-LaraRead- komentáře u knih

Stephanie Meyer je zapsána do historie hlavně jako autorka série Stmívání. Z té jsem dala tři díly a pak už jsem nějak neměla energii na víc. Kolem její knihy Hostitel jsem dlouho kroužila, až jsem si nakonec stáhla film a chtěla jí prostě přeskočit. Naštěstí jsem se včas zarazila a knihu si nakonec přečetla jako první. A jsem nadšená!

Dočetla jsem jí dneska v jednu ráno a prakticky se třásla blahem. Nápad je dost podobný Půjčovně masa od Richarda K. Morgana (možná znáte seriál od Netflixu), ale tohle bylo míň akční a filosofické a víc ženské a YA.

Už teď se hrozně těším, až si dám rereading. Vážně moc jsem se bavila, užívala si každou scénu i stránku a nakonec to přesto skončilo přesně tak, jak jsem si to přála. Tak super pocit už jsem u knihy dlouho neměla.
Takže nemůžu říct nic jiného než: Vyražte, seženete tuhle knihu a pak si jí okamžitě přečtěte!


O čem je: Zemi, stejně jako mnoho světů před ní, obsadí duše, které používají lidí jako svá hostitelská těla. Když se Poutnice probudí v těle mladé dívky Melanie, pomalu začne zjišťovat, že tento život nebude nijak podobný čemukoli, co dosud zažila.

7 21.02.2021

Za mě je hodnocení docela jasné: první a poslední povídky mě k uzoufání nebavily, ale všechny mezi tím byly hezké, vyprávěny s něhou milých vzpomínek na dětství a mládí. V tomto ohledu mi kniha připomínala Babičku od B. Němcové.
Takže pokud vás první povídka nebaví, přeskočte ji a nechte se vtáhnout do melancholické atmosféry Malé Strany.

3 29.06.2020

Přiznávám, není to pro každého. Ale podle mě to bylo šílené, boží a geniální.

3 08.06.2020

Moc nejsem na detektivky, ale tuhle jsem potřebovala do výzvy, takže jsem to zkusila a nebylo to špatné. Jen jsem tak trochu věděla, kdo je únosce přesně v ten moment, kdy ho poprvé zmínili. Ups.

6 02.06.2020

Mám pocit, že tahle kniha mi prostě nedala možnost dát jí něco jiného než nejvyšší hodnocení :D.

Moje první "kingovina" a musím uznat, že to byla absolutní bomba. Skvělý děj, napětí od začátku do konce, úžasně popsaná psychologie postav,...
Jestli jsou všechny jeho knihy jako tahle, tak už tak nějak chápu, co s tím Kingem všichni mají.

9 04.05.2020

Moc chci napsat komentář, ale tak nějak mám pocit, že u této knihy se snad všichni musí cítit stejně jako já. A že se ta směs štěstí, spokojenosti, smutku, krásy a všeho dalšího, co do té knihy autorka ještě přimíchala, přeci nějak musela dostat mezi všechny její čtenáře. Pokud ne, je mi to trochu líto.
Když na popis knihy použiji slovo „rozkošná”, věřte mi, že to není tak sarkastické, jak by to mohla znít.

3 27.04.2020

„Polib mě, Hardy.”

4 24.04.2020

Nápad dobrý, vizuál hezký, uznávám, že párkrát jsem se rozesmála nahlas a myslím, že až budu jednou po rozchodu, můžu se alespoň ujistit, že to nebylo tak hrozné. Jen mi ty prázdné stránky připadají jako plýtvání papírem.
Malá ochutnávka:
•Nevim, jestli zustat s Tebou, nebo s ní. Ale bud moudra a trpeliva, uz se blizi ROZUZLENI!
Nebo taky:
•Mluvil jsem s mamkou a ta říkala, ať se nevážu a užívám si, tak promiň.
A na závěr:
•Zbytu ne odejdu !!!!!

2 26.03.2020

Přesně tenhle typ příběhů zbožňuju. To znepokojivé tajemno a zajímavý formát byly skvělě udělané.
Navíc bylo fajn si zase po letech od Pullmana něco přečíst. Nejsou to přelomové náměty, ale on je zvládá přelomově.

13.03.2020

Skvělé drama, lehké, vtipné, příjemné, ale občas s větou, která z toho dělá životní příručku.
Pět hvězd a hotovo.

2 29.02.2020

Zapomeňte na ostatní negativní komentáře, tahle kniha byla skvělá!
A ano, uznávám, že nenesla všechny filosofické myšlenky, které mohla nést, a ano, na konci jsem čekala větší vodopády slz (bylo jen pár slziček), ale to vlastně vůbec nevadí.
Mě na tom bavila ta reálnost. Protože když umíráte a jste jen obyčejný kluk, nepůjdete a nebudete hledat ty nejlepší myšlenky o smyslu života, ale zkusíte prostě jít ven a dohnat to, co jste zatím nestihli.
Neslo to poselství, které do světa nekřičelo, ale jen volně vyplynulo z celé knihy.
Trochu mi jako čtenáři, který v knihách rád hledá racionalitu, vadilo, že nebylo vysvětleno, jak vlastně se stane, že někdo přesně ví, kdy kdo zemře. Ale nakonec se mi líbilo i to. Člověk se prostě musí smířit s tím, že i když něco nedokáže vysvětlit, je to i tak nevyhnutelné.
Konec knihy byl podle mě skvělý, mimochodem.
Takže moje doporučení? Jděte, přečtěte si to a trochu (ale vážně jen trochu) se nad tím zamyslete.
PS: Děkuji Adamu Silverovi za tip na písničku American pie. Poslouchám ji už tři dny v kuse.

