laura komentáře u knih

Toronto. Nadějný basketbalista, který nesnáší smetánku, a mladá vévodkyně, která zosobňuje vše, co on nesnáší. Co mají společného?

Náhodou...

...docela dost :)

Odlišnější už nemůžou být. Ona je malinká, on je vysoký. Ona je bohatá, on se protlouká jak to jen jde. Ona je krásná a on... Hm, on vlastně taky :)

A jednoho dne se za podivných okolností jejich osudy protknou. Nesnáší se a od toho je jen krůček k nenávisti - nebo k lásce :)

Velmi čtivý příběh s nádhernou obálkou, plný romantiky, humoru, sněhových vloček, basketu i knih. Odpočinkové čtení, které možná nepřekvapí, ale bude vás to bavit. Ačkoli musím přiznat, že jedno překvapení na mě v knize čekalo...

Příběh o tom, že bychom neměli soudit, koho neznáme. O zmařených snech, křehké naději, přátelství, samotě i zarputilosti. O tom, že co se škádlívá, rádo se mívá (někdy). A že občas, i pouhou náhodou, můžeme dostat víc, než co od života očekáváme...

20 22.01.2024

Zimní příběh o nevěře, zklamání, druhých šancích a naději. Příběh o hledání sebe sama, o lásce, přátelství, kráse anglického venkova, bičujícím větru, dešti a jedné zaprášené kavárně. Příběh o jednom mrzutém čtyřicátníkovi a jedné ženě, která v sobě konečně našla sílu vzdorovat osudu.

Tohle se mi moc líbilo. Jedna z knih, ke které se vždycky ráda vrátím. Ta kouzelná atmosféra vás zcela pohltí, postavy si zamilujete a s žádnou z nich se vám nebude chtít loučit. Snové, něžné, vtipné, nadějeplné a mile člověčí.

Příběh, který pohladí duši a zahřeje srdce, když venku prší, mrzne a fičí vítr... Plný romantiky, něhy, smíchu a obyčejného prostého lidského štěstí...

Krásné!!!

20 31.12.2023

Slzy jsou sem tam třeba, ale plýtvat vodou se nemá...

Něžný, citlivý a nádherný příběh o legendách a asijské mytologii. Příběh o naději, víře, lásce a odvaze. O obětavosti, rodinných vazbách a křehkosti lidské duše.

Z rozumu a logiky nikdy nic výjimečného nevzešlo. Výjimečné skutky se dějí proto, že je to jediný způsob, jak může vaše duše zase dýchat...

O jedné dívce, jednom příteli, jednom ztraceném bohu, o chlapci bez duše a spoustě dalších. O vzpomínkách, vině, zlu i věrnosti. O podmořském světě, kde žijí duchové, draci a spousta mýtických stvoření.

Jsou tak přátelští a plní života - i když už jsou po smrti...

Pohádka o jednom snu, plná barev, krásy a něhy. O tom, kým jsme a kam směřujeme...

Lásku si nelze koupit nebo zasloužit nebo vymodlit. Musí být darována svobodně...

Kouzelné, neotřelé, originální, krásné a čtivé. Přesně takové pohlazení po duši, jaké jsem potřebovala...

20 07.11.2023

Pan Bůh nás nemiluje. Jen člověk může milovat...

...jednoho dne Fynn potká Annu... dívku, která nikdy nevyroste...

Rozdíl mezi člověkem a andělem je jasnej. Většina anděla je uvnitř a většina člověka je zvenčí.

...a zrodí se neobyčejné přátelství muže a malé holčičky...

A Bůh řekl: Miluj mne, miluj všechny lidi a všechno, a nezapomínej milovat sebe...

...a právě na to, někdy, zapomínáme...

Existují piliardy jiných světů, do nichž můžeme nahlédnout..

