Knihontýnka
komentáře u knih
Půlnoční děs
Scott Siegel
Nehodnotím, protože tohle se na žádnou stupnici nehodí, to bych urazila odpad. První díl jsem ještě dala, ale tady končím krátce před polovinou a autorský pár budu ve svých “hororových” návratech do puberty odteď asi přeskakovat rovnou.
Temnota
Lynn Beach (p)
Za 42 minut hotovo, nebylo to tak “pitomé” jako jiné díly, ale nedá se od toho čekat nic. Pokud nečekáte nic, dostanete maličko víc. Alespoň pokud vám je 10 a je to první strašidelná věc, kterou čtete. Naivní, jednoduché, ale v této sérii lehce nad průměrem.
Zachraňte Kocoura v botách
Alexandre Jardin
Hezké ilustrace, které zaujaly i omladinu, text už tak úspěšný nebyl.
Dejte si pozor, Jeníčku a Mařenko!
Alexandre Jardin
Vtipně ilustrovaná kniha, zábavné převyprávění Jeníčka a Mařenky. Přečteno za chviličku, u potěru úspěšné.
Krutý princ
Holly Black
Nejdřív mě příběh moc nenadchnul. Pak jsem se nemohla ztotožnit s hlavní hrdinkou, pak jsem se ztotožnění vzdala a hned se to četlo lépe. Zajímavé, s nápadem a na rozdíl od některých jiných sérií mě i docela zajímá, co bude dál.
Skrytá píseň
Valentina Nazarova
Je to hodně young a jen málo adult. Zpočátku naprosto skvělý nápad, docela mě nadchnul styl vyprávění formou Messenger zpráv, ale pak se to rozplizlo. Kdo z nás v nich píše dialogy? A tak od 100. stránky to byla nastavovaná kaše. Písně jsem neposlouchala, nelákalo mě to. A ten konec nebyl až tak originální.
Mám tě ráda, nemám tě ráda
Jo Watson
Je to srágorka. Ne že ne a taková praštěná. Loni jsem ji ve čtečce zapomněla rozečtenou, jak mi přišla blbá. Ale letos se na mě vynořila a za chvilku bylo po ní. Bylo to asi jako když máte fakt šílenou chuť na čokoládu a doma najdete nějakou bonboniéru od tety, co vám moc nejede. Ale co se dá dělat. Chuť na čokoládu je velká a nic lepšího nemáte. Ale docela vám to zachutná. Takhle pro jednou je to příjemná změna. Příběh je neuvěřitelný a bizarní až mě hanba fackovala. Ale jak jsem si zvykla, bylo to čtivé a hezky to “odsejpalo”. Na léto dobrý.
Manželkou podruhé
Melanie Summers
Slibovaný “nevšední” román to tedy opravdu není. Kdybych do obálky schovala po 50 stránkách, co se bude dít dál, a v případě trefy dostala pěknej balík, mohla bych se mrknout na Maledivy. Bylo to prostě předvídatelné klišé. Na druhou stranu milé a čtivé. Akorát jsem měla u konce pocit, že došlo k prohození dvou kapitol. Nebo se mi to snad zdálo?
Temná kněžka
Margaret Rogerson
Rogerson má skvělé nápady i talent a nebojí se je použít. Na úroveň například Bardugo se podle mého názoru ještě nedostala, i tak je ale první díl nové série Vespertina velmi dobrý. Byť je příběh trochu depresivní, pěkně drží pohromadě a ani se příliš nevyznačuje nelogičnosti (samozřejmě v rámci zákonitostí fiktivního světa). Koupě nelituji a doporučuji, byť bych ocenila spíše samostatnou knihu a ne sérii, u níž budeme zas na závěr čekat stovky let.
Kůň Převalského
Maja Lunde
“Historie” tří lidí z různé doby spojená s osudem koně Převalského. Příběh navzdory poměrně nadupanému dění plyne zpočátku hodně pomalu, než získá na středním tempu, obsahuje hodně ekologického aktivismu i poměrně ostrého uvědomění si neúprosnosti přírodních zákonů a lidských nedostatků. Nejvíc jsem “litovala” koně a Mathiase, protože mít takovou citově vyprázdněnou matku jako je postava Karin je k pláči - vzdávám hold autorce, že se jí daří vyvolat velmi realistické emoce. Po přečtení se mě zmocňuje lehká deprese a to nejsem Greta.
