kristyna7552 komentáře u knih
Poslouchala jsem jako audio, ale mám potřebu si knihu koupit i v papírové podobě a některé pasáže si zvýraznit. Kdybych měla někomu doporučit jednu knihu, co mi opravdu pomohla, volím tuto. A jak je zde již zmíněno, spoustu věcí jsem znala či mi připadaly intuitivní, ale ono není od věci si je připomenout. Nejvíc poutavé mi přišly příběhy jiných lidí, o kterých Marian psala.
Stojí za přečtení, nicméně pokud jste se již s nějakou osobností tohoto typu setkali, kniha vám nic nového nedá. Základní charakteristiku najdete na Googlu do pěti vteřin, příklady (sérioví vrazi, vůdci sekt atd. z USA) jsou prezentovány stylem: "Vidíte? Nedávala pozor a tak umřela. Vám se to po přečtení této knihy (snad) nestane."
Je zde popsána hromada případů, nicméně bohůmžel mám pocit, že Amerika funguje jinak než Evropa. A tak se poznatky z knihy nedají implikovat v našem prostředí.
Co na knize oceňuji jsou ty testy.
Krásné grafické zpracování, radost číst a prohlížet si pestré množství fotografií.
Ve své době jistě nápomocná kniha, ale bohůmžel, digitální fotoaparáty se vyvíjí stejně rychle jako kterákoli jiná technika, takže tato kniha je nyní použitelná spíš pouze jako historický atlas fotoaparátů. U něčeho se člověk zasměje, ne, že ne. Viz "Digitální fotoaparáty se stávají součástí mobilních telefonů jako zajímavé rozšíření možností komunikace."
Je to kniha z roku 56 pro čtenáře od 11 let, člověk ji musí brát trošku z nadhledem. Dneska už asi nezajdete do Narpy do oddělení s knihařským plátnem... Ale rozhodně stojí za to, pokud by vás třeba zaujala knihařina. A určitě si všechny výrobky, co jsou v knize předvedené můžete v klidu vyrobit i dnes.
Ne, že bych po přečtení této knihy začala jak zběsilá všechno vyhazovat, ale docela mi pomohla dojít k tomu, že některý věci v životě nepotřebuju :)
Paradoxně ConMari tvrdí, že pokud se vám doma válí nějaká knížka dlouho nepřečtená, máme se jí zbavit, jelikož se k ní už nedostaneme... no tak tohle byl zrovna ten případ, kdy jsem měla tuhle knížku v knihovně asi 2 roky, než jsem se k ní dostala.
O Ďáblově bibli se nedozvíte v podstatě nic. Což je celkem na pytel, když má kniha tenhle název. Už to by vám mělo napovědět. Kniha je plná konspiračních teorií o Američanech a Židech, kterým může uvěřit snad volič SPD. Nu, ze začátku mi tenhle bizárek přišel vtipný, než jsem si uvědomila, že autor a někteří čtenáři tomu nejspíš vážně věří… Slušná haluz!
Kniha je zdlouhavá, dost se vleče. Zvrat přijde až těsně před koncem. Ke knize se už vracet nebudu, každopádně si myslím, že pokud se vám dostane k rukám, stojí za přečtení. Je zajímavé nahlédnout do života mladé americké katoličky.
(SPOILER) Mně přijde, že čím víc se Carter zdokonaluje ve psaní jako takovém, tím víc pokulhává zápletka a logičnost příběhu jako takového. Toho jsem si všimla i při minulých dílech...
SPOILERY
přijde mi nelogické, že vrah by nešel po těch, co mu toto způsobili, ale zabíjel naprosto nevinné dívky a tím se vlastně stal tím, koho celý život nenáviděl (ale psychologii nerozumím, poučte mě, prosím).
Ta přesmyčka mi byla jasná asi tak o 50 stran dřív než Hunterovi, jako jo, tady za to asi může čeština.
A co mě úplně dostalo, že to celé vlastně byla náhoda...
Pokud od knihy očekáváte přesná a strohá fakta, určitě mohu doporučit. Pokud jste jako já chtěli trošku beletristický životopis, můžete být lehce zklamáni. Kniha určitě obsahuje spoustu zajímavých informací, ale vlastně se většinou jedná o citace z jiných děl. Ale nemůžu odepřít to, že kniha splnila, co slibovala- popsat „kladenské roky Jiřího Koláře“
(SPOILER) Čtivá, nenáročná YA detektivka. Ale až moc nenáročná.
