KnihomolkaVev KnihomolkaVev komentáře u knih

☰ menu

Dvanáct měsíců Dvanáct měsíců Eleanor Corvin (p)

Jak už je u mě téměř zvykem, začátek jsem vnímala jako pomalejší. Holt jsem v tomhle hodně náročná. Všude na sítích jsem viděla jak na knihu, tak i na celou sérii samé pozitivní recenze. Častokrát mě pak knížka zklame. Ve výsledku jsem byla doopravdy překvapená. Příjemný styl psaní, uvěřitelné postavy, které nebyly na facku (!!!) a především zajímavý backstory jedné z postav, u kterého mi naskakovala husina. Nevěřila jsem tomu, ale doopravdy jsem se do postav dokázala vcítit a vše za mě fungovalo tak, jak mělo. Není to nijak náročné čtení, ale milá romantická oddechovka se zajímavým fantasy světem. Udělalo mi to opravdu radost. A ve výsledku nemám téměř žádné výtky, ale do plného počtu hvězdiček ještě maliličko chybělo.

Rozhodně budu pořizovat celou sérii v papírové podobě, protože prostě wow.

Za spolupráci moc děkuji samotné autorce

29.01.2024 5 z 5


Hra pro Apollóna Hra pro Apollóna Veronika Synková

Hra pro Apollóna pro mě by krásná jednohubka, která má za mě obrovský potenciál. Zajímavé postavy, čtivý styl psaní a hluboký příběh. Už u prvních stránek jsem se lehce usmívala, protože některé situace mi připomínaly mé vlastní zážitky. Pak ale pomalu začal příběh nabírat na hloubce. Postavy nebyly jen úsměvné, ale každá skrývala svůj příběh, který poodhalovala jen kousek po kousku. I romantická linka byla opravdu velmi pozvolná.

Bohužel co musím vyčíst je trošku uspěchaný začátek, kdy jsem v jedné chvíli nechápala chování jedné z hlavních postav.

Ocenila bych některé věci víc rozepsané a víc to rozvedené do hloubky. Za sebe můžu říct, že příběh má obrovský potenciál, hluboké myšlenky, zajímavé charaktery,.. Jedná se o velmi zdařilý a propracovaný debut české autorky

03.05.2024 4 z 5


Jizvy ve hvězdách Jizvy ve hvězdách Iveta Klierová

Začátek knížky mi svým způsobem moc nesedl. Nemyslím si, že by to bylo stylem psaní autorky, protože dál už se text četl dobře a vcelku plynule. Těžko říct co přesně mi neseděl. Poté jsem se opravdu začetla a už to celé krásně plynulo. I když se v textu častokrát opakovala slova jako hnědovlásek, fráze a v některých místech trochu pokulhával slovosled. To ale nemohu úplně považovat za autorčinu chybu.

Bohužel mi nesedlo ani téma nucené blízkosti, které v některých částech bylo na můj vkus až moc tlačené na sílu. V knize bylo hodně náhod a špatná komunikace mezi postavami, chvílemi až zbytečná. Byly i místa, kde to celé tak trochu tlačilo na sílu.

Na druhou stranu charaktery postav mě moc bavily a ocenuji, že si autorka dala tu práci, aby postavu Jaea napsala tak, že ho ze začátku doopravdy nesnášíte, ale později si k němu najdete cestu. Pochopíte aspoň z části jeho chování. Celkově zde byl znát vývoj charakteru a myslím, že si s jeho povahou autorka doopravdy vyhrála. Kyu byl naopak takový sluníčko hned od začátku a oblíbila jsem si ho opravdu brzy. Postavy jsou za mě asi to nej co na knížce můžu vypíchnout.

I když asi nejvíc mě dostal konec, který jsem svým způsobem čekala, i nečekala zároveň. Díky němu jsem trochu navýšila hodnocení. Bohužel asi už nejsem úplně cílovka, ale i tak můžu říct, že jsem nakonec ráda že jsem knihu dočetla. Bude mít místo v mé knihovně a jednou se k ní v budoucnu vrátím

Moc děkuji za poskytnutí knížky v rámci #spoluprace

21.11.2024 3 z 5


Motýl, který zapomněl létat Motýl, který zapomněl létat Vanessa Vernerová

Tahle knížka je krásně napsaná a zpracovaná prvotina poměrně mladé autorky. Ale nebylo to znát, měla jsem přečteno během několika dnů. Troufám si říct, že postavy byly vážně dobře a uvěřitelně zpracované, protože jsem s nimi častokrát soucítila. Taktéž i co se ztráty blízkého týče. Zpočátku byl příběh věnovaný váždým tématům, ale později už se z něj stala krásná letní romantika, u které jsem se usmívala jako blbeček. Ve dvou třetinách už stejně víte, jak to celé skončí, ale i přesto autorka nechala v knize prostor i vlastní fantazii. Úplný konec bych za sebe maličko upravila, jelikož jsem si nebyla jistá tím zda ho chápu dobře, ale i tak jsem byla s příběhem jako celkem spokojená.

