Lacie komentáře u knih

(SPOILER) Třetí díl a tentokrát se detektivka dotýká fae. Jak to tak u mocných bývá, v zájmu zakrytí vlastních potíží je často obětována vhodně zvolená osoba a původní problém následně nenápadně vyřešen mimo reflektory. Ona vhodně zvolená osoba ale tentokrát zase tak vhodně zvolená není, je to totiž Mercyin přítel Zee a i když sám se svým obětováním souhlasí, Mercy se s tím smířit nehodlá.
+ v tomto díle přichází na scénu hůl, má oblíbenkyně, a konečně je zvolen pan vyvolený, Adam nebo Sam? Neřeknu :)
– v tomto díle je to, co se stane, opravdu silné kafe, nemyslím si, že to bylo nutné dotáhnout do hořkého konce – ocenila bych, kdyby byla akce nedokončena, a i se znalostí dílů dalších jsem přesvědčena, že by to nijak nevadilo, všechny následné reakce a souvislosti by mohly probíhat beze změny.

3 29.11.2022

Tak. Já. Nemám. Slov! Tentokrát moje Věštírna Lacie s.r.o. střelila trošičku vedle, ale né zas tak moc:) Konečně!!! se Harry dá dohromady s nějakou ženskou, už mi ho fakt bylo fyzicky líto, není to tedy Murph, ale XXX (kdo přečetl, dosadí si), třikrát sláva.
A zápletka! V každé knize je to palba, temná, nebezpečná, gradující... Harry potřebuje k výhře nápady, sílu, šikovnost, štěstí i přátele, aby další díl znovu zvedl laťku, kam až tohle může růst? No vážně, kam, když nemáme k dispozici další z již vydaných 7 dílů... asi se na stará kolena budu muset pustit do své angličtiny a trochu jí vylepšit:(
Po démonech, vlkodlacích, Denariánech, Nekromancerech, válkách Letního a Zimního dvora, Rudého, Černého i Bílého, černé magii a neznámému nebezpečí Černé rady – se v tomto díle promíchá tolik protichůdných zájmů zúčastněných stran, jedné nebezpečnější než druhé, že to asi ani nemohlo dobře dopadnout, i když co a komu se stalo, to jsem nečekala.
Opouštíme sérii v opravdu napjaté chvíli, tolik rozjetých linek, zajímavých, lákavých... navíc ani s dalšími díly v knize neubývá humoru a hlášek, třeba o žaludku vyděšeném Mollyiným dušeným masem tak, že radši přestal kručet :) Kručet jdu já, tedy kňučet... a stahovat to anglicky, ach jo!

3 19.08.2022

Tak já jsem asi čarodějnice, jinak to není možné. Postěžuju si v recenzi, že Harry v prvních třech dílech pořád dostává nakládačku a fňuká – a šup, změna, Harry se pochlapí. V recenzi na předchozí díl už jsem měla dost toho, že všichni okolo něco o Harrym vědí a my ne – a v tomto díle máme naservírované rozhodně zajímavé informace! Co bych si tak ještě měla přát, asi aby vyšly všechny díly?
Oko zla má opět dvojitou zápletku, tady se ale prolínají a obě jsou rozhodně důležité. Opravdu oceňuji autorovu fantazii co se týče Bílého dvora a veškerých složitostí jeho fungování. Jsem ráda, že se tu znovu objevil Kincaid, něco více o Murphyové a Thomasovi a štěně! Hurá, já jsem psí, takže nějaký ten psí chrámový ochránce ke kocourovi se hodí!

