Knihontýnka komentáře u knih
Poslouchala jsem jako audioknihu. Kdysi jsem začala číst, ale odložila jsem. A nebyla to nijak velká chyba. Sviští to, ale jako bych už to pětkrát četla. Díky přednesu Jany Strykové a hudby alá Stranger Things jsem si ale ten nervydrásající příběh “užila. Postavy a některé zvraty byly možná trochu ploché (snaha o opak zaznamenána…), ale i tak doporučuju milovníkům thrillerů.
Když je hlavní hrdina James Bond, tak asi tak nějak všichni chápeme, když přežije všechno. Je-li to český Honza, tak uvěřitelnost je maličko horší, zvlášť když se přidá hromádka PPčka a kamarád, co pořád říká pič*. Sic! Tohle byla jedna z nejzajímavějších a “nejzábavnějších knih, co jsem letos četla. A samozřejmě, už se velmi pravděpodobně i stala nebo stane.
Když jsem to kdysi četla poprvé, asi se mi to líbilo víc. Chvílemi se to lehce táhlo, ale ten KONEC. Někdy mám pocit, že jsme se měli dozvědět víc o tom, co bylo dál. Tady jsme něco málo toho dál měli. Byť bych klidně snesla i víc. Ale! Teď již brzy hurá na Murtagha!
Přiznávám se! Tohle epizodní vyprávění (ačkoli skvělé a vtipné) není pro mě. Ráda si přečtu dvě tři historky někde na webu, ale takhle v kuse to pro mě prostě ztrácí ten šmrnc. Navzdory tomu hodnotím vysoko. Jsou to totiž opravdu velmi zábavné historky.
Originální a skvěle odvyprávěný příběh prokládaný zprávami o “reálných nadpřirozených jevech a událostech. Přiznám se, že zhruba v půlce jsem trochu ztratila zájem, už se to trochu opakovalo, pak ale kniha zas chytila dech. Čtení jsem si užila, byť mě o trochu víc než osudy komunistických vědců vyslaných prozkoumat podivné jevy na Šumavě bavily právě ty popisné pasáže. Autorka si pozornost jistojistě zaslouží. 3,8/5
Zpočátku jsem měla problém se začíst, Elliota jsem si překřtila na idiota, ale nakonec mě kniha bavila. Moc jsem ocenila závěrečné zadostiučinění hrdinky. A po dlouhé době jsem neměla pocit trapnosti za autorku při milostných scénách. 3,8/5
Uznávám, že zápletka je trochu přitažená za vlasy. Ale jak jsem teď dlouho nečetla nic moc pořádnýho, tak mě to bavilo. A dokonce natolik, že zkusím ještě jeden kousek. ;)
Čekala jsem víc, nedostala moc. Napsané je to pěkně, ale žádná hloubka, žádná pořádná romantika. Prostě takový odpočinkový nic.
Není to největší ani nejoriginálnější masterpiece mého života, ale překvapení v pozitivním smyslu slova velké! Je to příjemná romantická detektivka s fantasy prvky, která má velmi slušný spád. Po dlouhé době něco, co jsem nemohla odložit. Ne proto, že by mě až tak překvapilo rozuzlení ani zakončení romantických peripetií. Prostě proto, že to bylo nad rámec očekávání odvedené řemeslo. Autorku určitě ještě vyhledám. Díky!
Určitě je to zajímavé čtení, originální, trochu chlapský styl a jsem si jistá, že svoje čtenáře si autor najde a okouzlí je. Já jsem se ale v tomhle případě trochu minula s cílovkou. Párkrát jsem byla pobavená, často překvapená (dějovým zvratem), a že se mi to moc často nestává, ale nikoho jsem si moc neoblíbila, nikomu moc nevěřila. A shoduji se s Lendinkou níže, která ale hodnotí knihu výrazně lépe, že příběh trpí jistou “překombinovaností. Autorův styl psaní mě ovšem hodně baví navzdory výhradám a nevylučuju, že si k němu jednou znovu najdu cestu a přečtu si jeho jinou knihu. 3,5/5
Třetí díl mě nebavil tak moc jako kdysi, ale pořád považuji sérii za nadstandardní. Zvlášť, pokud přihlédneme k současné tvorbě. Moc mě obecně nebaví bitvy, zato výrobu meče jsem si náramně užila.
Vyžádejte si Andreu je pro mě zatím překvapením roku. A netajím dopředu, že se domnívám, že je určena (navzdory zařazení thriller) spíše pro dámské publikum.
Ale je skvělá! (Ano, má mouchy, ale v záplavě neoriginality stokrát opakovaných příběhů je to paráda.)
Obálka mě moc neoslovila, námět ano. Brecia, Meghan, Skye jsou mrtvé a zavraždil je jeden a tentýž muž. Zdánlivě spořádaný manžel, otec dvou malých dívek a programátor. Ve skutečnosti predátor, který neustále krouží kolem dalších a dalších kořistí. Jenže tři jeho oběti zůstali na světě a postupně se rozhodli, že už stačilo. A přestože mají jen omezené možnosti, rozhodnou se dosáhnout spravedlnosti.
