knihomolka27 komentáře u knih

(SPOILER) Kniha, co se vám dostane pod kůži :)
Hmmm.....tak si tak přemýšlím, jak tuhle knihu popsat. Ano nepopisuje se určitě snadno, každopádně mrazivější, bizardnější a tajuplnější knihu, aby člověk v téhle době pohledal. No, ta kniha je prostě výjimečná, o tom žádná - v některých případech je to výhra v těch ostatních už tak moc ne... a narovinu, některé scény zapříčiní to, že se vaše obočí bude při jejich čtení zvedat nepatřičně vysoko. Každopádně temné sestry mají určitě co nabídnout a ta jejich pointa na konci mi do toho dobře zapadala....zase se jedná o příběh, kdy vnímáme zase příběh z té druhé strany, tedy ze strany zrůd... i když je jasný, že taková Iris má ke zrůdě hodně daleko. Ale i tak je to sakra zajímavá postava ta Iris vám, řeknu.


Temné sestry, jak už asi každý po přečtení anotace a svérázné obálce dokáže odhadnout, nejsou knihou pro každého. Pořád se sice nejedná o čistě zvrhlou, nebo vyloženě JINOU knihu, ale v hodně věcech je specifická, záleží co je pro vás chování za hranou a co ne...protože pro každýho to může znamenat něco trochu jinýho. Za sebe můžu říct, že se kniha povedla. Bylo to zase trochu jiné a nepředvídatelné čtení, a navíc nehorázně čtivé a opravdu intenzivně napsané, hlavně co se vyvolání pocitů a popisu zápachu týče. Klidně bych si knihu za čas přečetla znovu......vlastně se mi líbila i víc než jsem očekávala.

1 12.04.2023

Velký palec nahoru...... je to odborné, profesionální, ale DÍKY BOHU - také velmi čtivé. A za to děkuji. Skvělá akorát detailní kniha, jako dělaná k příjimačkám na Vš.

1 10.04.2023

Baví mě číst knížky, díky kterým se zas naučím něco nového o starých, známých věcech nebo osobnostech. A taky mě baví se na dějiny koukat víc z komplexního hlediska, ne jen z pohledu osobností, vítězů válek ... ale prostě řešit i to, jak se žilo v té době normlálním lidem, jak vypadal takový každodenní život v tom či onom století. Myslím, že na tohle se celkem zapomíná, ale někdy jsou právě i ty nejobyčejnější věci, ty nejvíc zajímavé.

1 28.03.2023

(SPOILER) Pro mě o poznání lepší než první díl. První díl je za mě asi tak necelé 1,5 hvězdičky a tenhle za 2,5 hvězdičky.

I přesto, že můžu s klidným srdcem říct, že Sanctum je lepší než jeho předchůdce, neznamená to, že bych si to čtení nějak zvlášt užívala nebo, že by byl druhý díl povedená kniha. K tomu má tahle série opravdu hodně daleko...ale je to můj názor, takže mě za něj prosím neukamenujte.

Hlavní hrdinové jsou tu vlastně stejně sympatičtí, takže skoro vůbec...jako v jedničce. Nepřišlo, mi že by si prošli nějakým zvláštním vývojem, nebo tak, prostě se chovali vesměs stejně. Příběh sám o sobě byl slibnější, prostředí jarmarku a cirkusu bylo na poměry této série celkem atmosferické ... to jak se postavy infiltrovaly na školu, aby zjistili víc, bylo prostě fajn - né nějak zvlášt velké téma, ale v rámci možností to fungovalo. Vrátit se do minulosti doktora byl taky velmi prospěšný nápad, aspon o něj ted už můžeme říct víc než jednu větu, každopádně zase jeho postava sklouzla k tomu, že je to prostě zlý psychopat a hotovo. Protože proč by nás měly zajímat nějaké nejednoznačné postavy, že ano? Samozřejmě zase to jak naši sherlockové nacházeli ty fotky, důkazy atd. bylo zase tak trochu hloupoučký, ale pořád to všechno do sebe zapadalo líp jak v jedničce. Přišlo mi, že i autorčin styl už není tak unylý a je trochu víc barvitý a zajímavý. Nápad se sektou pokračovatelů, byl zase ok. nic světoborného, a celkem béčková záležitost, ale aspon to dává trochu smysl. V nějakých tématech se i člověk posunul dál....jenže když se nad tím tak zamyslím, tak ten cirkus tam byl z velké části zase jenom pro efekt a ty obrázky, bez kterých bych se klidně obešla, ale to by pak kniha neutíkala tak rychle. Ten cirkus tam mohl být propojený víc, a ne jen že tam kdysi dávno, žil nějaký naivní dědula. Danovy vize byly taky zajímavější než v jedničce, i když sem moc nechápala proč se tak moc bojí ducha zrovna malýho kluka, co mu ještě k tomu pomáhá.

Celkově to prostě bylo o dost zajímavější. K novým postavám jsem si teda vztah taky nenašla....to co se bude dít mě krapet zajímá, a už mi zbývá jen poslední díl, takže uvidíme, třeba to bude aspon ten lehký nadprůměr.