...místy jsem se v tom ztrácela, něco jsem nepochopila, ale zbylo toho dost, co se dotklo mojí duše. Příběh, který není tak úplně příběhem, ale spíš roztříštěnými střípky vzpomínek na jedno neobyčejné děvčátko a jeho způsob chápání Boha, lásky, života, smrti, čísel, jiných světů, toho, co vidíme, a toho, co nevidíme, ale vidět bychom měli...

Vypustit svou duši - nebo jakkoli tu neurčitou věc nazvete - z klece do denního světla je pravděpodobně to nejtěžší, co může člověk udělat...

...Anna se svými sklíčky. Smějící se, hledající odpovědi, dívající se na hvězdy a snažící se pochopit rychlost světla a stínů...

Bejt mrtvej není nic, nad čím by se mělo naříkat. Umírání může být trochu problém, ale ne tehdy, když jste opravdu žili. K umírání je potřeba jistá příprava, a jediná skutečná příprava na umírání je opravdový život.

...život, smrt a něco mezi tím...

Jak se vlastně umírá?
To máš jednoduchý, prostě se zastavíš...
Je to jednoduchý, k smrti jednoduchý...

...asi tak...

Ne, očima tě nemůžu mít rád,
když vidí na tobě jen samé chyby,
to moje duše tě chce milovat -
co očím příčí se, to se jí líbí...
(W. Shakespeare, Sonety)

20 23.10.2023

Milovat můžeme zcela, i když zcela nerozumíme...

Takové knihy obvykle nečtu. Ale do téhle jsem nahlédla - a už jsem nemohla přestat... Zajímavé, čtivé, trefné.

Když jste sami, svět se na chvíli zastaví, a pomůže vám obnovit harmonii...

Láska nepotřebuje jiný důvod, než lásku samotnou...

Zajímavý vhled do duše člověka. Na věci, které ho utváří, které v něm bují, které ho dusí nebo naopak postrkují vpřed...

Opravdu důležité věci máme úplně po ruce.
A přesto se zdá, že na ně tu a tam zapomeneme...

Když někoho milujeme,
největším darem,
který můžeme dát,
je být pro něj plně přítomní...

Přečteno za den a kousek. Vlastně to všechno nejspíš víme. Jen si to málokdy uvědomíme. Prostě to odstrčíme stranou jako nepodstatnou věc - a pak nám něco chybí a my marně hledáme, co vlastně...

Když z vašeho nitra vytrysknou nepříjemné pocity,
jako je osamělost, smutek a strach,
nejodvážnější věcí, kterou můžete udělat,
je strávit s nimi trochu času...

Nikdy není pozdě na změnu. Nikdy není pozdě začít od začátku. Nikdy není pozdě na omluvu. Ale může být pozdě na to, říct někomu, na kom nám záleží: Mám tě rád. To a mnohé další se nám autor snaží říct. Svým osobitým způsobem vyprávění, který mně osobně vyhovoval.

Když vás život srazí k zemi,
zase vstaňte a jděte dál.
I když pláčete bolestí,
i když se vám chce umřít hanbou,
prostě pokračujte...

Opouštíme domov, abychom hledali
něco úžasného jen proto,
abychom zjistili, že to,
co jsme dlouho hledali,
jsme po celou dobu měli v sobě...

Vztahy, práce, životní cíle, rodina, láska, spokojenost. O tom všem je život. A taky tahle kniha. Možná nenajdete odpovědi na všechny vaše otázky. Ale na některé z nich určitě.

Mír a spokojenost v naší mysli
jsou cennější než cokoli, co se dá koupit...

...nebo možná už víte všechno, o čem se tu píše, jen jste si to potřebovali připomenout - tak jako já...

20 09.10.2023

Smutné, bolavé, plné pokory, lásky i naděje. Krásný, hluboký a dojemný příběh o tom, co je skutečně důležité...

Proč to nevidíme?

... až všechna srdce puknou, potom to možná konečně pochopíme...

Nesmrtelné a nadčasové.

20 11.04.2023

O slibech, které nemůžeme splnit, o lásce, která bolí, o ztrátách, se kterými se nedokážeme vyrovnat, i o naději, která nikdy neumírá...

