Kyri
komentáře u knih
Přerámování v terapii (Umění vidět jinak)
Mark Tyrrell
Rozhodně je to užitečná inspirace pro terapeuty, kteří chtějí pracovat s metaforami. Občas mi metafory přijdou trochu brutální a okatě manipulativní, ale jejich autor byl s klientem a věřím, že předkládá metafory, které byly někomu užitečné.
Přestože je to knížečka velmi tenká, překvapivě jsem ji četla velmi pomalu. Asi proto, že je zábavná, jako když poctivě čtete telefonní seznam (občas má někdo opravdu nezvyklé nebo vtipné příjmení....).
Narcismus – vnitřní žalář
Heinz-Peter Röhr
Kniha je hodně upovídaná. Z první půlky si beru, že na nepříjemné pocity mohou pomoci návykové látka nebo vážná nemoc :). Postupně jsou informace trochu užitečnější. Nicméně mám pořád pocit, že se tam zamotaly symptomy, které vedou k jiným diagnózám (jako např. pocit prázdnoty a postrádání hranic).
Zaráží mě autorova jistota v interpretaci pohádek a chápání symbolů. Prostě ví, jak to je.
Chápu to tak, že autor má velkou trpělivost s lidmi, kteří se mění jen pomalu a ne vždy, i s kritickým postojem těchto pacientů. To je jeho hlavní přínos.
Tichá modlitba
Angela Marsons
Dočetla jsem to, docela ráda jsem pokračovala. Prostě je to dobře napsané. Nicméně celá ta zápletka je praštěná. Nechci prozrazovat děj, takže se těžko píše, co mi vadí. Řekněme, že psychologie všech důležitějších postav je mimo. Děj je nepravděpodobný. Jako odpočinkovka, když potřebuju vydechnout mezi čtením odborné literatury, je to fajn.
Nechápu to vysoké hodnocení.
Lars pod palbou
Daniel Gris
Knížka se stylem i kvalitou řadí do série Lars. Nápad, že hlavní hrdina se ocitne za mřížemi a čtenář to ví od začátku, je pěkný. Asi jsem těch dílů už přečetla moc, takže jsem pasáže s popisem písniček různých skupin přeskakovala. Nějak mi to tentokrát přišlo víc namachrované, než obvykle. Vlastně mi byl trochu nesympatický i ten konec...
Nikdy není pozdě na šťastné dětství
Ben Furman
Jde o lehkou knížku, která je navázaná na SFBT. Úvodních pár stránek jsem si přečetla, zbytek přeskákala. Úvod mi přišel fajn a mnohé věty z něj mohou být dobré pro klienty, pomoci se zpracováním jejich zážitků. Velmi souhlasím s tím, že matlat se ve starých traumatech, je jen posiluje.
Obsah se dá shrnout do jedné věty, že je důležité přerámovat potenciálně traumatické zážitky tak, aby dostaly pozitivní konotaci. Ostatní je balast, který má pomoci traumatizovanému čtenáři tuto větu "nakoupit".
Trochu mě mrazí z názoru, že děti nebyly traumatizovány tím, že byly odebrány od rodičů, že důležitá je osoba, která jim dá milující pozornost. Asi bych to přeformulovala tak, že děti dokázaly zvládnout i trauma odebrání od rodičů... Ten závan skandinávského odebírání dětí se mi pranic nelíbí.
Pečuj o své démony
Tsultrim Allione
Jeden z několika konceptů, jak pracovat se subosobnostmi. Přišla mi zajímavá úvodní část, která zahrnuje fakta, filosofii přístupu... Naopak naznačování, že touto metodou autorka ovlivnila nějakoho jiného, mi přišlo nemístné, a výrazně to shodilo můj pohled na důvěryhodnost autorky. Typologii démonů jsem přeskočila, přišla mi nadbytečná. Celkově musí být člověk, který by to chtěl praktikovat sám, velmi pokročilý v oblasti meditace.
Brouci v hlavě: Jak se zbavit vtíravých myšlenek
Sally M. Winston
Líbí se mi, že pomáhá identifikovat a dát racionální pohled na vtíravé myšlenky. Velmi se mi nelíbí, že nabízí jediné možné správné řešení, které ale vlastně zahrnuje už odmítnuté přístupy. Taky se mi nelíbí, že autoři dehonestují terapeuty, kteří to vidí jinak. Je to takové obchodně trapné.