1 28.03.2023

(SPOILER) Já vlastně ani nevím jestli se to dá za mě zaškatulkovat do kolonky relax, ale pravděpodobně asi jo, protože jinak bych i přes mou kritiku neměla takovou chut se k tomuhle žánru vracet. Pořád si ale stojím za tím, že pokud chcete mnohem inteligentnější, zajímavější a po všech směrech lepší romantiku tohoto žánru tak sáhněte po rodince Bridgertonů. Pokud ovšem chcete svůj mozek úplně vypnout, jakože úplně mu dát tak na hodinu dvě dovolenou, tak sáhněte po Harleguinu. U některých příběhů z této edice však zůstává podstatně velké riziko, že se váš mozek z té dovolené už nevrátí protože nadobro uvízne v cukrové vatě sametových řečiček, naoko vroucích pohledech narcisovských postav a té nejpovrchnější romantiky, která kdy bude existovat, protože v těchto příbězích slovo láska paradoxně velmi často není nic jiného než slovo na papíře.


Tento příběh patří asi do toho lepšího průměru, ale jen tak tak se tam drží. Ten začátek byl za mě čistočistá bolest ze které by feministkám krvácely oči...a to z hlavní hrdinky, která čeká cituji skutečně na svého práce, a očekává, že za ní muž vyřeší všechny její problémy. Motiv svatby z nouze mě obvykle velmi baví, třeba v takovém filmovém Návrhu se jedná o naprostou klasiku, která velmi dobře reprezentuje tuto tématiku. Tady v tomhle příběhu mají naštěstí taky docela silnou motivaci, ale to zpracování je zase studená sprcha, ze které se vzpamatováváte ještě dlouho. A Popelčin ples tomu uhodil hřebíček na hlavičku, sice se mi líbí, že tam všichni narovinu řekli jakého partnera hledají, ale ta láska na první pohled mezi hlavními hrdiny opět přilila další tekutinu do mého kotle UŽ PROSÍM NE TY LÁSKY NA PRVNÍ POHLED. Mě jako ta tématika obyčejně tolik po nervech nešlape, ale všechno má svoje meze a tady je úplně zbourali....já to prostě nemůžu brát ani trochu vážně. Hlavně z pohledu Wynne, která hledá svého prince a je si hned na 100 procent jistá, že je jím člověk, kterého viděla 1 minutu a prohodila sním dvě slova...Kam se na ní hrabě Anna z Ledového království se svým jedním dnem . A ano, samozřejmě, ty lidé tam byly pro to, aby tam našli někoho...ale i tak povrchnější ples jsem v knihách snad ještě nezažila...někdy si říkám, jak bych byla ráda, kdyby se pak z oněch tajuplných, temných mužů, ze kterých jsou hrdinky paf už po třech vteřinách, vyklubali nějací psychopati. To by potom možná ženy přehodnocovali volbu, začít vztah s někým o kom absolutně nic nevím. No prostě celé mi to přišlo k smíchu s tím plesem a už mě vážně štve, jak jsou v těch knihách všichni naprosto krásní a bezchybní, akné na ně....


Jako tu knížku jsem přeskakovala, jejich snatek opět v tom baráku na plese, mi přišel vlastně celkem smutný, ani nevím proč. Což asi nebyla ta emoce, kterou to ve mně mělo vyvolat. Svatební noc byla jedna z nejnudnějších, co jsem v tomhle žánru četla. To s dětmi se mi vlastně celkem dost líbilo, že má Wynne celkem dost velkou motivaci, a celkově z toho mohlo vzejít hodně fajn scén, což se nestalo, jelikož děti byly zase generické bytosti co po celou knihu velebily Jakea, jako kdyby bez toho zamindrákovanýho chlápka nemohly žít. Hlavní hrdinka mi tu přišla hrozně otravná, prostě taková nejvíc plochá Disney princezna co jenom čeká na svého prince. A ten konec zase ten největší náběh na cukrovku......

Verdikt: Budu hledat dál jestli náhodnou bude existovat Harlequin knížka, které dám aspon tři hvězdičky.

1 18.03.2023

(SPOILER) Jedná se o fajn mysteriozní jednohubku, horor ani tak ne, spíš bych to nazvala jako takovou lehce znepokojující knížku, sem tam s malým záchvěvem mrazení...ale určitě jsem četla i hororovější knížky.

