Teorie podivnosti
Pavla Horáková
Vypravěčka Ada Sabová, mladá vědkyně z „Ústavu mezioborových studií člověka“, je v mnohém typickou (nikoli však stereotypní) moderní intelektuálkou, která se pokouší vybalancovat osobní život a kariéru. V obojím už má za sebou leccos, a tak není prosta jistého cynismu, či spíše poučeného, sarkastického vnímání světa, lidí kolem sebe i sebe samé. Na pozadí pátrání po zmizelém synovi své kolegyně zaznamenává kolem sebe zdánlivé nahodilosti, za nimiž však tuší zákonitost a provázanost. Pro všechny tyto jevy hledá zastřešující definici, svou „teorii podivnosti“, a zjišťuje, že nekonečnou spletitost světa pouhým rozumem neuchopí. A zatímco společnost kolem ní čím dál více lpí na vyprázdněných pravidlech, Ada její struktury jednu po druhé opouští a vydává se vstříc svobodě.... celý text
Přidat komentář
Zajímavá kniha s velmi ojedinělými myšlenkami a sociologickými pohledy. Moc pěkně psané. Poslouchala jsem jako audioknihu a o to to bylo pusobivější.
Moc hezká kniha. Příběh plný zajímavých myšlenek, pozorování okolního světa i filozofických otázek. Pěkná práce s češtinou.
Jako vztahové drama je to rozhodně lepší než jako scifi. Ale jako scifi je to opravdu velmi pseudofilozofické a neuvěřitelné.
Adina pozorování mě bavila ale zároveň se kniha táhla a přiznám se že novinové zprávy ze Šumperska jsem rovnou přeskakovala.
Téma synchronicit se mnou velmi rezonuje a přivádí mě zpět do doby, kdy se mi dělo nějak moc náhod najednou a já na chvíli uvěřila, že je za tím něco víc..
"Nakonec zázraky se dějí jenom tehdy, pokud o nich nepochybujeme."
Audiokniha.
Valilo se to na mě jako vodopád. Jitka Ježková má vynikající dikci, nicméně zvolená kadence byla na tuhle intelektuální seanci příliš rychlá. Tento typ literatury je dle mého třeba pomalu vnímat a vychutnávat jako dobře vychlazené víno a ne zběsile úprkem chlemtat jako odstátou kolu.
Zpočátku mi text přišel myšlenkově bohatý, ale po pár kapitolách se ve smyčkách opakovaly chytrosti a spiklenecké teorie o chodu světa. Zprávy ze Šumperska byly až otravně časté, ač chápu důvod, proč je autorka použila.
Bylo to celé jaksi mechanicky dokonalé, skladba vět a volba slov, historická vzdělávací okénka... Nenašel jsem velké sympatie, možná to bylo vykreslením chladné, až emočně vyprahlé hlavní hrdinky.
Podivná? Ano! Budete na ní myslet ještě dlouho? Ano!
Báječně napsané. Hlava si rozhodně neodpočine.
Jedna z mé „svaté trojice“ nejlepších knih, už pár let. Nakonec jsem si s autorkou i dopisovala, protože něco na těch snech bude – asi rok předtím, než jsem knihu četla se mi zdál téměř stejný sen, o tramvaji, který autorka popisuje v knize. Blízké je mi i akademické prostředí. Přečetla jsem knihu několikrát v průběhu let a pokaždé jedním dechem a nikdy mi nezevšedněla.
Jedna z těch vyvolených knih, po jejichž dočtení člověk zažívá vzrušivou melancholii. Částečně smutek nad tím, že něco končí; že končí něco, co jste prožívali jako na vlastní kůži, ale co nejspíš není reálné. Částečně radost nad tím, že jsme to mohli zažít, ochutnat, očichat, osahat, zaposlouchat se do těch tónů. Zkrátka požitek pro všechny smysly. Kniha pro mě má tu správnou kombinaci hmatatelnosti a spirituality. Akademické prostředí, takové moje druhé doma. Analýza snů, poťouchlé nepřiznané myšlenky, čas a prostor, synchronicity, lpění a pouštění. Pokud bych si měla vybrat knihu podle těchto motivů, jakýchsi klíčových slov (a za předpokladu, že by tato kniha nějaké měla), rozhodně bych si Teorii podivnosti zvolila. Pokud bych si měla vybírat podle názvu, rovněž by mě přivábil. Kniha se ke mně dostala však na základě doporučení, a vzhledem k tomu, jak na míru je pro mě ušitá, za tuhle synchronicitu jsem moc ráda. Chápu, že je vnímána jako poměrně kontroverzní a vzbuzující různorodé dojmy. A je to dobře.
Kniha je velmi čtivá, je velmi příjemné nechat se obtékat myšlenkovými pochody hlavní hrdinky Ady. Myslím že v subjektivní percepci myšlenkové sympatie bych Adě udělil osm bodů z deseti. Věřím, že bychom byli kompatibilní dvojka, protože inklinuji k osobám s hravým, odlehčeným a kreativním způsobem myšlení. A Ada je celkem fajná baba.
