KrizekCZ komentáře u knih
Od Tuctu špinavců se děj proměnil v Mission Impossible. V Talabheimu by totiž chtěl žít každý. Kromě uctívačů Chaosu, tu lze narazit také na mutanty, zrádce a ze všeho nejhorší pletichářskou šlechtu.
Po vlažnějším krátkém začátku, nastupuje akce až do konce. A v ní jde od všechno. Potkat lze staré známé ze světa Warhammeru. Nejde se nenudit.
"Manfred bude vždycky manipulátor. Nepochybně každé ráno propočítává, jaký politický dopad bude mít složení jeho snídaně." ... "Když Rodickovi muži a nordbergbrucherští kopiníci následováni Černými srdci zahnuli za roh, Manfred povzdechl: „Kam se poděl duch vznešeného obětování, kterému Říše vděčí za svůj rozmach?“ Rodick se uchechtl. Reiner se zdržel komentáře."
Rozhodně doporučuji celou trilogii.
Ano, ano. Antihrdina Reiner Hetsau a jeho grupa Černých srdcí má před sebou další sebevražednou misi. Tentokráte se podíváme na hranici s Hraničními knížaty do odlehlé říšské pevnosti se zlatým dolem a zneuznalým generálem. Zápletka je opět poměrně jednoduchá a do určité míry i originální. Jeden wow efekt se konal. V humorných pasážích se tentokráte hodně zvracelo.
"Dokázal někdo takhle perfektně načasovat svůj vstup na scénu? Napsal vůbec někdy sám velký Sierck tak vzrušující scénu? Bylo to dokonalé. Mistrovské dílo hodné každé kapičky potu a urputné, strašlivé námahy. Protože příprava nebyla jednoduchá. Tělo strnulo v posmrtné křeči a tak mu museli zlámat ruce a nohy, aby ho nacpali do Matthaisova brnění. Museli očistit tvář a uříznout víčka, aby jeho oči zůstali otevřené. Matthais plakal. Karel zvracel."
Druhá povedená kniha ze tří. Zatím to vypadá na výbornou sérii.
Variace Tuctu špinavců po warhamerovsku a musím říct, že to nebylo vůbec špatné. Solidní vykreslení postav a míst. Děj je přímočarý, bez větších zvratů. Ale i vyspělý. Přiměřené dávkování humoru a násilí. Co víc si přát? Možná malou ukázku.
"Náraz, když do sebe naběhli orci a nájezdníci Chaosu, připomínal srážku dvou železných vozíku naplněných masem a řítících se nepředstavitelnou rychlostí. " ... „Váš plán zafungoval až moc dobře, hochu," ozval se Hals z Ulfových zad „Blíží se další banda." ... „Moje genialita mě nepřestává ohromovat,“ procedil Reiner skrz zaťaté zuby, když se plížili zakřiveným tunelem. „Ale vaše rozhodnutí jsou v podstatě dobrá,“ namítl Pavel. „Vždycky nás dostanete z ošemetný situace.“ „Do ještě vošemetnější,“ upřesnil Hals.
Velmi dobře našlápnutá první kniha z trilogie.
Po dočtení knihy mám radost. Něco nového ze světa kladiva. Úplně jsem se viděl v mořích Tyleje a Estalie. Hlavní postavy jsou velmi sympatické, sice poměrně ploché, ale jak píši téměř vždy u Warhammeru, tyto příběhy jsou velmi chutné jednohubky. Samozřejmě čest výjimkám.
V průběhu děje se lze setkat s piráty, voodoo, namořnickými povídačkami, nemrtvými a trochu toho nadpřirozena. Uvítal bych trochu lepší mix, ale co lze očekávat od 250 stránek.
Místy mírně až pohádkově jednoduché, ale po Jízdě nemrtvých budiž D. Abnettovi odpuštěno a těším se na další příběhy z jeho pera, které jsem neměl ještě tu možnost přečíst. Pro pravidelné čtenáře je Smrtící náklad velmi dobrá volba. Kdo by chtěl teprve s tímto světem začít, tak sáhnout raději po něčem jiném.
Dan Abnett umí. Od začátku do konce to byla jedna velká Jízda! Zatím nejtemnější příběh ze světa Warhammeru, který jsem měl tu čest číst. Obě dějové linky jsou vynikající. Karl i Gerlach jsou sympaťáci. A jeden z nich má tu smůlu, že se octne na druhé straně barikády. Nebudu filozofovat nad tímto skvostem (a že by se dalo!). Prostě a jednoduše bez jakýkoliv výhrad doporučuji k přečtení, hned, teď! Utíkejte do nejbližšího knihkupectví, knihovny či antikvariátu.