No s touhle knížkou i přesto, že se mi jako celek líbila, mám přeci jen trochu problém. Nebo spíš jsou tam věci vyvolávající asi zbytečně moc otázek za mě - To s Heloise na konci mi nedávalo vůbec smysl, nevím no.....žádné vysvětlení ani náběh, proč ta stará divná babča chtěla pořád Adama líbat, to taky nechápu...nebyla ona nějak posednutá Heloise, nebo já nevím, mě to prostě nedává smysl. A jako chápu ona ta knížka má takové jako lehce smyslně kořeněné pasáže, kdy si manželé užívají techtle metle tam a tam, nebo vzhledem k té historii nahých karnevalů - ono i v téhle době se tam na můj vkus zbytečně moc svléká. No prostě chci tím říct, že ta kniha byla občas tak jako zajímavě okořená, pokud se budu vyjadřovat trochu víc abstraktně. Adam a jeho pomalé probouzení z celibátu má chut dráždivé skořice, se zajímavě trpkou chutí a přitom tak smyslnou, že je možná někdo v domě špehuje při ,, nepravostech", ta linka s paranoidním Adamem jenž začne podezírat vlastního syna, možná z vraždy je jako silný, hořký pelyněk a bolehlav, jenž vám nedá spát...a co pak třeba chut soli připomínající všeobjímající moře, děsivě ledové i konejšivě osvěžující obětí. No a celkový motiv kniha - jak už název napovídá - Neohlížej se....jít dál, naučit se žít znovu, vážit si toho čeho máme, a radši nevyhrabávat kostlivce ze skříně at jsou sebehorší...protože jít dál, znamená neohlížet se zpět, neznamená to, ale bohužel, že zapomenete...konec opět takový nejednoznačný, ale to bylo fajn.

1 25.02.2023

(SPOILER) Musím si tady postěžovat - psala jsem nehorázně dlouhou recenzi a smazala se mi, takže to vezmu rychle.

Hlavní hrdinka - prostě skvělá, dospělá na svůj věk. Vadila mi sice její posedlost Nikolajem, ale jako chápu, jako jediný se tam k ní choval dobře a byl přece hezký ne. Nehledě teda na to, že to byl vcelku blbec. Aspon za mě. Bavili mě její myšlenkové pochody, trefné, plné černého humoru a sarkasmu. Takže za mě hlavní hrdinka asi nejsvětlejší bod knihy.

Internát - dobrá atmosféra, slušně popsané prostředí. Prostě ok.
Spolužáci - nemůžu, prostě je nechápu a asi nepochopím. Měli by je zavřít, všechny.
Meg je strašná, chladná kráva. Pink je vyloženě brutální mrcha. Bastian je zkrátka plastovej Ken s blbýma kecama. A ty ostatní jsou jen tupé ovce, snad ještě krom Emílie.

Romantická linka - Nikolaj, nebo jak se ten kluk jmenuje - je pro mě postava bez šarmu nebo charisma. Možná není tak hrozný jako ostatní, ale mě to i tak nestačí. Je to dost velký zbabělec a tupon. Romantickou linku jsem vůbec neprožívala, a byla bych radši kdyby tam nebyla.

Námět a příběh - za mě pecka, provedení je už o něco horší viz. ten trochu drhnoucí konec. Ale je to pořád dost zajímavé - historie se opět opakuje a hlavní hrdinka je ted na řadě. Jen mě celkem pobavilo, jak ti pitomci nedokázali ani vymyslet nic nového a jen se opakovali, opravdu velmi kreativní. Kiřin deník - lehce znepokojující, v mnoha ohledech, ale jinak ok.

Konec - úplně nevím proč tam vypatlaná Sona na tu střechu vlastně lezla, to chtěla teda Julu shodit? nebo po ní chtěla hodit jen tu cihlu? Jak velký podíl měla teda ona partička na smrti Kiri? A to s Nikolajem, jak pro něj jel Iri až do nemocnice - jako ty holky už by musely tak 20x spadnout, než on by se vrátil z nemocnice a zpět. A to, že je jde zachranovat kluk s nějakou skoro až smrtelnou nemocí - to prostě vyzní hodně špatně. No konec je prostě celkem o ničem. A úplně nevím jestli je dobrý nápad na tom pekelném místě zůstávat.

Závěr: Vlastně je to lepší a dospělejší než bych čekala. Je to napínavé, velmi dobře se to čte a bavilo mě to.

1 06.01.2023

(SPOILER) Jako na rovinu moje oblíbená klasika to asi nikdy nebude. Je to sice krátké a hezky čtivé, a chápu a líbí se mi co tím chtěl autor říct. Ale přeci jen to ve mně nezanechalo žádný větší dojem, jako třeba z jiných klaických knih.

Takže co víc dodat... doslov na konci knihy hezky vysvětluje co tím autor chtěl vlastně říct. Že ten příběh je prostě víc, než jen o tom, že se někdo chce s někým vyspat. Máme tu opět nastavení nějakého zrcadla společnosti s jejich nešvary, které se nevyhýbají ani lidem nejsvětějším viz. třeba pan fráter...jako ten byl dobrej. Jinak musím říct, že Lukrécie byla celkem rozumná a sympatická, což u žen v těchto knihách nebývá moc obvyklé....a vlastně se jí ani nedivím, že si pak milence nechala. Mikula je typický pablb, a ti ostatní co jim pomáhali to dělali, asi z nudy, pro prachy, nebo kvůli přátelství, nevím. No prostě znova už si to nepřečtu, do divadla bych na to taky nutně nemusela.

