Kozel65 komentáře u knih
Četla jsem a četla a doufala.... Místy přeskakovala popisy bitev a přeskupování bojových sil. Bohužel ne, nešlo to... Nejsem cílová skupina. Příběh je totální slátanina, navíc krvavá a místy i nudná. Jedna hvězda za nápad promíchání časových rovin.
V knížce se prolíná několik žánrů, je obtížné ji zařadit, ale spisovateli se víceméně podařilo všechno propojit a vznikl poměrně sourodý celek. Zajímavý počin, přesto mě neuchvátil tak, abych dala plný počet bodů, mimo jiné i proto, že opěvovaná magická atmosféra Barcelony zatím není mým osobním zážitkem. Jak píše většina čtenářů - skvělá je postava Fermína, jeho životní filozofie, jazyk, myšlenky. Trochu v pozadí stojí postava otce, který mladého Daniela na Pohřebiště zapomenutých knih zavedl. Bez jakéhokoli patosu z něho čiší pochopení pro mnohdy nepochopitelné chování syna, je mu oporu a zázemím. Příběh balancuje nad propastí červené knihovny, střižené horrorem a detektivkou. Ale autor to úspěšně ustál. Přesto po dalších dílech asi nesáhnu.....
Předloha známého muzikálu, naprostá klasika, kterou znají jistě všichni Psáno formou divadelní hry; dobové slovní obraty kouzelně obohacují zážitek z četby. Příjemné čtení!
Dokonalé! Pro mě jeden z nejvýznamnějších počinů poslední doby. Soudržný příběh, skvěle propracované postavy na pozadí proměn Itálie 2.poloviny 20 století. Nepřekonatelné podání vztahů (nejen) dvou přítelkyň, snad nikde jinde jsem nečetla zpověď jdoucí tak "na dřeň". A musím zmínit i plasticky popsaný život, temperament a klanové vztahy Italů z jihu, atmosféru kouzelné i odpudivé neapolské "čtvrti". Neapolská sága stojí za přečtení. Kdyby to šlo, přidělila bych dvojnásobný počet hvězd!
Marně se neříká, že stravitelná je jen nastavovaná kaše... Takto překombinovaně, neuvěřitelně postavený příběh se nakonec rozpadá... a zanechává rozpačitost. Knížku jsem dočetla, ale vím jistě, že po dalším pokračování už nesáhnu. Dvě hvězdy za dobré řemeslo.
Zajímavý nápad, úvod výborný, ale příběhu by prospělo trochu více hloubky, nejen násilné střety skupin z různých epoch okořeněné love story, jejíž uvěřitelnost ponechávám stranou, stejně jako když se ze sympatické vysokoškolačky vyloupne dokonalá superhrdinka... Ale uvidíme; dám tomuto eposu ještě šanci. Bavila mě autorova imaginace při popisu budoucnosti.
Autorce nelze upřít umění vtáhnout do děje, ano, kniha je svižně napsaná, ale první půlka pro mě už místy trochu hraničí s lehkou erotickou literaturou. Druhá polovina má poměrně předvídatelný vývoj. Celkově povrchní oddychovka na pošmourné předjarní odpoledne.... Tři hvězdy za čtivost.
Dokonalý čtenářský zážitek. Koupila jsem před rokem původně jako dárek do rodiny, dostala jsem se k ní až teď. Za mě plný počet bodů.
Knížka se mi jeví jako chaotické vrstvení obrazů, teorií a snů jedné neukotvené mladé akademičky; v podstatě chybí smysluplný děj (snad jen hledání Kaspara), ale přesto, něco na té knize – i na hlavní hrdince je – má bohatý vnitřní svět a zprostředkovává nám jej nahodile, místy vtipně a sebeironicky, ale její myšlenky nejsou hloupé a musím přiznat, že mě nenudila.
Bohudíky zřídka má rozpad rodiny za následek propad dítěte na totální dno, navíc v tomto případě zapůsobila souhra okolností i příliš liberální přístup k výchově? Ani jedna z postav nebyla vylíčena vyloženě sympaticky a myslím, že to bylo autorčiným záměrem. Ptala jsem se sama sebe – jak bych se zachovala na místě Sabiny? Trochu mě děsí její přístup (vždyť dvojčata jsou snad ještě víc než sourozenci, tady navíc zajímavě popsané jejich „propojení“), ale na druhou stranu, kdo nezažije, nepochopí…. Na toto téma bylo napsáno víc knih a vymanit se z pekla závislosti je spíš výjimka než pravidlo. Velmi čtivě napsané; závěr sice trochu melodramatický a Bůh je žena!
