Kopretina komentáře u knih

"Diplomová práce" na téma Život horalů v Beskydech na začátku 40. let minulého století. Velmi zajímavé a čtivé pojednání; nevadilo mi, že tam není příběh jednoho člověka, ale prolínají se různé podle tématu v dané kapitole. Jen tu chudou přadlenu jsem pořád nemohla a nemohla nalézt - a ejhle nalezla - v úplně poslední větě. Od autorky si chci toho přečíst víc.

1 19.08.2017

Nejprve jsem nechápala, oč jde, proč své smutnění tato žena tak vypisuje. Když jsem se dozvěděla, o koho jde, četlo se mi lépe. Jinak se stotožňuji s komentářem od RSR.

1 23.07.2017

Styl vyprávění mi moc nesedl, dlouhá souvětí, dlouhé odstavce, páté přes deváté... chvílemi mi příběh připomínal Válku Roseových, kterou jsem četla přesně před rokem - láska má blízko k nenávisti. Bohužel mi Nouzový východ připomněl část mého života, zvolila jsem ale jiný "nouzový východ" než April, a musím říct, že těžké to bylo předtím, ale hlavně potom. Jsem ráda, že jsem tento východ vůbec našla.

1 10.07.2017

Mami, dočti už toho Brezinu, ať ho můžeme vrátit do knihovny - mi ráno řekly děti. Tak jsem si dvě knížky vzala do vlaku a jednu přečetla cestou tam, druhou - tuto - cestou zpět. Klub záhad je pro mé děti moc strašidelný, mají radší Klub tygrů.

1 29.06.2017

Asi stárnu...začíná se mi líbit Woody Allen :)

1 27.06.2017

Hele, skvělý! Líbilo se mi putování v bludišti, a po několika neúspěšných pokusech jsem i zvítězila!

1 15.06.2017

Je napováženou číst tuto knihu, pokud nemáte téma v sobě zpracováno. Vtáhlo mě to do tajemna, já bych ho přímo nazvala styl ghotick (či jak se to píše). Kladla jsem si stále otázku, kdo je vlastně ten "divnej", matka určitě, sestry, to není jisté, ale ti kluci, co je neustále špehovali, i když měsíce holky nevycházely z domu, věděli o všem, co se za oknem šustlo, no je to normální? Tak si říkám, kde byla sociálka, úřady, policie, jak to, že to mohlo dojít tak daleko?
Základem příběhu je prvních pár stran, kde se zhruba sdělí, co se stalo a pak pár stran před poslední kapitolou, kde se to popíše v čase i místě. Po prvních stranách jsem měla tak děsivé sny, že je ani následující strany knihy nepředčily. Nejhodnotnější text je, dle mého názoru, na posledních dvou stranách knihy, kde je sebevražda pojmenovaná jako skutek sobectví, což je v knize ještě víc podtrhnuto, neboť sestry si pozvaly k těm svým diváky.

1 06.05.2017

Velmi mě zajímalo, co se za tímto titulem skrývá. Začátek, a hlavně první kapitola, jsou brutální, ani se mi nechtělo pokračovat. Nejvíc se mi líbila setkání s Ježíšem, kterých je tam poskromnu. Závěr opět na mě brutální. Proto snižuji o jednu hvězdu. I tak vzdávám hold autorovi, který Ježíše popisuje jako milujícího a ne odsuzujícího.

1 03.05.2017

Autor má tedy fantazii, to se musí nechat! Příběh opět silný a plný napětí.

1 24.04.2017

Trochu z jiného prostředí, než ostatní díly, být dítětem, asi umírám hrůzou ;)

1 21.04.2017

Na knihu jsem se velmi těšila, s nadšením se s dětmi do ní pustila. Brzy nás ale začala nudit. Prostřední část knihy je jen nafouknutá, šťávu má jen na začátku a na konci.

1 10.04.2017

Kniha mě pohltila, ale ne vždy příjemně. Záleželo na tom, v jakém těle se A. nacházel. Dotklo se mě dost, jak byl v dívce, která se chtěla zabít nebo v 150ti kilovém klukovi. Nejvíc mě dostal konec knihy. Čekala jsem, že z něj bude reverend Poole vymýtat ďábla, což se nestalo...zde mi zůstalo několik otazníků. Závěr, to, jak se A. postaral o Rhiannon, je moc krásný.