3 17.06.2022

Tak jooooo, tohle bylo docela magické. Předchozí tři díly brblám nad úžasnými příběhy, které nanicovatý hrdina vyloženě táhne ke dnu – a tady jako by byly všechny mé stesky vyslyšeny a napraveny.
Letní rytíř přitom začal příšerně, po prvních odstavcích se smradlavým, špinavým, hladovým, nevyspalým, zanedbaným a téměř šíleným Harrym žijícím v odpadcích jsem knihu típla a otevřela jinou, abych se trochu vzpružila. Dokonce jsem po té ukňučené trojce přemýšlela, jestli celou sérii nezabalím, ale v komentářích se píše, že tendence je vzestupná... takže jsem to zkusila ještě jednou a nestíhala zírat.
Zápletka ze světa víl se prolíná s upíry a Radou čarodějů, vrací se Lea, Elain, Billy s partou, Murphyová je konečně zasvěcena do problematiky a snad nám tedy trvale odpadlo podezřívání a zatajování informací – ale příběh nikdy nebyl problém, ten je tou silnou stránkou knih.
Zato Harry – neotočil o 180 stupňů, je to pořád Harry, ale fakt se vylepšil. Při nakládačkách nedostává tragicky na frak, brání se a zasazuje sám slušné rány. Začne se mýt a převlékat, hurá, starat se o sebe i druhé. Stýká se s přáteli, kteří mu kryjí záda a hlavně se vrátil vtip! V minulém dílu jsem vtipnost zcela postrádala, ale tady jsem se několikrát nahlas chechtala, zkuste si v plném autobuse přečíst scénku "schovejte zuby a příbory děti" a uvidíte, jak na vás okolí zareaguje :D

3 08.06.2022

8. útěk, Hannah a Conor. Kurs vaření v Irsku, všude samá dobrota a nádherná krajina, tentokrát celá zelená, okořeněno tak trochu detektivní zápletkou. Hannah opět sympatická, její snaha naučit se vařit v souboji s vlastním perfekcionalismem je mi blízká, člověk musí umět slevit z vlastních nároků na sebe :) Conor – na můj vkus dost sebestředný a vztahovačný, navíc dřív soudí, než myslí, zase jedna z vlastností, u kterých nevěřím, že by se to časem, ať už díky vztahu nebo zmoudřením, změnilo k lepšímu. Takže můj hrdina to není, ze série stále vede Alex s Lukem!

3 30.05.2022

Sérii Romantické útěky jsem začala číst hned po sérii od P. Bloom Objekty touhy – a vede na celé čáře. Říct o Objektech touhy, že jsou jednoduché, je jednoduše zjednodušující :D V Romantických útěcích to není o erotice, jiskře na první pohled a následnému sexuálnímu souznění nerudného boháče a sladké chudinky – tady nechybí příběh, hrdinka žijící vcelku spokojený život se dostane k něčemu novém, co jí otevře oči, pozná samozřejmě chlápka s problémy, přijde nějaká krize a konečný happy end.
Kdo od romantické literatury čeká víc, než romantiku, asi bude zklamán, ale jako oddychové čtení je tato série fajn. I když jsem přečetla všechny díly v jednom zátahu, nebylo to nikdy to samé v bledě modré, pokaždé jsme se seznámili s úplně jiným prostředím, jinými lidmi, zeměmi, navíc ani v mém osobním životě není nouze o nezvyklá dramata, takže zápletky mi nepřišly nijak extra přitažené za vlasy a umím si je představit i s prožitky.
Kavárna v Kodani – seznámíme se nejen s hrdinkou Kate a jejím protějškem Benem, ale i s dalšími postavami, které se pak více či méně objevují v následujících dílech. První díl série nehodnotím jako extra povedený, Kate mi nebyla zrovna sympatická, neslaná, nemastná puťka, ani nevím, co na ní Ben viděl – a ten mě také neoslovil, ale kniha celkově, Kodaň, ostatní lidé, to bylo fajn. Navíc Kodaň osobně znám, i když při mém týdenním pobytu v dánské rodině jsem žádné hygge nezažila :D Celkově vzato se kniha dá i opakovaně přečíst, i když další díly jsou lepší – zřejmě se autorka teprve dostává do svého stylu.

