Laduš94
komentáře u knih
Pravda, nebo lež
Colleen Hoover
No. Plusové body za čtivost, což ostatně ale všechny tyto "trendy" knížky mají. Je to přesně ten typ knížky, kterou přečtete za dvě odpoledne a za týden už nebudete vědět, o čem to vlastně bylo. Střídání úhlů pohledu bylo fajn. Zároveň se mi celkem líbil fakt, že konec je otevřený interpretaci čtenáře.
Negativa - žádná hlubší myšlenka, postavy nesympatické, chemii mezi hlavními postavami jsem žádnou necítila, deníky už značně formulaické, kde se točilo pořád to samé dokola. V jiných komentářích čtu, že sexuální scény působily rušivě - souhlasím, nemyslím si však, že by jich bylo moc (asi jsem si zvyklá na mnohonásobně "spicier" knížky), ale ty scény za mě byly naprosto o ničem a všechny jako přes kopírák, chemie nula a nudné, zbytečné.
Kafka na pobřeží
Haruki Murakami
Určitě to není knížka pro každého, ale za mě super. Zatím asi nejlepší knížka od Murakamiho, co jsem četla (zatím přečteno 1Q84 a Norské dřevo). Nakata a kočičky skvělý, Hošimův "rozhovor" s kamenem si taky asi budu nějakou dobu pamatovat :). Kafka mi přirostl k srdci až někdy v druhé polovině.
Na Větrné hůrce
Emily Brontë
Čteno několikrát, moje srdcovka. Krásný, poetický jazyk (a to i v překladu, i když originál je originál) a postavy, na které se nedá zapomenout.
Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
Formát knihy je bezpochyby geniální nápad. Začala jsem příběhem Veroniky, bohužel jsem se ke čtení musela vyloženě nutit. Dočetla jsem její část a k Jáchymovi se zatím nedostala. Chybí mi tady to "nutkání" číst dál. Zatím 3* a kdo ví, možná se ještě k druhé části "dokopu".
Lovec draků
Khaled Hosseini
Neskutečně nádherná, emotivní, dojemná a silná kniha. To jen tak pár adjektiv, která k tomuto románu neoddělitelně patří.
Ví o tobě
Sarah Pinborough
No, tak tohle je přesně ten typ knížky, která se dobře četla, přesto z ní ten ŠOKUJÍCÍ konec (který je avizován už na obálce) udělá naprostou slátaninu. Ne, "šokující" se opravdu automaticky nerovná "dobré". Já jsem byla maximálně tak šokovaná z toho, do jakých přihlouplých absurdností byla autorka ochotná se vydat.
Tiché lži
Sarah Pinborough
Jaksi nerozumím vysokému hodnocení tady. U tohoto typu knih nikdy neočekávám bůhvíjakou hloubku, ale chci si jen odpočinout a vypnout. Většinou proto zavírám oči před nelogičnostmi a čtu bez jakýchkoliv očekávání. Ale co je moc, to je moc. Přišlo mi to neskutečně prvoplánové - šokovat, jen proto, aby byl čtenář šokován. Překombinované, absurdní, až hloupé. Abych nebyla úplně nefér, nechám té knížce to, že stránky se otáčely rychle a nemusela jsem se ke čtení přemlouvat, ale to je asi tak všechno. A asi je to trochu méně absurdní než její prvotina.
Občas lžu
Alice Feeney
Něco na pomezí 3 a 4 hvězdiček. Vzhledem k tomu, že jsem knížku přečetla asi za dva dny, jsem neměla problém s poměrně zamotaným dějem a čtení jako takové jsem si hodně užívala. Dost často se u mě stává, že mi poměrně slušnou knížku zkazí konec - ani tady tomu nebylo jinak. Překombinované, nereálné, přitažené za vlasy. Ale pokud budete ignorovat těch pár závěrečných stránek, tak je to super.
Deník pražského studenta
Pavel Kos
Jakožto pražská studentka nemůžu snad ani hodnotit jinak!
