kolacky komentáře u knih
Tady si Nesbø u mě vyspravil reputaci.
Ale - taky bych u té angličtiny uvítala překlad. Klopotně jsem to dala, ale bylo by to lepší odborně.
Nebylo jednoduché se touto knížkou prokousat. Je znát, že ji autor musel několikrát přepisovat, pilovat a upřesňovat, vyhladit a vyleštit, a stejně asi nebyl úplně spokojený, jako každý autor. Ale ta radost z prostého života, z bezprostřední blízkosti přírody, z uspokojení z vlastní práce a z myšlenek, které mu byly blízké, ta tam je ve vysoké koncentraci.
Dostala mě "šupinatá, pištící, mrskající se ouklej" (str.159).
"Jestliže někdo neudržuje krok se svými souputníky, je to možná proto, že slyší jiného bubeníka."
K přečtení mě nalákala knížka Půlnoční knihovna...
Někdy mě osloví knížka, ani nevím proč. Ale pokaždé se mi tušení vyplatí, jako teď. Zvláštní podání středověku, rytíren a dobrodružství, nejen pro děti. Trochu pohádka, trochu drsnější příběh, nezvyklé ilustrace, to všechno je moc příjemné.
Netuším, kdo je Sean Tullien. Jako autoři jsou v textu uvedeni Eberhardt von Grubendorf - což je myslím zajímavý pseudonym - (scénář) a Jiří Carda (ilustrace). Kniha obsahuje příběhy Jáma a kyvadlo, Černý kocour a Skokan. Drsnější styl kresby koresponduje s drsnými povídkami. Jako Poeova fanynka hodnotím na hodně dobrou.
P.S. Našla jsem. Sean Tullien taky nakreslil Jámu a kyvadlo, ale tahle knížka to není.
(SPOILER) Kus života těžkého, jak by řekl nejmenovaný básník. Jarmila, Vilém ani Hynek to neměli jednoduché, Hynek proplouval, jak se nejlíp dalo, Vilém byl nevybouřený pijan s nejlepší snahou se polepšit a Jarmila, intelektuálka lapající po dechu v náročném vztahu... Krásně popsané prostředí železniční stanice, člověk úplně cítí ty prosmolené pražce v plném slunci. A nakonec se Jarmila vrátila tam, kde jí bylo dobře. A s Monikou po boku.
Tak a tímto s Keplerem končím. Za prvé, mám plné zuby Jurka Waltera. Za druhé, Saga a Joona, sympatičtí, psychicky poznamenaní a sami proti všem. Za třetí, neuvěřím, že jedna duševně labilní dívka, byť s vysokým IQ, dokáže sama povraždit hromadu lidí, z toho většinu policajtů. Jasně, je to fikce, ale i tak. A za čtvrté a hlavně, mám plné zuby Jurka Waltera. Odehnívá už v několikátém příběhu a hrozně mi to vadí. Takže řečeno s Poeovým krkavcem, never more.
Tak jsem byla zvědavá a ono to vyšlo. Skvělý příběh a naprosto boží postavy - hlavně Marco a Sally a pak babička Marge. Četlo se to samo, pevně jsem Breen držela palce a už se nemůžu dočkat dalšího dílu!!!
V mezidobí zapomínám, že Tomáš řeší trable/magii/nepřátelské duchy divokým sexem v magickém kruhu, sem tam s trochou krve a nějakým tím grigri, ale pokaždé mě pobavil. Škoda, že naposled.
Mimořádně povedená detektivka! Sympatičtí policisté a spletité vyšetřování vraždy chlápka, který měl vroubek u každého, koho potkal. A moc se mi líbily veršíky ze staré knihy, v roztomilém nářečí jako kérkonošském...
Moje druhé setkání s Warhammerem - a pecka, strašně se mi to líbilo!!!
Tak nevím. Jediný normální člověk byla Edith, jinak byly ty ženské neskutečně hloupé. Matka se za sebe neuměla vzít a dcera byla pěkný sobec. A pak už to šlo všechno do kopru...
Ten krásný obal to nezachránil.
Jsou ještě dva díly, které nám nepřeložili: 2. Sacrifice: A Celtic Adventure a 3. The Gospel of Mary.
Tak trochu jiná kresba, ale v tomto případě si člověk lehce zvykne.
Moc se mi líbilo vystoupení postav z prvního dílu. Jak jsem stará, tak jsem okouzlená...
Na pachatele jsem přišla poměrně rychle. Pan Jan z Mydlovaru byl pěkný pacholek se světlejšími chvilkami, ostatní postavy dost uvěřitelné, Martinovi nešlo nedržet palce. Ale... Chtělo by to prosím další díl... Je to tak nějak nedokončené.
Moc pěkné čtení. Magická atmosféra a zvláštní zajímavé typy lidí...
Nechcete taky praštit něčím ex- Yannicka??? Nejlépe po palici?
Pořád dobré příběhy, něco mezi Četnickými humoreskami a Četníky z Luhačovic. Krátké, vtipné a uvěřitelné.
Výborné jako vždycky. Jenom je zase nějak pomotaná chronologie. Určitě to nebude 34. díl v sérii, ale našinec si to srovná.