U těchto knih mě stejně nejvíc fascinuje jak jsou ty vztahy a všechno vlastně pořád stejné, stejné jako byly před 100 lety, 250 nebo i 500 lety. Některé věci se prostě nemění a at už třeba s minulými generacemi nemáme zas tak moc společného, tohle vždycky společné zůstane. Jako provázaná šnůra, která nás vždycky bude spojovat napříč staletí skrz : lásku, nenávist, vášen, zradu, přátelství. Je to prostě krása.

1 08.12.2022

(SPOILER) Post apo je jeden z mých vůbec nejoblíbenějších žánrů a troufám si říct, že už toho mám z tohohle tématu načteno dost. No a Monument je určitě skvělá kniha, pokud i vy jste nestárnoucími fanoušky tohoto žánru, tak by vás určitě neměla minout. Už jenom proto, že je velmi čtivá a překvapivě i celkem originální...ale o tom až později.

No, kniha zpočátku působí hodně dětsky, hodně věcí je tam načatých ale nikdo se nezaobírá vysvětlováním. Co je to za chemikálie co lidi mění v monstra? Proč by něco takového někdo vytvořil? atd. Začátek je teda dost zrychlený, máte pocit, že je všechno hrozně rychlé a na nic pořádně není čas....ale od té chvíle kdy začínají žít v supermarketu je to z každou stránkou lepší a lepší, a dospělejší a dospělejší. Bavilo mě to moc číst. Deane mi zezačátku přišel takový průměrný, nezajímavý, ale pak jsem pochopila, že to byl asi záměr, protože to je prostě průměrný člověk, ani hrdina, ani pitomec něco mezi...a člověk se s ním dokáže ztotožnit. Ale nakonec i Deane mi přirostl k srdci, ikdyž je to pořád tak trochu nouma, ale už se z něho stává výraznější postava, a vlastně se mi líbí, jak bez řečí udělá to co je třeba, to jak s dětmi vaří a vlastně i všechny ty jeho neúspěchy jako neopětovaná láska k Astrid, to že je skupina nula, a občas se chová jako stalker. No je to prostě fajn kluk, a věřím tomu, že ho tahle zkušenost opravdu hodně posilní. Takže já být s nimi v tom supermarketu tak se s Deanem bavím určitě hodně a i bych mu věřila, je to skvělý týmový hráč.

Překvapilo mě jak tam vlastně Astrid byla málo, a vlastně mi to přišlo i cool, jelikož to bylo takové neočekávané stejně jako to její těhotenství. Takže ano, kniha má hned několik originálních nápadů a žije si svým vlastním životem a jen nekopíruje už zaběhlé věci v tomto žánru.

Co se týče ostatních postav - Sympatizovala jsem s Nikem, vlastně se mi ze všech kluků zamlouval určitě nejvíc. Dokážu si představit jak to pro něj všechno muselo být těžké, dělat nepopulární rozhodnutí, všechno promýšlet a o všechny se starat. Niko je prostě skvělá postava a u něho by mi bylo fakt líto, kdyby umřel. Ostatní kluci byli nakonec taky fajn, Jake je sice trošku slaboch a pitomec, ale není zase debil, takže je to ok....s B to už bylo horší, ale nakonec byl taky v pohodě. Líbila se mi tam ta linka s Josie, která je zezačátku nepoužitelná, ale potom se sebere... a jo Josie mám ráda, občas mi lezla na nervy, ale nakonec si myslím, že je to hodně rozumná a hodná holka. Alex byl na mě až moc velký génius, a malé děti byly roztomilé a otravné zároven.

Konec mě taky překvapil, a nutí mě to číst dál. Což se mi nelíbí, jelikož je doma nemám, nejsou ani v knihovně a s tou dostupností v obchodech je to teda na bodu mrazu. A přitom si myslím, že je škoda, že zrovna tahle série tak jako zanikla....aspon první díl má určitě co nabídnout, a na to, že se to celé odehrává jen v supermarketu tak mě to fakt moc bavilo číst, a to tam ani nemuseli řešit základní věci co v těhlech post apech řeší...jako nedostatek jídla a vody, ale i tak to bylo napsáno poutavě, že vás to prostě bavilo číst a měli jste pocit, že se tam pořád něco děje a je to důležité. Pokud i ostatní díly budou takové , tak budu sérii hodnotit určitě nadprůměrně, ale uvidíme. Myslím, že v dalším díle se autorka může pořádně vyřádit, tak uvidíme jak to dopadne.

1 29.11.2022

Dcera Zimy je velmi podmanivě napsaná kniha. Postavy at už hlavní nebo vedlejší jsou opravdu velmi dobře napsané. Zamilovala jsem si Moranu, Stína, Jadwiga byla ohromně cool postava, Petr i Erik byli také velmi zajímavé mužské charaktery. Musím se teda přiznat, že Vesna mě krapet vytáčela a přišlo mi, že se mnohdy chovala neskutečně naivně.
Oprvadu moc mě to bavilo číst, musím smeknout, že je to i celkem dost originální....někdy se mi to líbí někdy ne, třeba se mi nelíbí, že postavy, které mohli být vedlejší a oblíbila jsem si je, se prostě vypařily a už v knize nebyly. ALe jinak je tu opravdu hodně zajímavých zvratů, které bych nečekala.