29.02.2020

Charlotte Brönteová je ode dneška oficiálně moje nejoblíbenější femistka.
A Jana jedna z nejsympatičtějších postav z romantické knihy, o které jsem kdy četla.
A řekněme si to narovinu: Tahle kniha je skvělá prostě celá.

8 15.01.2020

Od této knihy jsem se nemohla asi 250 stran odtrhnout. Pak jsem ji musela schovat, abych se vůbec dokázala učit, a když jsem ji po dvou dnech zase vytáhla, už se mi do ní moc nechtělo.
Krátké kapitoly a časté střídání pohledů naštěstí zvyšují čtivost a tak jsem na jeden zátah dočetla knihu do konce (a zmeškala kvůli tomu večeři).
A teď k obsahu.
Sice jsem nikdy na americké střední nestudovala, ale řekla bych, že autorka to (stejně jako všechny americké seriály) dost hrotí. Minimálně na školách v Česku jste lidem vlastně docela ukradení a taky tam nejsou hory lidí, kteří jen čekají, aby vám mohli poslat nenávistný dopis, a myslím, že Amerika je na tom podobně.
Další věc, se kterou jsem během knihy trochu bojovala, byla brutální obezita hlavní hrdinky. Chápu, že smyslem bylo říct, že všechna těla jsou krásná a máme na něj být hrdí, a to se mi líbí, ale zároveň taky podporuje myšlenku, že když jste tlustí, tak to nevadí. Tady je ovšem nutno mít na paměti, že stejně jako například anorexie, i obezita je nemoc a musí se léčit.
A i když je to romantická Young Adults, musíme se postavit nohama na zem a zeptat se sami sebe, kdy naposledy jsme viděli chodit nejtlustčí holku na škole s tím nejpopulárnějším klukem.
Ale i přes všechny tyto námitky mě čtení bavilo. Nerozeznávání obličejů bylo skvělé zpestření, se kterým jsem se zatím jinde nesetkala.
A nakonec doporučuji přečíst i poděkování. Všechno to udělá tak nějak realistější. A dojemnější.

1 15.01.2020

Děs běs, ale co se dá dělat?

2 23.12.2019

Rozhodně se jedná o zajímavou knihu. Autor velmi jasně a realisticky vykreslí "Miláčka" a přitom na něj nevynucuje žádný názor.
A právě názor na hlavní hrdinu jsem si vytvořila velice brzy a pak už jsem jen z komentáře: "To je ale hajzlík" vyslovovaného během knihy často, odebrala koncovku.
"Miláček" je kniha o velmi ambiciózním muži bez jakékoli morálky, o jeho kariéře a jeho (mírně řečeno) zajímavém vztahu k ženám.
Na knize je také zajímavý konec: je trochu otevřený, ale tím způsobem, že přesně víte, jak bude pokračovat - vždyť vám to autor celou dobu ukazoval.
Lidé jako je George Duroy (ať si třeba říká du Roy, my víme pravdu) tu budou vždy a tak pro vám mám na závěr radu (zvlášť pokud jste žena): Jestli někdy potkáte nějakého "Miláčka", radši ruce pryč a utíkat.

3 13.12.2019

Tak teď nevím... Nepochopila jsem to nebo je tahle "kniha" tak docela o ničem?
Nechápu, proč je to klasika.
Ale třeba to pochopím, až poznám historický kontext.
Ale jsem si jistá, že ani po tom tahle kniha nebude patřit k mým oblíbeným. Co se dá dělat.

1 10.12.2019

"Ty jsi ale praštěná. Jsi určitě ta jediná šestnáctiletá holka v týhle republice, která dobrovolně čte Fausta."
Moje matka 2019

12 10.12.2019

Ano! Sakra, mám to za sebou! Takhle dlouho jsem ještě žádnou knihu nečetla (od začátku června do konce listopadu). Čtení jsem přerušovala jinými knihami, abych to vydržela, ale nakonec se povedlo. Proto rozhodně doporučuji brát jen jako doplňkovou četbu pro čekání na zastávce.
Nechápejte mě špatně. Ta kniha nebyla vyloženě špatná. Poté co jsem si zvykla na styl psaní, ženyurážející názory a poněkud zvrácený pohled na morálku se to dalo zvládnout. Jen mám pocit, že v téhle knize není třeba hledat a snažit se jí chápat jako nějaký vyšší smysl, je to prostě jen kniha chlápka, který měl rád dramatické příběhy a dokázal jich sepsat sto (což už se mi zdá jako trochu moc).

5 25.11.2019

Tahle kniha byla tak neuvěřitelně čtivá! Stránky mizí, že ani nevíte jak.
Zároveň byla dobře napsaná i v jiném smyslu. Člověk cítil, chápal a rozuměl postavám a mohl jen sedět a přijímat jejich příběh. I přes děsivou strohost některých popisů jsem za knihu ani jednou nebrečela, což se mi líbí. Kniha nebyla žádná citová vydíračka, prostě vyprávěla hrozně smutný příběh.
Určitě doporučuji snad úplně všem. Na tyhle věci se nemá zapomínat.

23 24.11.2019