L.Helena
komentáře u knih
Leonard a Hladový Paul
Rónán Hession
Tak bohužel, za mě zklamání. Nějak mně uniklo to skryté kouzlo této knihy, které působilo na většinu zde komentujících čtenářů. Knížka o dvou hlavních postavách, které jakoby tak trochu nepatřily do dnešního světa. Což jistě může být velice dobrý námět na knihu, jenže na mě to prostě nějak nefungovalo. Přijde mi, že knížka nemá žádný příběh, sice mě pobavila historka s reklamací bonboniéry, ale velká část ostatního textu je pouze obšírné rozpitvávání nezáživných situací. Po celou dobu jsem se vůbec nezačetla a většinu času mě kniha jen nudila.
Tanec tulipánů
Ibon Martín Álvarez
(SPOILER) SPOILER
Začátek vypadal slibně, jenže pak to sklouzlo do poměrně zdlouhavého vyprávění. Příběh vcelku zajímavý, jen způsob, jakým byl vyprávěn, mi zrovna nesedl. Objevení dalších obětí mi přišlo takové nemastné – neslané, prostě žádné drama, jak by se v podobné situaci dalo očekávat. Co stojí v pozadí případu, mně bylo jasné hned, jak poprvé u jedné z obětí vyšlo najevo, že v mládí strávila nějaký čas v klášteře a pak se vrátila „jako vyměněná“. Vyšetřovacímu týmu to však nedošlo ani tehdy, když se stejná situace vyskytla i u dalších obětí. A doslova jako banda nýmandů vypadali, když při zásahu v klášteře slyšeli matku představenou, co v poblouznění vykřikuje, a stejně jim to pořád nedocvaklo. Pak se jim teda konečně rozsvítilo, ale to už mě tak štvali, že jsem zbytek knihy dočetla s vyloženou nechutí. Ani závěrečné scény, které by měly působit dramaticky a napínavě, můj celkový dojem o knize nevylepšily. Slabé 3*.
Chyba jejího manžela
Sheila O'Flanagan
Manželka přistihne svého muže při nevěře… Může se to jevit jako docela slabý a obehraný námět pro knihu. Ovšem tady jde spíš o to, že hlavní hrdinka začne víc přemýšlet o svém životě, uvědomovat si svou roli matky, manželky, ženy… Kniha se moc dobře čte, a přestože jsem čekala trochu dramatičtější děj, tak jsem nakonec byla spokojená.
Zmizelí
Sibel Hodge
(SPOILER) Kniha napínavá hned od začátku, příběh se slibně rozvíjí, pořád se něco děje… Postupně mi ale přišlo poněkud nepravděpodobné, z kolika nebezpečných situací, kdy jí šlo o život, se Nicole dostala. Taky mi dost vadila až přehnaná „zabedněnost“ inspektora Thorntona, jeho postava v příběhu působila spíš jako karikatura, než skutečný vyšetřovatel.
Po dočtení knihy, včetně Vzkazu od autorky, je však jasné, v čem tkví její poselství. Zřejmě si na ni vzpomenu pokaždé, když sním kousek čokolády.
Žena, kterou jsem byla
Kerry Fisher
Moc krásná knížka, nedokázala jsem se od jejího čtení odtrhnout.
Absence zázraků
Michael J. Malone
Na prvotinu docela dobré. Těžké téma, slušné provedení.
Když ptáčka lapají, manželé mu zpívají
Alena Jakoubková
Podobná jako ostatní autorčiny pohádky pro velké holky… Ale čte se to téměř samo a na vyvětrání mysli ideální.
Všechny vlny oceánu
Kerry Lonsdale
Nějak jsem se namohla pořádně začíst. Mysteriózní příběhy moc nemusím, tak možná proto.
Hodná
Marta Fenclová
Moc mě to nebavilo. Celou dobu to bylo to samé pořád dokola, a když to konečně začalo být trochu zajímavé, tak přišel konec.
Dny opuštění
Elena Ferrante
Audiokniha
Příběh o ženě, kterou opustí manžel a ona je z toho psychicky až vyloženě paralyzovaná, není schopná normálně fungovat a stává se svým zmateným jednáním doslova nebezpečná pro své děti.
Nějak jsem se nedokázala do hlavní hrdinky vcítit. Ocitne se v nezáviděníhodné situaci, která by měla vzbuzovat soucit a pochopení, jenže autorka ji vykreslila tak, že vzbuzovala spíš nesympatie a nesouhlas s jejím jednáním. Bylo mi dost líto dětí, které nečitelným chováním své matky musely hodně trpět. Navíc je příběh psaný tak, že v pasážích, kde by čtenář očekával nějakou akci či jen prosté posouvání děje, je pouze spousta chaotických myšlenek a vyprávění příběhu se tak téměř vytrácí.
Zapomeň na mě
Andrew Ewart
Tohle že má být thriller? Možná nějaké psychologické sci-fi, ale příšerně nezáživné. Základní myšlenka snad poměrně originální, jenže to provedení ji úplně zabilo. Slibný prolog, ovšem pak už jen nesmírná změť nejasných a nudných pasáží. Teprve někde v půlce mi došlo že… (SPOILER!!!: to nejsou reálné vzpomínky, ale vzpomínky vnucené terapií… KONEC SPOILERU!!!) a zaradovala jsem se, že teď si čtení konečně užiji, když už znám podstatu vyprávění, jenže opak byl pravdou. Kromě toho, že to bylo nezáživné, byla zde i spousta náznaků a celý příběh byl vyprávěn tak nějak nepřímo, nesouvisle, zaobalen do spousty myšlenek, domněnek a nejasností, nad kterými se mi vůbec nechtělo hloubat, co asi mají znamenat, protože mě to samotné čtení vůbec netěšilo. Skutečnost se každou chvíli jevila jinak, takže jsem až do konce byla úplně zmatená, co má být vlastně pravda. Občas bych při čtení potřebovala panu autorovi vidět do hlavy, abych pochopila, o čem to vlastně píše.