Knížka má moc pěknou obálku. Je dobře napsaná. Pro nezaujatého, ale problémem postiženého, klienta, to může být užitečné. Trochu to ale vyzívá, že když to nebudete dělat podle nich, neuspějete. A je to chyba špatné teorie toho, kdo vám pomáhá. Navíc tedy ty teorie stále prokazatelně fungují...
Obejměte svého vnitřního kritika
Hal Stone
Kniha je určitě užitečná pro seberozvoj a podporuji názor, který tu už padl, že na rozdíl od mnohých opravdu k něčemu je. Když to vezmu pragmaticky z odborného hlediska, tak je to jen jeden z možných přístupů. Některé techniky bych neupoužívala, protože mi přijde zbytečné se moc vrtat v příčinách a projevech, zjišťovat, kdo za to může. Naopak část, která se věnuje řešení, je opravdu stručná. Nenašla jsem tam nic pozoruhodného, nového a nebylo to ani moc užitečné díky stručnému pojetí.
Tourettův syndrom
Howard I. Kushner
Velmi dobrá publikace o vývoji názorů na vznik a terapii Tourettova syndromu. Zároveň to ukazuje vývoj postojů ve společnosti a je to trochu i sociologická sonda. Dozvěděla jsem se spoustu užitečných i zajímavých informací.
Toníkův zlý sen ... a jak mu s ním babička pomohla
Ben Furman
Skvělá knížka, která dokáže pomoci dětem od nočních můr. Pěkná, lehká sugesce. Užitečné pro rodiče. Na konci obsahuje stručné rady.
Neklidné pobřeží
Chris Ould
Nějak jsem nepochopila, proč se hlavní hrdina tak dlouho plácá po ostrovech. Kvůli tomu, aby mohl dělat svou práci o dovolené a zdarma? Vlastně se tam seznamuje se svými příbuznými a přitom je nenápadně vyslýchá... Proč ho místní policie proti všem předpisům tahá na výslechy a místa činu, mi taky uniklo. První 2/3 jsou neskutečná a rozvleklá nuda. Autor nahání stránky i tak, že si hlavní hrdina prochází turistickou bružuru s popisem toho, co by tam mohl vidět. Nedělám si legraci. Poslední třetina se dá docela číst. Pak už jsem vlastně byla i zvědavá, jak to dopadne. Nicméně žádný úderný závěr z toho taky nevypadl.
Máme na vybranou
Edith Eva Eger
Knížky, které se odehrávají v koncetráku, nečtu. Udělala jsem výjimku. Vlastně nelituji, protože je v textu spousta zajímavých myšlenek i informací o tom, co pomáhá a co je chyba, když chcete přežít, aniž byste museli zjistit, co všechno vydržíte a přežijete. Autorka založila svůj terapeutický přístup na "Když jsem já zvládla koncentrák, tak Ty zvládneš X a já Ti vyhučím díru do hlavy, abys to dal." Pro mě je to nepoužitelné, protože žádné takové trauma, naštěstí, nemám, takže nemám nárok hučet. Navíc mi přišlo smutné, že kvalifikovaná, chytrá, motivovaná a bohatá žena, s časem na práci na sobě, i přes velkou snahu nedokázala trauma zcela zvládnout. Tak mi to moc optimismu nedodalo.
Všechno dobré je k něčemu zlé aneb Řešení paní Hekaté
Paul Watzlawick
Velmi moudrá a lehkým perem psaná kniha. Už v mládí mě velmi obohatila, teď jsem ji četla podruhé. Oproti jiným knihám od Watzlavika je snadno pochopitelná a pozitivní.
Strach
Franck Thilliez
Kniha je velmi čtivá. Autor umí gradovat napětí. Jen mám pocit, že se ty krizovky objevují trochu moc na mnoha frontách, taky jsou trochu moc spletité. Hlavní hrdinové jsou docela sympatičtí. Jsem vděčná, že autor našel skoro "logický" motiv a není to duchařina.
Jak selhat jako terapeut
Bernard Schwartz
Celkově na mě kniha zapůsobila trochu užitečně a trochu nudně.
V čem byla užitečná? Líbily se mi otázky k zamyšlení, které vedou k úvaze o celkovém přístupu (očekávání od klientů, postoje k nim od negativních po příliš pozitivní). Zaujala mě tabulka symptomů, které mohou být způsobeny fyzickou příčinou (tu jsem převzala a budu si ji připomínat). Kniha mě přiměla začlenit otázky na časové očekávání klienta. To mi přijde super i jako diagnostický nástroj. Častěji si také řeknu o zpětnou vazbu a víc si všimnu případné změny ve vztahu.
