Kulturnice komentáře u knih

Knihu i film mám hodně ráda. Pravdivý a silný příběh lásky? na pozadí politického a válečného konfliktu. Exotické prostředí Vietnamu tragičnost jen podtrhuje. Doporučuji.

28.07.2019

Naprostá klasika. Svědomí na plátně, jo kdekdo by takový obraz potřeboval. Kdo nečetl, jako by nebyl. Rozhodně doporučuji.

3 28.07.2019

Oblíbený autor, oblíbený druh humoru, oblíbené prostředí. Woodehouse se dobře čte a kdo si potrpí na lordy a anglický humor, tak bude spokojen. Knihu jsem četla už před lety a brzy se k ní vrátím.

Další skvělé, laskavé příběhy, zamyšlení, postřehy, povídky, jak tomu chce kdo říkat. Pan Fulghum je guru všedních záležitostí a minipříběhů, ze kterých se skládá život. Mějte oči otevřené jako on.

Také mne k trilogii dovedlo filmové zpracování, přiznávám. Zaujalo mne zasazení příběhu do dusné a drsné reality průmyslového města, tedy žádné romantické rozeklané krajiny anglického venkova. Působivé, včetně sociální otázky. Kniha /knihy se čtou hezky a drobné odchylky od filmu mne držely v napětí, jak příběh ke kýženému konci dospěje. A samozřejmě, člověk fandí ústřední dvojici....

2 27.07.2019

Fulghuma mám moc ráda, je skvělý ve svých postřezích a kratších útvarech, ale romanopisec to není. Námět zajímavý, člověk se navnadí na zajímavý příběh. ALE. Postavy jsou ploché, děj nerozvedený skoro nedokončený, utnutý tam, kde by se měl rozvíjet, zasazení některých motivů mi přišlo nelogické, dialogy taky těžko uvěřitelné - řekla bych až nevyužitý potenciál. Škoda. Chápu, že to měla být pocta Čechům, já Fulghuma taky miluju, takže mu to odpustím. Nějak však nemohu souhlasit s vyzdvihováním Kafky jako významného autora pro Čechy - pro poznání Čechů, tak mi to tedy nepřijde. Ale což, Kafka je hutný a těžký, třeba ho správně nechápu. Tak mne aspoň Fulghum inspiroval ke znovupřečtení Procesu a Proměny.

Opravdu skvělá a nadčasová kniha. Lehce se čte, nemohla jsem oči odtrhnout, ačkoliv jsem věděla, jak se bude příběh odvíjet již z filmového zpracování. Bel-Ami je prostě sexuální predátor, moc dobře to o sobě ví a ví jak to využít ke svému prospěchu. Kdyby mládež věděla, co všechno v románu najdou, určitě by se nad povinnou literaturou, vlastně teď už doporučenou, tak neošklíbala. Doporučuji přečíst.

4 26.07.2019

Skvělá kniha ze zajímavého prostředí, pro mne s hořkosladkým podtónem. Úchvatný popis plně a intenzivně prožitého života a uvědomění toho, že už končí. U knihy i u filmu jsem zamáčkla slzu. Viděla jsem jako první film, tak se mi pod Jacobem a Marlenou objevovali prostě Rob a Reese. Nevadily mi ani rozdíly kniha - film, neboť chápu, že film je prostě jiné médium...Knihu rozhodně doporučuji všem, kdo rádi dobrý příběh a věří na osud.

7 26.07.2019

Škoda že autorka nemohla dokončit. Zajímavý vhled do válečných událostí. Dolce bylo pro mne zajímavější a ústřední dvojici jsem přese vše potají fandila. Hold láska si vás někdy vybere sama a nezáleží na okolnostech..

Čtivá, poutavé exotické prostředí amerického Jihu a dusná atmosféra pro mne zcela nepochopitelné zrůdnosti segregace. Prostě se pusťte do čtení hned!

7 22.06.2019

Krásná myšlenka. Kdyby každý udělal denně aspoň malou dobrou věc, hned by se svět změnil.

6 22.06.2019

Četlo se dobře, sled nejneuvěřitelnějších událostí, zapadalo to do sebe pěkně, absurdní, jako život dokáže být. Ale podruhé bych po knize už nesáhla. Film mne nenadchl.

2 22.06.2019

Četlo se to samo, ale skvost to tedy není no. Prostě oddychovka k vodě.

1 22.06.2019

Jakože detektivky moc nečtu, tak tuhle jsem si, už z profesního zájmu (muzeum), přečetla a udělala jsem dobře. Aź pojedu do Tábora, doufám, že se tam bude vznášet ta aura tajemna...Doporučuji

V mládí jsem nečetla, zdědila jsem ji po mamince a kniha byla od té doby jen součástí knihovničky. Velká chyba. Četla jsem ji až při stěhování do nového bytu, kdy jsem se rozhodovala, co s ní. Krásný, odpočinkový letní příběh, romance i trochu toho smutnění. Zůstane u mne i při dalším stěhování.

1 22.06.2019

Srdcovka. Tento příběh jsem napřed viděla zpracovaný divadelně bratry Formany na jejich lodi Tajemství a bylo to úžasné....Při čtení se mi pak odvíjely před očima snové scény a doslova jsem cítila houpání lodi (jako při divadle, kde loď skutečně plula) a celý příběh se složil do působivé skládanky. Těžko říct, jak bych to vnímala bez divadla. Pro mne nejpůsobivější v knize byl popis valérů nachové barvy...ta imaginace!

Pro mne nečitelné, dala jsem tomu šanci 3x a stejně nedočetla. Podle mne, Coelho prostě není romanopisec,stejně jako Fulghum - oba dobří v kratších útvarech... Kniha plná prázdného tlachání, neustálé vysvětlování pořád dokola znovu a znovu - má čtenáře za imbecily? Některé části, rádoby myšlenkové pochody postav, jsem přeskakovala. Coelha mám ráda, ale toto se nepovedlo a poslední dobou na mne dýchá z jeho knih moralizování...:-(