koczanska
komentáře u knih

Ať si kdo chce co chce o "hápéčku" říká, ale je to prostě skvěle napsaná knížka pro děti. Myslím si, že na to se dost často zapomíná a pak lidé od knížky očekávají bůh ví co. Dětská knížka nemusí mít sáhodlouze popsané postavy, děje a prostředí, ve kterém se děj odehrává. Naopak jistá naivita děje a postav je svým způsobem vítána. V posledním díle tuto naivitu už moc nenajdete. :)
Byť s osobními názory paní Rowlingové dost často nesouhlasím, musím před ní smeknout pomyslný klobouček. Spisovatelka je to skvělá.
Kdo chce začít číst knihy v originále určitě ocení jednoduchost jazyka, ve kterém je kniha psaná. S touhle angličtinou jsem vážně problém neměla. :)


Strašně nerada knížky haním, ale tohle se fakt jinak nedá. Naprosto předvídatelný "okoukaný" děj a stále se opakující slovní spojení. Znám daleko lepší a kvalitnější oddechovky.


Čekala jsem další "Mikejlu Kvinovou" a tak úplně jsem se nedočkala. Je to poutavě psané. Člověka trochu mrazí při popisu tehdejších lékařských metod a samozřejmě jako ženu mě mrazilo i při vykreslování postavení žen ve společnosti a co se od nich očekávalo. No, říkám si zaplať pánbůh za 21. století.


Asi první knížka, u které mi přijde jedno, jestli film vidím jako první. U obou "duševní" obohacení = 0. Asi ani nebudu mít sílu na pokračování.


Tak jsem se rozhodla, že si domů pořídíme agregát. :-) Teď vážně: myšlenka dobrá, četlo se mi to dobře, ale občas mi děj přišel přitažený za vlasy (hlavně v té druhé polovině knihy). Celkově musím hodnotit kladně.


Asi jsem na tuhle knížku až moc stará. :) Přišla mi taková...no ano, luciefeix, dětská...to je asi to správné slovo. Ale ruku na srdce, hlavní hrdince je 17, tak na to má nárok. :)


Bajky super - alespoň mám co vyprávět dětem (samozřejmě kromě té o chlupatém srdci :)), ale komentáře AB k bajkám jsou senzační - humor jemu vlastní mi prostě sedí.


O autorovi jsem samozřejmě slyšela, ale nic od něj nečetla. Pak jsem byla na návštěvě u kamarádky a ptám se jí, co čte a jaký to je. Prý, že si ji mám určitě přečíst a nic k tomu. Nevěděla jsem, co mám čekat (styl, příběh, apod.) Začala jsem číst a říkám si: Panebože, no to je ujetá knížka. A když jsem jí dočetla, tak jsem vlastně zjistila, že se mi ta ujetá knížka hrozně líbila. :)


Kniha je napínavá, takže mě nutila číst dál a dál. Něco mi tam přesto chybělo a nad knihou se tedy vznáší jedno malé "ale", které teď nedokážu pojmenovat.


Knížku jsem si přečetla až s odstupem času, takže bez jakéhokoli vlivu PR a fanouškovských emoci (dá-li se to vůbec shrnout do téhle bubliny). S formou scénáře jsem neměla problém a ani s dějem. Stal se ze mě rodič, takže jsem na ten začátek koukala už trochu jinak, než jiní níže uvedení kritici. Chápu, že v 18 apod. by mě asi taky nudil.
Každopádně bez jakéhokoli zaváhání tomu dávám 4 hvězdy - snadno se to četlo, osobně mě to nenudilo a jak už to u pokračování bývá, překvapilo, že to není úplný propadák.
Jediný zápor je snad rozhodující bitva se zlem, která je dost krátká, hned se vše vyřeší a jdeme domů. Tam se z toho dalo vyždímat mnohem mnohem víc.


On mě snad nikdy nezklame. Moc se mi líbí, jak líčí tu ruskou náturu. Upgrade 21.3.2022 - dnes mě právě zklamal a to teda fest.


Tuhle knihu jsem našla v manželově knihovně. Už recenze na přebalu od 11 - 15-tiletých dětí mě měli připravit. Literární přínos asi 0, ale na druhou stranu, pokud tyto knihy mají kluky přivést k četbě, tak budiž. :) Každopádně jsem agentku našla, ale vlastně jsem si to ani neuvědomila a hledala dál nějaké lepší zakončení.


Ve svých třiceti jsem udělala neuvěřitelný objev. Ten Foglar s jeho Rychlými šípy je neuvěřitelně čtivý a napínavý. A já jako malá četla dívčí romány - nuda. Jak se říká: pozdě, ale přeci.


Jedním slovem geniální. Tuhle knížku jsem poprvé četla jako malá cca tak čtvrtá třída, teď jsem jí četla ve svých 30 letech znovu synovi a zase jsem jí hltala a četla zvědavě dál a dál. :-) Takže příště třeba u vnoučete. :-)

Jane Austenová mě asi nikdy nezklame. Je pravda, že nejlepší z jejích knížek to není, ale 100% neurazí. Troufám si říct, že stejně jako její ostatní knížky, ani tuhle jsem nečetla naposledy.


Jednoduché a oddychové, prostě takové, co od knížek tohoto typu očekáváte.


Ale že nás Robert napínal až do konce, co? Jsem ráda, že knížka splnila to, co jsem od ní očekávala. Musím hodnotit jen kladně.


Koho neoslovila trilogie Padesát odstínů šedi, ten těžko může čekat, že ho kniha pobaví. Dočítala jsem pouze z "povinnosti". Šanci jsem tomu ale dala. :-)
Pokud bych měla opakovat pár názorů kolegů čtenářů, zaplať pánbuh, že Christian nemá vnitřní svědomí (nebo co to vůbec u té Any je) a neustále neskáče salta apod. I tak jsou tam dokola jedny a ty samé fráze. Každopádně takhle se hezky snadno vydělávají penízky. Opsat již napsanou knížku a jen něco poupravit.

Tak z tohohle komiksu jsem opravdu nadšená. Je to svým způsobem dost blbý říct o komiksu, který vypráví o holocaustu, ale doopravdy klobouk dolů.