1 06.04.2017

Život emeritního papeže očima jeho bratra. Nejprve jsem Benedikta XVI. neměla moc ráda, až když jsem vyslechla několik jeho promluv, úplně jsem se do něj zamilovala. Když pak odcházel, bylo mi to tak líto...přišla jsem o každodenní příděl krásných slov.
Jsem ráda, že jsem si o jeho životě mohla přečíst a tím víc před ním smekám. Několik zamyšlení, důležitých pro můj život, jsem si z knihy odnesla.

1 03.04.2017

Knihu jsem četla svým dětem 10, 8, 4 roky. Musím uznat, že byly na ni malé, krom toho nejstaršího. Ten už pochopil mnoho vtipných narážek, průpovídek a nacházel děj v množství popisů přírody. Po každé kapitole jsem shrnula, k čemu jsme se dopátrali, a tak ani mladší neztráceli nit. Děje tam veskrze moc není, ale i ten stačil, abychom byli ke konci knihy napjatí. Mně se kniha líbila moc, zaujalo mě, jak je autor vtipný a nápaditý.

1 07.02.2017

Kniha se mi četla velmi dobře, měla spád a napětí. Jen se mi nelíbil způsob propagace křesťanství, takovým způsobem, to ne. Ani hlavní postava - biskup - mi nebyl sympatický, zato Francois a Henri moc. Každopádně zajímavý pohled do historie a země, kam jsem se ještě nepodívala.

1 11.01.2017

Dost dobrá kniha. Vystupuje v ní dost lidí, ale kupodivu se nepletli a od začátku jsem se v nich orientovala. Velmi dobře napsáno a nastíněno podsvětí, do kterého bych asi nikdy jinak nenahlídla. Don mi připomínal jednoho člověka, a ejhle, zjistila jsem, že dotyčný tuto knihu naprosto zbožňuje.

1 09.12.2016

Hlavní hrdina, zestárlý Jan Kapar, se vrací na venkov, poté, co byl celkem neúspěšný ve svém světáckém životě. Touží po klidu venkova a chce pomoci sestrám s rodinami, které bojují se svými rodinnými problémy. Vrhne se do pomoci a otvírá si hospodu. Avšak naráží na předsudky, neochotu ke změnám, podezíravost a trvání na stereotypech, i když je zjevné, že nikam nevedou. Jeho pomoc je bezvýznamná, jeho sestry na něj jen nadávají, i hospodu musí zavřít. Jediná jeho útěcha je v prasynovci Radkovi, který si ho oblíbil a často jej navštěvuje.
Celkem mě autorův styl zaujal, některé pasáže byly velmi zajímavé, především popisy toho, co se v jednotlivých osobách děje, jak je ovlivňuje minulost atd. I když je román psán trochu v socialistickém duchu, oceňuji odvahu psát o Bohu, soukromém zemědělství atd., ani to zde není podáváno násilnou formou, spíš jako že to k život patří.

1 17.11.2016

Laskavá kniha, u které se usmíváte na každé stránce. Četla jsem ji docela dlouho a vychutnávala ji. Ještě jednou, třeba na sklonku života, bych si ji znovu chtěla přečíst! PS: na orebice se nedá zapomenout!

1 04.11.2016

Knihu jsem poprvé otevřela v létě loňského roku, a pak ji odložila. Teď jsem se k ní dostala znovu a dočetla - téměř jedním dechem. Zaujalo mě v ní mnoho věcí - třeba jak lze být v kontaktu s Bohem, o co vlastně ve víře jde, a že ti, kteří jsou v jiné církvi, třeba v té, která udělala na své historické cestě mnoho chyb, jsou hodni lásky, odpuštění a Ducha svatého. Chtěla bych se k ní vrátit a znovu některé pasáže podumat.

1 08.05.2016

Lásku - tu si představuji jinak, než je zde pojata: miluje 50 let jednu ženu, přitom žije jako slídil, zvrhlík a děvkař. A když ji nakonec získá, tak jí jen lže (nemluvě o tom, jak se zachoval ke studentce). Co je to za lásku? Styl psaní mi připadal, jako když moji staří klienti začínají vyprávět o tom, co včera obědvali, vezmou to přes celé své potomstvo a skončí u války. I tak jsem knihu přečetla a občas jsem se na ní těšila - nejvíc se mi líbila nějaká "moudra" již zestárlých protagonistů ke konci knihy.

1 07.04.2016