Při čtení jsem se několikrát neubránil dojmu, že román je vlastně kompilátem autorčiných postřehů, snů a novinových zpráv, které si autorka v průběhu svého života svědomitě poznamenávala a zakládala. V těch chvílích se mi na chvíli román zjevil jako konstrukt a ne jako příběh, kterému chcete věřit, aby jste se jím mohli nechat unést. Navíc podivné události kumulující se v šumperském, jesenickém a bruntálském regionu mi nepřipadly v zásadě výrazně bizarní. Každá z těchto oblastí spadá do mého životního perimetru. Popisované události se mi nejevily ani tak kuriózní, jako spíše pro dané regiony docela typické, definující, až s výpovědní hodnotou. Jenže…co když mi divné věci nepřijdou divné?
V každém případě dobře zvolená témata jsou základem úspěchu a nejširší cestou ke čtenáři a k jeho identifikaci s příběhem. Krize nastupujícího středního věku, profesní krize, hledání sebe sama ve vztahu k partnerovi a ve vztahu k nejužší rodině, objevování vlastní svobody, to jsou všední příběhy obyčejných lidí. Přidej milostnou, detektivní, filozofickou a faktografickou linku, dokořeň mysterióznem a hle - máme tu naservírovaný nekomplikovaný, chutný, dobře vypadající a dobře stravitelný duševní pokrm.
Líbilo se mi to.
Způsob, jakým to autorka pojala a napsala.
Témata a myšlenky k zamyšlení.
Knihu jsem si vybrala záměrně, v rámci čtení oceněných knih a ta podivnost mi sedla. Magnesia Litera je podle mě zasloužená.
Velmi zajímavý počin, který nesedne každému.Hlavní postava,intelektuálka středního věku,nám předkládá svoje myšlenky, názory,sny a také se snaží své znalosti filozofie,fyziky,mechaniky i psychologie napasovat na svůj život.Vzniká tak neuvěřitelný , bizarní a prapodivný mix teorií nad kterými prostě musíte přemýšlet a vlastně můžete přijít na to, že i vy přijmete teorii podivnosti za svou vlastní.
Ty nejrůznější podivnosti, která tady autorka vyšvihla, mě na knize bavily nejvíc. Skvělý nápad, skvěle napsané.
Teorie podivnosti mi byla doporučená, a tak jsem ji zkusila - první strany mě trochu zaujaly, ale pak jsem se čím dál víc do čtení nutila jen kvůli zvědavosti ohledně vyústění. Závěrečný dojem: patlání se v pseudoproblémech, banality povýšené na něco, o čem je "nutné" podat vyčerpávající info, když v ději nevím, jak dál, přidám další bizarní sen, a nakonec módní berlička - kvantová teorie. Proč Ada popisuje fyzikální jevy, kterým díky své profesi nemůže rozumět a vskutku nerozumí? Jediná věta, které jsem se v závěru knihy zasmála, se týkala zrušení ústavu, kde Ada pracuje a kde se "vědci a vědkyně" zabývají tolika "zajímavými" projekty. Ironie života? Ne, skutečně ne... za mě 2 hvězdy, ač to tady v komentářích kolem hýří superlativy...
Tohle se mi hodně líbilo. Naprosto originální, zábavný a velmi čtivý román, který má tolik odkazů na vědu, popkulturu i historii, že jsem si dělala i ručně poznámky vedle na papír, což u beletrie dělám dost zřídka.
Nejsem si jistá, jestli mi něco úplně neuteklo, protože konec se mi moc nepozdával, ale plánuju, že si tuhle knížku přečtu určitě ještě jednou. Třeba mi to pak do sebe zapadne lépe.
Určitě to nebude bavit každého, ale pokud máte rádi humanitní vědy v kombinaci s magickým realismem a považujete se za intelektuála, tohle se vám bude s velkou pravděpodobností líbit.
Snad není Ada knižním odrazem Pavly Horákové, žít s takovýmhle chaosem v hlavě si vůbec neumím představit.
Každopádně se ocenění Magnesia Litera nedivím a v budoucnu se určitě pustím i do autorčiných dalších knih.
Zajímavá knížka se spoustou námětů k přemýšlení. U autorky vysoce oceňuji bohatou slovní zásobu, pěknou češtinu a v neposlední řadě i použití středníku. Ten jsem už mnoho let v moderní próze neviděla. :-)
Štítky knihy
sny teorie a hypotézy výzkum rozhlasové zpracování pragensia Šumperk frenologie Magnesia Litera tělesnost Kaspar Hauser, 1812–1833Autorovy další knížky
2018 | Teorie podivnosti |
2018 | Johana |
2021 | Srdce Evropy |
2016 | Tajemství Hrobaříků |
2011 | Hrobaříci v podzámčí |
Hlavní hrdinka mi nesedla. Dokonalá stereotypní intelektuálka bez vývoje. Poslouchala jsem jako audioknihu, moc pěkně načteno.