Mytologie je tu skutečně skvěle napsaná, ale nemůžu se ubránit dojmu, že bych přeci jen těch nestvůr a bytostí tu mohla mít víc, ale jako rozjezd k dalšímu pokračování je to opravdu velmi ucházející.

1 20.11.2022

(SPOILER) To jsem si tak jednou šla do knihkupectví a ono BUM....z regálu novinek na mě shlížel Temnyj, neboli Alexandr a jeho komiks, a já jsem byla v koncích, jelikož pro sérii Griša a obzvlášt pro Temnyje mám takovou menší slabost.....takže jsem komix čapla, sedla si do čtecího koutku a za půl hodiny nebo kolik to bylo jsem měla knihu přečtenou.

Ze začátku jsem si říkala...no je to ok, je to zajímavý, pěkný, hodící se kresby, ale pořád mě to nechávalo tak nějak chladnou a libovala jsem si, že si knihu přečtu jako správný škudlil rovnou v knihkupectví a nebudu si jí muset kupovat...jenomže pak jsem četla dál, a čím dál tím víc to prožívala, dokonce až tolik, že jsem si nevšímala kolik zaměstnanců knihkupectví kolem mě prošlo se zdviženým obočím a tichou otázkou - Co sem leze když si nemá na to si to koupit? Pravý knihomol ale pochopí, jak je frustrující utratit přes 399 za knihu, která se vám moc nelíbí....no prostě mě kniha chytla a najednou jsem pochopila, že je dobře, že něco takového vzniklo, že je i fajn, že je to komiks...a pro mě jako fanynku tohoto komplikovaného muže je to i jakási menší obhajoba, pro ty co ho měli nebo mají pořád jen za padoucha...po přečtení se člověk do postavy Temnyje dokáže velmi dobře vcítit a pochopit ho, zároven jsou tu i náznaky, které předpovídají jeho budoucí selhání...jako důvěřivost, vliv jeho drsné matky na jeho samého....příhoda s Annikou je pomyslnou třešničkou a událostí, která by musela hnout žlučí i toho nejotrlejšího kritika této postavy...pořád si stojím za tím, že Alexandr je výplodem ne své vlastní chamtivosti, nebo špatných vlastností, ale všech těch lidí co se ho neustále pokoušeli a pokouší zabít...myslím, že jen málokdo si z toho universa umí představit jaké to je...proto jsem vždycky měla vztek na ty Griši co v paláci pořád jen fnukaly jak mají střídmé jídlo, a že musí nosit kefty a jak musí bojovat atd.....jako nevím co by říkaly, kdyby byly v situaci jako byl většinu svého života Temnyj, který musel neustále utíkat, nikam nepatřil, neměl skoro žádnou ochranu, doslova každý ho chtěl zabít....nesnáším jednostranné myšlení a vždycky v Griše mi přišlo, že se nikdo nedokázal do té postavy vžít, proboha co je na tom tak těžkýho..zrovna do něho. Já neříkám, že je to svatoušek, to vůbec, ale k většině zlých věcí co udělal ho dohnal svým jednáním někdo jiný.....někdo vás chce zabít, tak zabijete vy jeho....to není vražda, ale sebeobrana, chcete, aby griši nezažívali ty zlé věci jako vy, tak jim poskytnete domov za to, že budou bojovat za vaší a jejich svobodu a oni místo toho budou fnukat, že to jsou nevolníci....tak jděte ven a brante se samy a uvidíte jak dlouho bude trvat než vás někdo sejme.

No asi není těžké pochopit, že mám pro takovéto šedé, neboli nejednoznačné charaktery slabost, není to tak, že bych podporovala násilí nebo vraždy, ale jde o to, že se domnívám, že ve svém jádru jsou všechny tyto postavy dobré.... zároven nechci říct, že za všechno zlé co se jim stane může jen společnost kolem nich...stejně jako v případě Temnyje v tom může figurovat velmi silný pocit strachu a z toho pramenící touha po neustálé kontrole a moci...chci tím jen říct, že tyto postavy pro mě vždy budou velmi zajímavé a jejich temná aura mě bude vábit k jejich prozkoumání...a myslím, že tato kniha je skvělým případem toho, jak můžete divákům nebo čtenářům ukázat jednu z epizod života postavy, která vedla k jednomu velkému rozhodnutí v budoucnu, a tady to na mě působilo dobře a líbilo se mi, že ten příběh byl komorní a nesnažil moc skákat v časových rovinách nebo tak...
Takže za mě velká spokojenost, nakonec jsem si knihu přeci jen koupila, ikdyž jsem nemusela, což podle mě asi vypovídá o všem. Jsem ráda, že jí mám jako malý klenot ve své knihovně, určitě se k ní zase vrátím a těším se až k ní konečně přebyde i zbytek z grišovské série....Prosím at se ta scéna s jezerem dostane do seriálu, to by bylo naprosto epický