Co se trochu nepovedlo je překlad zbraní. Neznám originál, ale to jak jsou některé zbraně popsány a užívány, tak mi to trochu nesedí. Např. palaš popsaný jako těžká zbraň používána v knize k stínání hlav.
P.S. Kdo to dočetl až sem, tak ten se neřídil mojí radou.
Ze začátku jsem byl rozpačitý. Býti vrhnut do města Middenheimu, hodně postav a chvilku trvalo než jsem se zorientoval. Zvlášť, když je kniha rozdělena do ročních období. Po seznámení nastává slušná jízda. Ano, místy ztrácí drajf, ale rota Bílých templářů je sympatická, takže odpuštěno.
Plná palba. Nejlepší díl série Kumanského.
Je vidět další autorovo zlepšení. V zásadě v této knize nic nedrhne. Je tu i pár zvratů, které pozornější čtenář odhalí dříve, než se mají stát, ale to je pouze technický detail a nekazí celkový dojem.
Rozhodně nadprůměr ze světa Warhammeru. Autor má potenciál.
V prvním díle trilogie žoldáka Kumanského jsem si stěžoval na velmi dlouhý rozjezd. To se bohudík v druhém neděje. Příběh plynule navazuje a vyústí v poměrně uzavřený děj. Takže jsem zvědavý na závěrečný díl.
V zásadě hned po přečtení několika desítek stránek je zkušenému čtenáři jasné, jakým směrem se bude děj ubíhat. Nenastanou žádné nečekané zvraty a jako nenáročné čtení to je více než dostačující. Postavy již nejsou tak ploché i když se přiznám, že hlavní postavě stále nepřicházím na chuť.
Kolem a kolem, opravdu se těším na Strážce plamene a pokud bude další posun v autorově psaní, tak to může být mírně nadprůměrná trilogie.
Musím říct, že z této knihy jsem byl hodně rozpačitý. První 2/3 byl pouze nudný, plochý popis a postavy nemastné, neslané. Až cca posledních 100 stránek se rozjede i nějaká interakce mezi nimi. Co jsem pochopil, tak se jedná o začátek příběhů ze světa Warhammeru. Síly Chaosu jsou trochu jiné než např. u Kinga. To nutně neznamená, že je to horší. Hodnotím solidními 3 a půl hvězdami. Nutné přežít začátek.
Intriky v intrikách, které intrikují. A hlavně nefungují. Během čtení jsem přestal počítat, kolikrát se změnilo směřování děje o 180 stupňů. Když si to tak uvědomují, tak v předešlých dílech už byly náznaky. V posledních 50 stránkách jsem toho názoru, že sám autor se zhrozil, kam by to až mohlo zajít a tak několikrát přejel na druhou kolej.
Je to ale stále Warhammer. I když mám pocit, že spíše pro náctileté dívčí publikum. Místy celkem hodně temné. Nájezdy po Říši jsem si náležitě užíval.
Na závěr asi toto: Za Famke a já jen dodám znovu pouze před lobotomií nebo jinak, takto ne.
P.S. Pokud v další knize ze světa kladiva bude na jedné dvoustránce více jak dvakrát paní, hraběnko nebo lorde. Jdu se dobrovolně přihlásit k trolobijcům.
Nové putování po ostrovním ráji zvaný Albion. Ten, který hledá hrdinnou smrt a stále nenachází. Ten, co jí má zapsat a jeden nový dekadentní uřezávač plnovousu.
Po stránce příběhové se to moc neposunulo. Na druhou stranu se zde setkáváme s novými dějovými linkami, které lze dále rozvíjet. I když je vidět, že King tu svoji uzavřel a v dalších dílech může čekat cokoliv. Hlášky mezi trpaslíkem a elfem fungují na jedničku.
Myslím si, že tento díl je důstojným zakončením autorovy série. Vrtá mi hlavou jedna otázka. Kdy odpadne Gotrekovi palec?
Odpolední chuťovka. Kniha přináší nové téma upírů. Celkově o trochu horší, než předchozí díly. Ale nic dramatického. Stále stejně dobrá brakovka. Popis cesty do Sylvánie byl opravdu vysilující.
Toto je díl, kdy opravdu přicházím na chuť sérii o Gotrekovi a Felixovi. Ne, že by byly předchozí příběhy špatné, ale obléhání Praagu hordy chaosu má ty správné grády. Sice tato kniha příběh moc neposunula, je to vyvrcholení. Ulli a Bjorni tento díl doporučují.