Matčina hra
Sandie Jones
Tak tohle se četlo naprosto skvěle. Něco jsem trochu tušila, ale když se mi to potvrdilo, tak mi to ani trochu nevadilo. Jen jsem tedy měla problém s poměrně nelogickým chováním postav - Emily moc rozumu asi nepobrala a trop přihlouplý holky v nesnázích zrovna moc nemusím. Pammie naopak byla naprosto skvělá, přesto si říkám, že by vlastně jen stačilo, kdyby si spolu ty postavy prostě promluvily...
Poslední paní Parrishová
Liv Constantine
Naprosto perfektní psychothriller. Obě dvě poloviny mají dost co do sebe, ale druhá polovina, kromě napětí, hezky doplňuje události z první poloviny z jiného úhlu pohledu. Navíc je fajn mít ženskou postavu, které se dá fandit - sem tam mám se ženskými postavami a jejich nelogickým chováním problém. Tady se ale nic takového nekonalo.
Jediná nevýhoda je, že pokud se dostanete k druhé části, pravděpodobně knížku neodložíte, dokud ji nedočtete až do konce. :)
Manželka mezi námi
Sarah Pekkanen
Super - celou dobu nevíte, komu fandit, a jak to celé vlastně je. A když to do sebe začne zapadat, tak tím rychleji otáčíte stránky. Jen by bylo fajn, kdyby anotace tak nápadně nenaznačovala rozuzlení, takhle ta kniha tak trochu spoileruje sama sebe.
Někdo cizí v domě
Shari Lapena
Nebylo to vyloženě špatné, spíš mám problém s tím, že je to přesně ten typ knížky, kterou si přečtete za dva dny a po měsíci už pořádně nevíte, o čem byla. Jako oddychovka na víkend ideální, ale nic moc víc bych od toho neočekávala.
Ráj mrtvých dětí
Roxann Hill
No, tak tohle ne. Dočteno z "povinnosti" a taky proto, že jsem trochu doufala, že konec tu nudu nějak zachrání a že se aspoň na konci dočkám nějakého napětí. Nicméně lituju času, který jsem mohla využít na čtení lepších knih. Hvězdička za úplný začátek, ten byl fajn.
Ta přede mnou
J. P. Delaney (p)
Mám trochu rozporuplné pocity. Plus za krátké kapitoly a dvě vypravěčky, plot twist a celkové napětí na jedničku (vždycky jsem ráda, když se opravdu snažím na všechno přijít a i tak se mi to nepodaří). Jen ten úplný konec s dítětem byl dost brak a trochu mi to zkazilo celkový dojem z celé knížky. 3,5*
Dívka ve vlaku
Paula Hawkins
Nějak nerozumím tomu věčnému porovnávání s Gone Girl, jelikož ta převyšuje Dívku ve vlaku o několik tříd. Z velké části i ten zbytečně velký boom této knize spíš ublížil v tom ohledu, že spousta čtenářů asi měla přehnaně velká očekávání. Místo toho ale čtenář dostane knížku, která se dost vleče a když už se prokouše až do finále, dostane konec, který je relativně předvídatelný a průměrný.
Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová
Myslím si o sobě, že mě toho moc nerozhází, ale tohle jsem musela pořád odkládat a vydýchávat. Neskutečně silný příběh. U takových knih mi vždy dojde, jaké neskutečné štěstí máme my všichni, kteří jsme nic podobného nezažili. I když čtení to není lehké, tak je potřeba nezapomínat.
Přiveď mě zpátky
B. A. Paris (p)
No, nevím. Určitě nejslabší od B.A.Paris... Nicméně čte se to fajn, tempo skvělé hlavně na začátku, pak se začne trochu vytrácet. Konec dost přitažený za vlasy.
Vím, kdo jsi
Alice Feeney
Občas lžu bylo super, ale tohle bylo moc překombinované i na mě.
Knížka se čte rychle, je napínavá a všechno vypadá v pohodě, dokud se nedostanete k jednomu z nejabsurdnějších konců, které jsem kdy četla (i když, tady by mohla celkem slušně konkurovat Sarah Pinborough). Je to škoda, knížka mě číst bavila (za to ty dvě hvězdičky), ale konečný produkt je neskutečná slátanina...
Ovšem
Karel Kovy Kovář (p)
Asi už úplně nepatřím do cílovky, ale Kovy je příjemný člověk a jeho životní nadhled a názory jsou mi dost blízké.