Knížku jsem přečetla na dovolené, v klidu a jedním dechem. Ačkoli jsem veskrze městský člověk, který pohlíží na klidný vesnický život idealisticky, určitý vhled jsem během života díky známým a příbuzným získala. Použitý jazyk i výrazy do knihy patří. Přemýšlela jsem, co mi ta kniha připomíná... A při čtení poslední povídky mi to došlo - taky cítíte jemný závan Emila Zoly ("Země")??
Radka Třeštíková píše o ženách a pro ženy, i tato kniha je technicky vzato čistě vztahová a proto potěší každou čtenářku, která tento typ knížek preferuje. Přestože navozená situace, do které autorka hlavní hrdinku uvrhla, je - mírně řečeno - netypická, nijak mě nepřekvapilo sebestředné a ublíženě nesympatické počínání hlavní hrdinky - zřejmě převládla genetická výbava po otci (ukázkový slaboch). Celkové pojetí i rozuzlení knihy se mi líbilo, zejména postava stalkera je dokonale vykreslená; vyvolává lítost přes odpor až po mrazení... Ponechávám stranou úvahy o uvěřitelnosti předloženého příběhu; beru tak, jak autorka předkládá, ačkoliv, jsouc svou podstatou racionálněji zaměřená, těžko chápu některé myšlenkové pochody hlavních postav. Knížka je dle mého názoru lepší než Bábovky a Osm.
Autor zná reálie a umí velmi dobře psát – to už ostatně prokázal v předešlých dílech, na které tato kniha volně navazuje, ale bohužel, kvality předešlých knih nedosahuje. Celkový dojem mi trochu narušuje sklouznutí autora místy až ke špionážnímu románu (jakkoli je jisté, že intriky jsou staré jako lidstvo samo).
Bylo to napínavé, detektivka se vším všudy. Ostatní nadšení čtenáři mě asi nepochválí, ale je to jako každá jiná detektivka, pobaví, vtáhne, ale nic moc nezanechá.... Nejsem ta pravá cílová skupina....
Počkala jsem si na vydání posledního dílu a celou sérii jsem přečetla plynule, takže jsem se nemusela příliš vracet k posloupnosti rodokmenu a netápala kdo je kdo. Pan Vondruška zvolil geniální přístup - dialogem katolíka a utrakvisty podává část naší historie vyváženě, tak, jak jsem ji ze školního dějepisu a filmových zpracování nikdy nevnímala. Vyprávění je velmi živé; kromě historických událostí, kterých se příslušníci fiktivního rodu účastní, jsem ocenila popis běžného života, zvyků, jídelníčku atd. Příjemný čtenářský zážitek!
Na první pohled klišé: příběh věčného boje dobra a zla na pozadí studené války, zde okořeněný zvláštní bytostí s "božskou" podstatou. Konec samozřejmě dobrý, ani jsem jiný nečekala (upřímně: jinak by se při sledování filmu americký divák v kině mohl udusit popkornem:-)) Po přečtení knížky a krátkém zamyšleni, kdy jsem odkryla tu první vrstvu, oceňuji prokreslení jednotlivých postav, hlavně jejich vývoj vlivem setkání s "božskou" bytostí, ať už přímo, nebo zprostředkovaně (rodina hlavního záporného hrdiny). Příběh je svižný, psaný čtivě, nabitý emocemi a ano, cílí na citověji laděné čtenáře.
Střídání děje v reálném čase a formou deníkových zápisků se ukázalo jako klíčové - tento psychothriller mě „dostal“ a tím se vymyká z průměru ostatních, které pracují s tématem „pacient/ka v kómatu“…..
Knížku jsem nakonec přečetla; baví mě totiž porovnávat, jak si různí autoři obalí "kostru" historických pramenů do příběhu... Nene, tenhle styl mě příliš nebral. Jazyk vyprávění na mě působil trochu zatuchle a vyumělkovaně. Příběh však byl soudržný a nepostrádal vyvrcholení a rozuzlení, jakkoli počínání hrdinky je nesympatické, sobecké až sebedestruktivní, ale taková Messalina pravděpodobně skutečně byla....