knihomolka27 komentáře u knih
Za mě asi zatím nejslabší ze série. Né že by to nebylo vtipné, ale nemělo to takový tah na bránu jako ostatní díly. A Mariino trápení s láskou mě nijak zvlášt neoslovilo a občas mě to i celkem iritovalo.
(SPOILER) Kniha se mi líbila. Ale pocitově vím, že jsem v podobném žánru četla i knížky, které mě celkově oslovili víc. U Skrytých obrázků nemám úplně potřebu si je přečíst znovu, jako u jiných knížek a pravděpodobně na tu knížku dřív nebo později zapomenu. Ale četlo se to neskutečně dobře, příběh byl komorní, ale záživně napsaný. Hlavní hrdinka velmi sympatická. Romantická linka byla fajn, i když nic u čeho bych dojetím roztávala. Nápad s obrázky byl moc fajn, a ty obrázky tomu dodávaly skvělou atmosféru. Takže samotný nápad se mi opravdu velmi zamlouval. Zpracování se povedlo, a rozuzlení dávalo smysl...to, že bude Teddy dívka jsem podvědomě tušila už dřív. Úplný konec je dojemný a fajn, ale pořád se nemůžu ubránit dojmu, že mě osobně kniha zas tolik z trenek nevystřelila. Ale jak říkám, přeci jenom tu mysteriozní literaturu už mám nějakou dobu celkem načtenou a tahle kniha se řadí určitě do lehkého nadprůměru, ale jiné knihy z tohohle žánru si mě omotaly kolem prstu víc. Ale celkově se jednalo o velmi působivý příběh, kterému by určitě slušelo filmové zpracování a určitě stojí za váš čas. Obzvlášt pokud podobný žánr moc často nečtete a vše je to pro vás ještě nové a neokoukané.
Takže mě to bavilo...moc, ale jednou asi stačilo.
(SPOILER) 2.3 hvězdičky
Asi půjdu rovnou k věci - Rozhodla jsem se přečíst celou sérii naráz, jelikož ted autorce vyšel první díl. A já kdysi dávno četla jen ten druhý, který se mi celkem dost líbil. Tudíž jsem se rozhodla dohnat své knihomolské resty a s chutí a vervou se pustila do v pořadí první Stvůry...
Vlastně nevím kde začít... Stvůra se čte dobře, což je samozřejmě velké plus. Jedná se o příběh, který budete mít přečtený během dvou až třech dnů. Problém nastává tehdy, když si uvědomíte, že ve vás ten příběh příliš nezanechá, tam se pak ten fakt, že se to dobře čte jaksi ztrácí, ale aspon to není to útrpné dlouhé čtení.
Hodně čtenářů nemohlo vystát hlavní postavy. A tentokrát jsem s nimi zajedno. Nebo takhle - Laura je vcelku ok, její sexuální život mě iritoval, stejně jako její chování, ale vyvažovalo to svým nadprůměrným pracovním nasazením. A celkově mi přišlo, že její postava není tak úplně mimo a skutečně může mít člověk podobné problémy, takže člověk se do ní dokázal vcítit, nebo aspon já. Koho jsem ale opravdu nemusela byl Adam, ten chlap mě prostě neskutečně iritoval a vůbec se mi nehodí do pozice policisty, jelikož mi přijde, že by se takhle nemohl žádný policista absolutně chovat. Jeho výbuchy hněvu, sprostá mluva, když mluvil s Laurou - nechápala jsem, a měla jsem chut ho nakopat do zadku za to jeho dětinský chování - je naštvaný jak pětiletý kluk, protože mu kolegyně z práce řekne, že musí na chvíli si někam, něco zařídit. No a to jak se choval k podezřelým to byl vrchol - všechny by akorát mlátil, a HLAVNĚ by hned každýho zavíral...ježiš co to sakra má jako bejt ? A takovej idiot pracuje u policie. Bejt na něm tak zatknou asi 6 naprosto nevinných lidí. Navíc je bez Laury totálně neschopný, až na to, že sehnal jeden psychologický posudek - opravdu dobrá práce.
Z toho lze odvozovat, že logicky ani nejsem nadšená z jejich vztahu, nemuselo by to tak nutně být - ale to provedení jejich vztahu zavánělo nepříjemně kýčovitou telenovelou, kde se všichni na sebe lepí u zdi, nebo na sebe vrhají dlouhé všeříkající pohledy beze slov....takže za mě ne, a jejich vztah absolutně neprožívám.
Případ jako takový byl celkem Ok, i když mi přišlo, že na tom konci to do sebe ohledně toho prstu zas tolik nezapadlo do sebe. Vlastně se divím, že mě to bavilo číst, jelikož se tam vlastně dělo pořád to samé dokola - Objeví se důkaz, který vede k nějakému člověku - Jdou ho vyslechnout - Hned si myslí, že to udělal - ukáže se, že má dotyčný alibi - jdou teda zase za jiným novým nebo starým podezřelým - už po asi 150 prohledávají znovu dům atd. Z tohohle hlediska to určitě nebyla tak zajímavá detektivka, na jakou jsme zvyklí ... at už z televize nebo od zahraničních autorů. Ale ta jinakost se mi i celkem líbila, bylo to zas něco jiného - né lepšího ale jiného. Takové pomalé vyšetřování, točení se v kruhu, ale byla to taková opakující se smyčka dnů v jedné policejní kanceláři s policisty, kteří pořád opakují ty samé metody, akorát s jinými podezřelými.
Konec byl uspěchaný, zmatený, na to, že jinak vše v knize trvalo celkem dlouhou dobu, tak tady to objevení přišlo možná až příliš rychle, a spoustu věcí i trochu jakoby odnikud. Navíc byla zrovna tato postava přesně ta, kterou jsem hned od začátku podezírala, takže to pro mě takové překvapení zase nebylo, ale né vše v tom dávalo podle mě smysl.
Verdikt - Knihu nemůžu jednoznačně doporučit. Hodně lidí je z ní nadšených, já určitě ne. Má opravdu mnoho chyb, vlastně jsem ráda, že se tam tolik neřeší soukromí policistů, jelikož mi tady nebyli dost nesympatičtí. Řešení případu není nijak zvlášt zajímavé, nebo chytlavé, ale čte se to dobře a celkem rychle. Nějaké zápletky jsou děravější, ale pořád to drží solidně pohromadě. Znovu už si knihu určitě nepřečtu, ale nelituju, že sem si jí přečetla.
