Lablynt komentáře u knih
Velmi příjemné počtení, je to čtivě napsáno, stránky ubíhají jak nic. Výborná atmosféra lesa a visící nelidské hrozby, gradující děj s barvitým masakrujícím vyvrcholením. Paráda. Užívala jsem si příběh po celou dobu, až mi bylo líto, že skončil. Moje vnitřní touha po zvrhlostech očekávala momenty znásilňování kozly do větších podrobností, v mnoha místech jsem se lehce zklamávala nad strohostí samotného aktu. Možná jít maličko do hloubky toho loru a ještě o kousek víc si s tím vyhrát a bylo by to na 5 hvězd bezpochyby.
Výborná kniha, která pojednává o lidových knihovnách a práci se čtenářem vyčerpávajícím způsobem. Přehledně zpracovaná, jednotlivé cenzurní seznamy jsou pro lepší orientaci i popsány. Psána velmi přitažlivým odborným stylem, díky čemu se knížka čte velmi rychle. Velmi si cením této práce.
Skvěla odborná kniha, vše vysvětluje postupně a logicky navazuje, takže se ve výkladu neztratíte. I ta nejsložitější témata jsou rozebrána od úplného základu. Vhodné spíše pro studenty informační vědy.
Výborná kniha, jejíž předností je postupné propojování poznatků - tím chci říct, že i úplný laik je schopen se v tématu dostatečně zorientovat. Odborně pojednané, ale psané srozumitelně, takový zlatý střed. Přeci jenom se jedná o knihu z roku 2016, tudíž si myslím, že některá témata se od té doby více vyjasnila, ale i tak je to nadmíru přínosný vhled do současné společnosti.
Je mi to moc líto, ale čekala jsem od toho víc. Hlavní postavy nesympatické, věčně ukecané, spousta bezduchého tlachání a popichování, které mohlo být nahrazeno pořádným rozuzlením. Příběhy zachraňují především rozmanité brutalitky. Nemohu říct, že bych se nudila, ale u vytržení rovněž nejsem, i když je knížka poměrně čtivá.
Tohle jsem si opravdu užila. Je to krásné, gradující, závěr si nechcete připustit, tak si to pročtete ještě jednou, protože prostě nádherně překroutí vaše dosavadní myšlenky o hlavních postavách a celém vývoji příběhu. Boček je velmi čtivý a nápaditý autor.
Tak co na to říct. Jmen je tam spousta, ženy ze všech koutů světa, ač s velmi stroze vylíčenými osudy. Věty, které si musíte několikrát přečíst, abyste kvůli tomu šílenému slovosledu pochopili, o co jde, překlepy, blbosti... Asi by bylo fajn tu knížku nejdřív přečíst, než ji dáte do tisku. Jako přehled, ze kterého vycházet, je to fajn. Ale to je asi to jediné, co zde mohu vyzdvihnout. Jestli takto autor píše nějaké odborné práce, asi na jeho další díla fakt nemám energii.
Krásný nostalgický horor. Věřím, že to pro autora byl způsob ventilace a vzpomínání na vlastní dětství. Knížka je pro mě soubor střípků vzpomínek, prolínajících se s přítomností, které postupně vytvářejí zajímavý, děsivý příběh - díky tomu se stává vyprávění uvěřitelné a nutí vás pokračovat dále, i když se zrovna v pasáži nic extra neděje. Příběh na vás okamžitě nevybalí pointu, vše krásně a logicky plyne, vzpomínky se nabalují do té doby, než přijde finální vyvrcholení s dvěma variantními konci. A já jako notorický odpůrce šťastných konců jsem si přišla na ten svůj. O:-) Nádherné počtení.
Troufám si říct nadčasové, mistrně vykreslené a hravé střípky malostranského života. Miluju všechny ty nevtíravé narážky a hlášky typu: "Ono to půjde, však oni přijdou..."
Rozmarné léto je klenotem, úsměvnou jedinečností, kterou vytváří právě archaický jazyk. Nemůžeme na něj pohlížet jako na román jako takový, zde děj lehce ustupuje a do popředí přichází mistrný jazykový požitek pro labužníky.
Moje prvotina českého hororu vůbec.
Ale abych pravdu řekla, něco mi tu chybí. Oceňuji a užívám si krásná líčení všech úmrtí, všechny úžasně nemravné momenty a poznámky (velice bych ocenila nějakou autorovu erotickou povídku), kterých je na můj vkus v hororu více, než bych si představovala, ale asi to bude zvykem. Zpočátku chaos, spousta zbytečných vycpávek. Ale gradující konec, špičková slovní zásoba a parádní vykreslení postav, atmosféry a všeho ostatního. Nicméně i přesto, že se stránky hltají jedna za druhou, stále postrádám velké WOW, onen pocit, který se obvykle po skončení vydatného díla dostaví. Něco, něco...
Počátky Lovecraftovy celoživotní túry jedinečným vesmírem, asi tak shrnu všechny povídky dohromady. Těžce hledám slova, kterými bych popsala vlastní dojmy ze čtení a z knihy celé. Má to ten správný mystický až depresivní nádech, s dychtivě očekávaným rozuzlením na tajemném konci každé z povídek. Mimochodem velmi oceňuji tyto kompletní spisy, vše je krásně logicky uspořádané, okomentované a obohacené o "eseje" jiných autorů a o kresby neuvěřitelného Františka Štorma - jednoduše dokonalá kombinace.
