Kopretina komentáře u knih
Skvělý počin na kralicku známých lidí. Ráda jsem si některé pasáže přečetla, především o kalamitách a jiných nepřízních. Jen tak dál a bude to ještě lepší :).
Útlá kniha pro ty, kteří říkají, že za komunismu jsme se měli lépe. Pro ně povinná četba. A možná i pro toho, kdo by si chtěl v kostce připomenout, jaké to tehdy bylo. Ztratit svobodu se dá velmi rychle, ale nabýt ji zpět, není tak snadné. Konec mohl být dotaženější, prostě to autorka utla, už asi dospěla do současnosti (tehdejší).
Klasika, ale dětem bych přečetla jen některé, některé převyprávěla. Pohádky, a jsou tak smutné, ponuré, tedy většina.
Neurazí ale nenadchne. Poslouchala jsem jako audioknihu. Někdy dětem jejich starosti nezávidím.
Moje dcerka zamilovaná do vodních panen, zde ji překvapilo, že jsou staré. Jí se kniha líbila, mě nezaujala.
K některým knihám se těžce píše komentář, jako třeba k této. Líbila se mi? Ano. Štvala mě? Ano. Když se autorka zahloubala k tragickým událostem rodiny, dost mi to připomínalo velmi ponurou náladu knihy "Sebevraždy panen", na druhou stranu se to vyvážilo všedností dnů, úsměvnými dialogy a optimistickou vůní léta. Za mě kniha, o které nevím, co si myslet :).
Zajímavý exkurz do minulosti, na konci mám pocit, že autorka musela být dost osvícená - hlavně v právech žen. Několikrát jsem si během poslechu říkala, no to jsem ráda, že tyto věci nemusím ve svém životě řešit. Co si budeme říkat, dnes jsme ženy opravu emancipované a máme svá práva, díky Bohu!
Knihu jsem poslouchala a snažila se dávat pozor. I tak se mi zdálo, že mi unikalo hlavní její poselství.
Pěkná kniha pro děti. U nás jeden čas jela pořád dokola. Nemohly se jí děti nabažit - včetně ilustrací.
Pěkná kniha pro děti. Snad všechny moje děti, když se naučily číst, mi ji přečetly. Nejlepší se zlodějem a koláči.
Perfektní knížka a perfektní verše. Dá se hrát jako divadlo, číst, vždy je to velmi vtipné a děti - dnes již odrůstající - ji mají velmi rády.
Lehce naivní knížka o tom, jak malý král poznával ve svém království, že se k dětem všichni chovají hezky a že nakonec i jeho rádcové přehodnotí svůj vztah ke svým dětem.
Kněz má velké charisma pro práci s mládeží na okraji společnosti, klobouk dolů.
Když jsem v knihovně zahlédla titulek, hned mě napadl Julek, kterého jsem v Šumperku vídávala a tolik o něm slyšela. Sáhnu na knihu, a hele, je to o něm! Přelouskala jsem to za chvilku, není to můj styl, velmi mě ale zasáhla řeč, kterou Julek pronesl v šumperském divadle - byl tak sečtělý a moudrý! Jako dítě jsem měla k němu ostych - jako dospělá se ráda přiblížím k jeho odkazu.
Příběh dětí, které mají rakovinu. Jejich léčení, omezení, touhy a nálady. Z knihy je cítit beznaděj i drobné maličkosti, z kterých se dá žít.
Jsem ráda, že Bůh je živý a že s námi počítá. Ráda jsem si o tom přečetla i v této útlé knížce. Skládím se před pokorou autorky, protože přijmout svá charismata a sloužit jimi, by mělo být náplní života každého věřícího.
Není co dodat, myšlení, zápletky a příběh, to nemá chybu. Kéž bych jednou konečně přišla na to sama, kdo je vrah!
Není můj šálek kávy, vkládám do čtenářské výzvy.
Až budu umírat já, prosím, řekněte mi to, ať nejsem překvapená a nepřipravená. Škoda, že to bratr nevěděl, třeba by si ještě něco v životě srovnal/domluvil/dojednal/odpustil.