ladyfromskye komentáře u knih

Při čtení téhle knížky jsem zapomínala dýchat. Klenot současné české literatury. Projekt, který mě zasáhl. Vydávám se do knihkupectví pro další výtisky, abych jimi obdarovala všechny dobré lidi kolem sebe.
P. S. Doporučuji po dočtení každé povídky zalistovat na konec knihy, kde je u každého medailonku autora napsáno, jakým příběhem se při psaní svého textu inspiroval a jak. Docela mě mrzelo, že jsem si toho nevšimla dříve jak po přečtení všech povídek. Nutné je také přečíst si rozhovory s lidmi z Kibery, které najdete zde: http://projekthakunamatata.cz/kibera/

4 14.06.2017

Tak ani poslední díl trilogie se ode mne plného hodnocení nedočkal. A je to škoda, protože Hra to byla skutečně dobrá. Žel, i v tomto případě opět mnohé chybělo a mnohé naopak přebývalo. Ale konec, a tím myslím stranu 444, ten se fakt povedl.

2 13.06.2017

Buzz byl bohužel o něco slabší než Game. Autor se sice - až na jednu dvě výjimky - poučil z chyb, kterých se v první knize dopustil, zato si zase jiné vymyslel.
I v Game už mohli šťouraví čtenáři obvinit autora z toho, že některé náhody byly až moc přitažené za vlasy, k dokonalosti to ale Anders de la Motte dovedl až tady. Polovina událostí měla co dělat, aby nepřepadla přes hranu, čtvrtina takové štěstí neměla a sjela jak namydlený blesk. A navíc se děj místy hodně vlekl a jeho záživnost taky občas padala k bodu absolutní nuly.
Přesto jsem opět udělila 4*. Příběh se začal po částečném rozplétání zase zaplétat a směřuje přitom do zajímavých vod. Takže třetí díl, Bubble, otevírám ještě dnes.

1 05.06.2017

Méně angličtiny a sprotých slov, jazykové vyjadřování HP pozvednout (aby tak často nezněl jako puberťák) a na začátku i méně (alespoň pro mě) zvrhlého sexu i méně zvracení a bylo by to na 5*, protože jinak je tenhle krimiromán do nejmenších detailů propracovaná lahůdka. Jen si u ní občas budete myslet, že je autor blázen, případně, že jste blázni vy, ale věřte mi, že nakonec zjistíte, že vše má své opodstatnění. Hned se vrhám na další díl, protože jednak v té bouřce, co právě venku zuří, se ani nic jiného dělat nedá :-), jednak... kdo dočetl Game do poslední řádky, do posledního slova... ten už ví :-D

3 30.05.2017

Já jsem s knížkou docela spokojená a už se těším na první dva díly, které mi jaksi unikly. Výhrady mám v podstatě stejné jako u Případu Pegasus Gregga Loomise: pomalejší tempo a nepřiměřený happyend na konci. U Projektu Atlantis mne však navíc rozčilovala nepřítomnost korektury a překladatelův úlet, kdy nevěděl, zda má profesorovo jméno počeštit nebo ne. Tohle si mohl tým, který na knize pracoval, opravdu odpustit. Možná by bylo lepší číst trilogii v originále...

2 26.05.2017

Dlouho jsem váhala mezi 3* a 4 *, ale nakonec jsem usoudila, že Smrt v Benátkách už opravdu hodně zestárla, že dalším generacím už toho asi moc neřekne a že si tudíž nižší hodnocení zaslouží. Což se třeba o Buddenbrookových říct nedá.
Edit 23. 5. 2017 Co se filmu týče, ocenila jsem ho teprve napodruhé, po přečtení knihy. Nic se ale nezměnilo na tom, že víckrát už ho vidět nemusím.