Jinak mi přijde, že ta obálka je dost mimo, a i to moto o dvou brutálních vraždách mi nedává smysl....vždyt ta první vražda tam byla zapomenutá už asi po 10 minutách, a nebyla ani zdaleka tak brutální jako ta druhá. Nevím no... někde jsem četla, že je autorka schopná knihy psát za neskutečně krátkou dobu...přijde mi, že tady je ta horká jehla trošku znát.
(SPOILER) Kniha mi opět neskutečně sedla, někdy si říkám, jestli nejsem pro tenhle žánr až příliš zaujatá, ale pak mi dojde, že je tu pořád Darcy Coates a její prokleté domy... takže pořád tenhle žánr zvládnu hodnotit i celkem objektivně, nebo se o to aspon snažím.
¨
Nebudu to dlouho okecávat - kniha je opět plíživě atmosferická a opět mě totálně dostala a uhranula mě, dodávat, že by bylo skvělý to vidět jako film je asi úplně zbytečný. Vždycky mě dostane to jak mě každá z těchto knih dostane jiným způsobem a i je jinak pojatá nebo návyková.
Tajemství pramenů má vše co by taková kniha měla mít a i něco navíc, jen se tu nedočkáme žádného jasného rozuzlení, proč se to všechno vlastně děje, myslím to s tím jezerem, kdy to vlastně všechno začalo atd. Být to jiný žánr tak jsem z toho asi trochu nevrlá, ale v tomto žánru jde především o tu atmosféru, pojetí příběhu, nejednoznačnost a znepokojující pocity - takže to beru. Kniha mě opravdu neskutečně bavila, a užívala jsem si každou její stránku. Líbilo se mi celkové pojetí příběhu, promítající se minulá linka byla naprosto zdevastující, a nevěděla jsem jestli chci číst víc tu z přítomnosti nebo minulosti. Veškeré popisy od prostředí, pocity nebo postavy byly naprosto hmatatelné a živé - tak, že se vám dostanou hluboko pod kůži. No prostě duchařina jak vyšitá, parádní horor a já vlastně nemám slov... ta kniha byla v mnoha směrech prostě odzbrojující, jedinečná a i tomu konci nemám co vytknout.
(SPOILER) Lockwood a spol. je jedna z těch sérií, která skončila ještě dřív než stačila začít...a mě to je fakt líto, jelikož i po druhém čtení s nějakým odstupem pěti let, musím říct, že Lockwood a spol za přečtení stojí.
...
Kniha se nesnaží nějak moc zakrývat, že je určena především pro náctileté čtenáře. Ale co se týká mě tak je mnohdy i dospělejší než kdejaká normální knížka.Hlavní hrdinou jsou sice ještě v podstatě pubertáci, a i ta zápletka není nijak složitá, ale to zpracování je prostě na jiné...daleko dospělejší úrovni. Úplně nevím jak to popsat, ale z knihy cítíte spoustu čistých emocí, nezkažených čistě prvořadými linkami. Příběh jako takový má více vrstev, duchy zamořená Británie je nanejvýš zajímavým a hlavně dostatečně prokresleným místem, které nechybí atmosféra. Napříč celou knihou se tato atmosféra táhne jako přízračná mlha, na níž se nabalují různé vjemy a vůně či pachy... To místo a ten příběh opravdu žije. Žije si vlastním životem, nezklouzává k nějakému předpokladu a ani příliš jasným kýčům. A i to je na této knize tak výjimečné, to že to je kniha pro náctileté a zároven vlastně ani moc není.
...
Přečetla jsem opravdu hodně duchařin, a musím říct, že Lockwoodova Británie s duchy je pro mě v mnoha ohledech asi tak 1000x záživnější než jakákoli kniha od Darcy Coates. Prostě vše tu je, duchové tu mají opravdu nějakou osobnost, jsou děsiví, zapamatovatelní a mají tu i velmi zajímavé příběhy. Popisy starých domů, nebo vyšetřování jsou opravdu působivé, plné detailů a narážek. Podle mě by se takhle měly psát mysteriozní knihy...strašně mě baví i to jak autor vytvořil svůj vlastní svět....ten slovníček pojmů nakonci je naprosto dokonalý. Vše je tu promyšlené a dává to smysl. Z mnoha scén sem měla pomalu až husí kůže viz. Lucy a její začátky, mlýn, strašidelný dům, zazděná, spoutaní mniši,a mnoho dalšího. Ale ono to funguje i jinde skrz postavy: Lockwood a jeho tým jsou opravdu outsideři, jakože doopravdy, oni si na ně jen nehrají oni jimi jsou, a chtějí si vydobít své místo na výslunní. Hned ze začátku jsem s nimi musela sympatizovat. Líbila se mi jejich týmová práce, popisy i jiných vyšetřování než jen hlavní linky - opět celý ten příběh působil komplexně. Z pohledu ironické Lucy, která je už přeci jen trochu ostřílená životem, to bylo ještě vtipnější. Opravdu jsem si tu jejich partičku oblíbila....a na první díl, to nebylo ani zbytečně přehnané...všechno se tam rozvíjí hezky pomalu. Autor do ničeho postavy příliš netlačí spíš jen tak upozornuje na nějakou možnou budoucnost. Opravdu skvělý, strašně se mi to líbilo, a začínám mít ke knize opravdu osobní vztah.
...
SERIÁL:
Upřímně za mě to bude naprostá katastrofa. Z ukázky nebylo absolutně nic cítit, a mám takový pocit, že se to té knížce ani zdaleka podobat nebude...prostě to jen sklouzne do toho ubohého, jednoduchého teen fantasy dramatu, kde všechno poběží jak na běžícím pásu, a to co dělalo tu knihu tak skvělou a výjimečnou tam prostě nebude. Pod to bych se upřímně i podepsala... každopádně za mě je to velká škoda, jelikož Lockwood a spol. - pokud by byl dobře zpracován- by mohl být velmi populárním a zajímavým, výjimečným dílem. O to víc mě mrzí, že z toho zase bude ta největší plochá záležitost, na kterou všichni za chvíli zapomenou nebo dokonce budou chtít zapomenout. Už mě to nebaví jak se k těmto dílům přistupuju, bez jakékoli lásky nebo snahy to dílo co nejlépe zachytit. Za mě by bylo daleko lepší, kdyby to byl krátký kreslený seriál, kde by duchové vypadaly jako duchové a ne tak příšerně jako je to v ukázce, opravdu by to tomu dodalo tu atmosféru, stačí se podívat na Pinterest se všemi těmi úžasnými animovanými nebo kreslenými kresbami a člověku dojde, že tvůrci zase šláply vedle.
