knihožrout komentáře u knih
Kniha je průvodcem tréninkem kurzu Modré Alfy. Je skvělá hlavně proto, že pan Velechovský během kurzu podává neuvěřitelné množství informací, vědeckých studií atd., a člověku se nechce všechno zapisovat. a tady to má všechno pokupě. Doporučuji i nevěřícím zájemcům...
Všichni, kdo mají děti vědí. Ti, kdo je nemají, pochopí později. Díky za tuhle knihu.
Skvělá učebnice, plná užitečných rad a navíc je vidět, že autorka opravdu čerpá z praxe, dává velký důraz na to, co funguje, co ne, nezajímá ji příliš nějaké spisování pro spisování a hraní si na umění.
Ukázka toho, že dobrý kočí ještě není dobrý kůň. Markéta DOčekalová má snad populární kurzy tvůrčího psaní, a napsala i čtivé učebnice jak na to. Holt sama se svými radami řídila možná až příliš... Román se snaží být napínavý od začátku do konce, což brzo unaví, notabene když zápletky jsou mírně řečeno trochu kostrbaté. Příliš mnoho dialogů, mravoučné monology. Přála bych si na domácí scéně nějaké oživení, snad se povede s autorčinou další knihou.
líbí se mi představa tak silné lásky a touhy, za kterou šla autorka vskutku světa kraj. styl psaní to trochu rušil, ale autorka si nehraje na velkou literaturu, prostě svůj příbeh napsala, protože zajímal lidi kolem. další díly už jsou lepší, obzvláště trojka, kdy se do afrioky vrací, tam už se alespoˇ%n dozvíme něco více o kultuře masajů.
Podle mě úplně nedoceněná kniha jak po straně jazykové tak dějové. Každému kdo má rád knižní zápletky na pozadí skutečných reálií doporučuji.
Divím se, že tu ještě není žádný komentář a je mi ctí být první. Tahle kniha se v souvislosti s procesem s touhle porodní bábou, paní Koenigsmarkovou začala zmiňovat čím dál častěji poslední dobou a plným právem. Řekla bych, že kdo cítí, že mu moderní doba nedává to, co od života očekává, měl by si jí přečíst. Není jen o porodech doma, o těch "bláznivých alternativních ženských" - vlastně o nich není skoro vůbec. Je o přirozeném přístupu k životu a selském rozumu, který se někde vytratil. V rozhovoru je pěkně popsáno, kde se asi tak vytratil, informace z nedávné historie i s pohledem do zákulis (jak se vlastně vyvíjela X byla zničena profese porodní asistentky...), to všechno bychom jinde hledali jen těžko. přečetla jsem to za jednu noc, v práci byla k ničemu, ale nešlo to jinak. Díky oběma ženám!
Průkopnice českého ženského cestování nasadila hned zpočátku vysokou laťku. Pohlazení, které umí pořádně nakopnout.
Velmi, velmi rozpačitá jsem z této knihy. Ale jo, tak já to napíšu - ve vší úctě, nemohla jsem se zbavit pocitu hodování na mrtvole. Ano, kniha je opravdu plná citátů a zajímavých myšlenek především Aristotela a pak autora Umění fikce, myslím že Gardner se jmenuje, což tvoří jakési tématické předěly v popisování lekcí tvůrčího psaní, které Emingerová u Lustiga absolvovala. Ten neustálý tok vtipu, sexististických narážek Lustigových a mouder a mouder nakonec bohužel působí zcela naopak, než by chtěl - unaví a člověk vypne a chce se jen rychle prokousat k těm několika málo vážně a solidně míněným radám, které mezi haha vtipy frekventantům kurzu utrousil. Není to kniha, je to záznam a kompilát tvářící se vznešeně.
tak jsem se konečně odhodlala udělat si vlastní názor. Ne, tohle neni kniha, bez které by můj život ztratil smysl.
úžasné příběhy z nichž mrazí! jediná, ale zato velká převeliká výčitka - tak jak to teda je?! autorka popisuje, že vidí např přeměnu vody v peníze, ale už k tomu nedodá, jestli tedy v tomto okamžiku opravdu věří, že se to děje, nebo že se jedná o sugesci, které podlehla, nebo co vlastně. prostě potřebovala bych nějaký autorčin názor, jestli tedy ta magie tam je nebo neni. tento citový odstup je možná dobrý pro disertační práci, tady však potřebuju, prostě potřebuju - protože ty příběhy a autorčino pátrání je opravdu zevrubné - vědět, co si o tom všem myslí autorka. každopádně dávám plnou palbu, za knihou je vidět hodně práce a entuziasmus, i když to samozřejmě bylo hlavně velké dobrodružství a zábava:-)
Kniha kterou psal někdo, kdo předmětu svého psaní rozumí, miluje jej, ale dokáže se podívat i kriticky a s humorem.
nejlepší jeho kniha, nejcelistvější, největší hledání, pády, ztráty a tápání v hodnotách.
Klasika!!!!!!!!!!!!! Nej, miluju tu starou afriku!
Rozhodně lepší než jednička a dvojka, děj se pravda vlekl, ale tentokrát to nebylo podle mě tolik o ději, ale o tom, pokusit se nějak reflektovat nejen osobní prožitek, ale i masajskou kulturu jako takovou.
Super příběh jak to chodí v zákulisí velké organizace a dost hustá kritika, pro neznalce hodně překvapivé sebrání iluzí. Příběh má spád, je to vtipné, živoucí - ale té obecné češtiny je přeci jen trochu přespříliš, mám pocit. pro mě to ubírá na zážitku z literárního díla a posunuje se to spíše k jakémusí deníkovému zaznamenání, což je trochunuda...
Odpad to není, číst se to dá - asi tak do první třetiny, než člověk zjistí, že je to pořád stejné takže ve výsledku vlastně o ničem. Takže se brzy omrzí i ty náznaky vtipných situací a zbyde trapná sázka na vulgární slova. pro mě škoda peněz a poučení, že si knihy nemám kupovat v časovém presu, když běžím na autobus.
Složitá kniha, která vyžaduje soustředění čtenáře odmění hlubokým vhledem do vývoje západní společnosti. Inspirativní.
Malinko zklamání, přeci jen jsem asi u Pavly Jazairiové zvyklá na něco jiného. Jako by jí fabulace neslušela tolik, co analytické myšlení reportéra se srdcem.