koczanska komentáře u knih
Chystala jsem se navštívit Osvětim a kamarád mi doporučil přečíst si tuto knížku, abych to místo lépe pochopila. Před Osvětimí jsem stihla bohužel jen tu "předlágrovou" část knihy, ale i tak mě to krátce po návštěvě Birkenau zasáhlo. Nečetla jsem jí úplně krátkou dobu. Naopak jsem si musela dávat dost velké pauzy, abych to rozdýchala a zase nabrala sílu číst dál. A ano, stejně jako u ostatních kolegů čtenářů jsem si pokládala úplně stejné otázky. Konec prohlídky v Osvětimi končí slovy: Osvětim se nestala ze dne na den. A ve mě v průběhu té knihy narůstal strach, že jako společnost opět děláme dost chyb, které mohou vést k podobným hrůzám.
Viola Stern Fischerová byla obdivuhodná žena. A děkuji jí zato, že našla odvahu o tom, co prožila, mluvit a předávat to poselství dál. Je to hrozně moc potřeba. Děkuji, paní Violo.
Knížku jsem poslouchala při práci jako oddechovku v podání Andrei Elsnerové. Byl to úžasný přednes. Film (2019) jsem viděla dříve, takže mě v ději nic moc nepřekvapilo. Spíš jsem až zpětně žasla, jak skvělé má ten film obsazení. Děj i postavy jsou takové milé nekomplikované. Prostě oddechovka se vším všudy.
(SPOILER) Nečekala jsem bůhví jak oduševnělou knihu. Chtěla jsem oddychovku a tu jsem taky dostala. Za mě tedy spokojenost. Občas prostě člověk chce vypnout nad něčím takovým. Jednoduché postavy, nekomplikovaný děj, žádné velké drama. Připomnělo mi to takové ty TV pořad, na které se dívala moje babička na Primě tuším. Od první minuty víte, kdo je ten pan Božský, že i přes menší zápletku to dobře dopadne. Do Irska se chci od jakživa podívat a tahle kniha mě tam nalákala zase o něco víc. Takže další plus.
Oproti předchozím dílům mi tento nepřišel tak hrozně vleklý. Je pravda, že autorka zachází hodně do detailů, všechny scény tedy naprosto jasně můžete vidět před sebou, protože vše popíše do puntíku. Ani vztah hlavních hrdinů tam nebyl tak hrozně rozebírán. Děj hezky plynul. Já hodnotím kladně.
Kniha vcelku fajn do momentu, než se vše začalo rozuzlovat. Hlavní zloduch - klišé, "poškození" vykonavatele zla (pozn: nechci spoilovat) - neskutečně přitažené za vlasy. Tím pro mě kniha skončila a dočetla jsem jen defacto z povinnosti. Tohle byl bohužel krok vedle.
Dvě hvězdy dávám za první polovinu knihy a pěkné vykreslení atmošky. Škoda.
Knihu jsem si fakt užila. Mám ráda Foo Fighters a mám ráda i Nirvanu. Kdo čekáte peprné vyprávění o Kurtovi nebo dění v Nirvaně, nebuďte zhrzení, že tam toho moc není. Nakonec tohle hodnotím jako jedno velké pozitivum. Ví se o tom, že ke konci už vztahy ve skupině měly hodně daleko k ideálním. Podle mého z úcty právě ke Kurtovi tam tato pasáž byla zmíněna v pár větách. Moje doporučení je: čtěte knížku se sluchátky na uších a pouštějte si zmíněné skladby v knížce. Hned pak to čtení bude mít jiné grády. :)
Je pravda, že hlavní zápletka byla tak trochu předvídatelná. Přeci jen už se v tomto žánru napsalo mnoho knih. Nicméně vůbec mi to nevadilo. Knížka je dobře napsaná, nenudila jsem se. Takový odpočinkovější kousek. A navíc jsem za naši smrtelnost začala být docela i ráda (a to jsem to četla v nemocnici při čekání na operaci). :)
Pro citlivé jedince nedoporučuji. Když si člověk vezme současný stav společnosti (covid, napětí na východě apod.) není mu z toho úplně do tance a k tomu navíc se ještě za dlouhých zimních večerů pohroužit do atmosféry temného a tajemného moskevského metra....Už to cítíte taky? :)
Ke knize mám jen menší technickou poznámku - chyběla mi mapka tras. Nakonec jsem si vygooglila tu, co je k PC hře, ale bylo fajn si jen zalistovat dopředu a trochu se zorientovat. Kniha má ve svém žánru velmi dobrá hodnocení. Já hodnotím také vysoko. Ne úplně nejvýš, ale vysoko. :) U mě kniha splnila to, co jsem od postkatastrofické knihy čekala - skvělá atmosféra, napětí, sem tam nějaká příšerka a děj taky dobrý, byť se to někdy na můj vkus až moc táhlo.
Nikdy jsem nechodila do skauta a nikdy jsem nečetla Foglarovky....až nedávno jsem sáhla po Stínadelské trilogii a ouhaaaa, ono je to dobré. Už asi chápu ty malé kluky a holky, co to hltali, hltají a určitě hltat budou.