PO ZHLÉDNUTÍ SERIÁLU
Tak jo, chyba lávky. Neříká se mi to snadno, ale seriál předčil moje očekávání. Pořád je určitě na čem pracovat a stále si stojím za tím, že vůbec nejlepší by bylo udělat seriál jako animák, ale Lockwood a spol od Netflixu, je pro mě asi největší černý kůn tohoto i minulého roku. Knihy jsou pořád nejlepší, ale ten seriál se podle mě povedl, nechybí tam emoce, samotní herci mi tam pasují asi 10000 víc než jsem očekávala a hlavně tam naprosto skvěle fungují ty vztahy a emoce. Doted to nemůžu vstřebat, čekala jsem, že to bude naprostý odpad, a ona je to hodně fajn podívaná, kterou jsem si i celkem dost užila.
(SPOILER) No tak já to vzdávám..............v žádném případě to není proto, že by mě nebavilo to číst. Napsané je to přesně tak, jak bych si přála - detailně ale né zdlouhavě, velmi čtivě, tak nějak tím okouzlujícím staromodním stylem. ALE ten příběh - jako na to nemám....je to pro mě prostě too much, po všech směrech. Tolik bolesti a utrpění na naprosto nevinných lidech, jen samá depka, smutek a zoufalství. To prostě ne....možná si přečtu pro zajímavost poslední díl o jejich prarodičích, ale tím to pro mě hasne. Je mi to líto, jelikož se to opravdu moc dobře čte a je to určitě v mnoha směrech kvalitní kniha.....jenomže číst něco takového je pro mě prostě nepříjemné. Zkusila jsem to, a to stačilo.
Přečten vyšší princip - opravdu velmi kratonká povídka u které by mi vůbec nevadilo, kdyby byla o nějakých 50 i více stran další. Drda to napsal opravdu velmi hezky a trefně, a podařilo se mu i na tak malém prostoru vytvořit velmi zajímavou atmosféru a postavy....uvědomuju si, že bych určitě chtěla vědět víc...ale bohužel je to jen velmi krátký útržek, i tak ale klobouk dolů, že to funguje i přes tak malý rozsah.
Povídka věrohodně zachycuje atmosféru válečných let roku 1942 .... člověk pořád žasne nad tou brutalitou a naprostou chladnokrevností vůči lidem co se tak málo protivili. pan učitel Vyšší princip je přesně ten typ hrdinského člověka, kterého prostě musíte obdivovat...je opravdu velmi zajímavé, že byli lidé schopni za své přesvědčení obětovat i svůj život.
(SPOILER) Za mě prostě perfektní klasická duchařina. Bavilo mě to číst od začátku až do úplného konce, doopravdy tam pro mě nebylo ani jedno hluché místo. Opravdu velmi mi sedl autorův styl psaní, dokáže krásně vystihnout atmosféru a popsat dané místo. Navíc mu není cizí psát poutavě a dokázal stvořit velmi živé postavy, a to nejen co se týká hlavní hrdinky, ale i postav vedlejších...je to jedna z těch mála knížek kdy cítíte, že v té vesničce opravdu žijí lidé a působí to velmi realisticky...ty postavy nemají jen jednu dimenzi, ale hned několik, a nebojí se odhalovat i své chyby.
Upřímně já knize nemám vůbec co vytknout. Opravdu strašně moc mi sedla, samozřejmě to tak nemusí mít každý....přeci jen se jedná o dílo, které není příliš originální, nebo něco o čem jste v životě už nečetli...ale mně je to úplně fuk. Ta kniha je prostě úžasná, skvělá a jako milovnice mysteriozní a tajemné literatury jí prostě chci doporučit. Přijde mi opravdu hodně komplexní, neuvěřitelně čtivá a hlavně velmi atmosferická. Darcy Coates mám ráda, ale tahle kniha je za mě určitě v lepší než všechny její knihy dohromady...Prostě to nemá chybu, a já jsem z knihy opravdu nadšená.
(SPOILER) U mě má tato knížka zaručeně místečko v mém knihomolském srdci....Je to úžasný příběh plný fantazie a neotřelých nápadů, který byl nakonec převeden do jedinečné filmové podoby. Kniha a film se od sebe sice celkem liší, ale důležité je, že duši a kouzlo má jak kniha tak film.
Co ještě víc říct....líbí se mi autorčino uvažování, její velmi zajímavý a neotřelý svět, ale především na tomto příběhu miluju postavy....a proto se Howl a Sofie počítají mezi mé nejoblíbenější knižní páry...kniha je opravdu skvělá, a dokonale se jí daří vás vzít do jiného světa. Takže tak
(SPOILER) Milé a příjemné počteníčko...místy sladší než reklama na čokoládu Merci....kéž by byl život v páru jen z půlky takový. Ve skutečnosti si myslím, že těch rozepří ve vztahu mezi introvertním a extrovertním partnerem musí být daleko víc...a né vždy člověk dosáhne oné harmonie jako je v této knize. Ale co já vím...pro mě jsou vztahy jeden velký strašák, takže si jenom představit jak někoho varuju, že dneska prdím víc než obvykle...no představit si to je pro mě těžší než představa, že jednoho dne slezu sama bez pomoci Mont Blanc...pro ty co nevědí, jestli se něčeho bojím...tak jsou to výšky. Chci tim říct, že introvertce v této knize závidím, i když to člověk jako já nerad přiznává...kdo by nechtěl zažít ty roztomiloučké chvilky s někým kdo s vámi chce trávit čas, před kterým můžete chodit po domě jako bezdomovec a on vám na to nic neřekne...jenže i přesto, že možná, že jistá moje část to chce...tak to neznamená, že je to něco pro mě...vztahy, nejsou nutností ...jsou naší volbou. A žít se dá i bez nich...možná, že pro někoho je nejlepším partnerem v životě nezávislost nebo on sám. A jakkoli to možná zní sobecky nebo nepravděpodobně, tak tomu věřím...to jen, že člověk nemusí být při čtení této knihy smutný, že jeho vztah takhle nevypadá, nebo že žádného přítele nebo přítelkyni nemá....pokud to nevadí vám, že nejste ve vztahu...tak komu jinému by to pak mělo vadit? Hold né všichni jsou na vztahy a je introvert a introvert. Jedna věc je nalhávat si, že vám vztah nechybí a druhá když to tak skutečně cítíte...vztahy jsou těžké, ale jen ty za, které vám stojí za to bojovat stojí za to. Takže neudržujte vztahy s tím kým nechcete, nepřemáhejte se, jen protože to po vás chtějí druzí, a nestydte se za to, že nesplnujete to co se od vás očekává.
