krizek komentáře u knih
Celkově se autoři s tímhle dílem poprali dobře, dokonce bych řekla až výborně, zase mě usvědčili v některých názorech, popíchli mou zvědavost, můj údiv. Dali mi konkrétné případy abych daný problém pochopila správně a co nejrychleji. Dali mi živé ukázky, dali mi vnuknutí, že filozofie je přece jen výjimečná oblast vědy či života, usvědčili mne v tom, že filozofie je opravdu části každodenního života, setkáváme se s ní všude a každý den.
Klasika české četby, pohled zkroušeného člověka na svět, jeho nástrahy, špatnosti... perfektní náhled na svět a lidi v něm. Pouze bych Labyrint asi nedoporučovala na střední škole, myslím si, že to člověk ještě moc nepochopí, o co vůbec jde.
Všichni, alespoň trochu znalí filozofie, ví, že "první filozofie" = metafyzika. Jak kde. Descartes začíná pochybováním. Také nic nového, skepticismus byl v novověké filozofii docela častý jev. Dále se samozřejmě zaobírá Bohem, existuje či neexistuje?
Doposud to, co připouštěl jako pravdivé, přijal smysly, ale zjistil, že smysly mohou někdy klamat, a nikdy bychom neměli důvěře tomu, kdo nás už jednou podvedl
- měli bychom prvně vyloučit tedy vše, co se nám alespoň zdá jako nepravdivé.
- jako další důkaz nejistotty uvádí, že vlastně sen se nám zdá stejně skutečným jako skutečnost, i přesto, že je to klam. (mé poznámky z četby)
Zapomenutá vražda mi naprosto vyrazila dech. Nejlepší co jsem kdy od Agathy četla, vyšplhává se na pomyslný nejvyšší vrchol mé čtenářské zkušenosti. Nemohla jsem se odtrhnout, dychtila jsem po konci, ty maličkosti! Tapeta v dětském pokoji - představila jsem si ji úplně dokonale. Myslím si, že se s čtenáři tímto posledním románem rozloučila naprosto famózně. Děkuji.
Kniha by mohla být zajímavá, pokud by to nebyl pouze příběh o pubertálních kamarádech, které okouzlila starší vdaná paní. O lezení ani o Joskovi jsem se toho moc nedozvěděla, za to přesně vím, jaká prsa má Vlasta. Škoda.
Protože Agatha není jen Hercule Poirot a Slecna Marplova. Sbírka krátkých detektivních povídek, které jemně zapřáhnou vaše šedé buňky mozkové. Nenáročné čtení a přemýšlení, přitom tolik zajímavé.
Celkově jedna ze slabších knih Agathy. Příběh zajímavý, obsahuje klasické znaky 'christieovky' ... ovšem chybělo mi kouzlo venkova a bystrych vsuvek. Nevadí mi, že se zde nevyskytuje Hercule ci Slečna Marplova, ale detektiv Luke mi přijde pod úroveň Agathy Christie. Ovšem láska je láska a já dávám 4*.
V dnešní době je třeba, aby člověk alespoň na chvíli přestal řešit osobní, každodenní problémy a začetl se do tak neuvěřitelného příběhu. Od toho tady jsou, opusťte na chvíli své pozemské životy a vydejte se směle s Jacobem a Emmou na menší dobrodružství!
Jako milovnici detektivek mne Harry Hole velice mile potěšil, a chci o něm vědět ví a víc. Tady už kniha odpovídá své reklamě. Nemesis stručně a jednoduše dostává mému obdivu k severským detektivkám (ať už psaným či zfilmovaným). Nápaditý příběh, nápadité řešení. Žádné krváky, scifi ani nečekané situace zde neexistují. Ale při tom je vše psáno s takovou lehkostí, jak by autor sám takový příběh zažil.
Klasická slaďárna, sobecký příběh lásky, o lásku vlastně nejde i když to tak vypadá? Rozhoduji se mezi možnostmi B/C. Záleží, myslím si, velice na úhlu pohledu, na očích, kterýma se kniha čte.
