kob komentáře u knih
Páni, to jsem netušila, co to bylo za "příšeru" ;-)
Nemyslím, že jsem se dozvěděla něco nového.
Zápletka celkem zajímavá, ale ze všeho nejvíce informací jsem dostala o tom, co všechno dělá, co papá a jak usíná synek hlavní představitelky.
Autor se v životě nenudil, tak má nač vzpomínat, ale určitě je lepším zpěvákem než spisovatelem ;-)
Prý "psychologie pro každého" - v tomto směru se mi jeví jako naprosto nepoužitelná.
Tahle knížka nemohla být přínosná ani ve své době, teď je to vyloženě ztráta času.
Protože jsem ji měla vždycky ráda, tak vlastně považuji za čest, že jsem s ní mohla prostřednictvím deníku sdílet to těžké období.
Na rozdíl od ostatních si nemyslím, že by byla tak špatná. Taky bych tipovala, že je více autobiografická, než by autorka připustila - asi mi trochu připomněla vlastní divoké mládí ;-)
Když potřebujete zabít čas a nemůžete se pořádně soustředit, bude tato knížka ideální. V ději se určitě neztratíte ;-) Pár vtipných postřehů a konstatování mě i pobavilo.
Pro ukrácení cesty v MHD naprosto ideální - bavila jsem se.
Působilo to na mě jako odborné pojednání o části historie českého filmu, ale o herci jsem se moc nedozvěděla.
Knížečka je to útlá, ale dočtete se v ní spoustu zajímavostí, které se opravdu v čítankách nenajdou.
Krásně napsané vzpomínky této kultivované dámy, spousta zajímavostí a fotografií.
Povídky jsou kraťoučké, některé se mi líbily. Knížku jsem přečetla při jízdě brněnskými tramvajemi, což mi, vzhledem k obsahu, připadalo docela vtipné.
Jsem ráda, že jsem se o této herečce něco dozvěděla. Jen mě mrzelo, že ač svůj příběh vypráví jakoby přímo Truda, je to takový popis událostí bez emocí, takže i když jsem četla pozorně, tak ani nevím, jestli mi vlastně ta dáma byla sympatická nebo ne, snad jen tím, že se až do konce života elegantně oblékala a měla ráda psy.
Moc pěkná knížka, jen mi na začátku chvíli trvalo, než jsem si zvykla, že je psána formou dialogu.
Vlastu Rédla mám ráda, ale touhle knihou jsem se jaksi nemohla prokousat.