Knihontýnka
komentáře u knih
Naslouchač
Petra Stehlíková
Většinou mi knihy českých autorů smrdí maloměšťáctvím, zvlášť pokud se jedná o fantasy žánr. A tak je raději téměř nečtu. Petra Stehlíková je ženou velkého města. Snad jí to vydrželo i v pokračováních.
Umrlčí cesta
Peter May
Trochu pomalejší rozjezd, ale celkově super čtení. Zajímavá zápletka, dobře vykreslená atmosféra místa, jen dějová linka detektiva byla trochu plytká, ale budiž. Já bych to takhle dobře nenapsala :D. Doporučuji.
Neopouštěj mě
Laura Kneidl
(SPOILER) Pozor. Hodně spoilerů! Je mi líto, ale tohle byla promarněná příležitost. Romantická kniha, která řeší problematiku sexuálního zneužívání v rodině, nemůže fungovat, pokud není dostatečně autentická. To téma je přitom strašně důležitý (a v jistém smyslu i zajímavý), ale v tomhle podání je to stejně “růžovobrýlé” jako popis věznice v Orange is the new black nebo holocaustu v Tatérovi (z mého pohledu obojí tragicky neautentické). Od romantických knih nemám nikdy velké očekávání, ale když už si zvolí závažné téma, chtělo by to i trochu autentičtější zpracování. Ten konec už byl úplný bizár. Představa, že matka (která mimochodem minimálně léta nutně musela přehlížet, že její dcera má vážné potíže), uvěří ihned své dceři, že ji zneužívá nevlastní otec, že jí uvěří kolegové otce-policisty a ještě ho odsoudí bez důkazů…. Napsané to bylo pěkné a svištělo to, ale možná si mohla autorka vybrat jinou zápletku…
Nedotýkej se mě
Laura Kneidl
Kdybych nečetla před hodnocením i díl druhý, možná bych dala i 4. Docela příjemná romantika s vážným podtextem.
Kdy?
Victoria Laurie
Po dlouhé době originální nápad. Ano, trochu kulhající, ale pořád super. Raději bych si přečetla příběh třicetileté Maddie než puberťačky, ale i tak jsem si čtení užila. Svižné, trochu naivní, ale originální.
Uchvatitelé říší
Victoria Aveyard
(SPOILER) Zajímavý nápad s “vřeteny”, což jsou vlastně brány do jiných míst. Je mi vlastně líto, že jsme se o nich nedozvěděli víc. Místo toho sledujeme chaotický a až příliš složitý příběh s příliš mnoha postavami a křížky na mapě. Na prvních desítkách stran nás autorka zahltí představením celé řady postav, jak vypadají, odkud jsou apod. Vzápětí je téměř všechny nechá odpravit. Ale ok, čtu dál. Hlavní hrdinové neustále někam splašeně míří, víme sice proč, ale nemáme k jejich úkolům a motivům dost podrobností, aby to bylo důvěryhodné. A byť tu potenciál je, prostě si je nemáte šanci zamilovat. V podstatě nejzajímavější je tak příběh záporáků, ale u nich není dost zřejmé, co, proč a jak a opět se ztrácíte v neustálém výčtu míst. Škoda.
Její ozvěna
Sarah Gailey
Tohle byla extrémně divná, ale vlastně celkem originální, kniha. Celou dobu mi moc nedávala smysl, byla hodně “zpomalená”. Děj se hodně točil kolem pocitů hlavní hrdinky, až ze závěrečného poděkování jsem pochopila, že klonování plnilo jakousi formu metafory a celá kniha je vlastně terapií autorky. Ale celkem zajímavou terapií, když se spojí všechny střípky. Pokud by to tak nebylo, byl by to slabší průměr, ze kterého se dalo vytřískat víc. Takhle to vnímám spíš jako originální vhled do narušené mysli.
Greenwich Park
Katherine Faulkner
(SPOILER) Hlavní hrdinka je tak velká naivka, až mi připadalo, že absolvovala lobotomii. První polovina obsahuje vlastně kupící se absurdní historky o ženě, která se po 4 potratech má konečně dočkat a do toho se začne kamarádit s jinou ženou, která v těhotenství pije a kouří, hrabe se jí ve věcech a pak se i nasáčkuje k ní domů. A nevyhodí ji ani hned poté, kdy zjistí, že krade? Jako vážně? Druhá půlka oproti první najednou chytila “druhý dech” a s ním docela i chytila mě. Celkově ale slabší průměr.
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Tahle kniha se mi četla strašně těžko. Ano, byla místy “trochu utahaná”, jak si tu někteří stěžují, ale takový už je život. Vlastně bych hlavním hrdinům přála, aby těch turbulencí zažili ještě méně. Je hrozné, kolik osud některým naloží. A jaké zlo se v lidech skrývá. Přála bych si, aby takové hrůzy nemusel zažít nikdo. A nejhorší na tom všem je, že si je lidé dělají navzájem.