3 28.05.2022

Pátý díl, Violet a Peter. Popáté to samé, to se nedá, pardon. Způsob, kterým se dají dohromady, půlvteřinová prodleva, než to mezi nimi zajiskří a pak už se jen čeká, kdy jiskra zažehne plamen, jejich nikterak zábavné dialogy... Dítě jako tajemství je dost ubohá katastrofální zápletka, zlá bývalka a průšvih z minulosti mají větší potenciál, ovšem čekala jsem nějakou akci v tomto směru a nic, nenásilně zažehnáno. Williama už prosím zastřelte a babičku pohřběte s ním, děkuji.
A jen tak mimochodem se ptám: Kde je kruciš to těhotenství Lilith???

3 16.05.2022

3. díl, Emily a Ryan – nějak mě neoslovily ty problémy. Jasně že je to oddychovka a romantika a podobně, ale bylo to slabé. Oba dva se uráželi kvůli naprostým koninám, chovali se jako když se děti na pískovišti pohádají o bábovku a pak spolu nemluví, závěr byl pak z nějaké jiné dimenze – vymyslí to perfektně a vzhledem k celé knížce naprosto nesrovnatelně dospěle. A Williama by měl někdo internovat.

3 16.05.2022

(SPOILER) Stejně jako Jiný Svět ožívá a trhá se od reality Země, Glebova veselá pařmenská část visí na vlásku a zůstává nám zvážnělý a nabušený Rytíř Smrti, kníže, Velekněz, druhý po Bezejmenném... mě je ho ale celkem líto, vidím v něm zoufalce podpírajícího ze všech sil uvolněný vrcholový klenák, jakmile se špatně pohne, všechno se sesype. Akce nevycházejí přesně tak, jak by bylo potřeba, zatím ale ze všeho dokázal vybruslit.
Co se týče děje, tak si nemám na co stěžovat, mně se líbí i uvažování nad situací klanu a spojenců, možnostmi nového světa, líbí se mi "nepřipravenost" záchrany Anunacha, tím spíš pak raid do Inferna. Nějaký ten fórek se také občas najde, selanka rodinného setkání je upgradována Tavorem a na závěr nás pro tentokrát nečeká infarkt, ale třešnička na dortík.
Co mi ale leze na nervy je skokový nárůst popisů široké a ukřivděné ruské duše, která hrdinsky brání slabé, zatímco všichni ostatní jsou na ně zlí, jak pravil soudruh Lenin nebo Stalin, kdo se zrovna víc hodí. Hotoví Jánošíci křížení s Robinem Hoodem (a ani jednoho nemám ráda). To kdyby tu nebylo, dala bych pátou hvězdu! Možná i rudou:) Navíc bez těch nacionalistických dělení klastrů by mnohem víc vynikl konflikt Světlolícího a Bezejmenného, takhle je to trapná propaganda. A pak ještě pindy typu chudáčci muži, alfa samci jsou zavření a zbytek pod pantoflem, je třeba je převychovat a ženy nakonfigurovat na sexuální dračice natěšené vždy vyhovět, avšak mimo sex koťátka sametová u sporáku stojící. Vždycky když tohle někde čtu, tak si říkám, jestli jsou chlapi doopravdy přesvědčeni, že známkou mužnosti je chovat se jako náš pes, který myslí jen na žrádlo, sex a rvačky, v libovolném pořadí. Stále doufám, že ne.