3 19.05.2017

Před lety jsem se ještě při výběru knížky řídila anotací. Díky tomu jsem z knížky nyní spíše zklamaná. Zaprvé jsem očekávala, že to bude sbírka méně známých živočichů, doslova těch, "které jste dosud znali jenom z křížovek". Takže když jsem tam nacházela zvířata jako agamu, koně, poštolku či zubra, začalo mi být jasné, že tahle knížka poputuje z mé knihovny do světa. Jako by nestačilo tohle, ještě mě dráždilo množství chyb, a dokonce i množství podivných novotvarů, které se v knížce vyskytovali, a nakonec i sbírka "Hoškových" zvířat, tedy zvířat z knihy Saola, z nichž u některých není ještě stále definitivně jisté, zda ještě vůbec existují, a několik zvířat již dávno vyhynulých (např. mamut). Za mě tedy ne, ale tím rozhodně netvrdím, že jiné čtenáře knížka neokouzlí a že ji nebudou považovat za užitečnou příručku.

1 09.05.2017

Krásně a srozumitelně napsaná inspirativní knížka s krásnými fotografiemi. Škoda jen, že nejsem příliš zručná, jinak bych se do quillingu hned pustila.

2 06.05.2017

Byl by to úžasný a hodně vtipný román, kdyby autor postavu dokonalého Michaela doslova nezlynčoval. Budu asi jediná, ale na Michaelovi jsem až na pár chybiček nenašla nic špatného, nic, čím by si zasloužil odpor své ženy. Naopak: to z hysterické a egoistické Catherine mi bude zle ještě hodně dlouho. (A měla-li bych se někdy snížit k tomu, abych se jen trochu chovala jako ona, raději ať mě někdo pořádně propleskne, abych se vzpamatovala.) Teď se skoro bojím začít číst knížku Muž, který zapomněl, že má ženu, na kterou jsem se moc těšila a kterou jsem si s takovým nadšením koupila. Držte mi palce, ať mě autor tentokrát nezklame.

1 24.04.2017

Moje první knižní zkušenost s tímto žánrem. Líbilo se mi to, jen si myslím, že tempo by mělo být svižnější. A pak mě hodně zklamal konec. Ne že bych happy endy neměla ráda, ale tady vážně vyzněl tak nějak nelogicky a nepatřičně.

4 21.04.2017

Tohle bylo bohužel slabé. Tematika a základní příběh, to je paráda. Ale o zbytku (kromě čestných krátkých výjimek) raději pomlčím. S autorkou to však ještě zkusím, podle komentářů pode mnou hádám, že její další knihy jsou o pár levelů výš.

1 19.04.2017

Jako vždy 5*, ale tentokrát jsem byla mírně zklamána tím, že se do autorčina jinak (v rámci žánru) perfektního stylu vkradly věty popularizačně konstatující povahy (viz "Ale ani tento pocit Záviše z Falkenštejna nedonutil, aby se nad vlivem drobné Guty na krále Václava vážněji zamyslel a podnikl kroky, které ještě v té době mohly vést k záchraně jeho života. Veliká chyba!"). Doufám, že v příští knize už se neobjeví.

2 08.04.2017

Krásné, i když možná trochu smutné, pohlazení po duši. Je však určené pouze tomu, kdo se umí na chvíli zastavit, pořádně se rozhlédnout a plně nadechnout, aby mu pak v srdci zůstala ozvěna té chvíle, kterou s Kočíčím hostem strávil.

12 08.04.2017

Ta "úlitba bohům" (v podobě dvou drastičností-nechutností-zvráceností) v poslední části mě opravdu naštvala, irští autoři tohle nemají zapotřebí. Ale protože jinak je Jasno lepo podstín zhyna kniha, která se svou krásou vyšvihla do čela nejlepších knih, které jsem zatím přečetla, hodnocení jsem nesnížila. Autorce však posílám do její krásné rodné země vztyčený ukazovák: příště ať už se to neopakuje, prosím!