Jinak mi kniha přišla byrokratická, až se mi z toho ježily vlasy. Spousta dotazníků, opakované zkoumání a doptávání na začátku i na konci. Mám pocit, že bych nedělala nic jiného, než zkoumala, kdybych chtěla všechno obsáhnout.
Autorův "vědysmus" mi taky není sympatický. Jasně, věda je fajn, ale... Napadá mě jen namátkou, že i ten vědec má nějaké přesvědčení v hlavě, a kde jinde ho nejlépe potvrdit, než jako odpověď výzkumu? Všechny školy se díky tomu snaží udělat studie, které prokáží, že jejich metodika funguje. Znamená to něco víc, než co nezvládne muška, to dokáže tužka? Když mi někdo tvrdí, že nějaká metoda nepomáhá vůbec, pak mu nevěřím, protože už jen placebo by mělo pár desítek procent dát... Prostě je vidět, jestli se mi klient zlepšuje, nebo ne. Dle mého názoru je to vzdělání, výcvik, individuální práce s metodou, side nebo supervize, a ne statistika.
A ty dotazníky na konci? To bych si nikomu předkládat netroufla. Proč se jich nezeptat, když to chci vědět? Nechtěla bych před klientem obhajovat, proč na tohle plácám jeho čas a peníze.
K nápadu zkoušet přemlouvat klienta, že jeho postoj nebo názor je mylný, jsem taky přišla až z této knihy. To vážně někdo zkouší?
Vtipná je "objevná" metodika sokratovského dotazování.
A ty negativní formulace v názvu a ve všech kapitolách, to už je jen třešnička na dortu.
Vlastně mám pocit, že to není kniha pro začínající terapeuty, protože kniha neříká, co dělat, ale hlavně kritizuje. Na začátku praxe si člověk není jistý, a tohle ho jen přesvědčí, že to nemůže dát "správně". Pro zkušenější lidi je to zas příliš zjednodušené. Banální postřehy typu, z výzkumů nám vyšlo, že na submisivní klienty máme jít razantně a na razantější zas liberálně, asi nepomohou nikomu.
Kaynova doba
Karolina Francová
Líbil se mi svět a líbil se mi námět Mortai. Přiběh byl pěkně vystavěný, jen myslím, že by celá věc mohla mít polovinu stran. Stránku trvalo, než hrdina někam dojel, přitom se vůbec nic nestalo... Totéž politika, válčení, vztahy. Některé postavy by šlo úplně vypustit a nechyběly by. Autorka má potenciál, ale já prostě na tohle nemám trpělivost.
Práce s emocemi pro pomáhající profese
Karel Hájek
Velmi dobrá kniha o focusingu. Konkrétní návody, provázení. Na textu je znát, že autor je praktik, potěšily mě kazuistiky. Moc se mi líbí analogie a mentální mapy.
Nezvratné alibi
Peter May
Došla jsem k závěru, že moje tendence dočíst knihu je velmi nepraktická. Celý detektivní příběh, který byl docela dobrý, ušel by, se mi ztratil ve story typu soap opera o rodince hlavního hrdiny a v opravdu stupidních scénkách o tom, jak dcerka miluje otce, milenka miluje milého, jak se podporují a pod. Jeden večer jsem dočetla odhalení padoucha, ale pak se ještě cca 3 procenta řešilo, kdo je čí otec, koho už nechce vidět, protože ho nenapravidelně zklamal. Nevěřila bych, že člověk co napsal Umlrčí cestu, dokáže nasmolit tohle. Díky Bohu, že to skončilo a už mě nic nebude pokoušet, abych tomu dala ještě šanci.
Příliš krásná dívka
Jan Seghers
Je to slabé a hrooozně dlouhé. Nemohla jsem se začíst a bohužel se to do konce nezlepšilo. Autor je vypsaný, píše docela dobře, nicméně námět, vyšetřování a závěr jsou podle mého názoru nelogické nesmysly. Byl to první pokus číst Segherse a taky poslední.
Magický prazdroj
Terry Pratchett
Je mi líto, že to musím říct, ale nedočetla jsem. Četla jsem ji už před mnoha lety a teď jsem se k ní chtěla vrátit, jako pro pohlazení z minula. Ale nezabralo to. Možná už nejsem v Tom věku, možná se svět změnil, ale já už s ní prostě nerezonuji. :(