1 30.10.2022

(SPOILER) Opět nehodnotím hvězdičkami.....
Kniha mi nesedla, a rozhodla jsem se jí nedočíst. Celé je to o posedlosti jednoho muže jednou ženou, která ani neví, že dotyčný kdy existoval. Nebylo pro mě moc příjemné to číst, uznávám, že autor umí vytvořit zdání skutečně živoucího města s jeho obyvateli a popisy dokáží být věrohodné, ale opět to pro mě není dostatečně čtivé a přitažlivé. Očekávala jsem knihu podobnou motivům Agáty Christie což tohle nebylo...neříkám, že je kniha špatná. Možná, že i v tom jak je jiná je vlastně zajímavá...ale nevidím důvod číst něco, co vás moc nebaví a kde jsou postavy na kterých vám vůbec nezáleží. Jako on hlavní hrdina není jen černobílá postava což je dobře a člověk tu jeho posedlost i chápe, ale to nemění nic na tom, že je to sakra otravný....a od tý scény kdy vyhodil svýho křečka, jenom protože se ta holka zmínila, že je nemusí....tak to jsem o něj ztratila zájem úplně. Za mě prostě krok vedle s touto knihou, vlastně jsem jí asi ani pořádně nepochopila, jak to teda vlastně bylo...ale nebudu se tím prokousávat, na to mám doma až moc jiných knih na čekací listině.

(SPOILER) Asi to nebude dávat úplně smysl, ale tato kniha je moje první kniha z Měsíčních kronik...což samozřejmě znamená, že jsem Levanu brala prostě jako postavu, bez znalosti toho, kým je v sérii - krom toho, že tam má cejch záporačky. No a musím říct, že oproti Bez srdce a srdcové královně mi Levana přijde paradoxně jako daleko větší záporačka než právě Srdcovka, i přesto, že obě mají celkem podobné motivy svých příběhů - touží najít své místo ve světě, touží po lásce i přes jejich odlišnosti a nebojí si ušpinit ruce. Ale hlavně byly doby, kdy byly paradoxně jednimi z nejkladnějších postav v jejich příbězích. O to víc je to samozřejmě smutnější....věty typu kdyby pronásledují na každém kroku, a člověk si vlastně říká, že stačilo opravdu málo, a všechno to mohlo být jinak....proč prostě nemůžeme číst knihu o nějakém záporákovi, kterého můžeme hned jednoduše nenávidět?

Levanin příběh je velmi zajímavý, autorka opět propojuje starou známou pohádku s prvky nejen moderní doby, ale také přidává své vlastní linky příběhu, které se bravurně napojují na ten, který už známe a vzniká tak opravdu velmi zajímavý a originální koncept. Díky této knize dokážeme víc než z jakékoli jiné pohádky o Sněhurce pochopit Laveninu posedlost krásou, její vztah ke Sněhurce atd - v pohádkách se v tomhle do hloubky moc nejde, ale tady to máme všechno hezky propojené a vysvětlené, a hlavně to dává v rámci příběhu smysl.

Co víc dodat? Kniha mě určitě navnadila k přečtení série, jelikož se chci určitě dozvědět víc o tom jak to pokračovalo s Levanou, jestli potom všem došla svého vykoupení, co se stalo se Selene atd. Opravdu mě to zajímá a už se těším až se vrhnu na první díl série.

Úplně na závěr chci říct, že autorka dokáže skutečně napsat velmi pozoruhodné a živé charaktery, které se povznáší nad typickou pohádkovskou jednoduchost a plochost - obzvlášt pak jí to jde u záporných postav a jejích osobních příběhů, které v sobě vždy kombinují skvěle vykreslené prostředí a konečně hlubší sondu do nitra postav. Opravdu mě to moc baví číst, a pokud autorka napíše ještě další takový záporácký příběh, tak si ho nenechám ujít.

Na závěr se neubráním menšímu srovnání s Bez srdce - Nejkrásnější je samozřejmě daleko kratší, a možná i proto, na mě Bez srdce působilo jako příběh daleko víc komplexně a uceleně a i to prostředí mi přišlo daleko víc rozpracované, ale možná sem i vůči té zemi divů kapánek zaujatá, takže tak....

1 12.09.2022

Velmi dobře i poutavě napsaná kniha, kterou můžu doporučit nebo skoro až musím milovníkům tohoto žánru. V knize je mnoho zajímavostí, tipů na autory a díla, ale hlavně zamyšlení nad stereotypy v detektivkách, čím se liší detektivky Zlatého žánru s těmi současnými? je vlastně detektivka pokleslým žánrem? Proč jsou detektivky paradoxně oddechovým čtením? Co všechno má vlastně dobrá detektivka obsahovat? Proč některé detektivky nadčasové a jiné ne. I Agátha Christie má své odpůrce. Potřebuje Sherlock svého Watsona? Čím se liší Americký meziválečný styl detektivek s tím anglickým? A mnoho dalšího.....Opravdu skvělé počtení.