...
Na závěr chci říct, že knihy této autorky vždycky vedou k nějakému tomu zamyšlení. Tak se prosím nezlobte, že tady trochu laicky filozofuju, nebo si vylévám své ,,srdíčko" obzvlášt mi knihomolové a introverti víme jaké to je....být knihomolem a introvertem. A i přesto, že to první je vaše vášen i prokletí vaší peněženky zároven a to druhé je kapitola sama pro sebe...tak bych neměnila. Dál jsem hrdnou introvertkou a vášnivou knihomolkou...bez ohledu na to ..kolik dalších hladovek(protože upřednostním peníze za knížky než za jídlo) mě to bude stát, a kolika dalšími myšlenkami o tom jestli nemám být jiná se budu ještě trýznit...důležitý je, že jako každý mají i introverti své pochybovačné dny, pověstná introvertní nerozhodnost....ve výsledku jde ale především o to, že i přes to všechno je být introvertem vlastně ok...lidi jsme tak důležití, že o nás píšou i knížky :)
...
Pokud jste se prokousali až sem...tak vám chci jen říct, že předešlé dvě knihy mi sedly přeci jen o něco víc...prostě s víc věcmi jsem se dokázala ztotožnit, a přišly mi i lépe propracované a nápadité.
(SPOILER) Fanouškům této rodinné ságy jistě neuniklo, že se k nám přímo řítí druhá řada. Takže je to samozřejmě skvělá příležitost pustit se znovu do knížky a nebo se jí obloukem vyhnout...já zvolila první strategii a má sestra druhou, tak jsem zvědavá jak se naše názory na seriál budou lišit....ono totiž někdy je lepší jít do toho bez znalosti předlohy, aby se člověk vyhnul případnému zklamání...ovšem se znalostí předlohy, můžete dělat před svými blízkými machry, že vy to všechno víte, a z každé oblíbené scény, která se do filmu dostane budete naprosto u vytržení. Každopádně v mé předešlé recenzi jsem psala něco v tom smyslu, že se musíme modlit k bohům všech romantických seriálů a poprosit je, aby bděli dnem i nocí nad tvůrci druhé řady a do hlavy jim našeptávaly samé dobré nápady.....ted, si ale říkám, že bůh možná nebude stačit na tuto sérii a my se musíme naopak ,, modlit" k samotnému dáblu, aby se druhá řada povedla, aby v ní bylo víc košil svlečených než oblečených, a hlavně aby tam nechyběla jiskra a to nejen mezi hlavními hrdiny, ale prostě všude...musí to být taková jiskra, aby zažehla samotné ohně pekelné.
Ale ted ke knize....znáte ten pocit, kdy se bojíte, že podruhé čtená kniha vás už nechytí tak jako poprvé....tak to tady určitě neplatí. Což akorát potvrzuje to, že je ta kniha prostě dobrá, a nebo to, že nějaký podíl na hodnocení mají i mé pořád tak trochu pubertální hormony....ale zase si nemyslete, že to čtu, nebo se na to dívám jen proto, abych viděla něčí dobře stavěnou mužskou zadnici....ne, veskutečnosti...i přesto, že samozřejmě ta erotika tam má svojí váhu, tak to ale nic nemění na tom, že mě na tom nejvíc baví ty scény, kde sex není...slovní přestřelky, rodinná atmosféra, dvoření se, postupné sbližování....to všechno je duší každé knihy z této série, a něco mi říká, že tento díl...už asi nic nepřekoná, jelikož je prostě i po třetím čtení opravdu úžasný.....na závěr chci jen říct, že kniha...je pro mě stále velká srdcovka a zbožnuju ji, po třetím čtení tam zase vidím i věci, kterých jsem si předtím třeba nevšimla...například to, jak si jsou vlastně ty dvě naše hrdličky v hodně věcech podobné, oba tak zranitelní, tak úzkostní, ale to jim nebrání v tom snažit se ze sebe vždy dostat to nejlepší, i když to mnohdy není to nejlepší. V tomto žánru to není moc typické, že by postavy měly nějaké strachy, skutečně se bály nebo dělaly chyby, takže v tomhle stejně jako v dobře promyšlených dialozích a skvěle popsaných scénách tato série jednoznačně vyniká.¨
A ted už konečně na závěr....nemůžu se dočkat až přelouskám celou sérii a prokoušu se až k nejnovějšímu 9 dílu, o seriál po traileru strach nemám, ale stále ve mně klíčí zdravé pochybnosti o tom jak to celé dopadne...ale at už to bude se seriálem jakkoli, můžete si být jisti, že kniha za to stojí....a garantuju vám, že vám minimálně jednou zaručeně musí vykouzlit úsměv na tváři. Takže tak... A ted už...,, Drahý Satane, mám na tebe malou prosbičku, mohl by si zařídit, aby aspon z 50 minut hodinové stopáže každého dílu v něm mohlo být...30 minut líbání, nemravnosti, nebo aspon mluvení o nemravnostech...chápu, že v prvních dílech po sobě postavy asi neskočí....10 minut škorpení mezi postavami....a těch zbývajících deset může být třeba nějaká ta pěkná krajinka.........
.....doufám, že chápete, že je to vtip......ve skutečnosti, chci, aby tam těch sexy scén bylo těch 50 minut...no vážně.. :)
(SPOILER) Ráda bych na úvod vyjasnila jednu věc...já nemám ráda Somana Chainaniho....protože já ho miluju. Pro mě je škola dobra a zla, něco jako pro mnohé Harry Potter. První tři díly jsou jedny z nejlepších knížek, který jsem kdy četla....dokonce se bojím pustit do Kamelotské trilogie, aby se moje dojmy nezměnily v potoky nebo rovnou moře zklamaných slz. Ovšem doma mám celou sérii a v ní nemohla nechybět ani nejnovější knížka...není to sice příběh jako takový, ale jakási doplnková knížka všemožného materiálu ze školy dobra a zla.
