LadinSt komentáře u knih
Mohutný historický opus, možná jeden z nejznámějších a nejvíce ocenovaných v rámci moderní literatury. Velmi konteplativní a pomalu plynoucí vyprávění, které je místy nostalgické, smutné, ale i dobrodružné nebo veselé. Musím ale říct, že vždy někde v polovině až dvou třetinách knihy mi docházel dech. Zatímco první část jsem četl mnohokrát, poslední cca třetinu stěží jednou. Jak se říká: je to dobré, ale je toho moc.
Musím říct, že obsahově je to přinejmenším zajímavé. Bohužel to aspoň v mých očích poněkud potápí forma. Autorův nepřehledný styl, jazykově to taky není na moc dobré úrovni. Přišlo mi to, jako když nadanější školák dostane v rámci slohovky zpracovat náročné téma, na které ještě tak úplně nestačí.
Ze začátku jsem byl nadšený z krásného jazyka, dobrého humoru. Pak nadšení ale postupně upadalo a upadalo. Kniha je totiž jak na kolovrátku, autor se opájí krásnými popisy, ale to prostě na román nestačí, když nemá pořádné téma, příběh atd. Když příběh slouží jen jako nosič popisů žranic a sexů.
Tak tohle byl epický nářez. doslova. Prostředí bronzové doby v řecku je neskutečně sugestivní, komplexní, svět je jako živý. Celé je to velmi opulentní s několika dějovými linkami, čtení si žádá pozornost (začátek je pozvolnější, chvíli trvá, než se člověk chytí) ale nikdy nenudí. A skvělé postavyněkteré opravdu pozoruhodné. Nejen hlavní hrdina Doros, ale třeba pirátka/amazonka Adrasteia. Je tam vše, co do velkolepého mýtického eposu patří. A nesmím opomenout krásný jazyk. Přitom je to psané jako moderní historická fantasy se smyslem pro až filmovou dramatickou kompozici. Finále je epické jak svině! Hodně dobrý kousek literatury - nejen na české poměry.
Začalo to nadějně, ale postupně to trochu upadalo... Ale přesto dobrá práce.
Nadšení z této knihy úplně nesdílím. Poněkud mě rušily příliš časté nesmysly týkající se nejrůznějších reálií a technikálií. Bylo znát, že autorka prostě o věcech, o nichž píše (a nemyslím "fantasy věci"), nemá dostatečně znalosti a nemá s nimi zkušenosti. Knihu jsem odložil, tak nehodnotím.
Blíží se osudové střetnutí bohů a démonů,ale nejdříve si musí své prožít hlavní hrdinové uprostřed dost divokého hvozdu. Jsou mladí, nezkušení a tápou a díky tomu působí uvěřitelně. Na pozadí komorního příběhu se odehrají i epické bitvy a jsou tu paralely k artušovským legendám a různé drobné odkazy a narážky na nejen evropskou mytologii, které potěší všímavější oko (např. narážka na Herakla, Gilgameše, perskou mytologii apod.). Podobně jako z první jaroňkovy knihy je zároveň cítit taková nostalgie až někdy sklíčenost a silná osudovost. Předchozí Slovanskou dítu ale noví Běsi překonávají jazykovou i příběhovou stránkou a příběh je celistvější.
Zajímavá kniha. Nejdříve jsem se v ní trochu ztrácel, pak mě pohltila, nakonec mě poněkud zklamala. Autor umí místy vynikajícím způsobem zprostředkovat atmosféru a vytvořil velmi zajímavou mytologii okolo magie (kdo zná Fraserovu Olivovou ratolest, tomu tento přístup nejspíš nebude úplně neznámý). Už je to chvíle, co jsem knihu četl, ale dosud si živě pamatuju některé obrazy a pasáže a mám chuť si knihu přečíst znovu. Zlom však přichází někde při příchodu na akademii magie, kdy se prve hutné atmosferické fantasy poněkud mění v další vývar z Bradavic. Kvůli tomu a velmi neuspokojivému ukončení strhávám bod, ale knihu rozhodně stojí za to číst.
