Knihy_nad_zlato komentáře u knih
Zaprvé, doporučuju si vyhledat trigger warning.
Zadruhé, pokud jste si to vyhledali a pořád uvažujete o přečtení, tak směle do toho, tahle knížka je geniální.
Rin je jako hlavní hrdinka dokonalá. I tím, že není dokonalá. Její sebepoškozování a skoro neexistující svědomí ji dělalo tak nějak reálnější. Samozřejmě měla i nějaký ty dobrý vlastnosti, mě se na ní právě asi nejvíc líbilo, že není vyloženě kladná, ale ani záporná postava. Že se morálně pohybuje v šedé zóně.
Ostatní postavy mě bavily taky. Jakože asi všechny. Zajímá mě jak dopadnou. Štve mě, že nevím s jistotou, jestli někteří z nich ještě žijí.
Magie je zpracována velmi zajímavě, i když ji chápu asi jen z části. Naštěstí tam tohle nemá zas tak velkou roli.
Svět je vykreslenej skvěle. To prostředí je neuvěřitelně zajímavý, ať už akademie, tak i válečný zóny, města, Čulů Korich…
Nechci se moc rozkecávat, protože pak bych toho nejspíš řekla příliš. Takže to utnu tady. Výborná knížka, která stojí za přečtení, ale ne pro každého. Fakt si prvně najděte trigger warning. Já třeba nemám problém číst o čemkoliv, ale asi tři různý popisy byly dost odporný i pro mě.
Bylo neskutečně zajímavý dozvědět se něco novýho. Zase mít o trošku větší přehled jakej tenhle svět vlastně je. Jací dokážou být lidé oproti tomu, jak působí. Nevím kolik tam bude nového pro ty, kteří znají podcast, já podcast neposlouchám, takže nevím. Dozvěděla jsem se hodně, ale asi tam bylo občas zbytečně moc dat, že se mi to chvílemi četlo kvůli tomu hůř. Ale jsem moc ráda, že jsem si to přečetla.
Většinou je pro mě v takhle krátkých příbězích - a o to víc v mangách, kde je textu holt prostě velmi málo - problém, že jsou postavy příliš ploché. Že mě zkrátka na tak málo stránkách nedokážou zaujmout, tak moc, jak bych ráda. O to víc mě překvapilo, že po dočtení chci pokračovat druhým dílem kvůli postavám a ne kvůli ději.
Zcela upřímně, ta dějová linka, která je jakože ze současnosti, mě nijak zvlášť neohromila. Ale neskutečně mě bavily náznaky toho, co se těm postavám stalo v minulosti.
Kresba se mi líbí dost, ale občas je strašně chaotická. Jakože jsem párkrát ani nevěděla, na co, že se to vlastně dívám, ale pro pochopení příběhu to nevadilo.
Za mě dost dobrý první díl. Jakože, tak dobrý, že si při nejbližší příležitosti půjdu koupit druhý díl.
Sedly mi jak postavy, tak kresba i příběh.
Celý to bylo dost akční. A i když pro mě manga asi nikdy nebude žádná tak dobrá jako klasické knížky - protože prostě míň textu, míň pitvání nitra postav - ale dost mě to bavilo a to mi asi tak stačí.
4,5/5⭐
Ráda jsem se vrátila ke své oblíbené sérii. Ráda jsem si přečetla, jak se všichni mají pár let po ukončení studia. A jo, ty příběhy mě bavily (nebo teda většina, ten o Tuckovi a Sabrině zrovna moc ne), ale nemělo to tak nějak nic víc. Prostě mi tam něco chybělo, což se o původních čtyřech dílech říct nedá.
V téhle knížce jsou asi největším přínosem postavy. Minimálně pro mě teda jo. Ivy a Ryana jsem si oblíbila prakticky hned, co se tam objevili, ale stejně tak mám ráda třeba i Alexe a Jeffa. Líbilo se mi jak všechny ty postavy mezi sebou dobře fungujou.
Prostředí se mi taky dost zamlouvalo. A vlastně celkově mě tahle knížka mile překvapila. Neměla totiž jen dobré postavy, prostředí a romantickou linku. Líbily se mi třeba ty složité vztahy s rodiči, to tajemství ohledně Konstantina nebo ten problém s Austinem.