Několikrát to tu už zaznělo - Forrest Gump. Ale svůj účel to splnilo. Chtěla jsem něco pro zasmání a tak jsem se smála. :)
Když jsem knihu začala číst, hned mi bylo jasné, proč mě Rozmarné léto na střední škole jako povinná četba úplně minulo. Říkala jsem si, že to bychom chtěli po pubertálních středoškolácích trochu moc. Po přečtení už na to koukám trošku jinak. Když už přivyknete poetismu, ve kterém je kniha psaná, přijde vám celý příběh a vlastně i ta podoba českého jazyka doopravdy rozverná až dalo by se říci rozmarná. :)
Mimo jiné jsem si část knihy pustila k práci jako rozhlasovou hru s R. Hrušínským v roli Antonína a skvěle namluveno. Jen doporučuji.
Tak zas na mě přišla chvíle sáhnout po nějaké knize, u které nemusíte přemýšlet. Zvolila jsem dobře. Na těchto knížkách defacto není co komentovat. Hlavní mužská postava má vždy víceméně stejný charakter, hlavní ženská postava také. Od začátku do konce víte, co bude následovat: seznámení, "jiskření", které posléze přechází v poměr dvou hlavních postav, zásadní neshoda či rozkol a následné uvědomění si, že jedna postava tu druhou vehementně miluje a nemůže bez ní žít a samozřejmě na závěr očekávané šťastné opětovné shledání a happy end. Nemá smysl to hanit a nadávat tomuto žánru do braku apod. Současně ve srovnání s jinou, z mého pohledu, kvalitnější literaturou nemohu hodnotit "plnou palbou". To si nechávám pro něco, co mě doopravdy chytne za srdce. Knihy totoho typu to fakt ale nejsou. :)
Moje první kniha od Jojo a po přečtení mám dojem, že jde o další Rosamunde P. :) První polovina knihy pro mě byla dost nezáživná. Ne a ne se do knížky začíst. V druhé polovině už se začínají rozuzlovávat jistá tajemství a tím pro mě začala být kniha zajímavá. Asi hlavně díky nezajímavé první polovině a zcela předpokládanému vývoji situace dávám 3 hvězdy.
Pan Darcy. Při těchto dvou slovech se zachvěje srdéčko kdejaké ženy, ale nezapomínejme, že pan Darcy nebyl dokonalý. V této knize ho autorka vylíčila úplně jinak než J.A. a to mě asi nejvíce zklamalo. Ale chápu - za panem Darcym se schovává ideál, který vidíme každý jinak.
Každopádně mi přišlo, že postavy i děj jsou prostě nijaké. Takové nezajímavé až nudné.
V září vedu dítě do školky. Doufám, že nebude školní rok probíhat jako v knížce. Každopádně na školních akcích ani před nimi nepít. :-)
Vzhledem k tomu, že seriálová verze knížky měla dost velký ohlas, nešlo nevědět čeho se knížka bude týkat a jaký děj to asi bude mít. I přes to se mi knížka četla moc dobře a pěkne to "šlapalo". Během knížky už jsem si hledala kdo koho hraje a musím říct, že herečky vybrali hodně dobře. Přesně mi zapadaly podle charakteru postav.
Knížka, která dle předešlých komentářů, provázela nejen moje dětství. Proti klasickým pohádkám Boženy Němcové, Erbena a spol. plus ještě ilustracím Josefa Lady se dá namítnout jen málo. Když jsem pohádky četla svému synovi, trochu jsem se děsila, jestli z nich nebude mít noční můry, ale to je asi jen moje přecitlivělost. V době, ve které byly pohádky psány měla jistá míra krutosti asi svůj účel - nevím.
Pohled na Zlatý věnec mi jen trochu zkazil závěr knihy, kde je popsáno jak se soudruzi sešli a z děl národních umělců vytvořili toto dílo vystihující krásu naší socialistické republiky. Ale tak, co se dá dělat. :)
Ať si kdo chce co chce o "hápéčku" říká, ale je to prostě skvěle napsaná knížka pro děti. Myslím si, že na to se dost často zapomíná a pak lidé od knížky očekávají bůh ví co. Dětská knížka nemusí mít sáhodlouze popsané postavy, děje a prostředí, ve kterém se děj odehrává. Naopak jistá naivita děje a postav je svým způsobem vítána. V posledním díle tuto naivitu už moc nenajdete. :)
Byť s osobními názory paní Rowlingové dost často nesouhlasím, musím před ní smeknout pomyslný klobouček. Spisovatelka je to skvělá.
Kdo chce začít číst knihy v originále určitě ocení jednoduchost jazyka, ve kterém je kniha psaná. S touhle angličtinou jsem vážně problém neměla. :)
Strašně nerada knížky haním, ale tohle se fakt jinak nedá. Naprosto předvídatelný "okoukaný" děj a stále se opakující slovní spojení. Znám daleko lepší a kvalitnější oddechovky.
Čekala jsem další "Mikejlu Kvinovou" a tak úplně jsem se nedočkala. Je to poutavě psané. Člověka trochu mrazí při popisu tehdejších lékařských metod a samozřejmě jako ženu mě mrazilo i při vykreslování postavení žen ve společnosti a co se od nich očekávalo. No, říkám si zaplať pánbůh za 21. století.