Květ komentáře u knih
Nenáročné odpočinkové čtení. Do tohoto thrilleru jsem se začetla opravdu snadno, je psán lehkou, čtivou formou a v podstatě hned mě začal bavit. Zhruba kolem poloviny bych už uvítala větší akci, či napětí, děj mi začal připadat lehce omílaný a nudnější. Autorka vše vynahradila v poslední třetině, kde příběh nabere spád a nečekané obrátky a knížku nebudete rozhodně chtít odložit. Není to žádná osudová kniha, na kterou nezapomenete, ale příjemný relax s napětím.
Nevšední květinovou obálkou to nekončí, i vevnitř knihu provází krásné černobílé ilustrace květin, které vždy otevírají každou kapitolu a svým významem čtenáři lehce cosi naznačují. To ale není rozhodně všechno, co knížka může nabídnout! Autorčin debut, zasazený do krásné australské přírody je prostoupen bolestí, emocemi, smutkem, ale i nadějí a vůlí pokračovat dál. Není to román odpočinkový, ale podněcující k zamyšlení. Moc se mi líbil. Děkuji Šánce a zuzaně2599 za jejich komentáře, které mě k čtení nalákaly.
Výborný román, asi nejlepší z těch tří, co jsem od Chamberlain četla. Děj se odehrává v šedesátých letech v jednom ze států amerického Jihu a dotýká se citlivého tématu nucených sterilizací. Autorka je velice dobrou vypravěčkou, umí skvěle vtáhnout do děje, s ubíhajícími stránkami mě knížka naprosto pohltila. Byť je příběh a postavy v něm fikcí, autorka se opírá o skutečná fakta, eugenický program v Severní Karolíně skutečně existoval a dovoloval sociálnímu systému sterilizovat sociálně slabší dívky bez jejich souhlasu. Doporučím k přečtení.
Tento román nigerijské spisovatelky poskytne poutavý vhled na odlišnou mentalitu, tradice a život v africké rodině. Příběh mě zaujal od prvních stránek svojí jinakostí, ve vyprávění se střídá hlavní hrdinka Yejide a její manžel Akin. Autorka dobře vykresluje okamžiky hořkosti, naděje, zklamání, lásky i bolesti. Kniha se mi líbila.
Na další detektivku z pera Stefana Ahnhema jsem se moc těšila a opět pro mě byla super čtivá a stránky mi ubíhaly pod rukama. ALE!! Říct, že tímto dílem mě autor naštval, je slabé slovo!! Tato knížka je pouze přechodová, s velmi otevřeným koncem a v podstatě nic není pořádně dovysvětleno. Další pokračování s názvem X způsobů smrti vyjde snad až v květnu letošního roku. Důrazně nedoporučuju začíst číst Ahnhema tímto dílem, pro nové čtenáře to může být velké zklamání. Vše totiž navazuje na předchozí díly a je nachystáno snad v už konečné vyústění v příští knize. Osobně nejsem příznivkyní otevřených konců, ale Ahnhemovi to odpouštím (zatím), protože jeho vyšetřovací tým, zápletky a styl psaní jsem si opravdu oblíbila. Můj počet hvězd vyplývá spíše z hodnocení celé série, kterou považuji za velice vydařenou. Pokud bych měla bodovat pouze tuto jedinou knížku, opravdu nevím, jak bych ji ocenila.
Obsáhlý historický román, ve kterém se prolínají dvě časové roviny - první světová válka, zejména pak se děj točí okolo špionážní sítě Alice Dubois a další dějová linka je zasazena na konec druhé světové války. Autorka skvěle propojuje historická fakta s fikcí, uvítala jsem, že v dodatku knihy sděluje konkrétně, které události jsou skutečné, uvádí prameny, ze kterých čerpala, včetně korespondence a záznamů ze soudního jednání. Kniha o odvážných ženách s něžnými jmény, zajímavá, poutavá, lehce se čte.
Výborná kniha, která se čte sama, nechtělo se mi od ní vůbec odcházet. Autorka postupně rozkresluje život hlavní hrdinky Sáry, přezdívané Sisi, a vrací se do zlomového bodu v jejím životě. Skvěle zachycuje Sářinu snahu stabilizovat svůj život, myšlenkové pochody, strachy, naděje i pády. S hlavní hrdinkou budete doufat, budete si zoufat a přát jí, aby boj se svými démony překonala. Skvěle napsaný, smutný příběh, určitě doporučuji.
Taková detektivka pro ženy s erotickou linkou, občas natahovaná, nijak zvlášť napínavá. Kdo nemá rád potoky krve a libuje si v jiskření mezi vyšetřovateli s pasážemi dokonalého sexu, tak si zřejmě přijde na své. Na mě zapůsobila knížka průměrně.
Řeknu to asi tak, z půlky knížky odkapával cukr, jak byla sladká, druhá půlka už v sobě skrývala těžší téma. Nejvíc na mě asi zapůsobil dovětek autorky. Myslím si, že knížka je určená pro mladší čtenářky, kdybych ji četla ve dvaceti, pravděpodobně by na mě zapůsobila, dnes ji vnímám průměrně.