Jenže tak nějak mezi mnou a touhle knihou nepřekročila jiskra. A i když jsem asi nikdy nic s bodyguardem nečetla, přišlo mi to moc stejné, jako spousta jiných knížek, které jsem četla. Ale i tak se nemůžu dočkat druhého dílu. Navíc se to četlo prakticky samo.
Stejně jako předchozí díly, i tenhle je šílenej a zároveň předvídatelnej. Ale jako já jsem si to vlastně docela dost užila, takže proč ne.
Jak už to tak u knih Kristen Callihan bývá, i tahle se četla úplně sama. I tahle měla skvěle prostředí. Stejně tak výborné postavy, i hezkou romantickou linku.
Jenže mi tu chyběla nějaká větší zápletka, něco s čím by se musely hlavní postavy opravdu poprat.
A jak už to tak u mě bývá, i když byly hlavní postavy opravdu dobré, zase jsem si nejvíc oblíbila jednu vedlejší, a to Brommyho. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byla i kniha o něm.
Každopádně stejně, jako všechny knihy téhle autorky, i Sladký nepřítel se mi moc líbil. A můžu prohlásit, že ať vyjde Kristen Callihan cokoliv, já si to přečtu.
Tohle se mi jednoznačně líbilo víc než první díl. Hlavně asi kvůli hlavním postavám.
Už v prvním díle jsem si říkala, že by druhý díl snad mohl být o Nickovi a Harper. Ti dva mě prostě baví. Řekla bych, že chemie jim sice funguje, ale nebyla úplně stoprocentní.
Děj byl celkem ohraný, ale přesto mě docela dost bavil.
Největší plus téhle knihy je jednoznačně humor. Jedna z nejvtipnějších knížek, které jsem za poslední dobu četla.
Chápu, že toho, co tu bylo dobrý není nijak moc, ale ani mi nic nevadilo. Prostě taková fajn knížka pro odpočinek.
Mimochodem taky vám tak vadí chyby na obálkách? Jakože ten týpek ani náhodou není Nick. Vždyť Nick má být celej potetovanej.
Asi nemám, co víc k tomu říct. Pokud bude někdy nějaký další díl, tak si jej přečtu, nebo něco dalšího od autorky.
3,3/5⭐
Tohle jsem chtěla zkusit především proto, že to znělo jako neskutečnej bizár. Manga (prostě takovej ten japonskej styl kresby) z viktoriánské Anglie, sledující LGBT příběh paní domu a její služky. No ještě řekněte, že to zní normálně. Ne, nezní, a já jsem byla zvědavá, jak se autorovi podaří všechny tyhle věci spojit.
A ono to šlo. Kresba se mi líbila a příběh překvapivě taky. Jako jo, je to krapet bizár, ale lepší než jsem čekala.
Nevím jak zhodnotit postavy, páč jak je to krátký, rychlý a textu málo, tak jsem si na ně neutvořila pořádně žádnej názor. Jediný, co k nim asi tak můžu říct, je, že proti nim nic nemám, ale nemůžu ani říct, že by si je nějak víc oblíbila.
Děj byl šílenej. Fakt šílenej. Mám dojem, že nic divnějšího jsem snad nikdy nečetla. Ale opět nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo.
Nejsem z téhle knížky nijak moc nadšená, ale extrémně mě zajímá, co bude dál.
Takže další díly mám už předobjednaný.
Líbilo se mi, jak tu byly spojený dva typy romantických linek do jedné. Bylo tu jak hate to love, tak i friends to lovers. A bylo to zatraceně dobrý.
Knížka je napsaná ve dvou časových rovinách a navíc ještě z pohledu obou hlavních postav.
Jedna časová linie sleduje jejich hate to love romantickou linku, druhá pro změnu jejich friends to lovers. Což bylo neskutečně zajímavý.
Kór, když obě hl. postavy jsou super. Penelope je skvělá hlavní hrdinka, sice nechápu ten její život a proč se tak hnala za vztahama, ale zrovna za tohle ji soudit nehodlám. Naprostou většinu času se chovala rozumně. Líbilo se mi její nasazení pro svůj sen, stejně jako její přátelství. Fakt. Tuhle holku chcete za kámošku.
Hayden byl taky skvělej. Jasně, taky má svý mouchy, to ale každej. Tenhle týpek tomu dodal tolik humoru. Třeba ten jeho způsob zaplašení negativních zpráv o něm. A opět, to přátelství. I tohohle týpka prostě chcete za kámoše.
