KubaHanzelin komentáře u knih
Čtu Bradburyho teď nějak v kuse, teda to, co od něj vyšlo od nakladatelství Plus a začínám si říkat: "Sakra, tohle jsem si opravdu měl přečíst dřív." Sice je to skoro 70 let od vydání Ilustrovaného muže, ale povídky jsou napsané stejně nadčasově jako tomu bylo u příběhu 451 stupňů Fahrenheita, samozřejmě nejsou všechny dokonalé, ale opět se to četlo samo a velmi příjemně. Už teď začínám číst Marťanskou kroniku, tak jsem zvědav zda si mě autor udrží i u té
Nadčasová kniha, která má v tolika místech opravdu bolestivou pravdu.
Dlouho se mi nestalo, že jsem se od knihy nemohl vůbec odtrhnout a musel jsem ji prostě dočíst, přiznám, že jsem ze začátku byl možná na pochybách, protože klasiky mi moc neříkají, ale tohle se mi opravdu trefilo do vkusu. Bradbury vykreslil před téměř 70ti lety tak neskutečně podobnou společnost té dnešní až je mi z toho lehce nevolno, digitalizace opravdu ničí naší kulturu, ale zároveň ji obohacuje (nebo ne?).
Nemám slov, tohle by si měl přečíst opravdu každý a to i nečtenáři!
V jednom malém antikvariátu jsme společně s přítelkyní narazili na vydání Jámy a kyvadla od Odeonu z roku 1987 s krásnými ilustracemi od Adolfa Borna, okamžitě mi řekla, že si musím doplnit "literání vzdělání" a protože E.A.Poa zbožňuje, bylo mi řečeno, že si to musím koupit a přečíst. Cukal jsem se a nakonec mi byla daná jako předvánoční dárek, ze začátku jsem se k tomu neměl, ale pustil jsem se do čtení a užíval si krásného jazyka, který byl pro mě..no řekněme něco jiného než jsem zvyklý, ale ke knize a povídkám samotným.
Rozhodně víc jak půlka povídek se mi líbila, u některých jsem byl napnutý jak struna na mojí zaprášené baskytaře, u některých jsem se pousmíval, ale bohužel, u některých jsem se nudil, ano některé povídky byly opravdu nemastné, neslané (např. Senzace s balónem, Von Kempelen a jeho objev), ale jinak tuto sbírku hodnotím rozhodně kladně a chtěl bych vyzdvihnout tyto povídky, které se mi opravdu líbily:
Zánik domu Usherů, Maska Červené smrti, Černý kocour, Anděl pitvornosti a Na slovíčko s mumií.
Stejně zábavné s krásně plynulým příběhem jako díl první, chvílemi jsem si přišel jak kdybych četl spíš nějaký "historický cestopis", protože v této knize jsme prozkoumali hezkou část západní a jižní Evropy. Jen bych snad vytknul, že příběh se točil jen kolem jednoho a to drancování, tato vikinská kratochvíle, bohužel, přestane po nějaké chvíli být zábavná, ale určitě sáhnu i po díle třetím a už teď se na něj těším.
Dost možná nejhorší SW kniha co jsem četl, bohužel, příběh je dost plytký, takže posun od Rozkazu 66 naprosto minimální, opakuje se pořád to samé dokolečka, ale autorka to roztáhla na neuvěřitelných 416 stran.
Žádná dějová linka nebyla dokončená, chápu proč (viz. komentář od DarthaSorena), takže kvůli tomu hodnocení nestrhávám, ale je to každopádně škoda, i když mě 501. legie bavila z celé série o klonových komandech nejméně a celkově mě tato série nijak extrémně nenadchla (i když to vypadalo ze začátku nadějně), rád bych věděl jak to všechno dopadlo, ale to už se bohužel s velkou pravděpodobností nikdy nedozvíme
Dost se to táhlo, ale narozdíl od druhého a třetího dílu se to příjemně četlo, nebylo tu tolik hluchých míst jako předtím, ale pořád poměrně zbytečně dlouhá kniha.
