knihyKeMne knihyKeMne komentáře u knih

☰ menu

Drahokamy kolem nás Drahokamy kolem nás Vlastimil Toegel

Hodnocení z pohledu nadšence a možná budoucího začátečníka:

V první řadě nestačí si pořídit tuto knížku a hurá do terénu. Oceňuji, že prostor tu mají i informace pro začátečníky, jako problematika určování vzorků, skladování, bezpečnosti i legislativy, nicméně vše je uvedeno až na konci knihy, bohužel jakoby na okraj. Osvědčilo se mi přečíst nejprve tento "okraj" a teprve pak se věnovat popisům lokalit.

Pokud jde o lokality, nezanedbatelným faktem je, že informace pocházejí nejpozději z roku 2011. Laický předpoklad: pokud bylo na lokality tehdy upozorněno, co tam asi tak mohlo ještě zbýt teď?

Překvapením mi bylo, že jsou popsány pouze lokality, které autor osobně navštívil. Zato je popisuje velmi podrobně včetně často i různých příhod či konfliktů s okolím. Až s encyklopedickou pedancí jsou vyjmenovány a zdokumentovány nálezy, které autor na daném místě učinil. Skoro jako by se zapomněl. Kniha často připomíná spíš autorův deník, a jak sám uvádí, jeho snahou je zpopularizovat svůj koníček.

Zájemci jistě uvítají seznam literatury ke každé lokalitě, i když se často jedná o dnes již běžně nedostupné ročníky odborných časopisů nebo regionální brožury.

Velký důraz byl kladen na fotografie. Ano, kniha se dá nazvat obrazovou publikací, a jako taková je velmi cenná. Fotografie jsou kvalitní a výstižné. A nádherné, ale to je patrné již z obálky. Bez výjimky jde o fotografie autorových nálezů.

Celkově je to trochu rozporuplný počin - na jedné straně vysoce odborné a na druhé spíš jako deník nadšence.

Chybí mi rejstřík. Dle jednotlivých minerálů. V knize je jen seznam zkratek.

A chybí mi celkový pohled na věc. Co jiní mineralogové? Co jiné nálezy? Co jiné lokality? Jiné fotografie? Jiné zkušenosti?

Závěr: Kniha je moc krásná a byla by škoda ji nevlastnit. Začátečník si ale musí obstarat informace i jinde. A lokality v dnešní době spíš vyhledat na internetu.

02.05.2020 4 z 5


Deprese jako řeč unavené duše Deprese jako řeč unavené duše Ruediger Dahlke

Autor se zabývá psychosomatikou, mimo jiné i regresní terapií a homeopatiky; z tohoto pohledu je psaná i tato kniha. A tak je plná symbolů, archetypů a Campbelloby cesty hrdiny, z nichž mám problém si vzít nějaký opravdu užitečný konkrétní poznatek. Ono se řekne, vypořádat se se svým stínem, nebo prožít si téma smrti, bez pomoci terapeuta ale asi nebudeme vědět, jak na to.

Autor se přesto nebrání klasické léčbě antidepresivy, neboť v těžších případech je nezbytným základem k tomu, aby pacient vůbec v sobě našel sílu spolupracovat na terapii, ať už ta je jakkoli alternativní. Zní to tedy vcelku přijatelně a nadchnul mě ten čtyřtýdenní léčebný program, který v Německu mají a jehož metody autor v knize nastínil (bohužel kniha je příliš obecná na to, aby to člověk zkusil svépomocí).

Autor je ale hrozně ukecaný, mnoho textu k jedné myšlence, kniha je pak zbytečně objemná a ztrácí se v ní to podstatné. Povětšinou se zabývá spíš podstatou problému a jak vzniká; terapii je věnována až žalostně malá část v závěru.

Na konci se ale dočkáme jakých takých možností konkrétně - nějaká céda s řízenými meditacemi, návrhy na složení stravy v období deprese, a další konkrétní návrhy, jež mohou sloužit i jako prevence.

Knihu si schovám pro případ, kdyby na mě něco lezlo. Třeba ještě bude užitečná.

05.04.2020 4 z 5


Čím starší, tím lepší, ale starší Čím starší, tím lepší, ale starší Sophie Mas

Kniha přesně pro mou věkovou kategorii, hodně jsem si od ní slibovala. Ale zklamání. Sice postihuje různá témata pro tento věk aktuální (akorát mi zůstával rozum stát nad tím, kolik prostoru se věnuje plastickým vylepšením), no na mě to působilo spíš depresivně, než povzbudivě. Závěrečný seznam hospod a obchodů jsem nepochopila - tohle přece nebyl turistický průvodce po Paříži...

03.04.2020 3 z 5


Jezevčíkovo štěstí Jezevčíkovo štěstí Frauke Scheunemann

Příběh o přátelství a lásce, viděn očima psa. Nečetla jsem předchozí díly, ale nevadilo, první stránky prozradí vše potřebné. Příběh se začal zaplétat a ani přes humornou formu mě nedokázal držet. Kromě hlavní dějové linie navazování kočko-psího přátelství jsme byli seznámeni především se vztahovými problémy v rodině a jejím okolí. Je sice jasné, že u takto psaného příběhu nakonec prostě musí všechno dobře dopadnout, ale ta atmosféra, která tam panovala v průběhu, to mi nedělá dobře. Možná jsem jen přecitlivělá.

