kulatina komentáře u knih
Příběh psaný ve dvou dějových rovinach, současnost i přítomnost.. Mně se příběh libil, vše do sebe pěkné zapadlo, a uzavřelo.
Kniha mě bavila v první části, pak už jsem byl pro mne děj nevěrohodný, komplikovaný, a musela jsem se nutit ho dočíst.
*spoiler*
Jsem zklamaná. Pátá kniha od Cartera, čtyři předchozí se mi moc líbily, knihu Zloba jsem dokonce navrhla jako knihu roku. Toto je ale úplně jiný kalibr. Když Carter předváděl mučení lidí, dalo se to ještě strávit, ale v této knize ukazuje mučení jedenáctiletého chlapce a to nezvládám. Jak je v knize prezentováno násilí na dítěti a já musím přeskakovat stránky, aby mi to nezůstalo v paměti, je to špatně. Ke konci najednou autor udělal skok v čase PO ŠESTI LETECH, a od té chvíle jsem ničemu nerozuměla. Musela jsem si to číst dvakrát, než jsem pochopila, jak to autor myslel. Navíc nereálné dialogy, když celou dobu držíte hlavnímu hrdinovi palce, a hrůze čekáte, zda bude na závěr zabit nebo ne, tak ho zachrání jeho kamarád Garcia a vy čtete tyto věty: "Já myslel, že jsi mrtvý.“ Řekl Garcia. "Ještě jsem měl zalehlé uši od těch výstřelů." Garcia se smál skoro celou minutu."
KDO BY SE V TÉTO SITUACI SMÁL?
Další díl Carterovi detektivky, v hlavní roli opět detektiv Hunter a jeho kolega Garcia. Moje čtvrtá kniha od tohoto autora, velmi dobře se čte, ale člověk se už začíná divit, proč se postava Garcieho nevyvíjí, ačkoliv oba pracují na pozici nejschopnějších detektivů, tak Garcia se staví k problémům naivně, pořád stejné začátečnického chování, proto aby se vypíchly nadstandardní povahové rysy hlavního hrdiny Huntera. Garcia nikdy nedostane žádný nápad, vše jen hrdina Hunter. V prvních dílech to beru, ale dalších dílů to vadí. Jinak kniha je opět plna napětí, a v konečné fázi jako vrah osoba, kterou člověk prostě nikdy nemůže čekat. Napětí, spádový děj a překvapivý konec - pro mě za čtyři hvězdičky. :-)
Napínavý příběh, zajímavá psychologická detektivka z prostředí osamělé farmy na anglickém venkově ze současnosti, ale částečně i z období 2.světové války. Příběh se mi líbil, autorka nás nenechá na chvíli odpočinout, a po jeho přečtení máte pocit, že dva příběhy, které se knihou prolínají by vydaly na dvě plnohodnotné knihy. Dík autorce, obohatila nejen mě, ale i mou kamarádku, se kterou jsem byla zrovna na dovolené u moře a děj jsem jí po částech vyprávěla. Za mě i za ní 5 hvězdiček.:-)
Kniha je rozdělena do dvou částí, první část z období 1.světové války se čte velmi pěkně, příběh vás určitě dostane, druhá část už tak pěkná nebyla, dlouho jsem se nemohla začíst do přítomnosti, cítila jsem děj vytažený z kontextu, vadilo mi střídání jmen, a období. Ale - vydržela jsem - občasné skoky zpět do válečného období z prvního dílu mě držely v napětí, Závěr spojí obě části, i když mě paradoxně trochu rušil tak sladký konec. Jinak obecně pěkný příběh - kdo nebude od knihy odbíhat k dětem :-), tomu doporučuji.
Příběh sedmileté divky s agresivnim chováním proti své matce je opravdu přitažený za vlasy. Hanna je prvňáček, ale "přečetla spoustu knih o čarodějnictví", na internetu bravurně vyhledává návody, ukládá obrázky a tiskne je jako by se nechumelilo, a má asi nadpřirozené schopnosti v plánování, jak ublížit matce. Celou knihou se táhne stěží uvěřitelný příběh bez vývoje, a závěr s ustřihnutým koncem, jakoby si autorka odběhla na kafe. Kdyby psala o desetiletém dítěti, ubrala polovinu stran a přidala nějaký rozumný konec (vyléčila se nebo ne?), tak by to pak mělo smysl.
Krásný příběh ze začátku 20.století v době největší pandemie ptačí chřipky. Ze začátku mi nesednul styl psaní, (vyprávění bez přímé řeči), jakobych četla čtenářský deník, dokonce jsem se prvnich 40 stran musela do čtení nutit, ale nakonec se příběh rozběhl a nabral spád. V první části knihy je děj zasazen do chudé čtvrti v době největšího zásahu chřipky a siroččince, kde vladly kruté poměry, jakoby všeho zla nebylo dost. Obrat k dobrému v druhé polovině knihy je pro čtenáře jako balzám na duši, vše do sebe zapadne, a očekávaný sťastný konec nedovolí čtenáři knihu odlozit. Krásný příběh, vsechny dějové linky jsou uzavřeny, žádná hluchá mista, vše má logiku a spád.
Jak smutný příběh. Velmi čtivý převážně z prostředí cirkusu v 30tých letech. Je zde mnoho krutosti, sama jsem přeskočila pasáž o týrání slonů (asi 30 stran), tohle kdyby autorka vynechala a nechala slony přežít, hodnotila bych 5. Za pouze 4.