A já tleskám autorovi....je to krásné, vtipné....originální, skvěle to zapadá do celého konceptu a úžasně ho to i doplnuje....Nějaké části jsou přirozeně záživnější než jiné...ale celkově je to nutnost pro každého fanouška této série....a v žádném případě si nemyslete, že je to jen kniha jen pro děti.
A ted přejdeme na části, které se mi líbily nejvíc.....dohromady ze 304 stránek se mi jich líbilo tak....304...né ted vážně..... skvělé bylo špičkování mezi Sofií a ředitelkou školy dobra, strašně se mi líbila ta část s měnící se modou v průběhu věků na škole, pak taky nejlepší absolventi, nekrology, poukázky pro studenty....a k tomu ještě ty nádherný kresby, který naprosto skvěle zachytily ty postavy a atmosféru školy. Prostě nádhera.
Jsou tam části, které vás rozesmutní...Agátin dopis....části, které vás překvapí, části, které vás rozesmějí....Sofie a zasedání u kulatého stolu, Sofiina divadelní hra...ta mě úplně rozsekala. Ta kniha má prostě duši...i přesto, že to vlastně není příběh jako takový. A i přesto, že vám několik otázek zodpovídá, možná ještě víc vás navnadí na nějaké to pokračování, a otázek po přečtení budete mít ještě víc...což je celkem frustrující, ale i proto je kniha tak chytlavá. A za mě by mohla mít klidně o 200 stránek víc, a víc do detailu rozpracovat třeba historii školy, která mi teda přijde dost zajímavá. A vůbec bych se nebránila nějakému prequelu z doby školy, kdy mohlo studenty na každém kroku něco sežrat a kde to bylo všechno temnější a daleko drsnější než z původní trilogie. Prostě chci víc detailů...o bývalých absolventech, o skandálech na škole, víc detailů o postavách známých i neznámých, klidně i víc obrázků...ale hlavně ta historie,a příběhy z minulosti. Ale zase chápu, že by to nemuselo bavit každýho....každopádně mě zajímá třeba taková Nikola ze Zálesí, proč je ta feministka tak důležitá pro budoucnost školy, jak probíhala romance Guinevry a Lancelota.....a proč neměla zkouška příběhem 4 x za sebou vítěze.....ještě existuje tolik možností. A nebo zpracovat do povídek, třeba ty příběhy ze zkoušky příběhem, který tam byly nakousnutý....do nějakýho menšího prequelu. Třeba jako to bylo s Hunger games a baladou o ptácích a hadech...Já chci prostě víc. A myslím si, že je škoda, tuhle sérii, ještě opouštět. Tak snad se ještě nějaké té knížky dočkáme.
Přečteno podruhé po asi 3 nebo 4 letech.
Asi není potřeba nic moc dodávat, můj zážitek z knihy se nezměnil... jako ano, mnoho věcí v knize ted vidím naivnějších a jednodušších než když jsem to četla poprvé, ale je to kniha pro děti, tak proč to vlastně komentuju. Strašně žeru ten svět a mytologii, postavy jsou prostě super... Isabela a Arkarian forever...těším se na další díl...čtivé, chytlavé, originální, zajímavé, zábavné, roztomilé...nadčasové...chcete to přečíst na jeden zátah
(SPOILER) Druhý návrat ke Skvrně...
Vzpomínám si, že moje první pocity týkající se Skvrny byly velmi smíšené a rozporuplné...není to vlastně synonymum? No chci tím říct, že jsem Skvrnu poprvé moc jakože nepochopila a byla jsem skoro až naštvaná, že byla taková nedodělaná a nejasná... ale při opětovném čtení mi vlastně došlo, že nikde není psáno, že takovýto psychologický horor musí mít nějaké hranice... přišlo mi, že díky tomu druhému čtení, vnímám knihu trochu jinak, a čtu líp mezi řádky... odkazy v knize na klasiky tohoto žánru jako je Utažení šroubu, Žena v bílém nebo Dům na kopci..vlastně svým způsobem mluví za vše. Ani tak tu nejde o děj, jako o atmosféru, která z knihy táhne... právě ona nejistota, neuchopitelná tísen a nejednoznačnost příběhu vytváří onu atmosféru, která je vlastně dějem sama o sobě.
Povídka za to podle mě stojí, obzvlášt pokud už máte tento žánr načtený a bažíte po něčem trochu jiném než je ona klasická linka, kterou v tomto žánru často potkáváte. To, že se tato povídka vydala jiným směrem není nutně špatně, nesedne třeba každému... ale mě přijde, že se ve výsledku povedla... hlavní hrdinka je originální a líbí se mi, že je člověkem co dělá chyby a má své vlastní uvažování, z Milese šel opravdu strach, a jeho matka byla dobře vykreslenou postavou, které jste věřili jak roli oběti tak i manipulátora a pak zase oběti... takže tak... na zadek si z toho člověk sice úplně nesedne, ale čte se to hodně dobře... klidně bych si od autorky přečetla ještě něco v tomto duchu...
(SPOILER) Griša sama o sobě asi nikdy nebude patřit mezi mé úplně top fantasy knihy.....i tak je, ale velmi podmanivá.
Tak zase nevím jak začít tenhle komentář a shrnout všechny mé pocity po právě dočtené knize....tak začnu takhle: Jako první jsem viděla ÚŽASNÝ seriál, na kterém bych snad nic neměnila. No něco málo by se teda našlo, ale to je věc, která by upokojila mou romantickou dušičku a na místo toho rozbořila vlastně hlavní kostru příběhu. Možná že už víte kam tím mířím........ano, k milostnému trojúhelníku. Vzhledem k tomu, že jsem přečetla opravdu nespočet YA fantasy a seriál jsem viděla ještě před čtením knihy....tak jsem si už od počátku myslela, že Alina skončí s Temnyjem. No ano, seriál k tomu dost směřoval a i přesto, že to bylo vlastně dost velké klišé - protože v takových fantasy dá hlavní hrdinka skoro vždycky přednost....princi, mentorovi, strážci, spolubojovníkovi, tajemnému cizinci....no prostě spíš muži, kterého teprve potká než svému kámoši z dětství - viz. příklady Hunger Games, Selekce......atd.
No a já mám přesně pro takovýhle postavy slabost, protože bejvaj tajuplný, a charismatický a používaj ty svoje upřímně sarkastický hlášky a jsou děsně okouzlující. A přesně to jsem chtěla prožívat i tady klišé ne klišé......a chtěla jsem to možná i víc než v jiných Ya....a ono OUHA tohle byl zrovna ten případ, kdy se hrdinka do tohohle typu chlapa nezamiluje nebo s ním nakonec není protože...bud onen muž zemře, a nebo se z něj vyklube ZLOUN.