1 30.08.2022

(SPOILER) Já vlastně mám trochu problém tuto knihu hodnotit. Na jednu stranu ocenuji celkem originální a neotřelý nápad, na druhou stranu m tahle kniha skoro vůbec nebavila.
Téma bankovních lupičů, kteří shodou okolností mají za rukojmí jednu z největších a nejpřekvapivějších podfukářek mi přišlo opravdu hodně zajímavé a přitažlivé, ale to zpracování mi nějak nesedlo. Nedokázala jsem se moc ztotožnit nebo si oblíbit hlavní hrdinku natož její kamarády, retrospektivní pasáže s identitami byly zajímavé a určitě nejčtivější, ale i tak jsem z toho nebyla nijak odvařená. Já nevím no...mně prostě kniha příliš nesedla, hodně těžko jsem se tím prokousávala, styl psaní mi přišel strašně rozvleklý, vadilo mi, že tam bylo hodně hovorů o ničem a nebo stále o tom samým, chvílemi mi přišlo skoro až směšné jak z hlavní hrdinky všichni dělali to největší tajemství ever... každopádně některá témata co tam jsou, mi přijdou hodně zajímavá....třeba to předstírání hodné holčičky a oběti, která musí snášet i šikanu, jelikož je to součást plánu, tedy vlastní hrdost vs peníze.....Jestli z toho bude film, tak to pro mě bude určitě stravitelnější než knížka. Za mě obří zklamání....skoro až o ničem. Tak to na mě působilo.

1 25.08.2022

Jedná se o dílu, které připomíná spíše zájmový blok o historii než akademickou publikaci...je v tom, ale problém? Já osobně ho tedy nevidím, to že je kniha napsaná jednodušším stylem je naopak celkem osvěžující. A to obzvlášt pokud si potřebujete dát pauzu od náročnějších publikací plných všemožných termínů. Kniha se něčím takovým nezdržuje a i když neklouže příliš do hloubky, tak nastinuje to nejdůležitější...takže narozdíl od tučnějších knížek vás hned zpočátku neodradí, ale spíše navnadí. Proč tedy ne...člověk si toho i celkem dost zapamatuje a ten zbytek si hold dohledá...což je vlastně dobře, jelikož vás to víc motivuje a pak se vám to i lépe zapamatuje.

Takže za mě....se jedná o fajn knížku, která ukazuje, že né každá kvalitní kniha musí být plná akademických mouder, ale dá se napsat i více přístupně....samozřejmě má svoje zádrhely, ale pokud budete kombinovat takovéto knihy s těmi odbornějšími tak určitě chybu neuděláte spíš naopak.

1 22.08.2022

Jako rozjezd na větší historické bible je to opravdu fajn. Je to napsáno poutavě a dostatečně stručně, ale dozvíte se tam i spoustu zajímavostí. Za mě spokojenost.

(SPOILER) I po druhém přečtení je kniha velmi čtivá....neřekla bych , že je méně zajímavá než první díl, prostě se tam jen děje něco trochu jiného. Jako druhý díl je to opravdu kvalitně odvedená práce, která končí přesně to beznadějí, ale zároven záchvěvem naděje...děj se posouval kupředu, postavy si tu opět procházely vývojem....prostě super. Tucet zajímavostí a skvělých pasáží...třeba ta v ZOO, u mostu.
Co tu šlo docela dost do pozadí byl vztah Thomase a Cii, přišlo mi, že si tu neprocházeli nějakou větší zkouškou, což bývá u druhých dílů pro romantické páry obvyklé. Trochu mi vadí jak mu Cia za každých okolností bezmezně věří, možná měla autorka víc mlžit..ale je to tak jak to je. Thomas tu nemá o moc větší hloubku než v prvním díle, jeho svědomí tu sice na přetřes slabě přijde, ale není to nic tak objevného jak by člověk po jedničce čekal..prostě se to tam tolik neřeší, což je asi pro Thomase celkem škoda, protože by nám mohl být jako postava bližší. No Thomas prostě je dost plochá postava této série a jejich romantický vztah mi nepřijde příliš uspokojivý.

Koho je tu zajímavé sledovat tak to je určitě Cia, která musí překvapivě čelit ještě těžším zkouškám než v prvním díle a musím říct, že ta scéna s Damonem mě dostala. A jako chápu byla to sebeobrana na jednu stranu, ale od Cii jsem to teda nečekala...ale myslím, že bylo určitě správné z Cii neudělat jen tu nejlaskavější hrdinku...do této knihy by to prostě nesedělo. Klobouk dolů, že měla autorka koule to tam dát a vrhnout Ciu do opravdu nepříjemného morálního dilema.