Rozkaz 66 v názvu je opravdu zavádějící, protože se kolem něj celá kniha netočí. Každopádně bylo zajímavé sledovat období okolo Epizody III z jiného pohledu, to mě bavilo a okamžitě mi během toho běžely scény z filmu před očima a překvapivě mi v ani Etain nepila krev, to je další + takže kvalitně bych to viděl podobně jako s prvním dílem, škoda, že to nemělo i podobnou délku, řekl bych, že by to stačilo.
Slabší 4*
Takhle dlouho jsem knihu ze SW universa snad ještě nelouskal, ale mám to za sebou a musím říct, že tahle série asi není úplně můj šálek modrého mléka, rozhodně mi nevadí armádní prostředí, ani militaristický pohled na SW, ale tak nějak mi příjde, že příběh samotný chybí a nebo je jen slabě naznačen v pozadí a autorka se zaměřuje na psychiku klonů a Skiratovu honbu za tím, aby si prožili normální život jako všechny ostatní bytosti v galaxii. Stupidní chování Etain už radši přehlížím a i nadále pro mě zůstává nejzajímavějším prvkem mandalorská kultura.
Slabé 3*
Posun v ději o pár let, kresba pořád neskutečná a příběh je i nadále super, jen to nebylo tak akční jako minulé svazky, ale to vůbec nevadí, pořád se to čte a kouká na to neskutečně dobře. O hvězdu míň dávám, jen kvůli tomu klidnějšímu scénáři a že se toho moc nestalo, ale i tak se těším na další svazky
Rozporuplné pocity, tak bych dvěma slovy vystihnul druhý díl Republikového Komanda, příběh bohužel poměrně nezajímavý a musím se přiznat, že knihu jsem dost často odkládal a do čtení se občas i nutil, ale jsou tu i pozitiva a to: Mandalorianská kultura, další nahlédnutí do psychologie a obyčejného života klonů, ale hlavně Kal Skirata! Který jako pro další zdejší čtenáře byl i pro mě tahoun knihy a rozhodně zajímavá postava oproti Etain, ta mi do teď nevadila, místy připomíná trošku Anakina, ale teď už mě taky začíná lehce točit, její postavu bych upozadil
Opravdu nechápu, proč jsem po tomhle skvostu nesáhnul dřív..
Pořád se u čtení směju, pořád mě dojímá, pořád mě baví, krásná a zajímavá kresba, záhadné postavy, které si rychle zamilujete, příběh, který vás chytne a nepustí..tohle je pro mě zatím Sága!
Paráda ve všech ohledech, tehle komiks si nebere vůbec servítky a to se mi líbí, příběh originální, zajímavé rasy, několik příběhových linek, které se určitě ještě pořádně rozběhnou, jsem zvědavý co mě čeká dál, jsem rád, že jsem si pořídil hned první tři svazky:)
Musím uznat, že jsem se toho trochu bál, přece jen fanoušci chtějí knihy o uživatelích Síly, ať Světlé nebo Temné strany, ale tohle je něco jiného..a příjemně překvapilo!
Nečekal jsem, že by se mi mohla líbit kniha, která je zaměřená na speciální jednotku klonových komand, ale stalo se tak, taková SW military, která bavila skoro stejně, jako jiné SW knihy, ano, má to své mouchy (viz. začátek, ne moc originální příběh), ale i tak jsem se příjemně bavil, hlavně díky nahlédnutí do myšlení a života klonových vojáků a jejich názorů..
Těším se až se dostanu k dalšímu dílu, který, jak tu čtu je ještě lepší
Koupeno náhodou, ve slevě, snad jen proto, že steampunk je cool a protože se mi líbila obálka.