Asi vám nemusím říkat, že i přesto, že jsem si seriál zamilovala to pro mě bylo těžké dokoukávat. Prostě mi bylo líto, že to není tak jak jsem si přála. Ale ještě víc mě to rozzuřilo..jelikož mi přišlo, že v seriálovém zpracování uvěřila Alina Bagře s tou historkou o Temnyjovi strašně rychle. Ona teda Alina nebyla zas tak sympatická postava a to ani v knize ani v seriálu...přišlo mi, že je pořád díky něčemu rozpolcená a pořád fnuká, že chce domů, nebo že se musí učit ......
Mé romantické srdíčko tak bylo aspon v této knize rozbito napadrt...a bylo to ještě horší, protože já Temnyje jako nějakýho extra záporáka teda nebere. Hlavně v jeho seriálové verzi, kde je podle mě hodně dobře ukázáno...jak se ho pořád někdo pokoušel zabít a nenechali ho žít tak jak chtěl, chovali se k němu jako ke špíně za to za co ani nemohl, musel se pořád před nikým skrývat, a nebo ho pořád všichni jen k vůli něčemu využívali...to on zařídil, aby Griši neupalovali na hranici, dal jim luxusní domov a naučil je ovládat jejich schopnosti. Ano stvořil sice Vrásu, ale volkry stvořit nechtěl.....prostě je smutný to, když se s tím záporákem dokážete nějak ztotožnit a jeho jednání i trochu chápete. Obzvlášt když to pak vidíte na obrazovce.
Podle mě je Temnyj výsledkem lidské zvrácenosti, zloby, lidské touhy zničit vše co je jiné....kdyby ho lidé nechali na pokojji, nikdy by se z něj nestal ten člověk jakým je ted...ale přišlo mi, že ho nikdo moc nechtěl pochopit, všichni jenom...Je zlý, a zlý taky zůstane..nikdo už se nezajímal proč to dělá.......a vysvětlení, že je šílenec je moc jednoduché. Copak je šílencem každý člověk, který věří svému přesvědčení? A ano nezastírám, že zatím může být i určitá touha po moci, ale podle mě mu ani tak nejde o moc jako takovou jako spíš to co z moci plyne.......že pokud bude u moci někdo jako on tak Grišové budou braní konečně jako plnohodnotní členové společnosti atd. Nepřijde mi, že by to celé dělal jen pro sebe. A zabývat se tím jak je možné, že si mocní muži občas ušpiní ruce, je asi zbytečné...podle mě je to někdy dokonce nezbytné. A pokud Temnyj dá zabít několik zrádců, to vidím jako naprosto normální jednání v dystopické společnosti...nic neobvyklé a s ohledem na spravedlnost ani odsouzenihodného.
Musím říct, že mě velmi potěšilo, s jakým respektem bylo přistupováno k seriálu...držel se opravdu velmi věrně předlohy. Dokonce tak, že mnohé pasáže bylo odcitované slovo od slova. Seriál je tak dobrý, protože mi přijde, že ten kdo na něm pracoval přesně věděl jak ho uchopit...proto nám seriál nabízí i originální scény, které v knize nenajdeme. Ty scény působí tak vkusně a přirozeně, že to působí jako by to bez nich ani nešlo....navíc díky nim můžete blíže pochopit postavy, kterým v knize nebylo dáno tolik prostoru viz. třeba TEMNYJ, u kterého mi přišlo...že jeho seriálová adaptace byla ucelenější a jeho jednání nám bylo vysvětleno hned z několika úhlů......jeho temná a bolestivá minulost, vlastní lidi co ho zrazují..to na člověku nechá šrámy.
Jediné co mi nebylo ze seriálu úplně jasné a co jsem nutně potřebovala vědět bylo...Zdali Temnyj miluje Alinu a ona jeho...díky knize, která je psaná z pohledu Aliny si tak můžeme z tohoto přinejmenším komplikovaného vztahu leccos odvodit...např. to, že není pochyb, že Alina k Temnyjovi něco cítila a to i potom co se ukázalo jeho,, zkaženější" já. U Temnyje už si tak jistá nejsem, ale určitě mu Alina jako člověk nebyla lhostejná a možná dokonce i žárlil na její vztaj se stopařem....otázkou je jestli by Alinu měl rád, i kdyby nebyla světlonoška. Nevím no...ale vlastně se není čemu divit, když ani samy postavy své city neumí dešifrovat...nebo aspon Alina. Těžko říct..... a záleží už na tom ted vůbec...možná, že kdyby se příběh vyvíjel jinak a záporákem by byl taky někdo jiný, tak by ta jejich romance měla šanci, ale takhle je jasné...že Alina přece s takovým zlounem nebude....i přesto, že mimochodem ona sama stihla už za první díl obětovat pár lidí.......nešlo to jinak? No těžko říct
Kniha i seriál si vzájemně notují. Občas kniha doplnuje seriál a obráceně....kéž by to tak bylo u všech adaptací. Jsem zvědavá na další sérii, i když upřímně romantická linka už pro mě nebude tak zajímavá jako v 1 sérii. Při čtení této knihy jsem si chvílemi připadala, jako kdybych četla scénář k seriálu ....přečtení ale vůbec nelituji, i přesto že to bylo opravdu skoro přes kopírák.
(SPOILER) Než jsem tě poznala je jedna z nejemocionálnějších knih, které jsem kdy četla......četla jsem jí jenom jednou, protože podruhé, by to asi pro mě bylo až příliš bolestivé.....proto jsem ráda, že jeden plus jedna je kniha, která sice taky není o veselých věcech, ale zkrátka a dobře....nakonec to stejně skončí tak, jak si přejeme.
Musím říct, že na knihu jsem měla políčeno už opravdu dávno.....snad od doby, kdy vyšla. Pořád jsem, ale otálela s koupí.....až nakonec si ke mně přeci jen našla cestu skrz knihovnu. Ze začátku jsem byla mírně zklamaná....kniha mě nějak moc nezaujala....a už jsem si v hlavě představovala recenzi, která bude začínat slovy jako.......nudné, pro mě nezajímavé, skoro o ničem...zapomenutelné. Můj pohled se pravděpodobně zlomil ve chvíli kdy se naše ,, parta" vydala na onen výlet. Pak mě to začalo opravdu moc bavit...a celé cestování po Skotsku se mi opravdu moc líbilo....a v hlavě jsem si dokázala příběh představit rovnou ve filmové podobě, která by jistě vykouzlila na tváři úsměv mnoha romantickým i neromantickým duším. Po skončení výletu se to zase trochu přehouplo, a já se přistihla, že mě kniha přestává bavit...................ale každopádně knihu nemůžu hodnotit jinak než kladně.
