Kvíteček jarn komentáře u knih

Smrt na Bermudách je výborná detektivka. Vtipná, jsou tu výborné dialogy, skvěle popsané prostředí. Ani chvilku se nenudíte. Překvapení vás čeká na každé stránce. Zrochu slabší je to s vrahem - hlavně jeho druhou vraždou "pro jistotu", ale i tak to stojí za přečtení. Besídka hrůzy je klasická detektivka z Anglie. Je strašidelnější, ale není moc vtipná

Když si představím hlídku a české policisty a strážníky, musím se smát. Jeden větší blbec než druhý:-))) Někdy je to tak neuvěřitelně absurdní, že se tomu ani nechce věřit. Smála jsem se, jako už dlouho ne

11.05.2011

Parodie na Fantoma opery a pár dalších klasiků! Paráda! Jednička s velkou hvězdičkou! Čarodějky miluji a tohle je nepřekonatelné. Smála jsem se skoro pořád. Až budete mít špatnou náladu, jděte do toho, to vás vyléčí!

3 11.05.2011

Mohl to zkrátit. Určitě bych v tom nehledala návod, jak žít nebo jak být šťastná nebo jak jít za svými sny. Tohle není filozofie, ani psychologická příručka! Je to pohádka pro dospělé a věřím, že se obyčejným čtenářům líbí. Některé myšlenky jim tam můžou připadat originální a celá knížka je může dojmout. Pointa tu je, ačkoliv je odhadnutelná. Já byla zvědavá, proč o Alchymistovi mluví tolik lidí nadšeně. Nu, chápu je, ale jsem o něco starší a cyničtější a beru to s nadhledem:-))) Je to knížka, kterou si člověk přečte, když je mu špatně na dušičce. Nepochybuji, že pak působí jako lék. Ale víc bych v tom nehledala. Že by to byl vrchol umění, to se říct nedá:-)))

Dávám plný počet, i když mě u autorky často mrzí, že její postavy tají něco z minulosti - většinou nějaký válečný zločin nebo spolupráci s fašisty apod. Dnešnímu čtenáři už to asi moc neřekne. Jinak je knížka skvělá. Až na ten vrahův motiv:-))) Ještě se mi líbila Pachuť smrti a Přicházím tě zabít. Filmy a seriály už tak zajímavé nejsou - vytrácí se z nich skvělý styl knížek. I když někomu můžou připadat nudné, mně nudné nepřipadají ani trošičku

2 11.05.2011

Mě zklamala. Vynechám styl, ten je skvělý (jak jinak). Čekala jsem klasickou detektivku - záhadu, kterou může díky stopám vyřešit i čtenář. Ale tady nebyla šance! Pochybuji, že by někdo dokázal zločin vyřešit. To vyřešení je určitě originální a šokující, ale pro mě není jednoznačné. Radši mám knížky, kde si po přečtení můžu říct: To jsem ale byla hloupá, vždyť to tady všechno bylo! Jen ldybych pozorně četla a dala si to dohromady! Tohle není moje krevní skupina. Je to spíš thriller než klasická detektivka

11.05.2011

(SPOILER) Spolu s černoušky nejlepší Agátina knížka. Podle kritiků je překombinovaná, ale neřekla bych. Je tam víc záhad než jeden hlavní zločin, ale všechny mají na konci vysvětlení. Je tam i láska, ale nijak neobtěžuje v tom smyslu, že by z toho byla červená knihovna. Postavičky jsou zábavné, skvělé popsané. Trochu mě jen mrzí, že byli dva vrazi. Férovější mi připadá, když vraždí jen jeden člověk - takhle s komplici to má čtenář těžší uhodnout. Knížka byla i několikrát zfilmovaná, ale film není tak vtipný a zajímavý. Smrt na Nilu je napínavá od začátku do konce a vy se přistihnete, že fandíte vrahovi:-)))