Pan Romantik
Leisa Rayven
(SPOILER) Takové až utopické vyprávění. Neurotická alkoholička (velmi pravděpodobně i) s několika STD okouzlí Pana Romantika… Pořád věřím, že i tenhle žánr může mít celkem inteligentní zápletku a průběh, tohle bohužel nebyl ten případ, byť to nebylo tak strašně “blbé”. Bylo to povrchní, nedůvěryhodné, byť s potenciálem (nevyužitým). Čekala bych třeba, že hrdinka vezme zavděk návrhem Vivian a napíše zcela jiný článek, Nanna i Aisha byly skvělé, bohužel taky ploché postavy. A toho nepravděpodobného až podivného “miluju Tě” bylo na konci až moc. V mých očích stále pomyslnou #1 žánru drží kniha Návrh.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Skvěle napsané, pravdivé. Jen jsem se celou dobu snažila pochopit, proč autorka hrdinům tak strašně nakládá, byť samozřejmě rozumím, že taková byla doba. Pro nás již neuchopitelná, nepochopitelná, proto je dobře, že podobné knihy vznikají.
Lady Fuckingham
Oscar Wilde
Napsal to Wilde, říkala jsem si. Je to klasika žánru, říkala jsem si. Symbolických 69 v Levných knihách, tak co, říkala jsem si. Byla to přehlídka ztracené hodiny. Kdyby to alespoň mělo nějakou pointu. I 50 odstínů je proti tomu literatura, u toho jsem se aspoň zasmála. Tohle je spíš taková smutná neoriginální smyčka: důtky, zepředu, zezadu, pedofilie, důtky,…
Stínová hůlka
Laurie Forest
Ren není tak příšerná jako třeba Griša, u které se mi vyloženě ulevilo, že (pozor spoiler k sérii Griša) přišla o schopnosti a už tu pipku nebudu muset číst, protože ostatní jsem si zamilovala, ale ji jsem už nemohla vystát. Jisté paralely by tu ovšem byly. I Elloren je hrdinka zmítaná osudem, trochu fňukna (ale kdoví, jak by člověk sám reagoval, takže budiž). Všechny ostatní postavy jsou mnohem sympatičtější a jejich příběhy zábavnější. Věřím, že tento díl byl vata a příště už se Ren pochlapí a bude to větší jízda.
Květ železného stromu
Laurie Forest
Nádherný, ale krutý svět, ve kterém žije hlavní hrdinka, mě opravdu zaujal. Co je trochu s rezervou, jsou zvraty, které bohužel dost často postrádají logiku. Např. (drobný spoiler, kterým budoucím čtenářům moc neprozradím) Jak je sakra možné, že by Vyvian na konci knihy nechala Elloren bez dozoru? Fakt by se to takhle mohlo stát? Za mě nemožné… Navzdory výhradám je to jeden z nejlepších příběhů, co jsem v poslední době četla.
Černá čarodějka
Laurie Forest
Je to velmi sympatická a originální jízda. Trochu naivní, pravda, ale i tak super. Forest si mohla odpustit párování snad u všech kromě hlavní hrdinky a tam nás taky “udržuje v napětí”. Trochu mě mrzí, že to není trilogie, měla jsem se podívat před zahájením četby. Ta nekonečnost sérií a čekání na další díly mě už opravdu nebaví. (Teď vyšla 4 v originále a 5 bude mít prý zpoždění :().
Loutkové divadlo
M. W. Craven
Jestli jsem to dobře pochopila, tak Tilly by měla trpět poruchou autistického spektra. Tenhle aspekt, který vlastně nemusela vůbec charakteristika postavy obsahovat, mi nakonec dost zkazil celkový dojem. Její chování totiž naprosto postrádalo logiku. Když se to autorovi hodilo, byla Tilly normální a občas zahrál na “autistickou strunu”, bohužel to ale dost znevěrohodnilo vše kolem. A vůbec. Prostě to není vůbec taková pecka, jak se to tváří.
Loutkové divadlo
M. W. Craven
Normálně bych tomu dala i tři hvězdičky, ale musím se pokusit zmírnit tady to nespravedlivé vysoké hodnocení, které je podle mého soudu hlavně výsledkem skvělého marketingu pana Pýchy z KD. Tahle kniha je průměrná a je všechno, co by nemělo být považováno za skvělé. Občas není v českém překladu česky, hanba! Poznámky pod čarou od překladatelky jsou dost otravné a něco se v překladu i ztratilo. Samotný obsah je taky dost “jednooký”. Psychologie postav jak z mateřské školy, pajdavé zvraty a nelogičnosti. Že by to bylo ostré jako břitva nebo jsem se dočkala záblesků chytrého humoru, jak se píše na zadní straně… O originalitě taky psát nejde. Zato jsem si přečetla poměrně podrobnou analýzu toho, jak zapáchá lidské tělo, když hoří. Tak nevím, jestli jsem tady se spolučtenáři četla totéž.
Druidská brána: Poslední strážci světa
Wolfgang Hohlbein
Korektor a překladatel by měli dostat na zadek! Jinak docela dobrý příběh.
Třešně v rumu
Michaela Janečková
Tahle kniha je jako bonboniéra (s rumem). Ochutnáte kapitolu a žerete, dokud není pryč. A je to fakt sranda. Hele a zdá se mi to nebo se zvyšujícím se počtem dnů dovolené a tedy s koncem (cesty/knihy) rostl i počet sprostých slov ;)?