Líbí se mi, že prezentuje život normálně nenormálních lidí. Mladá matka samoživitelka, co nemá peníze, ale nechybí jí obří dávky optimismu, malá roztomile upřímná holčička se zálibou ve třpytkách, co je génius na matiku, mladá puberták co má na všechny vztek a je šikanován, protože je jiný než ostatní, a v neposlední řadě uhlazený boháč s komplexi z mládí a policií na krku.............jo a taky jeden moc a moc roztomilý a smradlavý pes.
Já nevím jak ostatní, ale já prostě miluju....téma těhletěch výletů a dobrodružství. A ještě víc pokud to spolu zažívají postavy, které se moc neznají, nebo se moc nemusí. A tahle kniha přesně o tom byla................postavy v ní byly své, taková malá skupinky lůzrů.....a možná i díky tomu sem si je tak oblíbila. Moc se mi zamlouvalo, že se autorka rozhodla, že prostě tu romantiku pojme trochu jinak a víc realisticky........jo, romantika je podle mě prostě i to, že někomu podáte toaleták když má zažívací potíže na záchodě, romantika je, že se radši vyspíte v autě než, abyste tam nechali tu dotyčnou osobu spát samotnou...............nebo takhle, všechno tohle prostě k těm skutečným citům patří, ke skutečnému životu.............a to se mi líbilo. Bylo totiž jasný, že postavy se mají prostě skutečně rádi i se svými nedokonalostmi, zvládají spolu i krizové chvíle............když někoho vidíte zvracet, vidíte ho když je mu nejhůř a vypadá jako kdyby byl za týden o 20 let starší, když ten dotyčný udělá vážně nějakou obrovskou blbost...........a i přesto to všechno a další věci, s tím člověkem zůstanete.....tomu já říkám skutečná láska. Milovat dokonalého člověka není žádné umění, jde to snadno....v knihách o takové lásce často pochybujete, zdali je skutečně tak hluboká, zdali by přežila v reálném světě....kdežto o té lásce, která toho přežije tolik co postavy během svého výletu...o té nemáte moc proč pochybovat.
Knihu tedy doporučuji, už jen proto, že se v ní dočtete...že být nenormální, je vlastně normální. A že po špatném období přijde i to dobré........
Na závěr chci jenom dodat, že občas bylo čtení trochu emočně náročné......cítila jsem se dost úzkostlivě při scénách s šikanou, s tím jak vyžívali bez peněz......občas to opravdu nebylo hezké čtení. Dokonce jsem se přistihla, že mám během nějakých scén velký vztek.........vztek za to, že těm dobrým lidem se v životě opravdu dějí hrozná zvěrstva.....a že je ostatní nenávidí prostě jen proto, že žijí, nebo dýchají...nebo protože jsou odlišní.......hlavně to bylo ve scéně se psem na konci....vy asi víte co myslím......takže tak..............
Jo a ještě, chci říct, že od Jojo jsem měla tu čest číst další dvě knihy
Než jsem tě poznala - možná jedna z vůbec nej knih, VELMI emoční, krásná a komplikovaná
Dívka již jsi tu zanechal - pro mě vcelku zapomenutelné, nemusím moc dvě časové linky
Jeden plus jedna - velmi milá, příjemná kniha, také sentimentální...ale i velmi vtipná
Asi si přečtu i něco jiného
(SPOILER) Na knize jsou překvapivé hned dvě věci............Za prvé, že je napsána mužem, což u takového žánru nebývá zrovna obvyklé.....a ještě neobvyklejší je, že je napsána takhle povedeně a přirozeně jako kdyby tuto knihu napsala nějaká velmi romantická žena. A další wow, které chci zmínit, je že autor je Čech..........což jsem se dozvěděla až po dočtení knihy. A musím říct, že jak obálkou tak stylem psaní, nevidím rozdíl mezi tímto autorem a mými oblíbenými anglickými nebo americkými autory. A to už je co říct, protože já na zahraniční autory nedám dopustit.
Autorovi se, ale stejně jako v mé další oblíbené knize od něho Krvavá Mary podařilo velmi věrohodně popsat atmosféru a také postavy a jejich pocity a jednání. Navíc obdivuji to, že kniha neztratila nic ze své romantičnosti a erotičnosti, i když jsme jako čtenáři nedostali žádnou sexuální scénu....to je v tomhle žánru věc velmi nevídaná. U mě tím kniha vlastně stoupla, protože dokázala fungovat převážně na dialozích a vtipných hláškách než jen na sexuálních scénách.......tahle kniha tedy nepotřebovala žádnou tuto sexuální berličku a vystačila si sama o sobě. I když samozřejmě bych se třeba jedné sexuální scéně určitě nebránila.
A ted už k postavám a ději. Co se týká charakterů postav, tam se žádná velká inovace nekonala. Autor sází na přesně ty typy postav, které v tomto žánru už nějakou dobu kralují......ON je na oko dokonalý adonis se zástupem milenek a prostopášným stylem života, samozřejmě velmi arogantní, ale né tolik aby jste ho doopravdy nenáviděli, a ONA je jedna dívka z milionu, stará panna co se nechce nechat ničím spoutávat a už vůbec ne takovým lvem salonu, má dostatečně ostrý jazyk a nadmíru roztomilý vzhled a je krásná, i když ne tolik jako ON. Otázkou je jestli má cenu tyto postavy podrobovat nějaké kritice, kvůli jejich neoriginalitě...........protože není právě to, co od takové knihy očekáváme a chceme od ní dostat. Podle mě ano. Víc by nás asi urazilo, kdyby to skončilo jinak než si představujeme nebo chceme, než to, že postavy budou v tomhle žánru tak ojedinělé asi jako zmínky o kráse postav, omdlívání slečen atd....