Autorka je neskutečně poctivá a pečlivá ve svých rešerších a příběh smyšlené rodiny je neskutečně autentický. Dozvěděla jsem se o tom rázovitém kraji mnoho nového. Děkuju.
Mr. Popularity
Nicholas Adams (p)
Cassie Arthurová je zřejmě nejhloupější puberťačka v Severní Americe. Ale to nevadí, protože se pak promění v chladnokrevnou vyjednavačku. Tahle jednohubka z proslulé série má nápad, příběh samotný by, pokud by bylo řemeslo správně odvedeno, dokonce mohl fungovat. Jenže to se nestalo. Ale kdo by to u této série čekal ;)?
Půlnoční děs
Scott Siegel
Nehodnotím, protože tohle se na žádnou stupnici nehodí, to bych urazila odpad. První díl jsem ještě dala, ale tady končím krátce před polovinou a autorský pár budu ve svých “hororových” návratech do puberty odteď asi přeskakovat rovnou.
Temnota
Lynn Beach (p)
Za 42 minut hotovo, nebylo to tak “pitomé” jako jiné díly, ale nedá se od toho čekat nic. Pokud nečekáte nic, dostanete maličko víc. Alespoň pokud vám je 10 a je to první strašidelná věc, kterou čtete. Naivní, jednoduché, ale v této sérii lehce nad průměrem.
Zachraňte Kocoura v botách
Alexandre Jardin
Hezké ilustrace, které zaujaly i omladinu, text už tak úspěšný nebyl.
Dejte si pozor, Jeníčku a Mařenko!
Alexandre Jardin
Vtipně ilustrovaná kniha, zábavné převyprávění Jeníčka a Mařenky. Přečteno za chviličku, u potěru úspěšné.
Krutý princ
Holly Black
Nejdřív mě příběh moc nenadchnul. Pak jsem se nemohla ztotožnit s hlavní hrdinkou, pak jsem se ztotožnění vzdala a hned se to četlo lépe. Zajímavé, s nápadem a na rozdíl od některých jiných sérií mě i docela zajímá, co bude dál.
Skrytá píseň
Valentina Nazarova
Je to hodně young a jen málo adult. Zpočátku naprosto skvělý nápad, docela mě nadchnul styl vyprávění formou Messenger zpráv, ale pak se to rozplizlo. Kdo z nás v nich píše dialogy? A tak od 100. stránky to byla nastavovaná kaše. Písně jsem neposlouchala, nelákalo mě to. A ten konec nebyl až tak originální.
Mám tě ráda, nemám tě ráda
Jo Watson
Je to srágorka. Ne že ne a taková praštěná. Loni jsem ji ve čtečce zapomněla rozečtenou, jak mi přišla blbá. Ale letos se na mě vynořila a za chvilku bylo po ní. Bylo to asi jako když máte fakt šílenou chuť na čokoládu a doma najdete nějakou bonboniéru od tety, co vám moc nejede. Ale co se dá dělat. Chuť na čokoládu je velká a nic lepšího nemáte. Ale docela vám to zachutná. Takhle pro jednou je to příjemná změna. Příběh je neuvěřitelný a bizarní až mě hanba fackovala. Ale jak jsem si zvykla, bylo to čtivé a hezky to “odsejpalo”. Na léto dobrý.
Manželkou podruhé
Melanie Summers
Slibovaný “nevšední” román to tedy opravdu není. Kdybych do obálky schovala po 50 stránkách, co se bude dít dál, a v případě trefy dostala pěknej balík, mohla bych se mrknout na Maledivy. Bylo to prostě předvídatelné klišé. Na druhou stranu milé a čtivé. Akorát jsem měla u konce pocit, že došlo k prohození dvou kapitol. Nebo se mi to snad zdálo?
Temná kněžka
Margaret Rogerson
Rogerson má skvělé nápady i talent a nebojí se je použít. Na úroveň například Bardugo se podle mého názoru ještě nedostala, i tak je ale první díl nové série Vespertina velmi dobrý. Byť je příběh trochu depresivní, pěkně drží pohromadě a ani se příliš nevyznačuje nelogičnosti (samozřejmě v rámci zákonitostí fiktivního světa). Koupě nelituji a doporučuji, byť bych ocenila spíše samostatnou knihu a ne sérii, u níž budeme zas na závěr čekat stovky let.
Kůň Převalského
Maja Lunde
“Historie” tří lidí z různé doby spojená s osudem koně Převalského. Příběh navzdory poměrně nadupanému dění plyne zpočátku hodně pomalu, než získá na středním tempu, obsahuje hodně ekologického aktivismu i poměrně ostrého uvědomění si neúprosnosti přírodních zákonů a lidských nedostatků. Nejvíc jsem “litovala” koně a Mathiase, protože mít takovou citově vyprázdněnou matku jako je postava Karin je k pláči - vzdávám hold autorce, že se jí daří vyvolat velmi realistické emoce. Po přečtení se mě zmocňuje lehká deprese a to nejsem Greta.