Já nějak nevím.
Nevím, jak ohodnotit tuto knihu. Nevypadá to, že by vyšel další díl a souhlasím s předešlým komentářem. Děj byl uzavřen příliš rychle. Ne, že by se těch 300 stránek četlo špatně. Ale takových 100, klidně i 200 bych si dokázal ještě představit. K sérii Warhammeru přistupuji jako k jednohubkám na deštivé odpoledne, takže i tento díl svůj účel splnil. Příběh začal tam, kde skončil v předešlém díle. A tak nějak se dalo usoudit, kde a jak skončí. Popis závěrečné bitvy mi připadal přesně jako v počítačové hře. Nevím, zda-li je to dobře či špatně, ale z tohoho pohledu unikátní.
Na druhou stranu vím, že už se těším, až sáhnu na další příběh z tohoto světa.
Od Sandersona toho mám přečteno hodně. Tedy aspoň bych řekl. Ale třetí díl Archivu Bouřné záře jsem už prostě a jednoduše nedokázal dočíst. Poměrně mám rád obsáhlá díla (ano Feiste, koukám na tebe), ale toto už se nedalo. Pamatuji si, jak jsem první díl zhltnul za víkend, druhý díl četl v horečkách.
Shrnul bych to tak, že co fungovalo na začátku, teď již ne. Obávám se, že se autor našel tam, kde já se zase ztrácím.
Další díl o Tyrionovi a Teclisovi. Velmi dobře čtivá fantasy jednohubka. Pokud hledáte knížku na jedno odpoledne, vřele doporučuji. Chcete-li vysoce inteligetní a do hloubky jdoucí obsah, tak se obávám, že jste ve špatném fantasy světě a i bych řekl ve špatném žánru.
Tato kniha byla mojí první ze světa Warhammeru a můžu říct, že určitě ne poslední. Velice dobrý, jednoduchý příběh, tak akorát na jedno odpoledne. Po kulervoucím úvodu se příběh přesune k adolescentním dvojčatům, jejichž postavy už jsou hotovy, tzn. neočekávejte nějaký vývoj v oblasti učení magie atd. Na jednu stranu mě to rozčilovalo, na druhou stranu to u takového typu knih neřeším. Jediné, co se podstatné a rozvíjí se, je příběh a o ten jde především. Sice nemá nějaké WOW momenty, ale neurazí. Elfů, démonů, kultistů si užijete dost a dost.
Jako oddechovku doporučuji. Jinak solidní průměr.
Zajímavá knížka se spoustou informací, možná až moc. Skoro to je, jako bychom četli autorův zápisník během akce. Zpravodajská část je hodně zajímavá a dokazuje jednu věc. Na začátku velkých věci byla, je a bude náhoda. Samotné provedení operace je dle mého názoru spíše pro odborníky, protože to jde do opravdu velkých detailů, kdy už to začíná být pro běžného čtenáře nudné. Pro dlouhý zimní večer jako dělané.
Politika jde stranou. Na řadu přichází nové technologie a s tím nové pořádky. Poslední dva díly buď budou naprostou bombou nebo absolutním propadákem. Kruh se uzavírá a zbývá poslední otázka. Co se stalo s tvůrci protomolekuly?
Přiznám se, že posuny do budoucnosti nemám moc rád a přišlo mi to jako sraz pěkně ostrých důchodců po 30-ti letech, co si řekli, jedeme na výlet, ale ať to stojí za to. A taky že stálo. Některé dějové linky došly k úspěšnému ukončení (a člověk si hlavně řekne: jo aháá, tak ty předešlé příběhy nebyly úplně zbytečné), Sluneční soustava začíná, čím dál tím více hrát druhé housle a ke slovu se hlásí vývoj protomolekuly. Uvidíme, zda-li se další dva díly budou točit okolo tohohle (a já upřímně doufám, že ano!) nebo si autoři najdou něco jiného. Tak či onak se určitě těším!
Na tuto knihu potřebujete klid. Ideálně když máte dovolenou a chcete se jen válet na chatě. Příběh hezky pomalu ubíhá. Autor umí opravdu pěkně vyprávět. Kvothe je už od začátku sympaťák a hned se s ním sžije. Když se začne přemýšlet nad příběhem, tak je tam pár natahovaných míst, ale jak už jsem zmínil opravdu hezky se to čte. Budiž odpuštěno.
Vřele doporučuji jako nenáročné čtení odehrávající se pouze z pohledu jedné osoby. Jedna z nejlepších fantasy poslední doby.