3 05.05.2022

(SPOILER) Moje nejoblíbenější fantasy LitRPG série. Nemůžu říct, že by se v dalších pokračováních nezačalo objevovat něco, co mi vadí a uberu hvězdy, ale tyhle první díly – to je čirá radost.
Pokud někomu vadí, že má hlavní hrdina kliku a dostává pěkné bonbónky – to je přeci podstata tohoto žánru a navíc je na rozdíl od jiných sérií (že, Chirurgu) nemá zadarmo, jsou mu nabídnuty jako mnoha dalším, ale on je svým nezvyklým přístupem sebere.
Čím mě děj téhle série tak oslovil? Nakonec jsem dospěla k názoru, že je to samotnou postavou Gleba / Laitha, který nehraje pro prachy nebo za trest, ale s radostí, je vděčný za život, užívá si, nespěchá, prozkoumává, v něčem je naivní, nesobecký, zbrklý, ale celkově pohodář. Děj není nějaké drama na drama, ale prostě život – nuda střídá akci, úspěch potíže. Postupně Gleb zjišťuje, že to nebude zase taková procházka růžovým sadem a čekají ho skutečné výzvy, přátelé i nepřátelé. A že jich je, nejen ve hře, ale i v reálu, popis praktik oligarchů a zlaté mládeže je také docela ucházející.
Co mě fakt baví je temná linka, která je tu jako v mnoha dalších knihách jen typem barvy a nevypovídá nic o praktikách a charakterech jejích stoupenců.
Pro sérii je typické infarktové zakončení dílu, kdy nutně potřebujete další – a je skvělé, že je všechny už mám (i přečtené), hurá, infarkt zažehnán, jdu číst dál.

3 30.04.2022

(SPOILER) Protože vyšel třetí díl Expanze, čtu si celou sérii pro osvěžení paměti od úplného začátku, od Černé flotily. Když to mám takhle všechno pohromadě, nemůžu si pomoct, ale první díl – Válečná loď – je silný vývar a každý další je více či méně naředěný odvárek.
Válka s Fágy skončila, terranská konfederace se rozpadla na nepřátelské enklávy a po minimálním čase na oddych nastupují noví mimozemšťané. Reakce lidstva je značně naivní, po zkušenostech s Fágy i Vruahny naprosto nepochopitelně. Slabomyslnost je po zásluze potrestána, naštěstí osobní zkušenosti a reakce jednotlivých kapitánů lodí flotilu zachrání před totálním výpraskem.
Celá kniha je hodně pozvolný rozjezd, opatrné seznamování s novou situací. Setkáváme se starými známými, politici kují pikle, Celesta v roli rozkopávače vosích hnízd je fajn, ale nemá to ten Jacksonův říz, no a Wolfe i v předčasném důchodu dokáže prudit natolik, aby ho v čase nouze za trest znovu povolali do služby.
Takže se máme v dalším díle na co těšit!

3 17.04.2022

Nepřítel živých do toho šlape o106, nevím proč jsem si myslela, že tohle bude závěr – na konci se opět dostáváme do pozice čekanek a můžeme jen doufat, že další díl vyjde.
Korněv herní svět umí, nevadí mi jeho strohost, k postavě a místům, kde se John pohybuje, se to hodí. Opět je tu ovšem nulový výskyt hlášek či vtípků, což je škoda. John maká, bitky přitvrzují, byla jsem docela napnutá, jaká katastrofa se semele, ale něco podobného jsem v podstatě čekala a jsem fakt ráda, že tentokrát si John charakter nepošramotil.
Korněv herní svět umí, jakmile ho ale opustí a je v "realitě", tak nic moc. Dávám 4 a koukám na ediční plán... a zatím nic v dohledu:(