Kruh
Rona Halsall
(SPOILER) Kniha se mi hodně líbila, zápletka opravdu zajímavá, děj se neustále vyvíjel… Akorát konec mně přišel dost poklidný, klidně bych tam snesla nějakou dramatickou scénu. Epilog nepřekvapil, dal se čekat.
Dokonalí sousedé
Rachel Sargeant
Tak to bylo opravdu psycho, a rozuzlení to jen potvrdilo. Téměř každá postava byla nějakým způsobem divná, či skrývala nějaké tajemství (nebo obojí). Čtení mě opravdu bavilo.
Prodám 2 děti
Kristina McMorris
První půlka knihy byla víc o novinářích, než o dětech, ale i tak, moc pěkný příběh.
Pomsta
Roman Kulich
(SPOILER) Obálka knihy dost strašidelná, děj opravdu hodně brutální, ale pořád mi to během čtení přišlo takové strašně nedokonalé. To se však ke konci vysvětlilo a dostalo tak svůj význam. Jenže úplný závěr mě docela zmátl a jsem z něj značně nejistá.
Kniha se mi četla poměrně dobře, ale obsahuje velké množství tiskových chyb!
Za sklem
Sajaka Murata
Knížka mě moc nezaujala, anotace slibuje zajímavý příběh, ale obzvláště první půlka knihy je doslova o ničem. Jen sledujeme, jaké má hlavní hrdinka směny, jak vyplňuje objednávky či doplňuje zboží do regálů, popř. další zmínky o chodu minimarketu. Druhá půlka už sice má trochu děj, jenže ten je stejně celý popsán již v anotaci, včetně toho, jak to dopadne. Dále anotace uvádí, že „Román je poutavou sondou do života současné japonské společnosti …“. Podle mě je kniha sondou do života velice omezeného vzorku japonské společnosti, a pro mě teda moc poutavá nebyla. A nazývat literární útvar o sto stranách románem, je opravdu hodně ambiciózní, řekla bych, že se jedná spíš o novelu. Bohužel, víc než dvě hvězdičky opravdu dát nemůžu.
Lehce neuvěřitelné příhody z hor
Martin Úbl
Jako obě předchozí - vtipný text, krásné obrázky, výborné grafické zpracování... (škoda těch občasných překlepů a gramatických chyb).
Strýček Bosko
Viktor Fischl
Teda to byla blbina! Možná jako pohádková knížka pro děti nebo pro někoho, kdo si potrpí na přebujele vyfantazírované historky …, ale i tak je zde až příliš mnoho podivných postaviček, děj celkem nijaký, ani trošku napětí či náznak něčeho, co by připomínalo klasický pohádkový rozpor mezi dobrem a zlem, no a i to od pohádek očekávané morální ponaučení hodně chabé.
Tuto malou a útlou knížečku jsem našla v knihobudce, a zase ji tam ochotně odnesu, kde ji třeba najde někdo, koho víc potěší (a já si tím současně poněkud anonymně splním jedenáctý bod letošní výzvy).
Prohřešek
Brandi Reeds
Opravdu dobrý thriller, i když místy bych si jej dovedla představit i víc nervy drásající. Veronica postupně odhaluje, že její manželský život nebyl vůbec takový, jak si celou dobu myslela. Líbilo se mi, jak se příběh postupně víc a víc zamotává a i v momentě, kdy si myslíte, že už se musíte postupně dozvídat pravdu, tak se to zamotá ještě víc. Nakonec se sice vše objasní a docela překvapivě rozluští, ale stejně mi docela vadí, že jedna oblast zůstala s otevřeným koncem.
On
Clare Empson
Na zadní obálce knihy píše Sophie Kinsella, že se jedná o „Strhující příběh plný zvratů…“. Obávám se, že Sophie buď tuto knihu vůbec nečetla, anebo si přečetla jen začátek a konec. Ve skutečnosti se jedná o pozvolna plynoucí příběh, který je předkládán ve třech časových rovinách prostřednictvím vzpomínek, myšlenek, dojmů a pocitů dvou hlavních protagonistů – Catherine a Luciana. Sledujete bujaré večírky plné alkoholu, seznamujete se s jejich přáteli, poznáváte jejich vztah ke svým rodičům, a vlastně jen celou dobu čekáte na odhalení toho, proč před patnácti lety Catherine opustila Luciana a co se stalo před čtyřmi měsíci, že kvůli tomu teď Catherine nemluví. Za celou dobu jsem neobjevila ani jeden dějový zvrat, prostě jen postupně vyprávěný příběh, jehož některé části jsou více, některé méně zajímavé. Dokud se až téměř před koncem nezačnou rozkrývat ona dvě zmiňovaná tajemství, tak do té doby spíš nuda. Příběh je zbytečně natahovaný a rozhodně by si zasloužil vložit do děje aspoň trochu dramatické okamžiky, a ne až během několika závěrečných kapitol.