Moc moc mě bavilo sledovat vývoj jejich vztahu. V obou časových liniích. Bylo to zábavný, milý a prostě krásný. Co víc k tomu říct?
Zatím nejlepší knížka, kterou jsem od autorky četla.
Četlo se to stejně snadno, jako předchozí díly, ale to mi jaksi nestačí. Bavilo mě to, to ano, jenže to zároveň bylo děsně hloupý. Obě hlavní postavy se až příliš často chovaly tak, že bych je s chutí propleskla. Zároveň mě ale většinou bavilo, jak se ti dva pošťuchovali. Kimber bych teda jako klidně vyměnila úplně. Její charakter mi fakt nesedl. Tak trochu doufám, že tak hrozná byla z důvodu dočasný nepříčetnosti, kvůli tomu, co se jí zrovna dělo v životě, jenže tomu téměř vůbec nevěřím. Matteo byl o něco lepší než ona, ale ne o moc. A jo, ti dva se k sobě hodili (možná i kvůli tomu, že byli téměř stejně hrozní), a dokonce i chemie celkem fungovala.
Líbilo se mi prostředí, ale bylo ho tam prostě málo. Itálie, navrhářství a šlechta. Nápad dobrý, ale mělo to větší potenciál, než tu byl využitý.
Stejně tak zápletky/problémy - nápad dobrý, jenže nedotažený, a možná i krapet neuvěřitelný.
Aspoň vedlejší postavy jsou za mě prakticky bez chyby.
Vtipný to bylo, a četlo se to samo, ale znovu si to určitě nepřečtu.
Tohohle jsem se trochu obávala (protože jsem viděla nějaké recenze, že je tenhle díl o dost slabší než ten první), ale zároveň jsem se neskutečně těšila. Protože Renfélin, protože Vélin, protože píseň, protože Nortah, protože… prostě všechno.
Vývoj postav byl u všech dost velkej, ale zároveň působil vždy uvěřitelně. Pravda Vélin se zrovna moc neměnil. Tedy po tom velkým obratu jeho myšlení, které muselo proběhnout někde mezi prvním a druhým dílem. Lyrna se změnila asi nejvíc. Nebo možná ne, možná se změnila jen trochu, ale mě to připadalo jako hodně, protože v prvním díle byla jen z pohledu Vélina, kdežto tady je vidět i z jejího vlastního pohledu. Frentis mě tu na začátku vůbec nebavil ani nezajímal. Na to, jak ráda jsem ho měla v prvním díle, tak tady si mě musel znovu, a tentokrát dlouze, získávat. Ale u konce už jsem jej měla zase ráda. Líbily se mi i nové silné ženské postavy. Tím myslím hlavně Revu a ty dvě borky se jmény na D, který si prostě nejsem schopná zapamatovat.
Vstahy… jako upřímně, tahle knížka fakt o vztazích není. Ani o přátelských, ani o sourozeneckých, natož o těch romantických. Přesto tu byla rádoby romantická linka mezi Revou a Vellisou. A ta se teda zrovna moc nepovedla. Jejich city přijdou zničeho nic, a jsou navíc naprosto neuvěřitelné. Věřila bych jim přátelství, i fyzickou přitažlivost, ale nevěřím jim lásku. Ta tam prostě nebyla.
Svět se mi líbil stejně jako v předchozím díle. Tohle je prostě úžasný. V prvním díle bylo o světu docela dost, a přesto se v tomhle díle dostáváme zase do jiných míst. Zase se tu objevují nové a nové věci, takže i když už mám za sebou nějakých 1200 stránek v tomhle světě, vím, že i tak má pořád co nabídnout.
Stejně dobrá byla i čtivost. Dočetla jsem dřív, než jsem si pořádně stihla uvědomit, že jsem začala. A to i přes poměrně velký počet stránek.
Jsem zvědavá na tu válku, která tu začala. Jsem zvědavá, kdo ji vlastně vede. A proč.
Jo, mám spoustu otázek a těším se na další díl a doufám, že tam bude odpověď aspoň na většinu z nich, když ne na všechny.
Musím přiznat, že u téhle knížky mě anotace vůbec nezaujala. Jedinej důvod, proč jsem se nakonec rozhodla Kostičas zkusit je ten, že to napsala Samantha Shannon. Ta Samantha Shannon, která napsala naprosto výborný Převorství u pomerančovníku. Ale jak jsem řekla, anotace mě nezaujala. O to víc jsem byla ale překvapená, jak dobrá tahle knížka vlastně je.