Postavy byly sympatické........a to opravdu hodně. Budu si je, ale pamatovat třeba za týden? Takhle.....takových podobných postav je v takových knížkách 99 procent ze sta..........a postava Julie a jejího hraběte i přesto, že byli napsaní skutečně dobře a asi i nadprůměrně vzhledem k žánru.......stejně vám asi za nějaký čas trochu splynou.....každopádně by, ale bylo nefér nezmínit.....že pár překvapujících věcí v knize bylo. I když chvílemi to bylo tedy pořádně zamotané....a to není úplně myšleno v dobrém. Hlavní zápletka s výměnou rolí, nakonec vlastně vůbec pro příběh důležitá nebyla.....ze začátku mě to možná trochu zklamalo, ale i přesto, že jsem se nedočkala svého oblíbeného tématu mě kniha vlastně dost bavila.
Brandon byl fajn chlápek, který dokázal zaujmout a je pravda, že při nějakých jeho arogantních sebezahleděných hláškách jsem ho taky měla chut praštit stejně jako Julie, Julii jsem obdivovala přes její rozhodnost a chápala jsem, proč si chce lidi držet dál od těla. Vůbec by mi nevadilo, kdyby ten rok během , kterého se musela postavit sama na nohy, byl v knize více rozepsaný...podle mě by to knihu ještě více povzneslo....přeci jenom rok je rok.........třeba v Jane E. , se mi právě líbí jak Jana také ,, utekla" z panství a od svého milého a protloukala se životem sama tak jak v tu danou chvíli uměla. Podle mě to příběhu dalo jednu z těch mnoha velkých hloubek, které má.........A věřím, že s Juilí stejně jako s Janou by byla zábava objevovat svět jejíma očima, překonávat s ní překážky všedního života a sledovat její strastiplnou cestu až k vytouženému vydání knihy........na jednu stranu samozřejmě chápu, že jsme o tohle byli ochuceni z čistě praktických důvodů......kdyby se, ale kniha rozpracovala na dva díly, autor přihodil třeba příhodu s Trevorem, který by se zčistajasna vrátil nějak do hry, plus bysme právě prožívala ten rok podrobněji s Julií ....atd.....asi bych dala i těch pět hvězdiček. Ale zase je to jen moje představa, a ostatním to třeba takhle vyhovuje.
Matky dohazovačky byly taky napsány dostatečně věrohodně, obzvlášt pak ,, zákeřná "vikomtka ......její jednání s vyhořelým domem už bylo vážně přes čáru a nedivím se, že to nějakou dobu trvalo než s ní mohl vlastní syn zase normálně mluvit.
Verdikt: Co plyne z této knihy? No tak asi......nedělat si unáhlené předsudky, nezamotávat se do vlastních lží, dát šanci i něčemu co vypadá naprosto bez šance, jít za tím co chceme.....atd.
(SPOILER) Tenhle typ knihy zrovna nevyhledávám a sama bych si jí určitě nekoupila. Ale tato kniha byla fajn. Nejsem sice nějakým zarputilým fanouškem upírů nebo vlkodlaků, i přesto mě kniha dokázala pobavit. Byla hodně nápaditá a vtipná.........taková mini jednohubka. Líbilo se mi jak se ti dva vzájemně doplnovali a že před sebou nemuseli nic předstírat....takový jaký opravdu jsou. Elsi jako upírka naháněla dost hrůzu, tak jak to má pravý upír dělat a vlkodlak byl chlupatý sympaták........takže tak. Milé, Vtipné, Originální.......i přesto, ale pro mě celkem zapomenutelné a znovu se asi ke knize vzhledem ke svému čtecímu vytížení s dalšími knihami nevrátím.
Kniha nám představuje známá klišé o upírech a vlkodlacích a cpe je do různých situací......např: Upíři a česnek, proměna za vlkodlaka, slovní obraty jako ..byla to čubka, nebo pil mi krev.
Mě se nejvíc líbilo, jak bylo vidět, že je spolu postavám doopravdy dobře, a taky jak si četli Drákulu, Interwium s upírem a Stmívání.
(SPOILER) Takhle..................první kniha pro mě byla jako pro fanynku filmu dost nepříjemným překvapením. Opravdu to bylo jen o posedlosti a sexu a hlouposti hlavní hrdinky. Druhý díl jsem přečetla zase jen proto, že nechci nechávat rozečtené série a taky proto, že jsem nutně potřebovala něco u čeho nemusím vůbec přemýšlet.......a tohle je přesně ten typ knihy.
Dvojka je o tom, jak se Linda nedokáže podívat pravdě do očí a pořád žije ve svém romantické snu s mužem, který se ve většině případů chová jako psychopat. Navíc by si Linda měla uvědomit, že když už má dvě děti, tak by muž se kterým chce žít se měl o ty děti taky nějak starat. Nechápu jak vedle Bystřičana může někdo jako neschopný Jakub obstát........ten se neumí pomalu postarat ani sám o sebe, nebo to aspon tvrdí. Ale obstarávat nové milenky mu evidentně nevadí, zato jít jednou za dcerou nebo se o ní aspon trochu zajímat je nadlidskej úkol. Já bejt Lindou tak ho prostě pošlu doprdele, a nepřiběhla bych pokaždý když mi napíše nějakou ulítlou, přeemočněnou zprávu. Prej, že jí miluje a přitom se vůbec nesnaží být s ní.
Druhý díl utekl naštěstí velmi rychle, na rozdíl od prvního nebyl tolik perverzní, no i když.......Linda je pro mě stále nehorázně nesympatická postava, A Vandu snad ani nemusím zminovat. A ty nesutále se opakující slova jako holčičko a Murko, nešlukuj nebo ti bude špatně, Mici.... mě přiváděj k šílenství i v takhle krátký knize. Vrhnu se na trojku, ale už se těším, až tahle série bude za mnou.
PS: Lidi jako je Linda si podle mě zasloužej skončit odkopnutý a svobodný, protože si vůbec neváží toho co mají, pořád jenom fnukají a nemají žádný svědomí.
Já osobně jsem ráda, že něco takového vyšlo. Jak už bylo několikrát řečeno o J.A se nedochovalo moc autentických osobních záznamů, takže jsem ráda, za každý takový materiál, který se mi dostane do ruky. Je skvělé vcítit se do doby ve, které J.A žila a tvořila svá díla, řekla bych, že této knize se to daří a s velkou podrobností se nám snaží vylíčit tehdejší mravy a život lidí jako byla J.A. Pro fanoušky spisovatelky je to tedy takřka povinnost tuhle knihu vyhledat a přečíst si jí. Můžu jenom doporučit. Na jeden zátah to člověk sice přes tu kupu informací nepřečte, ale číst si každý den jeden dopis a nechat si info o něm projít hlavou je fajn.