Za mě je knížka ideálním čtením na léto, někam k moři.

26.08.2024 4 z 5


Noční ptáčata Noční ptáčata Kate J. Armstrong

Na tuto knížku jsem prozatím našla vesměs rozporuplné názory. Někteří jí označují za top knihu, jiní jsou zklamaní.

Já bohužel patřím do té druhé skupiny. Nádherná obálka, ilustrace, mapa, zajímavý nápad i propracovaný svět. Ale zpracování za mě pokulhávalo. Kniha je psaná ze tří úhlů pohledů, což je už od začátku opravdu matoucí a člověku se ze všech jmen točí hlava kolem dokola. Vlastně ani ke konci knížky jsem si jmény vedlejších postav nebyla zrovna jistá. Co se hlavních hrdinek týče, tak jsem si vyloženě nerozuměla ani s jednou. Obzvláště Matilde (jejíž jméno se neskloňovalo, což mě ze začátku také hodně mátlo) mi byla vyloženě nesympatická.

Abych nebyla jen u výtek, musím zmínit zajímavý nápad s magií, která je v tomto světě zakázaným zbožím. Vlastně je o ní občas pojednáváno jako o zakázané návykové látce. Tato kniha je za mě rozhodně zajímavá tím, jak moc se fantasy svět prolíná s běžnou realitou. Církev, politika, korupce,.. To je za mě rozhodně obrovské plus, které však ne každý čtenář dokáže prokouknout.

Bohužel já na takové politikaření v knihách moc nejsem, a tak můžu knížku ohodnotit jako průměrnou. Měla potenciál, bohužel jsem si nesedla s postavami a zpracování si zasloužilo o maličko víc. Autorka měla spoustu zajímavých nápadů, ale ve velkém množství myšlenek se člověk ztrácel.

16.03.2024 3 z 5


99 kluků Micaha Summerse 99 kluků Micaha Summerse Adam Sass

Knížku jsem četla jedním dechem, byla to příjemná ya romantika, u které člověk už od začátku tak nějak tuší jak dopadne. Čtení bylo vlastně moc fajn, trošku jsem se ze začátku prala s charakterem Micaha, ale příjemný styl psaní posílal děj dál. Pokud vám nevadí queer literatura, rádi se usmívate při čtení a chcete si odpočinout, tak vám 99 kluků můžu doporučit. Není to nic ultra super dokonale propracovaného, ale čtení jsem si užila. Hodnotím to proto jako takový lepší průměr 3,5/5

Za spolupráci Děkuju Humbook #humbookblogeri

17.07.2023 4 z 5


Moje upřímná posedlost jménem anorexie Moje upřímná posedlost jménem anorexie Petra Lukešová

Přiznám se, že podobné knížky mám moc ráda. Když jsem dostala možnost si tento příběh přečíst, byla jsem více než nadšená. První polovina příběhu mě vcelku bavila, tempo bylo tak akorát, děj prokládaný sezením s psycholožkou byl super. Za polovinou se to bohužel zvrtlo. Za mě je prostě téměř nemožné na cca 180 stran dlouhou knihu napasovat příběh, mající více než dva roky. Chvíli už jsem měla pocit, že autorka příliš tlačila na pilu a na to, aby se do knížky vešlo vše co zažila. Byly chvíle, kdy už jsem protáčela oči, protože se dalo očekávat další drama.
Když to všechno shrnu... Knížka má potenciál, příběh je náročný, čtivý, ale od druhé poloviny už to bylo moc rychlé a chvílemi i zmatené.
Knížku nemůžu doporučit lidem, kteří si tímto stavem prochází, ale pokud máte podobný druh příběhů rádi a nebojíte se drsnějších popisů, dejte knížce šanci. Čeští autoři si zaslouží podporu

Za knížku děkuji Humbooku v rámci spolupráce

05.06.2023 3 z 5