1 11.05.2011

Píšu to do komentáře, protože to je o knížce. A nejsem ani z Moby, ani učitelka ani studentka:-))) O knížce jsme se bavily s kamarádkou a každá máme jiný názor. Je tam devatenáct povídek a vesměs jsme se shodly na těch, které jsou pro nás nejhezčí. Mně se líbil autorčin styl, je čtivý a není tam podle mého názoru ani o větu míň ani o větu víc. No, ale kamarádce se tohle zrovna nelíbí. Ona se chtěla do povídek víc ponořit a číst je déle. Povídky jí připadají spíš jako scénář - dialogy a jen letmé vykreslení postav, jejich charakterů a prostředí. Další věc je, že se to odehrává v anglosaských zemích, kde je porota a trest smrti. Mně osobně se to líbí a je mi šumák, jestli to tam takhle opravdu vypadá a funguje. Kamarádka má radši české detektivky s českými jmény a místy. Obě jsme se shodly, že stylisticky je to perfektní a že tam jsou nečekané pointy. Kamarádka ale řekla, že jí to připadá jako narychlo spíchnuté - sotva se začetla, povídka končila. já osobně usínám při podrobných popisech, ale ona má ráda realistické detaily. První povídku jsme pochopily. V poslední větě je řečeno vše. Ale fakt je, že se u toho musí přemýšlet. Někdy mě napadlo řešení, někdy ne. Kamarádka na tom byla podobně. Přišlo mi, že každá povídka je psaná jiným stylem. Zato kamarádka řekla, že další knížku od téhle autorky by poznala, protože píše originálně. Mně se líbily povídky, které v ich-formě vypráví muži. Humorné jsou Proč mám vždycky pech? a Dům u tří stařen. Kamarádku docela dojala poslední povídka Jdi za svou hvězdou. Stylisticky je podle nás na výši Příliš mnoho dědiců - vypráví to starý spisovatel, který vzpomíná na vraždění v rodině jeho zaměstnavatele. V jedné povídce mě dojal příběh ženy, ale pak jsem zjistila, že je to chůladnokrevná vražedkyně. Moje kamarádka naopak podezírala ženu v jiné povídce, ale nakonec se ukázalo, že se přiznala k vraždě, aby zachránila manžela (ten byl mimochodem nevinný, což ona nevěděla). Dojemný je Příběh z mého života - žena přijde o syny a trvá jí desítky let, než pomstí jejich vraždu. Na první pohled se tam nedá nic vymyslet, ale pointa tam je - čtenář ví, že jeden ze tří mužů je vrah a autorka vám vsugeruje, že je to jen jedna možná osoba. No, pak zjistíte, že je to úplně jinak. Kamarádka řekla, že na té knížce je vidět, že autorka chce psát jako Agáta Christie, proto tak píše. Pro ni to byla pomluva, mně to naopak připadá jako lichotka. Protože jen málo autorů dokáže psát jako Agáta:-))) Drastické povídky jsou Zvířata neznají soucit a Smrt je spravedlivá. Pokud se budete bát )a já se občas bála), tak to není vnějšími okolnostmi, ale zrůdnostmi, které jsou schopni spáchat nejbližší lidé - sourozenci se vraždí mezi sebou atd. Můj názor je, že tahle knížka je nadprůměrná. A je mi úplně jedno, jaké má autorka povolání, jaká je obálka i kolik Moba vydala výtisků:-)))) Kdo má rád detektivky, bude pravděpodobně spokojený. Minimálně proto, že může s knížkou soupeřit o to, zda logicky odhalí vraha:-))) Můžeme si tady hrát na intelektuály, ale fakt je, že tohle se běžným čtenářům bude nejspíš líbit. Ať se nám to líbí, nebo ne:-))) Upřímně říkám, že si další autorčinu knížku přečtu

Docela pěkná knížka - pokud máte rádi dlouhé příběhy a tlusté bichle:-)) Naštěstí je děj zajímavý už od začátku. A je v něm i dost humoru. Asi to není moc napínavé a strašidelné, ale číst se to dá:-))) Doporučuji na dovolenou, až budete mít víc času. Knížka se dá odložit a pak se k ní můžete vrátit. Středověká Anglie je tam popsaná moc hezky

11.05.2011

Autor se už dávno vyčerpal. Možná zprvu psal kvůli psaní, teď píše, aby splnil kvótu a vydělal. Poslední knížky vůbec neměly vzniknout. Psát umí, dokázal to na Báječných letech pod psa. Proč ustupuje konzumu? Kam se poděl jeho lehký styl? Už začíná být trapný a měl by zauvažovat o odchodu do spisovatelského důchodu

Kdy Nesvadbové dojde, že neumí psát? Nedávno měla povídku V Cosmopolitanu a ta stála totálně za ho...

Přesně. Film stojí za ... Na plátno nepřenesete styl autora. Nezajímají mě příběhy, ale to, jak je to napsáno. Tohle bylo napsáno perfektně!

31.03.2011

Předmluva: "...Možná i vám říkali, že na světě existuje absolutní dobro a absolutní zlo. Asi nejspíš znáte ty řeči o Bohu a Satanovi. Co když je to ale všechno trochu jinak? Kdysi jsem v jedné zapadlé vísce poslouchala příběhy, které vyprávěl starý muž. Podle toho starce nebyli dva, ale tři. První z nich byl Bůh, který stvořil lidi. Vdechl jim duši a daroval své srdce. A aby byli naprosto svobodní, dal jim svědomí. Druhý byl Satan, který se od počátků věků snaží ovládat lidi díky tomu, že se do nich dokáže vcítit. K tomu potřebuje srdce a duši. To, co mu chybí, je svědomí. A pak je tu ten třetí. Ten, který má svědomí, ale postrádá srdce i duši. Ten muž, to je absolutní spravedlnost..." TAK TOHLE VÁŽNĚ NENÍ TUCTOVÁ SBÍRKA POVÍDEK:-))) DOPORUČUJI!!!