Tohle mě tak neskutečně nudilo, že jsem to ani nezvládl dočíst, a to už je co říct.
Komorní a epické zároveň, trochu zvláštní, neobvyklá žánrová směs. Skvěle psychologicky zpracovaná hlavní hrdina a celkově velmi sugestivně napsané, plné zajímavých nápadů a silné atmosféry. Na prvtinu neznámého autora velké překvápko…
Klasická, nádherná a pohádková fantasy se silným příběhem.
Ze Stínu hvozdu jsem byl absolutně nadšený a ani V zajetí zimy mě rozhodně nezklamalo, ačkoli musím říct, že mě už nevystřelilo tak do nebes jako Hvozd. Novik opět vytvořila zdánlivě jednoduchý, ale uvnitř promyšlený příběh, který vychází z tradic a filozofie starých pohádek a mytologie. Budu doufat, že se autorka této "série" nevzdá a ještě něco v takovém duchu vytvoří.
Soubor zaklínačských povídek, které představovaly mé první střetnutí s touto postavou, a když jsem to četl před mnoha a mnoha lety, velmi se mi líbily. Zaklínač byl správný drsňák, inteligentní, se suchým humorem a ostrým mečem i pohledem. Zpětně když se na to dívám, tak z toho zdaleka tak nadšený nejsem. Už jsem několikrát zkoušel zaklínače znovu číst, ale neúspěšně. Odrazují mě zdlouhavé dialogy a pocit dějové prázdnoty, v dílech ságy je to asi cítit ještě víc než u povídek. Dnes už si k zaklínači najdu cestu spíš skrze hru.
Zajímavá a docela propracovaná sonda do světa žítkovských lidových "čarodějek", ačkoli to je vlastně jen jedna část celého příběhu a vlastně jsem ani neměl pocit, že ta hlavní. Na téhle zajímavé tezi mi nakonec byla zase zahrána ta tisíckrát omletá písnička o křivdách a hrůzách komunistického režimu. Jistě, spoustu lidí to stále baví a zajímá, já jsem akorát doufal, že těžiště příběhu bude ležet tentokrát trochu jinde, takže kniha mě poněkud zklamala.
Tohle teda není můj žánr a dostal jsem se k tomu přes manželku, ale teda...co to je? Ten sloh? Já chápu, že do jisté míry to má být autorský záměr, aby to působilo autenticky, jako že to psal šimpanz po amputaci poloviny mozku, ale co je moc, to je příliš. Když je autorský záměr, aby něco působilo primitivně, tak to tak má jenom působit, ne to být primitivní. I osmileté dítě by napsalo slohovku na lepší jazykové úrovni. A je smutné, že lidem to nevadí a že nemají na literaturu už snad žádné nároky. Když už takové vyjadřování prosakuje i do knih, jak se pak může náš jazyk nějak kultivovat nebo vůbec přežít? Pokud se s tímto smíříme, úpadek zaručen...
V poslední době jsem přečetl pár povedených urban fantasy (českých), ale tento fundamentální počin mě upřímně řečeno zklamal.
Krásné vizuální zpracování, ale psané části bohužel silně zaostávají. Přesto hodnotím vysoko, jde o celkem unikátní záležitost, kterou stojí za to mít doma.
Někdy zajímavé a podnětné...často jsem z toho ale měl dojem až příliš plamenného, neřku-li rovnou útočného a vymezujícího se projevu. Osobně je mi nepříjemná "posedlost" jakéhokoli druhu - a to mám fantasy rád.
Na jednu stranu se mi líbí, jak krásným jazykem je to napsané. Na druhou stranu nejsem člověk, který by měl trpělivost na tak popisné knihy.
Vcelku rutinní nesbovka. Upřímně řečeno asi moje poslední. Tento žánr už mi začíná připadat trochu vyčpělý