25.03.2020 3 z 5


Žádná setkání nejsou náhodná Žádná setkání nejsou náhodná Kay Pollak

Zklamání. Název je zavádějící, většina obsahu je úplně normální seberozvoj - jak nazírat na sebe, na svět, na problémy, na vztahy. Forma mi byla nesympatická, čím dál víc. Autor nesčetněkrát opakuje "Neříkám, že je to jednoduché." nebo "Zkuste to, bude to zábavné." Zkusím se knihy rychle zbavit, bude to zábavné.

23.03.2020 2 z 5


Tajemství porodní báby Tajemství porodní báby Sabine Ebert

Byla jsem natěšená, že toto bude podle mého gusta. Četlo se to sice dobře, ale tehdejší svět byl příliš surový. Samé násilí, bezpráví, mučení a znásilňování... To vše dopodrobna popsané, takže útočilo na emoce. Bohužel depresívně. Někdo to může mít rád, já ale do dalších knih série už nešla a ani tuto nehodlám číst znovu.

22.03.2020 4 z 5


Člověk v blázinci Člověk v blázinci Johanes Anker Larsen

Po Kameni mudrců další dílo, které jsem od autora četla. Opět vysoce duchovní, poeticky melancholické vyprávění, kronika jednoho hledajícího života. Autorův styl myslím už rozeznám, je nezaměnitelný a vyvolává emoce. Je podivuhodné, jak autor vykresluje jednotlivé charaktery postav. Za mě je to ale slabší než Kámen mudrců, i když taky dobré.

21.03.2020 4 z 5


Draculův švagr Draculův švagr Miloslav Švandrlík

Je to škoda, ale zjistila jsem, že humor pana Švandrlíka není moje kafe. I na hodnocení jednotlivých povídek se ukázalo, že těch několik málo, které mě zaujaly, nepatří mezi většinově oblíbené.

Povídky jsou psány s nadsázkou, satirou, absurditou, humorem, no často jako by byly ukončené předčasně nebo mají jen slabou pointu. Některé jsou zase až příliš dlouhé.

Ale tak, hlavně že se to líbí většině :-)

14.03.2020 3 z 5


Sensei ze Šambaly III Sensei ze Šambaly III Anastasia Novych

Skutečně jiná než předchozí díly. Emočně opět silná, ale tentokrát cítí člověk spolu s autorkou, že něco je špatně. Je to jiný druh emocí, ale jsou tam. Ano, až tak, že se vůbec nechce pokračovat ve čtení, a přesto něco nutí číst dál.

A pak to přijde. Ty poslední stránky. Nejsilnější z celé knihy. Když se vám povede tak jako mně zakrývat si záložkou na poslední straně ještě nepřečtené řádky, takže vám zrak nesklouzne předčasně tam kam nemá, pak je to poslední slovo naprosto dechvyrážející. A za tento emoční koncert hodnotím opět plným počtem hvězd, ačkoli průběh knihy se držel níž.

Autorka tentokrát (až teď?) upozorňuje, že podobnost jmen a tak dále je čistě náhodná. To dává větší svobodu čtenáři, aby dílo prostě četl a neposuzoval z hlediska, zda se to skutečně mohlo stát.

Vydání z roku 2012 opět s chybami, tentokrát se i občas zamění jsme/jste, no budiž odpuštěno.

14.03.2020 5 z 5


Sensei ze Šambaly II Sensei ze Šambaly II Anastasia Novych

Kniha pokračuje tam, kde ta předchozí skončila - uprostřed prázdninového pobytu Senseie s mládeží u moře. Zvláštní rozdělení na díly, podle čeho?

Při čtení zas mám ten zvláštní pocit, kvůli kterému hodnotím tak vysoko. Kniha oslovuje přímo mou duši. Co to je za čáry?

Vkrádají se pochybnosti, zda je to celé pravda, tak příhodně je totiž namíchaná ta skupinka mladých, kteří kladou Senesiovi dotazy - nevěřící Tomáš, ateistický psycholog, praktikující křesťanka, přemýšlivec se spoustou načtené literatury, nezávislá pozorovatelka... Aby se problém pěkně rozebral ze všech stran.

Ale vzhledem k tomu, co cítím, jsou pochybnosti bezpředmětné.

(Škoda - vydání z roku 2011 - plné chyb, kapku odfláknuté.)

13.03.2020 5 z 5


Jak zahnat splín Jak zahnat splín Mark Twain (p)

Rozporuplné. Původně jsem chtěla být nadšená. Styl vyprávění byl takový milý čapkovský, moc mě bavily autorovy trampoty s "kolátkem". Pak ještě ta němčina, protože kdo se někdy učil německy, je zákonitě na autorově straně :-) I když tento text byl možná až zbytečně natažený.