8 08.04.2017

Začátek se moc nepovedl, bylo v něm řečeno až příliš, a proto se hlavní hrdinka jevila jako šílenec a autorka jako blázen dost možná ještě větší. Ale v jednom okamžiku se to přehouplo a od té chvíle už to byla "jízda", jak se patří, skoro jako od mého oblíbence Harlana Cobena. Sice s několika náhodami, ale rozhodně ne s náhodami nemožnými. Pokud tedy máte odvahu prokousat se začátkem, knihu vřele doporučuji. Pokud ne, tak s ní raději ani nezačínejte.

3 05.04.2017

Deník fejsbukové matky se mi hodil do čtenářské výzvy, chtěla jsem prozkoumat ještě stále poměrně nové vyjadřovací médium a těšila jsem se, že by na mě ze statusů mohlo vykouknout něco podobně vtipného jako Prevítem snadno a rychle. Tak jsem to zkusila.
Dopadlo by to mnohem lépe než na 1*, kdyby autorka 1) zůstala jen u rodinných slastí a strastí; 2) některé události nepřipepřovala; 3) vyvarovala se hysterických výlevů v naprosto nevhodném kontextu (viz prohlášení, že už nikdy nesedne do letadla ve statusu oznamujícím úmrtí polského prezidenta a členů polské vlády).
A proč alespoň ta 1*? Ať se nám to líbí, nebo ne, kniha sestavená ze statusů byla velmi dobrým nápadem: jednak je to nové komunikační médium, které prostě nemůžeme přehlížet, a to i kdybychom chtěli sebevíc, jednak, kdyby si se statusy někdo pohrál, mohlo by to být opravdu podnětné dílo (koneckonců, básníci v posledních letech také poměrně hodně experimentují a dílo se jim daří). Navíc některé rodinné příhody jsou opravdu hodné zaznamenání a některé jsou pak hodné i předání dalším lidem.
Další díl či díly však číst rozhodně nebudu, a to i přesto, že rozdělená četba mě obyčejně nesmírně irituje.

5 02.04.2017

Perfektní dětská knížka. Co se týče současné produkce dětské literatury, jsou Skleněné děti tím nejlepším, co knižní trh nabízí. Navíc doporučit ji lze nejen malým čtenářům, ale i těm velkým - věřte mi, že i oni se budou klepat strachy... Další díl, Stříbrný chlapec, si už hledá cestu do mojí knihovny.

4 01.04.2017

Poučné, vtipné a osvěžující. Až na drobné začátečnické chybičky (rozumějte: napsat detektivku, to chce kus odvahy a inteligence, je to žánr s mnoha specifiky) nemám této knize co vytknout. Už se moc těším na další díl.

2 30.03.2017

Bylo to dobré, na prvotinu dokonce velmi dobré, ale je to jedna z knih, o níž musím říci, že její filmové provedení je mnohem lepší než originál. Snad bude příští autorčina knížka o stupínek výš: potenciál v ní cítím, stačí ho jen proměnit...

2 23.03.2017

I mistr tesař se někdy utne - to jsou slova, která knihu Záhada v Chimneys nejlépe vystihují. Přečetla jsem ji dvakrát. Poprvé mi to trvalo nějaké tři čtyři dny, a když jsem knihu dočetla, cítila jsem se podvedená: jako by v Záhadě Chimneys Agathu Christie její genialita a neomylnost opustily. Příliš věcí bylo prostě neuvěřitelných, nesmyslných, odporujících si. Přečetla jsem tedy detektivku podruhé, téměř na jeden zátah. Na druhý den čtení mi zůstala jen poslední kapitola. Při četbě jsem si dělala pečlivé poznámky, hlavně co se nesrovnalostí týče, a bohužel jsem zjistila, že jsem se nepletla a že Záhada v Chimneys, i když bezpochyby nese rukopis Agathy Christie, prostě není ani dobrá, nýbrž hodně podprůměrná.

2 18.03.2017