Tak zaprvé, hlavní hrdinka Paige je úžasná. Vždycky - jakože vždycky - se chová naprosto pochopitelně. Nemá ve zvyku fňukat, ani se vzdávat. A hlavně - je naprosto loajální a zároveň dost nedůvěřivá. No prostě mi Paige výborně sedla. Ostatní postavy mám taky ráda - obzvlášť Strážce, Nadine a Danicu - ale ráda bych se o nich dozvěděla víc. Kromě strážce tu vedlejší postavy byly hrozně okrajově.
Líbily se mi vztahy mezi jednotlivými postavami, ale opět, chtěla bych vědět víc.
Děj byl úžasný, napínavý, a já se zkrátka nemůžu dočkat co bude dál, takže další díl už mám koupený.
A nejvíc nejúžasnější byl ten svět. Já o tom chci vědět všechno. Jak se tam dostali Emejci? Kdo vlastně jsou? A co Refájci? Kde se vlastně vzal Scion? Mám tolik otázek! Chci k tom světě vědět všechno, co jde. A o postavách taky, když už jsme u toho.
Líbilo se mi střídání přítomnosti s minulostí. A ještě lepší bylo, že to střídání času dávalo smysl, že bylo vysvětlený proč tu jsou i nějaký kapitoly z minulosti Paige.
Sem tam nějakou tu výtku prostě mám. Třeba, že mi něco přijde málo rozepsaný, pár pasáží mě nebavilo tolik, jak bych si přála, ale celkově se mi to moc a moc líbilo, a já se prostě těším na další díl.
4,5/5⭐
Tahle knížka je stejně fajn oddechovka jako první díl. Musím přiznat, že jsem se trochu bála tohle číst, protože je tu jako hlavní hrdinka Giselle, která byla v prvním díle celkem mrcha - nebo tak aspoň působila. Překvapilo mě, jak byla fajn. Tím, že je tahle kniha i z jejího pohledu, tak jsem se dozvěděla proč některé věci udělala. Devona jsem měla ráda už v prvním díle a tady jsem ho měla pořád ráda, ale přiznávám že v jedničce jsem jej měla radši.
Fungovalo to mezi nimi překvapivě dobře, ale přesto mě oba občas štvaly. Někdy se chovali fakt divně a nelogicky. A ta Elenina rada na konci? Ta byla podle mě fakt mimo.
Z postav mám pořád nejradši Aidena. Tak ráda bych měla knihu o něm. Jinak, jasně, že tam bylo nějaký to klišé, a že děj byl předvídatelný, ale četlo se to dobře, a to mu u tohohle tak nějak stačí.
Docela průměrná romantika z královského prostředí. Ne, že bych takových četla hodně, ale prostě mi to přišlo celkem průměrný.
Prostředí se mi líbilo, samozřejmě, že? Ale líbilo se mi nejen to královské, ale i ta malá prázdná kavárna v přeplněným městě.
Hlavní postavy jsem si sice nijak nezamilovala, ale zdály se mi fajn. Většinu času. Víc mě však zajímaly postavy vedlejší. Jako třeba Ellie nebo Henry. A Franny jsem měla ráda a fakt doufám, že se bude objevovat i v dalších dílech.
Vývoj vztahu hlavních postav byl průměrnej. Prostě všechno, co se jich týče mi přišlo průměrný. Až teda na ten konec, ten se mi líbil moc. Jakože nemyslím ten úplnej, úplnej konec. Nemám ráda přeslazený konce, ale to, co se stalo těsně před tím - vlastně tak trochu zároveň s tím - to mi přišlo úžasný.
Taky bylo fajn, že příběh vypráví jak Olivia, tak i Nicholas. Toho si vždycky cením.
Jo a tak samozřejmě, že se těším na další díly, že jo. Kór, když mají být jeden o Henrym a jinej i o Ellie.
Nic, absolutně nic jsem od toho nečekala. Maximálně tak, že to bude vtipný. A to rozhodně bylo.
Postavy jsem si neoblíbila. Na to, to bylo moc rychlý a nic tu o nich vlastně ani nebylo. Takže ani nemůžu říct, že by mi na nich něco vadilo, protože, když o nich nic nevím, tak jak by mohlo, že. Děj byl předvídatelný a zápletka neoriginální. Ne, že by mi to u tohohle nějak extra vadilo.
