Květinka008
komentáře u knih

Anotace knížky je zavádějící. Očekávala jsem podle ní román, ale jedná se o soubor autobiografických povídek, kterými jednotlivé kapitoly jsou. Řekla bych skoro umělecký "blog".
Když se běžný čtenář oprostí od projevů snobismu a vlivem toho od autorčina odtržení od běžné reality (a přestane té ženě závidět, že si jen tak koupí veterána, jezdí několikrát ročně na poznávačky do zahraničí, kam se my dostaneme 1-2x za život a má 800 let starou "chalupu" ve Francii), musí pochválit jazykovou vytříbenost, širokou slovní zásobu, kvalitní stylistiku. I to, že povídky mají hlavu a patu a končí pointou jako fejetony. Obálka je moc krásná.
Čtení mě bavilo, přečetla jsem za dva dny, ač mě samozřejmě také iritovalo všeobecné prezentování její zazobanosti. Nehodnotím však osobnost Marty Davouze, ale knihu. Řadím si ji do čtenářské výzvy do knihy, která má lichý počet stran, protože číslovaných je 211!


Hezký příběh, lehký, zajímavé prostředí, ale postavy mohly být propracovanější (většinu knihy soustředění na vztek Hannah a "plácání se" Maddie, bez posunů). Plačící dítě mi vůbec do příběhu nesedlo, vyústění příliš nevyznělo a přišlo mi, že ač se autorka snažila o souhru s hlavní linií, ta se nepovedla. Celé to na mě působilo jako uměle přidaná "atrakce". Přečetla jsem ráda, víckrát nepotřebuji.


Letošní Výzva mě přivedla k žánru, který běžně nečtu - detektivky. A olá, nemůžu s tím přestat :-) N či M mě trochu odrazovalo tématem 2. sv. v., ale není třeba se obávat, rámec války je jen okrajový, ústředním tématem je špionáž. Tato kniha od Agáty je pro mě zatím top - svižná, zábavná, milé postavy, zajímavé a reálné prostředí, vynikající zápletka. Moc mě bavili i dva detektivové. Půl hvězdy bych ubrala za překotný a spletitý konec. Ale vracím ji za "ach, Betty"... (kdo četl, pochopí, neznalým nechci prozrazovat :-) )


Moje druhá detektivka - začínám se do toho dostávat! Měla jsem podezření! :-) Ač postavy do jedné nesympatické a příběh lehce fantaskní (Victoria je takový Forrest Gump v sukni - z jedné neuvěřitelné situace do druhé), uznání zaslouží Agatha za to, jak dokáže charakter i děj vystihnout bez zbytečného plýtvání slovy a stránkami. Udivuje mě, kolik se toho zvládne odehrát v útlých knihách a že zde - na rozdíl od mnoha jiných - výborně funguje úvodní přeskakování z postavy na postavu, než se jejich cesty propletou. A aniž by v tom měl čtenář chaos.


Bichle, u které nevím, co se vlastně na 450 stranách přihodilo... Kromě dojemného příběhu mladé Lilian.
Dá se shrnout pod klasickou colganovskou šablonku:
- hrdinka z města dotlačená okolnostmi objevuje venkov, zcela nepřipravená na rozmary počasí a jiné nepříjemnosti
- dlouholetý přítel z kategorie "zpohodlnělý naprostý idiot", se kterým je v nemastném neslaném vztahu
- nový chlap pro změnu komplikovaný a dlouhý jo-ne začátek vztahu s ním, aby se vyvrbil na posledních pár stranách
- postava protivné, leč dobromyslné staré panny
- jeden nepřítel z kategorie "nesympatický místní prudič"
- banda venkovských upřímných přátel (+ "token gay")
- nalezení pravé životní cesty (na venkově)
Milý příběh, ale pro mě v podstatě bez děje, stačilo by o 100 stran méně. Ostrov, Léto a Pojízdný krámek jsou mnohem lepší.


V rané dospělosti jsem na knihách Erskinové ujížděla a měla skoro všechny z tehdejšího vydání v KK. S odstupem patnácti let shledávám, jak jsou všechny strukturou přes kopírák - prostě duchařina, zasazená jednou do středověku, jindy do starověkého Egypta, Říma... Nepostradatelné je více či méně zdařilé prolínání dvou časových rovin a charakter hrdinů, kteří přejímají chování a vlastnosti svých kladných i záporných předků. Psané velmi rozvleklým popisným stylem, přitom by stačilo méně. V "Půlnoci" se navíc ani nic závratného nestalo. Přesto mě něco nutí knihu si nechat, třeba zaujme budoucí generace v mé rodině jako kdysi mě :-)


Vše na pravém místě - sympatické postavy, hlavní hrdinka odvážná a lehce přidrzlá potvora, zajímavé prostředí, věrohodnost příběhu a jeho ukotvení v konkrétní době... Oddechovka na pár večerů po náročné práci. Takhle kniha by si zasloužila víc než vydání v levné edici.