Obsah naprostý průměr, místy i podprůměr, může to být tím, že nejsem typ na povídky, takže moje hodnocení berte lehce s rezervou
Po povedené Pouštní přísaze přišla Odysea v knížní podobě (hru jsem nehrál), která je ASI opět opisem herní předlohy, ach jo, mám rád když se ten příběh rozvine a dozvíme se něco navíc, od začátku bylo jasné, kdo je zloduch a jak se bude příběh vyvíjet, Kassandra byla otravně nesmrtelná a neporazitelná, ale abych tomu jen nekřivdil..
Délka cca 300 stran je akorát, příběh se nikde nezasekne a příjemně plyne a i přestože knihu hodnotím velmi slabým průměrem, mě minimálně nalákala abych se znovu kouknul na Bitvu u Thermopyl a třeba někdy i zkusil herní Odyseu
Obával jsem se, že Doktorka Aphra jakožto hlavní postava tohoto svazku mě nebude bavit, ale naopak, oba příběhy stály za to.
V prvním příběhu jsme se podívali právě na origin Aphry, trable s její rodinou, její vášeň k archeologii a hlavně na to jak se vypořádá s tím, že pracovala pro Vadera, trošku mi to připomínalo Indiana Jonese ve světě SW.
Druhý příběh se odehrávál chvíli po prvním, Aphra narazí na našeho oblíbeného farmáře a lží ho naláká aby ji pomohl ohledně záležitosti z prvního příběhu, ale lehce se nám to zvrtne v až horovější záležitost.
Jsem zvědav s čím příjde Egmont příště:)
Uf, tak to mám za sebou, kdyby takhle byla psaná celá trilogie tak bych se nezlobil a četlo by se to mnohem lépe, ale bohužel..
Autor se asi potřeboval vypsat a bohužel mu to trvalo docela dlouho, ale třetí a závěrečný díl Sila už se četl poměrně příjemně, ano byly tam zase zbytečné pasáže a zdlouhavé popisování, opět mi to místy připomínalo Metro, ale je to postapo, takže se tam ty podobnosti s jinými sériemi vždy najdou..
Chápu, tu spoustu lidí, kteří jsou z této trilogie nadšení, protože ten příběh je smutně realistický, ale jak už jsem psal u předchozích dílů, není to nic originálního.
Lepší jak první díl, ne o moc, ale zlepšení tam je, příběh se pořád táhne jak blázen a některé pasáže nudí tak šíleně moc, že knihu odkládáte každou chvíli, abyste dělali cokoliv jiného.
Ale abych nebyl jen negativní, dozvěděli jsme se jak to všechno okolo Sil začalo a to je fajn, zajímalo mě už při čtení prvního dílu co se podělalo a to teď vím, bohužel to nic nemění na tom, že kniha je napsaná neskutečně nudně s tunou zbytečných popisů, které vám nic nedají a ano i tady to bylo místy dost předvídatelné..
Závěr trilogie "Prach" může jedině překvapit
"Edice Světový Bestseller" jasně..
Nemastné, neslané, místy nedomyšlené do cca strany 250 víceméně o ničem, pak se to trochu rozjede, ale příběh není bohužel ničím originální, trochu mi příjde, jak kdyby se autor inspiroval Glukhovskym a místo toho aby děj zasadil do metra tak ho zasadil do "Sila", mínus paranormální jevy, filosofie a mystičnost, která byla v Metru přítomná.
Kdyby knížka byla o půlku kratší, nebo neobsahovala část se starostkou a zástupcem šerifa, tak by se asi moc nestalo, spíš by to knize prospělo.
Původně jsem přemýšlel, že dám aspoň ty 2* abych nebyl moc zlý, ale předvídatelnost příběhu mě nakonec přesvědčila o opaku.
Ještě se mi tu válí Turnus a Prach, doufám, že kvalitně na tom budou lépe
Skvělé hard sci-fi, které mi nepřišlo ani moc přehnané, chvílemi jsem se pozastavoval nad tím, že by se to mohlo i stát. Kniha se četla sama, Markův humor nejde nemilovat, bohužel je tu jedno velké ALE a to: Mark je pravděpodobně génius a má minimálně 800 IQ, na všechny problémy vždycky našel řešení, prakticky MacGyver na Marsu..