To, že nikdo z vyšetřování nepozná švestkové víno od krve, nu dobrá.
Autobus plný malých dětí (5-7letých) spadne do řeky a zemře jich "jen" pět včetně řidičky... To je taky docela přitažené za vlasy.
Ale policejní náčelnice, co místo vyšetřování chodí do Victoria's Secret, místo toho, aby zajistila vraha podle kostýmu Death Vardera, který se tam od začátku válel... Nůž taky nenajde...
A to jak jedna z dvojčat spadne na ostrově do díry, mě teda dorazilo. „Pozor na tu díru, nespadni tam. “ „Jj, ok.“ a spadne. A jako náhodou je uprostřed vody loďka se dvěma muži, kteří jí jdou pomoci.
Ale co bylo na té knize nejhorší, je dozajista překlad. Komolení jmen, věty, jak z Google překladače a slovní spojení jako "'pomilováníhodný' jezevčík", to bylo na mě už fakt moc. Nehledě na to, že ty kostnaté a inverzní věty prostě rušily plynulost čtení.
To byla ale sra*ka! Naprostá slátanina, po 200 stranách se pořád nic neděje, dokola se objevují příšery, dokola se zabíjí příšery. Nuda. Trapné hlášky jsou, jak postupujete knihou, čím dál trapnější. Vraťte mi zpátky 10 hodin života!
Nemastné, neslané... Hlavní hrdina je trošku noc egoista a myslí si, že je génius. Nevyšetřoval, vraždy se objasnily bez jeho přičinění. A milostná linka byla zbytečná a zdržující. Čekala jsem víc.
(SPOILER) SPOILER!!!
Jen mi prosím někdo vysvětlete, protože v knize to není, jak se mohla vražedkyně vydávat za mechanika? Převlékla se za muže? A pak oběti prostě odtáhla? Nějak se mi nechce věřit tomu, že by žena jen tak odtáhla toho psychologa zpátky do jeho kanceláře ve čtvrtém patře, dobrovolně ale pravděpodobně nešel. A střelné zbraně přece neměla v oblibě... Byla bych fakt ráda, kdyby se někdo podělil o svoji teorii. Dík
Jinak k hodnocení knihy: je to stále jako přes kopírák, ale stále mě to baví. Ráno otevřu knihu na první straně a než se naděju, je půlnoc a já mám dočteno. Ale doufám, že v dalším díle Carter trošku pozmění sled událostí a přidá něco nového. A jinak musím pochválit to morální dilema na konci. Vlastně s vražedkyní soucítíme, lhali jí celý život, a její "otec" vlastně zabil její pravou matku... Co měla dělat, když by jí ani policie nepomohla? Ale nebýt Huntera pravděpodobně by chytli nesprávného...
Soukupová opět nezklamala. Dokáže všechny postavy vykreslit tak, že to až vypadá, že prostě stalkovala nějakou rodinu, jak jsou reálné. A líbil se mi konec, kde se dozvíte, co se s hlavními hrdiny stalo po letech. Akorát jsem knihu zas přelouskala za 3 dny...
Kniha je postavena na jedné teorii, kterou omílá pořád dokola. V anotaci jsou jména mediálně známých sériových vrahů, jako Jefftey Dahmer... Ale o těch není v knize jediné slůvko. Za to jsem našla slovíčko "buť", čímž chci upozornit, že korektura je provedena opravdu velmi pečlivě. Fakt, tohle mi úplně kazí dojem...
Rozhodně doporučuji každému! Ať už se o umění opravdu zajímáte nebo jde úplně mimo vás, tahle kniha vám v obou případech dá něco nového a určitě vás pobaví. A na své si přijdou i starší děti (to je cca 12+, ne?), mám to odzkoušené. Tenhle skvost stojí za pozornost, takže si na něj ve vaší knihovně udělejte místo ;)
I když by možná bylo lepší, kdyby Sirotčinec skončil, tak jak skončil, já jsem z pokračování nadšená a nedočkavě se těším na díl další!
...Ale ten dialekt mi chvilkama dával zabrat. Jiří Ruml zde vypráví o svém dětství, což není extra zajímavé, ta poutavější část nastane, až když začne dospívat a také, když začne válka. Rozhodně přečtení nelituji.