Když porovnám oba ta díly, tak oba fungují velmi dobře samy za sebe, první díl je více svižný, ale to se dá čekat, jelikož jeho témata nejsou tak rozvinutá jako ve druhém dílu, kde se tam nabaluje víc věcí. Zatímco v první knize je hlavním motivem Zdolávání překážek a přežití, ve druhé je to už vyrovnávání se se svými rozhodnutími, změna nastoleného systému, důvěra či nedůvěra v sebe a lidi o kolo sebe a samozřejmě prostředí TOsu atd. Druhý díl je tedy trochu pomalejší, na druhou stranu nám konečně podává více informací o celém tom světě, prostředí, lidech atd.

1 08.08.2022

(SPOILER) Jak morbidní, jak originální, jak melancholické a typicky Burtonovské. Mám radost, jsem potěšena, vznáším se na obláčku sladkého snového opojení a jsem spokojená, že v něm poznávám svého milovaného tvůrce. Bylo to opravdu dlouhé čekání, delší než by bylo komukoli milé, ale přece jsme se dočkali...stálo to ale za to?

Nemůžu to říct bohužel zcela jednoznačně. Jak už jsem řekla z knihy jasně vyplouvá režisérův rukopis, ve kterém ožívají jeho milý, nevšední a ubozí outsideři a jejich trudné živůtky. Bohužel mi přijde, že je jich opravdu jen málo dotaženo do zdárného a uspokojivého konce. Navíc tu té morbidnosti je už na mě trochu moc...přijde mi, že ve filmech se Burton víc kontroluje. A můžu s čistým svědomím říct, že bych asi úplně nechtěla tyto povídky nikdy vidět zfilmované. Takže pro mě osobně jsou zkrátka top filmy. Ale jako velká fanynka tvorby Burtona beru zavděk i touto malou knížkou, ke které se určitě zase někdy vrátím a třeba v ní objevím ještě další souvislosti, kterých jsem si na poprvé nevšimla a knihu třeba dokážu lépe ocenit.

Vlastně nevím co víc říct....kniha je fajn, ale nejsem z ní tak nadšená, jak jsem si zprvu představovala a v co jsem doufala. Asi prostě potřebuji o postavách vědět víc, takhle mi přišly celkem ploché i když stále zajímavé, ale celkem mi splývají až na Ústřičku, kterého mi bylo opravdu hodně líto. Kresby jsou velmi originální a atmosferické a celkově je to prostě taková jednohubka.

(SPOILER) Mé srdce stále zůstává věrné Bridgertonům, a ani tato kniha jejich prvenství v tomto žánru nepřekonává. Avšak musím říct, že kniha má svoje kvality a jako letní jednohubka je jistě dosti obstojná a ctihodného čtenáře nikterak moc neotráví. Obzvláště pak začátek této knihy považuji za velmi zdařilý skoro až s malými záblesky dokonce nadprůměrného čtenářského zážitku. Žel děj samotný jakožto kniha samotná začíná upadat hned u hlavních postav....jež jsou sice hrdinové sympatičtí avšak poněkud příliš mdlí...stejně jako pokrm jemuž chybí většina koření na chut. A ten zbytek postav vedlejších jenž více stojí za řeč, jsou jen povětšinou archetypy postav jenž chovají se bud jako nepolapitelní hejsci a nebo tajuplní, mlčenliví gentlemani...kontrastně to sice funguje, ale čtenář už je přeci jen lehce přejeden těchto stále stejných poživatin bez alespon lehké příměsi nového koření....jinými slovy už to prostě jako záruka dobré četby, jen samo o sobě nestačí.

Sám příběh začne zhruba v půlce jaksi upadat...a čtenářova trpělivost začíná nebezpečně uvadat, stejně tak jeho pozornost a zaujetí příběhem. Erotické pasáže pak působí jaksi nepatřičně a nezaslouženě a jsou tam jenom aby se neřeklo...nebo protože už si bez toho tenhle žánr málo kdo umí představit. Proč se ale tedy tak často stává, že právě u těchto scén mě kniha začne ztrácet jako první? Je to především o nevkusu, zbytečném babrání se v něčem povrchnějším než v něčem co je skutečně důležité. Vždycky přijdou tyto scény bud zbytečně brzo, a nebo jsou příliš konkrétní a spíše než hodnotné romantické četbě se podobají hanbatým časopisům....a ano samozřejmě i Bridgertoni jsou takoví, ale tam je to vše vyváženo vtipem, lepší propracovaností a přichází to v lepších a vhodnějších chvílích.

Ke knize nemám důvod se vracet, a i když mě ten koncept celkem bavil, to ostatní mě příliš neoslovilo. I když třeba to se zákony bylo celkem osvěžující a fajn a díky tomu měla Frances aspon větší zajímavost než její romantický protějšem. Ta knížka opravdu není špatná, ale vadí mi celkově její naivita ohledně hraní rolí sluhů. Chcete mi říct, že ty mamánci rozmazlení co celou dobu žijí v palácích tak jsou z minuty na minutu schopni stát se dokonalými sloužícími - mělo by to mít lepší kontrast, aby to působilo víc věrohodně...takhle si člověk jenom říká - To ti fakt nebaštim.

1 09.07.2022