Kniha má sice nálepku “temný nadpřirozený thriller, ve skutečnosti ale temný moc není a linka thrillerová (samotné vraždění a snaha o pomstu i spravedlnost) je jen součástí něčeho většího. Ostatně, autorka na svém Instagramu napsala, že knihu měla pracovně nazvanou The Ted Bundy book. Námět ji totiž napadl při sledování dokumentu o Bundym, který ji velmi zasáhl. Ne kvůli vrahovi, ale kvůli jeho obětem. A právě jim "Andreu" věnovala.
Příběh je svižný, střídá se vyprávění tří mrtvých hrdinek, a nabízí zajímavou teorii o tom, co přichází po smrti.
Za knihu na recenzi děkuji Knihám Dobrovský.
Tohle je rozhodně zajímavé a originální čtení. A velmi poctivě odvedená práce, zvlášť vzhledem k tomu, že se jedná o debut.
Není to nic pro lidi, kteří se těžko orientují v ději a postavách. Těch nám autor naservíruje opravdu dost. Pokud bych to měla zařadit, asi bych to hodila někam mezi postapo a steampunk. Určitě se najde někdo, kdo bude tvrdit, že už něco podobného četl, ale podle mě je tenhle příběh nový, dobře napsaný a pěkně odsýpá. A je vidět, že se mu dostalo péče. (Možná až přílišné, takže je i pro pokročilého čtenáře někdy trochu složité sledovat všechna fakta, reálie, postavy i děj zároveň.)
Autor v začátku plánované trilogie vystavěl celý „nový“ svět na ostrově Nordtag, kde „lidstvo“ přežívá na troskách předchozí civilizace na místě, o němž toho vlastně moc neví. Využívá přitom i část jejích technologií (konstruktů). „Lidstvo“ s nimi ale neumí moc pracovat a dostatečné znalosti nemá ani o svojí vlastní minulosti. Záměrně. Hlavními hrdiny jsou jeden kurýr (prospektor), jedna týraná žena, jeden mafián, jedna výjimečná a divná mladá dáma a jedna lidská zrůda. Zvlášť zpočátku mají rozdílné cíle: splatit dluhy, utéct, vládnout, pochopit a splnit úkol, užít si a přežít. Jejich původní plány se ale změní pod tíhou okolností a jejich osudy se protnou. (Vím, zní to trochu pateticky, ale přesně to se stane.)
Vřele doporučuju všem lidem, kteří se chtějí v záplavě veder a blbostí osvěžit trochou toho nepříjemného deštíčku. Ten je totiž pro Nordtag charakteristický.
Zápletka trochu kulhající, ale příběh veskrze milý a nezatěžující. Nic pro náročnější čtenářky, ale jako jednorázová odpočinkovka dostačující. Hlavní hrdinka je hlavně úvodu až nepravděpodobná trubka, hlavní hrdina až příliš dokonalý gentleman a na konci idiot, ale když se přes to přenesete, dostanete pohodu k vodě.
Rozhodně bych to neoznačila za utahané. Ale okopírované! Určitě trochu. Nicméně to beru, napsal to mladý kluk a s touto vědomostí musím pět ódu na jeho spisovatelský um. Za mě je to super čtení, které předkládá řadu zajímavých úvah - o životě a smrti, vegetariánství a lidské povaze. Takhle to zní nudně. Ale kniha, ta nudná není. Každého ale bavit nebude. ;)
Taky často nahlížíte do svého nitra a z něčeho vám puká srdce? Ne, nechci být zlá. Čtvrté křídlo si rozhodně pozornost a rozruch zaslouží. Možná jen ne tak nekritický. Jazyk (a může to být částečně i překladem) příběhu je občas trochu krkolomný, děj do jisté míry předvídatelný (odhalila jsem většinu “šokujících zvratů se značným předstihem (ale ne všechny) a taky lehce nelogický. Ale je to fantasy, takže se můžeme tvářit, že to nevadí. A já se tedy tak tvářím a určitě si přečtu další díly. Klidně bych se obešla bez toho “třaskavého sexuálního napětí. Moc třaskavé to tedy nebylo. Spíš to brzdilo děj ;)
Poslouchala jsem jako audioknihu a asi i díky zpracování jsem se aristokraticky bavila. Konečně akce. Narozdíl od předchozích dílů, kterým pomalu docházel dech a kde opakovaný vtip pomalu přestával být vtipem, se tady podařilo díky novým postavám i opakovaným vtipům vyniknout v nové kráse.
Má to svoje mouchy, vykrádá to kdeco, ale přesto je to skvost. Kdo napsal něco podobného v patnácti, ať hodí kamenem. ;)
(SPOILER) Nejdřív to byla taková Misery v kalhotách, pak mi to připomnělo 10 Cloverfield Lane říznutý Šestým smyslem. Pak něco jako zombie apokalypsa. Ale pokousání nevadí? A pak už to bylo jen ujetý. Oba hlavní hrdinové jsou tak nepravděpodobní, až je to smutné. Jak je King král hororu, tak tahle autorka jeho královnou být nemůže. Ale třeba se jen mistryně tesařka utnula. Mám od ní ještě dva kusy k přečtení, tak dostane ještě šanci. :)
Taková příjemná YA. Není to nic, co bych dlouho nosila v hlavě, ale určitě je to něco, co jsem neměla chuť odložit po dvaceti stránkách, což se mi teď stává celkem často. Některé dějové zvraty byly poněkud úsměvné, ale rozhodně jsem se nenudila. A na to, že to autorka začala psát ještě jako náctiletá, fakt dobrý.