Ale bylo to mega čtivý. Neuvěřitelně vtipný a jednu originální věc jsem přece jen našla. Je to snad jediná romcom nebo contemporary pouze z pohledu muže, jakou jsem kdy četla.
U tohohle bych dost ocenila filmové zpracování. Myslím, že by bylo lepší než kniha. Nebo prostě já mám takovýhle příběhy radši jako film než jako knihu.
Navzdory skvělým recenzím jsem od téhle knížky neměla valné očekávání, protože anotace mě fakt nezaujala, to až ty recenze. Navíc, když jsem knížku prvně otevřela, překvapilo mě, jak je ten text nahuštěný oproti tomu, jak to bývá v knížkách častěji, takže jsem se toho trochu lekla, obávala se, jak se mi to bude číst. Ale byla jsem nakonec mile překvapena.
Postavy byly pro mě sice trochu nevýrazný, ale naprosto uvěřitelný a fajn. Líbilo se mi, že mají vcelku netradiční zájmy, mezi nimi třeba lukostřelba a matematika, což mám taky moc ráda, ale v knihách to nebývá zrovna často.
Ten jejich vztah… no nedokážu říct, že by mě tahle dějová linka nějak ohromila, ale byla tak neskutečně uvěřitelná. To je podle mě na téhle knížce obecně asi nejlepší. Že všechno, co v ní je, je naprosto uvěřitelný. Že při čtení víte, že je reálný aby se to stalo, ať už vám nebo někomu z vašeho okolí. Tak šíleně reálný.
Prostředí bylo nádherný. Úplně je najednou člověk hrdej na to, kde žije, jak tu máme v Česku krásná místa. Nebyly potřeba dlouhý popisy, jak to kde vypadá, protože si takové prostředí asi všichni dokážeme představit. Česká knížka, která se odehrává v Česku, která je fakt dobrá? Jo taky jsem moc takových nečetla, ale tahle to všechno splňuje.
Četlo se to výborně. Za necelý dva dny přečtený, ani nevím jak.
Zkrátka jo, moc pěkná knížka která nejen, že naplnila má očekávání, ona je i předčila. Přesto mezi mnou a touhle knihou tak nějak nepřeskočila jiskra. Ale až bude od autorky nějaká další kniha, tak si ji rozhodně přečtu.
Prostě další Penelope Bloom. Není to nic extra, žádné převratné dílo, ale čte se to skvěle.
Hlavní postavy jsem si sice nezamilovala. A pravda, ani neoblíbila, ale aspoň jsem na ně mohla nadávat. Jo, občas mi to stačí. Měli mezi sebou vtipné dialogy, což se cení. Ale i když mě hlavní postavy ani trochu neohromily, nedá se totéž říct o těch vedlejších. Ta dcera mě celkem bavila a řidič Dick byl skvělej.
Prostředí nijaký, děj tu moc nebyl a zápletka měla do dokonalosti taky daleko. Vývoj vztahu mezi hlavními postavami byl podle mě krapet divnej a tu ohromnou lásku jsem jim ani trochu nevěřila.
Ale přesto, že mám ke knize hodně výhrad, čtení rozhodně nelituju. Penelope Bloom má prostě tak střelenej smysl pro humor, že už kvůli němu hodlám číst i její další knihy. A navíc jsou neskutečně čtivý!
Tohle je jedna velká nálož smíchu. Fakt. Jedna z nejvtipnějších knížek, co jsem kdy četla.
Ale má to své „ale“. Ty postavy? Hlavní hrdinka je úplně vymletá. Hlavně na začátku teda, pak se aspoň trochu vzpamatovala. Hlavní hrdina je na začátku hajz a u konce je stejně blbej jako jeho láska. Cením, že postavy mají nějakej vývoj, jenom se teda nedá říct, že k lepšímu.
Aspoň ten vývoj jejich vztahu byl dobrej. Sice taky trochu na hlavu, ale i tak dobrý.
Asi si nevybavím knížku, která by končila tak klišoidně. Fakt. Ale opět, aspoň to bylo dost vtipný.
Je možný, že k tomu už nemám víc co říct? Jo asi fakt jo. Tuhle knížku plně charakterizuje výbornej humor a pitomý postavy.