Vlastně ji můžu zařadit do šuplíku knih u kterých jsem plakala, a že takových knih teda moc není. Příběh, ať už je jakýkoli, je napsán dost silně a emotivně, a i když jsem knihu četla cca před půl rokem, stále vidím své vyfantazírované postavy. Za mne 87%.
Výborná věc. Helene je stejně strará jako já, řeší "podobné" problémy, a bylo velice zajímavé tyto "problémy" sledovat za válečného období. Kdo si myslí, že o válce hovoří až na konci knížky, tak podle mého názoru, neumí číst mezi řádky a mnoho věcí nepochopil. Již od prvních stránek můžete nasát válečnou atmosféru z pohledu mladé židovské dívky, která dodělává Mgr. studium na vysoké škole a má ráda klasickou literaturu.
Ano, nevyskytuje se tam žádná z nám známých postav, ale pokud se opravdu začtete, musíte uznat, že je to o to lepší kniha. Celou jsem jí zhltala na posezení, úžasný dej, nezvyklý příběh, prostě super čtení! Jedno z těch nejlepších
Nemůžu si pomoct, ale mne závěr vůbec nepřekvapil a nemůžu přijít na to proč. Možná proto, že už mám na Agathu vyšší nároky a přece jen tento příběh mi nepřišel až tak lákavý... ale přes to je to prostě dokonalé čtení na nedělní odpoledne i na jakýkoli jiný den :)
Tuto knihu jsem sice četla asi tak v 16ti, ale stále si pamatuji, jak mě ohromila tak velká láska, cit byl popsán velmi, velmi krásně, tak smutné a tak krásné zároveň....
Zajímavé je, že u tohoto dialogu mne zaujal spíše popis daného Symposia - tedy hostiny. Jak to v tehdejší době probíhalo, jak jen pili víno, leželi a povídali si....
Nejlepší četba o honu na čarodějnice, jakou jsem četla. Perfektní, ač drastické čtení.
Kniha italského spisovatele o řecké filozofii se mi velice líbila. Autor dílo prokládal historkami i ze svého života, snažils e, aby čtenář každého filozofa, či filozofickou školu pochopil, nezabýval se nepodstatnými údaji, věnoval se jen tomu, co je opravdu důležité a zajímavé. Vždy na začátku každé kapitoly popsal filozofův život, kde se narodil, kdo byl jeho rodiči, či čím se zabýval před filozofií. Používal také hodně poznámek z primární literatury, či od jiných historiků. Častý byl například řecký historik a vzdělanec Diogenes Laertios a jeho dílo Vite dei filosofi. Také samozřejmě používal díla filozofů, o kterých píše. Jediné, co bych této knize vytkla je to, že poznámky byly na konci a tím pádem se hůř hledaly a přetáčely. Ale tak to je skoro vždy a není to chyba.
Napínavý příběh, zajímavá myšlenka. Když mě už tak nebaví tento styl a prozření "hlavní hrdinky/hlavního hrdiny". Opakuje se stejná charakteristika stále dokola - Neoblíbený/á detektiv/ka s nepříjemnou, popřípadě smutnou minulostí, ze začátku bez citu, bez pochopení a na konci největší kamarád/ka všech s pizzou v ruce... Ale jinak čtyři hvězdy za zajímavý příběh. :)
Ač na tento typ knih nejsem (a na asijské autory), díky čtenářské výzvě jsem se dostala k této knize a mohu opět zase jen děkovat této komunitě, ymslím, že si ráda rozšířím své obzory i dále. Silný a těžký příběh, přečteno téměř na jeden nádech.
Jen prosím, neočekávejte sbírku básní, poezii, přistupujte ke knize jako k lyrické a nevšední.
Kniha se mi líbila, jednoduché čtení, které ovšem svou hloubku má, pokud pochopíte, co tímto záměrem autor zamýšlel. Divadelní hra za mne "gró" celé knihy. Děkuji za tento zajímavý počin.