Nejnovější Bryndzovka je opět taková, na jaké jsem od autora zvyklá. Jednoduchá, čtivá, odpočinková, nenáročná. S novým týmem vyšetřovatelů nabrala knížka svěží vítr, no a samozřejmě nemůže chybět řádění zvráceného psychopata, jak už to tak v jeho detektivkách bývá. Kdo hledá propracovanou, uvěřitelnou story, ten nechť nechá Bryndzu ladem, já si u jeho knížek ráda odpočinu.
Tady oproti prvnímu dílu Na dně autorka řádně přitlačila na pilu. Nervy drásající, napínavé, místy opravdu drsné a ostré jako břitva. Adrenalin po celou dobu čtení zaručen. Super!
Tento thriller mě trošku odrazoval rozvláčným začátkem, ale bohatě to vynahradil svojí střední částí i závěrem. Hlavní hrdinka Gina je na útěku, náhodná automobilová nehoda odhalí, že celý její život byl jedna velká lež. Její manžel je obviněn ze série vražd mladých žen a ve vězení čeká na popravu.Mnozí nevěří, že Gina o jeho zrůdnostech nevěděla a pronásledují ji v honbě za pomstou a zdá se, že i manžel ve vězení má dlouhé prsty. Román se čte sám, stránky ubíhají pod rukama, napětí stoupá, ze stránek čiší strach Giny o svůj život i životy svých dětí, nedůvěra ke každému. Závěr by nebylo na škodu dovysvětlit, co a proč, to mi trochu chybělo. Konec je otevřený a já se s chutí pustila do druhého dílu... Za mě spokojenost.
Výborné čtení, nemohla jsem se odtrhnout. Knížka je psána z mužského pohledu, což autorka zvládla naprosto skvěle a uvěřitelně, klobouk dolů. Ač nemusím v knihách slang, tady mi to přestalo vadit, nějak to k příběhu patřilo. Román o životě, bez příkras. Za mě palec nahoru, doporučuji.
Selfies je moje první přečtená knížka od Olsena, oddělení Q znám ale z filmových zpracování jeho děl. Autor píše skvěle, nenudí, umí dávkovat napětí i humor. Stránky mi ubíhaly pod rukama, bavila jsem se.
Výborné, výborné, výborné, tomuhle říkám skvělé čtení, jsem nadšená! Od první stránky mě děj chytil a nepustil, i když je knížka pořádný macek o téměř šesti stech stranách. Žádná hluchá místa, přiměřeně dávkované napětí, výborně vykreslené postavy, skvělý čtenářský zážitek. Můžu jen doporučit, tenhle příběh by si žádný milovník detektivek neměl nechat ujít.
Moje první setkání s autorkou, která je někdy nazývána jako novodobá Agatha Christie. Agathiny knížky miluju, takže jsem na L. Penny byla zvědavá. Začala jsem zřejmě skoro od konce, detektivka Kudy vchází světlo, která mě upoutala nádhernou obálkou, už je několikátá v řadě. Nejdřív jsem se teda zorientovávala v postavách, poznávala kdo je kdo atd. Možná i díky tomu mi první část knihy připadala mírně rozvleklá. Postupně ale příběh získává na zajímavosti a v poslední třetině knihy spisovatelka rozjede takovou parádu, že knížku není možné odložit a musíte ji dočíst. Byla jsem napjatá jak struna očekáváním, co bude dál a celkem na mě dýchl i strach. Určitě by bylo lepší číst knížky popořadě, děj se občas vracel k věcem minulým, které jsem neznala, ale i tak jsem si knížku vychutnala a líbila se mi, jsem spokojená.
Poslední setkání s Její Svátostí Kočkou tentokrát především na téma meditace pro mě bylo opět příjemným ponořením se do pozitivních myšlenek. Tak jako předchozí dvě knížky je i tato jednoduše psaná a lehkou formou vysvětluje benefity meditace a praktikování dharmy obecně. Po kočičce se mi bude stýskat, uvítala bych i další díly.
Poslední kus ze série Milénia dočten a jako skalního fanouška mě docela mrzí, že původní jiskra z příběhu, postav, se cestou nějak vytratila. Šestý díl se mi líbil možná o chlup víc než pětka, ale není to ono. Lisbeth, Mikael, Erika, Bubla.... nikdo už není takový jak dřív, dialogy, myšlenky, vzájemné vztahy, všemu jakoby něco chybělo. Knížce se nedá upřít čtivost a zajímavý námět, ale je to jen takové obyčejné čtení, sice příjemné, ale bez většího dosahu.
Tato knížka spadá do kategorie ždímačky emocí, dokáže vymáčknout slzy asi i z kamene. Muž, žena, láska, krize..... I když jsem čekala něco trošku jiného, i když pro mě není téma příběhu aktuální, tak mě autorka dostala a čím víc přečtených stránek bylo za mnou, tím víc byl děj pro mě poutavější. Nakonec jsem román přečetla za odpoledne. Kdo chce smutnit, doufat, prožívat okamžiky bláznivě zamilovaných a zároveň s nimi prožívat pád jejich manželství, můžu doporučit.
Hotýlek možná není tak dech beroucí jako jiné knížky autorky, třeba Hana, ale i přesto je to velice milá a příjemná, odpočinková knížka. Text plyne sám, tak jako život, a s ním okamžiky jedné rodiny, někdy humorné a jindy zdrcující. Jelikož mám tvorbu Mornštajnové kompletní, Hotýlek nemohl chybět. Nezklamal.