Krásný příběh plný lásky, něhy a naděje, ale také smutku, zklamání a osamění. Příběh o otázkách i odpovědích, které ne vždy chceme slyšet. Minulost, přítomnost, budoucnost. Život i smrt, láska i nenávist, neochvějné přátelství i zrada. Život v jeho pestré mozaice. Nádherný a přitom tak bolavý. Jedinečný a přitom i krutý.

Tohle bylo skvělé. Čtivé, napínavé, živé, syrové, bolestné i krásné. Příběh, který mi bude ještě dlouho doznívat v srdci...

20 11.04.2023

Všimli jste si, že všechny prožité chvíle a všechna vzdálenost, kterou urazíme, nás podle všeho dovedou jen ke smrti?

Epické zakončení vesmírné ságy... Fenomenální, úžasné, dechberoucí...

Zlo je jen úhel pohledu. Padouch je vždycky ve vlastním vyprávění kladným hrdinou. Definice "zla" a "dobra" se neustále převalují sem a tam na vlnách lidského pojetí morálky...

Na konci se vlastně vracíme zpátky na začátek. Drsné, kruté a bolavé. Šokující. Pár okamžiků, kdy zapomenete dýchat. Kdy nevěříte. Kdy věřit nechcete...

...když se jeden dost zamiluje, o moc víc než pytel jizev z něj nezbude...

...ale nakonec vám nic jiného nezbyde. Neskutečná adrenalinová jízda, těch víc jak šest set strach jsem přečetla za tři dny...

Je zcela možné být sám v plné místnosti. Okolní obličeje samotu jen zhoršují. Přítomnost jiných vám jen připomíná, jak jste vlastně sami.

Dokonalé. Tohle bylo fakt NĚCO!

Já?
Já nejsem.
A najednou jsem.
...ale jsem?

SPIROOOOOOOOOOOOOOOOOOO -

Krása vesmíru spočívá v těch největších i v těch nejmenších věcech...

20 14.03.2023

O tom, že když jsme jiní, neznamená to nutně, že jsme špatní. O touze zapadnout, odvaze, čestnosti, úsilí a přátelství. Dráček na své cestě za sebezpoznáním pozná, že mít přátele je víc než v něčem vynikat.

Milý, hravý a dojemný příběh o tom, jak snadné je někoho odsoudit a jak těžké je dokázat, co se v každém z nás skrývá. O dračích bitkách, křehkých vílách, a o tom největším bohatství, které máme - a to je příroda a její kouzelný svět...

20 09.02.2023

Chvílemi vtipné, chvílemi moc ne. Hlavní hrdinka povrchní, zaslepená, sebestředná, pitomá (ale tak nějak mile), zamrzlá někde na prahu puberty, sobecká a tak střelená, že jsem se občas smála i nahlas. Sem tam to ale bylo už přes čáru a tak zatímco první polovina knihy mě bavila hodně, ta druhá už méně.

V podstatě jsem potom už jen čekala, kdy přestřelí, což se i stalo. Tak dlouho se chodí...

Přesto to bylo originální, vtipné, odlehčené (hodně), i k zamyšlení.

Jak moc se člověk může změnit?

20 09.11.2022

Úmyslům osud tolik protiřečí, že z našich plánů nakonec vždy sejde - přání jsou naše, ne však, co z nich vzejde...
(W. Shakespeare, Hamlet)
.
...a jednoho dne přišla. Dívka z hvězd, která čeká na pět zázraků. Teprve pak se smí vrátit zpátky domů...

Nejdřív se musí stát něco špatnýho, aby se pak mohlo stát něco dobrýho...

Příběh s nádhernou obálkou a s nádhernou duší. Dechberoucí, úžasný, hluboce lidský, bolavý a přitom krásný... Příběh, který se dotkne hvězd i vašeho srdce. Příběh o osamělých dívkách, osamělých ženách i o osamělých mužích. O lese, kde se dá skrýt všechno - bolest, vina, smrt i láska. Kde můžete najít víru, naději i odvahu. A kde možná nakonec najdete sami sebe...