3 06.04.2022

(SPOILER) LitRPG já můžu. Jako většina jsem se k tomuto žánru dostala přes Cestu šamana, z prvních dílů jsem byla úplně nadšená. Pak vycházely další díly a jiní autoři – a Šaman klesal stále hlouběji, šestý díl jsem dočetla s velkým sebezapřením, sedmý rozečetla a odložila na později (koukám, že jsou to už tři roky!), Mahan mi prostě začal lézt na nervy a nemám sílu se k němu vrátit.
Korněva znám z Příhraničí, není to tak úplně moje srdcovka, ale Led byl fajn, takže na Pouť mrtvého jsem byla fakt zvědavá. V Mrtvém lotrovi se do toho pustil zostra, hrdinu Johna, začátečnického Lotra ve hře Věže moci, nechá po zásahu hackera nasoukat do NPC oživlé mrtvoly bez možnosti kontaktu s adminy. Nafouklé, smradlavé mrtvoly s boláky a puchýři. Když někoho kousl a vypadly mu zuby, myslela jsem, že to vzdám.
Ale naštěstí nevzdala a John také ne, začal bojovat, postupovat v levlech, vylepšovat své vlastnosti a když se mu po dosažení původní Lotrovské úrovně obě postavy propojily, vznikla opravdu zajímavá figura. Také mu svitla naděje na opuštění hry, cíl, za kterým musí pospíchat.
Korněv se zrovna moc neoddává popisům, je takový přímočarý, jdu tam, někoho potkám, majznu ho, zařvu já nebo on... ale mě ta strohost k Johnovi sedí, i když pár hlášek by mu slušelo. Jak postupuje v levlech, jeho mrtvola se mění k lepšímu a naštěstí méně a méně smrdí, s tímhle jsem se vypořádávala fakt nejhůř :) Nemá sice přátele, ale naváže spojenectví a jakési opatrovnictví a na konci mu ještě hra nadělí super mazlíčka.
Jak tady tak všichni srovnávají jednotlivé LitRPG série, tak za mě je v rámci fantasy Pouť mrtvého 2. – 3. místo společně s Bylinkářem, první je Hraju, abych žil a čestnou bramborovou má Šaman. Kdybych do toho započítala ještě scifi, tak vede Obránce perimetru a Galaktogon drží partu s Mahanem.
Jo a ještě dodávám, že tuto knihu čtu dobrovolně opakovaně, vyšel nový díl a já si jako pokaždé sjíždím celou sérii znovu.

3 31.03.2022

Jako malá jsem Pipi viděla ve filmu, plula po moři hledat svého ztraceného tatínka. Pamatuji si, že se mi to tenkrát moc líbilo a vždycky mě mrzelo, že už jsem se k tomu podruhé nedostala. Pak byl v televizi seriál, to mě nebralo a ke knížce jsem se dostala až teď s dětmi. A ono to nešlo.
Asi jsem na to moc stará nebo mám moc dětí a vidím tam všechny ty špatnosti... nedokážu se do Pipi vcítit. Je mi jí napůl líto, napůl mi leze na nervy. Pokud nelítá s kamarády, je pořád sama, to bych nad ní brečela. Zároveň se vůbec neobtěžuje chovat aspoň minimálně slušně, takový rozjívený fracek, který neřeší, že lidem kolem ubližuje (ti jsou podáváni jako zkostnatělí protivové, přesto si takové jednání nezaslouží).
Dávám hvězdu za zvířecí kamarády a truhlu plnou pokladu, o který se aspoň štědře dělí.

3 28.03.2022

(SPOILER) Dvory mám ráda. Rozhodně radši než Trůny, kde mi je hlavní hrdinka dost nesympatická, a zatím i radši než Rody, i když tam je jen jeden díl a Bryce je fajn. Mám přečtené komplet vše, ale teď si čtu Dvory znovu, abych si užila i nový čtvrtý díl.
První díl Dvorů je takový rozjezdový, přesto mě vůbec nenudil. Ani začátek – prostě musíme poznat osobnost Feyre, proč je taková, jaká je, jaké má komplexy, co umí, neumí, že jako nejmladší z rodiny všechny musí vlastníma rukama živit (sestry a otce – komplet všichni budižkničemu neschopní vypořádat se s životními komplikacemi). Náhodným činem se zaplete do vyšších her vílího světa a musí se s tím nějak vypořádat.
Když jsem to četla, bylo mi vážně líto, že s Tamlinem nakonec nezůstane, nedokázala jsem si představit PROČ. Vždyť byl úžasný, cítila jsem spolu s Feyre, jak na něj pomalu začíná nahlížet jinak, zamilovává se... Postupně během děje jsem se od toho ovšem oprostila a ke konci knihy už jsem ho viděla jen jako cholerického sebestředného zbabělce. Naopak postava padoucha Rhyse se rozvíjí velmi zajímavým směrem.
A k té hádance... nebyla bych na Feyre tak tvrdá, vždyť prožila těžký život plný strádání a hladu, strachu ze smrti – je logické, že jí napadaly samé katastrofy, nemoci, navíc na takovém místě – dovedu si představit, že bych měla v hlavě úplně vymeteno:)