?spoiler?
Fakta ohledně zesnulého A. Jermyna a jeho rodiny - vidím zárodky (=prvotní nápad) povídky Stín nad Innsmouthem? :D
A co když stojí za záměrnou mystifikací sám autor?
Popravdě absolutně nevím, co si myslet, pokud mluvím o tématu, ale jedno musím dozajista vyzdvihnout - neskutečně čtivý styl Karikova psaní. Knížku jsem zhltla za 2 dny s očima přilepenýma na stránkách a nemoci se odtrhnout. Umí udržovat napětí a chtíč po dalších a dalších informací, co se stalo pak, pane Kariko, a jak to sakra skončí? Velmi zajímavé, mystické a především záhadné počteníčko, které doporučím milovníkům mysteriózní atmosféry.
Ani jsem se tím nemohla prokousat. Od autorky jsem očekávala něco jiného, v hodně věcech s ní nesouhlasím a někdy jsem tedy vyloženě nechápala. Není to žádnou moji omezeností, nejsem omezená ani "neduchovní", ale tohle bylo moc...hlavně ne Ouija... Zbytečně zdlouhavé, nedoporučuju, jsou mnohem kvalitnější knihy.
Zajímavá autorka a fajnová knížka (+ karty samozřejmě), nicméně jen tato publikace stačit nebude. :)
"Dalekáť cesta má! Marné volání!"
Máj jsem pochopila až teprve, když jsme ho probírali ve škole...
Musíte ho prostě rozebrat, podívat se do hloubky příběhu a zamyslet se nad všemi těmi neskutečně skvěle promyšlenými obraty, metaforami, teprve poté pochopíte, jak dokonalé je toto dílo. Jasný důkaz toho, že český jazyk (může být) je velmi krásný, bohatý, rozmanitý a tak jedinečný. Děj není tolik důležitý, tady hrají roli pocity, emoce, příroda, všechny ty myšlenky tak bravurně vtisknuté do slov... Jedna hodina čtení jednoduše nestačí, Máj si zaslouží více času. Pro mně velmi geniální dílo...
"Budoucí čas?! - Zítřejší den?! -
Co přes něj dál, pouhý to sen,
či spaní je bez snění?
Snad spaní je i život ten, jenž žiji teď; a příští den
jen v jiný sen je změní?
Či po čem tady toužil jsem,
a co neměla šírá zem,
zítřejší den mi zjeví?
Kdo ví? - Ach žádný neví -"
(SPOILER) Dlouho jsem přemýšlela, jestli nedat jen 4 hvězdy kvůli rozuzlení a takovému konečnému objasnění, jak v tom mají prsty ilumináti... Bylo to krásně napsané, to musím uznat a moc se mi to líbilo, jak mi opět Dan Brown ukázal, že umí skvěle psát. I když se mi někdy těžko prokousávalo nezáživnými pasážemi, nakonec přeci jenom dávám 5 hvězd, protože tohle dílo si jich zaslouží plný počet.
Ráda bych teď zmínila jednu svou poznámku, kterou mám k celé sérii Demonata...
Ve škole nás učili, že i fikce má být ve svém smyslu uvěřitelná. Že i když je to stále fikce, stále má svá určitá pravidla... A já musím říct, že ta pravidla Shan nedodržuje.
Ne že bych si stěžovala, líbí se mi, jakou má autor bujnou fantazii, co všechno dokáže vymyslet, ale některé ty momenty mi přijdou moc i na smyšlený příběh (užívání magie - promění si ruku v meč, promění si nohy v meče - až úsměvné). Nicméně i tak se lehce čte, nechybí ani napínavější momenty.
Díl Massagre ale i přesto hodnotím pěti hvězdičkami, protože takové masakry já můžu! :)
Nu, co k tomuto dílu říct?
Pozor, hrozí onemocnění cukrovkou!
Sladké sem, sladké tam...
Nesympatická a naprosto pitomá hlavní postava - Nina. Během čtení jsem si na ní prostě nemohla zvyknout, hrozně mě štvala, autorka nás s ní vůbec neseznámila, jak jsem si k ní mohla vypěstovat nějaký vztah? A Jared to samé... Och, ano, je dokonalý, je úžasný, je to anděl. Kdo by takového přítele nechtěl? A pak tu máme neustálé romantické chvilky, nesmí chybět milostný trojúhelník a stále dotěrný Ryan, sem tam šoupnutý nějaký fantasy prvek (v tomhle případě andělé atd.), aby autorka náhodou nezapomněla, že její kniha je vlastně i fantasy... Nebo co jako?
Musím říct, že pro mě velmi silný příběh.
Autorka mě přesvědčila, že umí psát, Hostitel patří mezi velmi čtivé knihy. A i když se někdy zdá, že se v podstatě nic neděje, styl, jakým je daná pasáž napsaná, je velmi příjemný, lehce vás přemlouvá, abyste četli dál, vždyť vy přece musíte číst dál! A tak čtete a čtete... A v tom zjistíte, že příběh skončil.
A proč jsem Hostitele označila za silný příběh? Nejen stylem napsání; když jsem se poté nad celou knihou zamyslela, zanechala mi v hlavě jednu myšlenku... Myšlenku laskavosti, upřímnosti, dobrosrdečnosti a naprosté lásky, kterou preferovaly duše (ano, i Wanda). Jak jí přišel i ten nejmenší zločin velmi strašlivý...
Nelze nic jiného, než doporučit...