Výborná detektivní harlequinka, kterou si nechávám na opakované přečtení. Stojí za to víc než mnoho "seriózních" knih v klasické vazbě...


Knížka pro mě byla zajímavá orientálním tématem, o něco méně mě tentokrát bavily vztahy. Především namyšlená část famílie, jejíž podíl ve firmě je po většinu čtení nepochopitelný. A také mě iritovala ne úplně typická milostná zápletka :-) 3,5 - 4 **** - za ten konec. Příliš mnoho odhalení na pár řádcích a finito. Kdyby se ty zásadní informace "provalily" postupně, "sežvýkla" bych to mnohem snáz.


Knížka místy čtivá, ale děj tááááák rozvleklý! Podstatné se odehraje na posledních padesáti stranách, zejména prostředek knihy je zbytečně natahovaný a nemá spád. Jen proto, že nemám ve zvyku nedočítat, jsem to nevzdala... A také pro líčení krásného prostředí a nádech tajemna, což Holtová umí. Nicméně tato kniha patří mezi ty méně povedené. Dala bych 2,5 hvězdy.


Ač lidsky drsnější a duchovně okrajovější než Duhový had (B. Woodová) a méně popisný než proslulí Ptáci v trní, přesto se příběh veze s oběma knihami na stejné vlně. Nelehké osidlování Austrálie, fiktivní život postav na reálných událostech. Kniha se četla velmi dobře, přesto nemohu dát plný počet. Možná proto, že byl děj tak předvídatelný? A nakonec pro mě mnoho nedořešeného? I přesto mě ale dostaly výrazné zvraty na stranách 164 a 299. Top s. 205!


Knížku jsem si oblíbila jako adolescent, kdy jsem potřebovala Shakespeara do školy a nejlépe co nejrychleji. A mám ji v "top" dodnes. Přece jen text převyprávěný do příběhů se čte lépe než divadelní hry. Rozhodně doporučuji pro děti i dospívající, kteří potřebují k maturitě.


Čtyři z pěti ve své kategorii :-) Příjemná vtipná a rychle odsýpající oddechovka na dva večery.


Jsou harlequinky, které jsou propracované tak, že si nezaslouží být jen paperbackem, a pak knihy jako tato, které se tváří jako historický román a hodily by se jen na paperback. Historické podklady žádné, rozhovory i chování jsou zcela současné a v kontextu doby, do níž autorka děj zasadila, velmi nedůvěryhodné. Kniha mi námořním tématem připomněla i Woodiwissovou (Květy na vodě, Plamen a květ) - kdo může srovnat, vidí propastný kvalitativní rozdíl. Oddechovka ano, děj pěkný, ale výše uvedené ošizenosti mě rozčilovaly. Domnívám se, že by americká autorka měla radši psát o geograficky a mentálně bližší oblasti než o viktoriánské Anglii.


Hezky strukturovaná a velmi lákající k výletům!!! Chyba autora ovšem je, že se soustředí ve velkém na Čechy a Moravu poněkud opomíjí...


Dobrá inspirace, i když se ingredience dost opakují. Oceňuji i základní informace o stravování na prvních stránkách a cílevědomost autora!


Výborná kniha! Co je pro někoho samozřejmostí, nemusí být pro jiného, a tady si své najde jak notorický dietář, tak člověk se zdravotními problémy, který musí něco omezit. Anebo prostě jen ten, kdo chce žít zdravěji než doposud a třeba ani netušil, že něco má ještě zdravější varianty. Dobrá grafika a snadná srozumitelnost. Jen se nemůže stravování hrotit a měnit vše naráz... Za sebe doporučuji!


Zcela souhlasím s vivalamuff. Dalo se to číst, i když trochu drhlo. Jsou i lepší knížky podobného schématu. Od KEW průměr.

Příjemná oddychovka psaná moderním britským stylem, který nyní objevuji a zjišťuji, že mi sedí. Holky si na nic nehrají, může to být kdokoliv z mého okolí... anebo i já :-) Jazyk v knize je barvitý a vypsala jsem si několik vtipných hlášek. Prolínání příběhů je zpracované výborně - nemate, nevadí, neruší - to neumí každý autor. Na druhou stranu - knížku stačí přečíst jednou, není z těch, které by člověk chtěl mít doma v knihovně a po čase se do příběhu vracet.

Harlequinka ve tvrdých deskách, která se tváří jako historický román. Jedna naivka, jeden padouch, jeden tajemný muž a happyend. Na oddech po práci dobrý, stačí přečíst jednou a poslat dál...