Milovala jsem je všechny. Ale nejvíc Ursu. Malou holčičku, která však ční vysoko nad námi všemi. Dítě, které umí snít, a které nás ostatní učí žít. Které nás učí vidět, naslouchat a cítit.

Čím víc se snažíš říct, co přesně cítíš, tím hůř se k tomu hledají slova...

Místy snové, místy kruté. Čistota dětské duše, která doufá, bojuje a věří na zázraky. Tahle kniha je jedním z nich.

Krásné!

Třpyť se, třpyť se, hvězdičko, vyjdi ven jen maličko...Tak vysoko nad světem třpytíš se nám lidem všem..

20 19.07.2022

Vtipné a čtivé. Příběh nic moc - vlastně jsou to jen střípky každodenního života ženy, která hledá, hledá - a nenachází...

Nebo že by to nakonec vážně klaplo? :)

20 10.03.2022

Za mě skvělý gotický román, kde se to hemží jeptiškami, mnichy, loupežníky, přízraky, padouchy i galantními muži a nevinnými dívkami. Kde není nouze o tajuplná zákoutí s děsivými kryptami, podzemními chodbami, kobkami, kde v lesích není radno zůstávat po setmění a na hradech straší.

Román o pýše, marnivosti, touze, svodech, zradě, vině a pokání. O tom, že by člověk nikdy neměl říkat nikdy... Protože ďábel postává poblíž a našeptává, navádí, svádí - a dost často i vítězí (bohužel).

Román o vášni, pletichách, nenávisti i lásce. Mně se to líbilo. Čtivé, napínavé, dobrodružné, s trochou tajemna a nádechem hororové atmosféry.

Jen počkej, až tě móda zradí,
až pomine tvůj pel a mládí,
pak skončíš někde v temném koutě,
kde červotoči prožerou tě...

20 21.02.2022

Nejlepší! Ty verše miluju...

Jemné, plné laskavosti, lásky, něhy, plné opravdovosti, bolesti, touhy i víry. Nezapomenutelné, krásné, nadčasové...

Tvá duše si mne drží od těla,
protože neví, že mne z duše chceš,
duše by duši bránit neměla -
dokaž jí lásko, že mne miluješ...

Prostě úžasné. Tak prosté a přitom bezchybné.

Všechen můj rozum, všech mých smyslů pět
s mou duší svedenou nic nesvedou,
jak tělo bez duše tu stojím teď -
má duše totiž spřáhla se s tou tvou...

20 23.11.2020

Hravé, úsměvné, skvělé. Mě se to líbilo. Chvíle, kdy Emma ještě netuší - a kdy tušit začíná. Kdy konečně ví... A pak ten okamžik, kdy neví, co s tím :)

Ta odvěká hra mezi mužem a ženou. Tak stejná a přitom vždycky nová.

Nevinnost, krása, čistota. Možná troška naivity, ale dá se odpustit. Vtipné dialogy, oba mě moc bavili. Tohle se zkrátka povedlo. Lepší než Rozum a cit, ostatní prominou ;)

20 21.10.2020

Krásné. Vtipné. Něžné. Nemělo to chybu. Ten příběh jsem spolkla na dvě skousnutí a je mi líto, že už nemám co číst.

Smála jsem se, brečela, připitomněle jsem se culila a bože, mně to tak bavilo! Škádlení bratrů, ta sounáležitost, láska, která čišela z každého gesta nebo slova, celý jejich svět... Skvělý popis hledání sebe sama, se všemi zmatky, které ho obvykle provází, se všemi chybami, které musíme udělat, se všemi přešlapy, kterým se nikdo z nás nevyhne...

A mezi tím, tichými krůčky, si poklidně, nepovšimnutě, našlapuje láska...