3 26.02.2022

Nový padouch, tentokrát z Katiny domoviny, což jí řádně zamotá hlavu. S Curranem opustili smečku a stali se "obyčejnými lidmi" ze sousedství. Moc se mi líbí, jak se sousedství nenápadně mění v minismečku nejlepších přátel, takže se stále setkáváme s Derekem, Barabášem i Christopherem. Do popředí se tu dostává Mahonova dcera George a její přítel Eduardo. A také je tu více Luthera, ten je vždycky fajn. Curran teď místo Pevnosti zvelebuje Cech žoldáků a Kate konečně kývne na žádost o ruku.

3 09.02.2022

Šestka staví všechno, co jsme dosud poznali, na hlavu. Velká láska s Curranem dostává trhliny, Kate žárlí, padouch Hugh je vlastně klaďas k pohledání, těhotná Desandra neskutečná megera... a nebo je to všechno jinak? Děj je hodně zamotaný, jak by také ne, situace v cizině je třaskavá a v sázce je Panacea. Stane se tu zase tolik špatných věcí – jedna smrt, jedno ochrnutí a jedna ztráta ruky jsou vyvážené novým šíleným přírůstkem, který skrývá netušené vědomosti.
Omlouváme se, že jsme vám rozbili kámen :D

3 09.02.2022

(SPOILER) Druhá kniha magicko/technologického světa, druhý detektivní příběh. Blíží se magická erupce, kdy je možné úplně všechno, ožívají bohové a všechny magicky náročné bytosti, co jinak při techu nemají šanci. Kate se seznámí s Julií, dítětem ulice, které se ztratila matka, členka čarodějného spolku. V téhle knížce vstupují na scénu čarodějky se slovanskými kořeny a také Andrea, členka řádu, skrytá bouda a budoucí kamarádka Kate. Interakce s Branem a Curranem je zábavná, stejně jako Andrea, Rafael a Teta Bé. Trochu mě mrzí konec, hodný "pes" padl a zlý byl odměněn, ale bylo by divné, kdyby všechno dopadlo jako z pohádky o jednorožcích:)

3 09.02.2022

Tři různé ženy s jedním chlapem – exmanželem, manželem a budoucím manželem. Knížka začne velmi návodně pohřbem onoho chlápka a čím dál víc se do ní začítám, tím víc se divím, že byly všechny tři na pohřbu a žádná ve vězení. Mě osobně děj předvídatelný nepřišel, že se ženské přes různé neshody a zvraty spojily možná, ale samotný konec? Ten mě překvapil a bylo to jen dobře.

3 05.02.2022

(SPOILER) Třetí díl – 4 z 5 hvězd. Je opět napsaný poutavě a rozhodně mě finále překvapilo (a potěšilo), ale popis psychických potíží Katniss, její noční můry a běsy... jako jo, reálné a uvěřitelné, ale i tak bych to zkrátila, po několikáté už to bylo úmorné.
Během čtení knihy ve mě spolu s hrdinkou sílil pocit (nebo jsem si tak aspoň připadala, že jsme na stejné vlně), že dril pod prezidentkou Coinovou ve 13. kraji není od Kapitolu zase tak odlišný. A ten konec! Super!
Hurikán a Peeta – jeden postupně ztrácí lidskost a stává se zatvrzelým vojákem, pro kterého hromady lidských obětí nic neznamenají, druhý se potácí na hranici šílenství s nekontrolovatelnými ústřely tu na jednu, tu na druhou stranu.
Naštěstí to má Katniss v hlavě srovnané a cítí, co je správné a co už se nedá omluvit ani "vyšším dobrem". Její rozhodnutí mě opravdu potěšilo, i když mě trochu mrzí, že se k němu odhodlala jen díky další tragédii.

3 04.02.2022