Vtípky týkající se společnosti nebo sexuální narážky byly obsahem velké části textů, a tam bych zas hodnotila opačně, na mě působí spíš trapně.

Zato mě pak zas dostal Evin deník. Úžasný počin. Ten sám by zasloužil plné hodnocení, a možná i lehce za ním pokulhávající Adamův deník.

I když sbírka působí formou a tématicky uceleně, zdá se, že prostě vyhrabali kdejaký autorův rukopis, které se bohužel značně liší kvalitou.

08.03.2020 3 z 5


Jak žít s neurotickou kočkou Jak žít s neurotickou kočkou Stephen Baker

Přečetla a pobavilo, snad až na kapitolu o kočičím výcviku, ta byla dost násilná. Když jsem po čase knihu otevřela znovu, už to bylo jako opakovaný vtip, knihu jsem proto poslala dál.

23.02.2020 4 z 5


Zákon přitažlivosti Zákon přitažlivosti Esther Hicks

Kniha je prakticky o tomtéž, jako Walshovy Hovory s bohem. Sám Walsh ji v předmluvě vřele doporučuje. Zřejmě čerpají z podobného zdroje (či Zdroje).

Asi může být někomu užitečná, já ji přečetla tak nějak v období, kdy ji nedokážu dostatečně ocenit. Snad někdy příště.

17.02.2020 4 z 5


Jedna duše, mnoho těl Jedna duše, mnoho těl Brian L. Weiss

Původně jsem nechtěla hodnotit tak vysoko, nápad koukat se do budoucnosti mi připadal od pana doktora už trošku troufalý, jako by nevěděl už, co by...

Ale... Něco na té knížce je. Je silná. A nesrovnatelně lepší než jeho Jen láska je skutečná.

07.02.2020 5 z 5


Jen láska je skutečná Jen láska je skutečná Brian L. Weiss

Ta knížka je napsaná nešťastným způsobem. Autor do hlavní linie Elizabeth a Pedra vsunuje i různé jiné příhody, myšlenky a vhledy, působící v daném kontextu poněkud rušivě, snad jako by patřily do jiné knihy. Jako by autor měl toho na srdci tolik, že nám to honem sděluje tak, jak mu to přijde na mysl. Mnohdy stírá i hranici, co mu opravdu řekli Mistři, a co je už jen jeho interpretace. Může tak nechtěně do jejich poselství vnést omyl, a kniha pak působí nevěrohodně. Zvláště pro lidi, kteří svou náturou stále všechno rozumem přezkoumávají. Dalo mi hodně práce uspávat rozum a naslouchat poselství knihy.

Hvězdu navíc jsem přidala za úvody ke každé kapitole, citující slavné osobnosti historie a dokazující tak, že i ony považovaly reinkarnaci za samozřejmou. Mnohdy mě to i mile překvapilo.

01.02.2020 4 z 5


Chci žít šťastně Chci žít šťastně Harriet Griffey

Ke knize jsem se dostala náhodou; a pak se kouknu sem a tady hodnocení 24% (what?) S jistou předpojatostí a nechutí jsem začala číst a ...

Kniha je velmi zhuštěný recept na štěstí/radost. Nechybí žádný aspekt. Užitečná "encyklopedie", pokud už máte leccos načteno a nepotřebujete dlouhé výklady a příklady, jež vás mají přesvědčit, že "to" opravdu funguje.

Bohužel, autorka se snaží působit vědecky a téměř vše dokládá patřičnou vědeckou studií. To její návod degraduje jen na záležitost chemických a neurologických procesů.

Na druhou stranu knížka obsahuje řadu citátů "k věci" od nejrůznějších osobností, doplněných vhodnou ilustrací, přes celou stránku nebo i dvoustránku. Už jen za to je hvězda navíc.

Souhrn: je dobré si dle knihy jednou za čas připomenout, čím vším lze štěstí/radost ovlivnit, a zkorigovat si tak své vnitřní nastavení, zda něco neopomíjíme. Nebo prostě sednout s hrnkem čaje a zamýšlet se nad citáty. Jen to chce hodně tolerance nad celkovým zpracováním. Já bych knihu úplně nezatracovala.

12.01.2020 3 z 5


Emoční kalendář Emoční kalendář John R. Sharp

Odborně psaná kniha, kterou jsem již jednou nedočetla a i nyní to byla zprvu bída se přinutit. Aniž bych předem viděla její hodnocení, měla jsem pocit, že mi kniha nic nedává. Až od druhé poloviny se to dalo číst, i když vlastně nevím, co bylo jinak. Celkově na mě působí spíš depresívně, její vyznění je takové, že prakticky vždy se najde nějaká vnější příčina (počasí, svátky) nebo vzpomínka, která nás v prožívání jednotlivých období značně ovlivní. Léčba změnou přístupu je sice asi účinná, ale k tomu je potřeba víc než toto přečíst. No, autor se aspoň snažil.

15.11.2019 2 z 5