasné, že se spolu utkají v zápasech, kde půjde o postup na mistrovství a rivalita je obrovská.
Děj je trochu zahalen oblakem tajemství ohledně jednoho z hrdinů a čtenář se později dozví o co se jedná. Zároveň je tu řečeno i pár vážných témat. Dál ukázka toho, jak rychle se může něčí život změnit rovnou o 360°, z hvězdy být najednou na dně. Co všechno se může stát, když mezi lidmi zůstávají některé věci, které jsou nevyřčené a přitom by se o nich nemělo mlčet
Haka za lilii
M. K. Hardy
„Jasně jasně.“ Bylo vidět, že jí to šrotuje. „Kolik že vás po tom hřišti běhá?“ zeptala se najednou. Mělo by mi být jasný, že o naší hře nemá vůbec páru, ale stejně bylo vtipný, jak se zeptala. Jako kdybychom byli parta volů, co se honí za míčem. Měl jsem tendence se smát.
.
.
.
Od autorky je to má první kniha a byla jsem na ní moc zvědavá.
Nejdřív chci zmínit tu obálku, protože ta je nádherná. A líbí se mi ještě víc i kvůli tomu, že odpovídá ději, což se nedá říct o všech obálkách.
Do knihy jsem se začetla po pár stránkách a až do konce mě nepustila. Přerušit čtení a jít spát, když jsem si chtěla číst, co bude dál, mě stálo nějaké to přemlouvání sebe samé.
Střídají se tu pohledy, jak Lily, tak Alexe, což mám ráda, když to tak je.
Ben byl blb, to jeho chování. Musím říct, že to Lily vydržela dlouho, ale chápala jsem její pocity. Byli spolu už nějakou dobu, zezačátku ho omlouvala, že změnil práci, a tak nemá moc čas, jenže pak změnil i chování k ní a celkově, ale ona doufala, že to je jen přechodné období a pak se její Ben, do kterého se zamilovala, zase vrátí. Upřímně jsem čekala, co ten chlap udělá, že díky tomu její pohár trpělivosti a tolerance s ním přeteče
Do děje je tu zasazen i jeden zdravotní problém, který mě upřímně přiměl se nad ním víc zamyslet, jaké to musí být, jelikož nad tím člověk jinak asi nepřemýšlí, bereme to jako něco samozřejmého. Ale tohle trochu přiměje se nad tím zamyslet a být vděčný.
Sesterský vztah Mary a Lily byl úžasný. Bylo z obou vidět, jak tu druhou mají rády. A to, co Mary udělala s pokojem své sestry? Nádherný nápad.
Celý tým jsem si oblíbila, od hráčů až po trenéra. Moc hezky se chovali k Lily, jako ke členovi týmu. Některé to jejich dovádění, pošťuchování – živě jsem si to uměla představit.
Co se týče hlavních postav, tak Alexe i Lily jsem si oblíbila. Často mě jeden z nich něčím překvapil, pobavil - kniha se mi moc líbila a můžu ji doporučit
Železný plamen
Rebecca Yarros
4,7
U některých knih se snažím vyhýbat recenzím a pinterestu, abych si něco nevyspoilerovala, přesto mi neuniklo, že někteří psali, že je tento díl zklamal, nebavil je, začetli se až za dlouho, a tak jsem do toho šla trochu s obavami a víte co?
Začetla jsem se okamžitě, protože děj navázal hned tam, kde skončil a vyvíjel se směrem, který jsem nějak čekala. A to že byla romantická linka trochu utlumená, jak někteří psali, tak s tím ale každý musel počítat, když byl Xaden v posledním ročníku a jezdci hned po dokončení studia odcházejí, tak už z toho vyplývá, že nebudou spolu tak často jako ve Čtvrtém křídle (za mě i tak byly spolu nejvíc jak mohli a bylo to napsané dobře).
Draky jsem si zamilovala snad ještě víc. Tairn je frajer. Jeho činy a slova – to bylo úžasné. Hrozně jsem se bavila ve chvílích, kdy ho Andarna provokovala a brnkala mu na nervy.
Violet mám ráda už od prvního dílu, i když tady se chvílemi motala v kruhu, nejvíc ve svém vztahu a chování k Xadenovi. Její přátelé jsou úžasní, oblíbila jsem si je tady ještě víc
Vše dohromady, co se tu objevilo – nové postavy, různé zvraty a překvapení, změny a předměty ve škole, boje, výzvy, skrývaná tajemství– to vše dalo dohromady napínavý čtivý příběh, který mě bavil a nejsem vůbec zklamaná. Také přiznávám, že tento díl byl lehce drsnější než předchozí
Čekání na další díl bude hodně dlouhé. Předtím se člověk mohl aspoň uklidňovat tím, že už ví přibližné datum, ale teď pokračování snad ještě ani nevyšlo v originále
Pokrevní pouta
Angela Marsons
Když jsem otevřela knihu a viděla jméno, které tam bylo, říkala jsem si ,,Je to ona? Naše známá z jednoho z minulých dílů?" A byla to ona To samo o sobě slibovalo zajímavý příběh a taky že ano. Jen mi přišlo, že ji ve věznici vedení podcenilo. Bylo dokázáno, co udělala, nejspíš známo i jak, a oni jí nechali celkem dost volnosti a díky tomu hodně možností, jak uskutečnit svůj plán. To mi přišlo celkem nedbalé.
U tohohle dílu je důležité mít přečtené Ďábelské hry, abyste věděli, o co v příběhu jde. Celkové je lepší číst díly v sérii tak jak jdou po sobě
Do posledního dechu
Robert Bryndza
Ještě se mi snad nestalo, abych v jednom měsíci přečetla dvě knihy od Bryndzy. Teď jsem se pro změnu vrátila k Erice. Jelikož už od čtení téhle linky uběhla nějaká doba, - nehledě na to, že v téhle sérii jsem nechtíc přeskakovala, a tak mi někdy časová posloupnost dělá díky tomu trochu zmatky, - jsem chvíli pátrala, jak skončil předcházející díl (naposledy jsem četla Chladnokrevně, který je dějově až po tomhle), ale naštěstí jsem se celkem rychle zorientovala.
Eriku její nová práce moc nebaví, a náhodou se připlete k případu vraždy, kdy se najde zmučené ženské tělo odhozené v popelnici. Přestože na oddělení vražd už nepracuje, tak jí to nedá a vyšetřuje. Upřímně mi tohle celkem vadilo. Vím, že Erika nerespektuje nadřízené a dost často se s nimi dohaduje, ale aby se pletla do vyšetřování, když pracuje jinde? To už je trochu moc. Naštěstí pro ni – i pro ostatní – se později k vyšetřování může připojit. Podaří se jim to? Najdou vraha dřív, než se objeví další tělo?
Je to pro mě trochu jiné, když poslouchám některé popisy, myšlenky postav, než když to čtu. Takové více intenzivnější. Ke konci jsem trnula a ponoukala je, aby se zeptali na to či ono, aby se vydali tam a tam, a spílala jim, když to neudělali.
U vraha je tu pár detailů, které mi nesedí a některé věci nebyly objasněny, což je škoda.
Mossová se mi líbí, některé řeči, které prohodí jsou prostě něco.