Kniha ma 3 části, výpovědi sester. Na straně 140 jsem si prvně uvědomila, že příběh nemá vývoj, pořád jen pocity a vzpomínky novinářky z válečné mise. Za dalsich 100 stran jsem už skoro nemohla číst dál, pořád stejně, pocity zase druhé sestry, žádný vývoj příběhu. Obě ženy sedí v životě na místě, nikam se neposunuly, a bědují. Konečně nastal konec, kdy se objevila menší rychlá zápletka a byla vyřešena. Celkově nuda, denně jsem dokázala přečíst tak 10 stran, pak to bylo stale stejné a sáhla jsem raději po mobilu. Dávám za dvě, že jsem to vůbec dočetla.
První dvě třetiny pěkný historický příběh, poslední třetina se vlekla, velmi pomalý vývoj. Vadilo, že ač mají ženy děti, není o nich moc zmiňováno, prostě je předaly do "služby" a už o nich není téměř zmínka.
Psychologický detektivní příběh se dvěma dějovými linkami, výslech zůstavších oběti se střídá s "přímým přenosem" života a jednani psychopata. Občas jsem měla chaos, ve ktere déjové lince se nacházím, ale jinak chválím neotřelý příběh, který se dobře čte a při kterém občas leze mráz po zádech.
(SPOILER) Další sugestivní kniha od autorky. Příběh odložených afrických dětí z ulice, které jsou vystaveni drogám, kriminalitě a hrabáním v odpadcích, aby neumřeli hladem, jsem měla do poloviny knihy nutkání odložit, stejně jak píše autorka, že při psaní určitých scén jí bylo fyzicky špatně, i mně bylo zle při popisování matky jak týrá své děti, jak se chová k dětem místní policie, a co se jim děje ve vězení. Tím hůř, že jde o realitu. Jen vědomí, ze příběh hlavního hrdiny dopadne dobře, a vlastně ještě líp než dobře mě nutilo pokračovat, přečíst i doslov autorky a přeložit si webové stránky organizace pro děti ulice, kterou hlavní hrdina nakonec založil. Jsem ráda, že se toto téma otevírá, autorka je zvaná na besedy, její knihy se čtou a určitě tím přicházejí i sponzoři, bez kterých by to nešlo. Děkuji autorce.
Příběh tří generací žen začíná na začátku dvacátého století. Autorka poutavým způsobem podává těžkosti začínající před první světovou válkou. Příběh by dle mého názoru mohl existovat bez dlouhých politickych popisů doby, ty jsou podány stroze a jakoby opsané z dějepisu a chybí jejich citlivé propletení do příběhu. Samotný příběh stojí za přečtení a klidně se takto mohl odehrát.
Ke knize jsem přistoupila s velkým očekáváním. Po přečtení pár desítek stran knihu s nechutí odkládám. Šokuje mne podání knihy, styl otráveného vyprávění, dlouhé depresivní věty, žádná přímá řeč, jakoby si autorka v rychlosti psala deník, a po letech ho vydala jako knihu. Styl psaní je pro mě nepříjemný, jakoby opovrhovala čtenářem. Jak často jsem si vzpomněla na autorku Torey Hayden s knihou Spratek a všema ostatnima, to bylo jiné čtení. Sama jsem pěstounkou holčičky cikánečky a věřte, jsou i krásné příběhy a šťastné konce. :-)
(SPOILER) Kniha se mi do poloviny velmi líbila, pěkně rozvíjející příběh, byla jsem napnutá, ale netušila jsem, že jde o duchařinu, takže když došlo na "opravdového ducha" tak jsem byla překvapená, a jak jsem realisticky založená, tak zklamaná, přešla mě chuť do čtení. Příběh jsem dočetla silou vůle, dávám za 2, ale už se nikdy ke čtení příběhů o duchách nevrátím.
Zajímavý příběh s lehkou detektivní zápletkou. Člověka mrazí, když si představí mít takovou schopnost, a nevědět, jak s ní naložit.
Pěkně podaný příběh z 2. světové války silné a krásné ženy z prostředí Osvětimi a následně ruskeho gulagu na Sibiři. DÍKY (!) autorce, že svou čtivou formou nám umožnila si uvědomit, jaký je náš život v míru a jaké kolikrát řešíme malicherné problémy.
Kniha známého dětského psychologa, seskládaná do několika autentických příběhů dětí, se kterými autor pracoval. Každý příběh popisuje dosavadní traumatický život dítěte, a způsoby terapií a postupů, jak dostat dítě do života, a socializovat ho ve společnosti. Kniha je čtivě napsaná, občas někomu mohou vadit dlouhé pasáže o emocích, fungování mozku, potřebě láskyplné náruče, ktere jsou leckdy delší, něž samotný příběh. Kniha se mi libila.
Autobiografické pokračování osudů autorky a její malé klientky Sheily. Opravdu žasnu, s jakou šikovností se autorka dokáže přiblížit emocionálně narušeným dětem, jaké techniky používá. Kniha je velmi velmi poučná nejen pro ty, co mají zdravé děti, ale hlavně pro ty, jejichž vlastní děti trpí poruchami chování, a v neposlední řadě také pro ty, které děti teprve čekají, stejně jako my, do pěstounské péče. Děkuji autorce za mnohá poučení při výchově, budu si je pamatovat.