Tuhle knihu řadím k těm, které se dotkly mého srdce, i když trošku jinak než obvykle. Tou tichou něhou, hlubokou láskou (nejen mezi Charlie a Bradenem, ba právě naopak), pochopením, přátelstvím, hravostí a nesmělými doteky touhy najít sebe sama a zahodit všechny pochybnosti...

Ano, samozřejmě víme už od prvních stran, jak tohle skončí. Ale někdy to vůbec nevadí. Někdy ten příběh chcete prožít. Snový, laskavý, tisíckrát stejný a přitom vlastně jiný...

20 11.09.2020

Po téměř 5 letech si mě netvor zavolal... A já jsem šla.

Bolavý, hluboce lidský a bolestně pravdivý příběh o tom, co ukrýváme v srdci a o čem nedokážeme mluvit.

Příběh o bolesti, vině, výčitkách, pochybnostech, o lásce, naději i beznaději, o cestě, která je tak těžká, až nemůžete jít dál, ale přitom víte, že půjdete - že musíte. A že vám nikdo nepomůže.

Knihu našeho života nepíšeme slovy, píšeme ji činy. Není důležité, co si myslíš. Záleží pouze na tom, co děláš.

Netvor je vlastně to nepřiznané cosi v nás, čemu nechceme naslouchat. Netvor jsou všechny pochybnosti. A všechna nevykřičená bolest. Všechna slova, která jsme neřekli a už neřekneme. Nechceme to slyšet. Nechceme tomu rozumět. Ale někdy...

...to prostě přijde. Netvor. Prostě si vás...

...zavolá...

20 18.08.2020

Spoustu let mi můj táta říkal: Tohle si přečti, je to skvělá kniha. Spoustu let jsem to odkládala, protože - bože, tolik stran? Na průklepovém papíře? To budu číst sto let :)

Když jsem se na to nakonec vrhla, byla jsem překvapená. Překvapená, jak moc se mi to líbilo, překvapená, jak moc čtivé to bylo. Jak stránky ubíhaly, jedna za druhou, jak moc se mi nakonec s hrdiny nechtělo loučit...

Ondřeje jsem milovala a tak nějak jsem ho i chápala. Byl mladý, horkokrevný, hrdý. Byl statečný. Byl čestný. A byl člověkem, který dokázal překvapit - a to nejen mě.

Tahle kniha je přesně tak skvělá, jak vždycky říkával můj táta. Je úžasná, je neopakovatelná a já jsem ráda, že jsem si ji přečetla. A pokud v sobě někdy najdu odvahu znovu pokořit těch téměř tisíc stran, jo, rozhodně se budu těšit na opětovné shledání ;)

20 09.12.2019

Tak tohle jsem právě teď fakt potřebovala... Skvělý příběh, který pobaví (smála jsem se mockrát a hodně nahlas), podnítí ve vás romantiku a sny (které jste v průběhu času zakopaly někam hodně hluboko), rozjitří vaši fantazii (možná až moc :), příjemně vás naladí a vykouzlí vám úsměv na tváři (culila jsem se jako blázen), protože je to prostě skvělý :)

Pokud od knihy čekáte právě tohle, je to příběh přesně pro vás ;)

20 16.09.2019

Tenhle příběh je ve své podstatě jedním z nejsmutnějších příběhů, co jsem kdy četla, trhalo mi to srdce. Zlo, které se skrývá v každém z nás, zbytečné bolesti, které si přinášíme, krutost, bezcitnost, žádné slitování. Kdo jsme, abychom určovali jiným místo v životě? Kdo jsme, abychom rozhodovali o tom, kdo jak má žít, kde, s kým? To, jak to nakonec dopadlo, bylo hrozné, ale vlastně to k tomu spělo od začátku. Odnesli to nevinní, ale tak to prostě bývá. Vlna smete všechno. A tahle vlna byla děsivá, bolestná, krutá a neměla s nikým slitování. Bolí mě srdce pro všechny, ale zejména pro ni. Kdo jámu kopá, sám do ní padá - tak to prostě je. A ona byla jen oběť. Oběť, která se bránila...

20 06.03.2019