laura komentáře u knih
Kdysi dávno... Noc plná snů... A touhy po lepším životě...
...kterou by měla naplnit loupež neuvěřitelně ohromné sumy peněz.
A pak je najednou všechno jinak.
JEDEN JE ZRANĚNÝ.
JEDEN MRTVÝ.
JEDEN VE VĚZENÍ.
A JEDEN ZMIZEL...
(i s penězi)
Po 20 letech se do města, kde všechno začalo, vrací dcera jednoho z lupičů a rozhodne se v domě, kde kdysi se sestrou vyrůstaly, začít nový život. A taky zjistit, co se vlastně stalo s jejím otcem, který oné noci zmizel i s penězi.
Jenže všechno je možná maličko jinak.
Napínavé, čtivé, s troškou romantiky, spoustou lží, manipulace, krutosti i touhy. Příběh o dávných tajemstvích, hořké pravdě, lásce, bolesti, nebezpečných bažinách, pokřivených charakterech i pevném přátelství.
Co se té noci vlastně stalo?
Kam zmizel Ardenin otec?
A KAM PENÍZE???
Na konci mi spadla brada - ne, že ne. TOHLE jsem teda nečekala...
Drsné, nepředvídatelné, překvapivé. SKVĚLÉ!!!
On je vzorný, ona rebelka. On je klidný a tichý, ona divoká a nespoutaná. On je z úplné a bohaté rodiny, ona z nefunkčního vztahu přistěhovalců.
Může to fungovat?
Příběh o strachu, bolesti, touze i naději. O odhodlání, urputnosti, neústupnosti i odvaze.
O lásce.
Vtipné, čtivé, milé a romantické. Snivé a krásné.
Na odreagování naprosto skvělý příběh, který se dobře čte a naplní vás nadějí, křehkou i pevnou zároveň.
Čtivé, vtipné, originální, i když místama nepřesvědčivé.
Příběh o ztrátách, bolesti, osamění i odpuštění. O lásce, vášni, tajemstvích, odvaze i bláznoství. Napínavé, snivé, romantické i drsné.
Víte, jak to skončí, ale baví vás to.
Lidé často ochotně zapomínají, že láska je složitá. Že vás někdo může mít nade vše rád a chtít pro vás jen to nejlepší, a zároveň vás zraňovat. Milovat někoho špatným způsobem je možné a děje se to.
Svět ledu, skoků, piruet, tvrdé dřiny, potu, bolesti a odříkání. Svět hudby, kostýmů a krásy. Krasobruslení. Vždycky mě fascinoval a nikdy mě fascinovat nepřestane.
Chvíli trvalo, než mě příběh pohltil. Ale pak už to byla jen jedna divoká, nádherná jízda plná nečekaných zvratů, škádlení, slovních přestřelek a vtipných poznámek. Jízda plná lásky, obětavosti, vytrvalosti, odvahy, víry i naděje.
Když něco doopravdy chcete, tak to dokážete...
Příběh o nenávisti, lásce, rodině, úspěchu i prohře. Příběh o vzestupech i pádech, bruslení, důvěře a přátelství.
KRÁSNÉ!
...jen taková chvilka...taková maličká chvilka...mezi tím okamžikem, kdy se rozhodneš - a tím, kdy přijde smrt... Kdy existuješ jenom ty a ten druhej a všechno, co se chystáš mu jednou provždycky vzít...
Skoková stanice Heimdall. Dívka jistých půvabů. Chlapec pochybného charakteru. A invazní vraždící komando nepřátelské korporace, které má za úkol jediné: všechny zabít.
Pokud jim v tom někdo nezabrání...
...když máte jen dvě možnosti, buď žít ještě chviličku, anebo to sbalit rovnou, většinou vezmete tu chvíli navíc. Ten jediný další nádech...
Příběh lásky a zrady na pozadí vesmírných událostí... Krev, intriky, bolest, ztráta, žal. Šílenství i neskutečná odvaha. Svět, který se vám rozpadá pod rukama... Protože tohle je navždycky...
...ale -
...nakonec i mezi dvěma nádechy se může stát ledaco...
Jenže zlo bez tváře číhá i v temných koutech skokové stanice. V teple reaktoru. Tam někde... se cosi zrodilo...
...a čeká...
Napínavý, čtivý, nezvyklou formou pojatý příběh, který vás pohltí od první strany a vyplivne až na konci. Úžasné grafické zpracování. Šokující zvraty. Napětí. Děs. Fascinující a silně návykové - nedalo se přestat číst.
...nakonec nejde o to, co říkám, tady je hlavní, co udělám...
Co ji čeká na druhé straně?
Přesně to, co slíbil...
Já?
Já...
Error...
Skvělé!
Udělat správnou věc znamená pro každého něco jiného. Nic není jednoznačné a možná je to tak v pořádku...
Krásné, silné, dech beroucí. Za mě možná nejlepší kniha této autorky. Úžasně zpracované bolestné téma, vnitřní monology pochybností, strachu, osamělosti, vykořenění ze společnosti, touhy pochopit nepochopitelné...
... o tom, co je správné, můžeme mít každý odlišnou představu...
Smála jsem se, brečela, stránky mi letěly pod rukama, mělo to spád, spoustu nečekaných zvratů, výborně zpracované charaktery postav (obzvlášť Owen neměl chybu), svět vyvolených i svět vyvrženců, tak uvěřitelný, tak bolavý... Bylo to zkrátka skvělé. Hluboce lidské, smutné, drsné, ale zároveň i plné neobvyklé vnitřní síly a odhodlanosti...
Když se snažíme chránit svoje nejbližší, někdy není snadné poznat, jestli přitom děláme správnou věc...
Každý dělá chyby. Někdo malé, někdo větší, někdo i takové, jež nejdou odčinit. Každá chyba je však zároveň krok k tomu lepšímu v nás. A dokud jdeme, máme pořád naději...
Nádherné!!!
Četla jsem v patnácti. Ale ten příběh se mi vryl do srdce. Tolik vnitřní síly, odhodlání a vytrvalosti!
Zuzana se nikdy nesmířila se svým osudem. Nepřestala bojovat, nepřestávala věřit. Nevzdávala se naděje. Trpěla, bičovali ji, trápili ji hladem, žízní, zimou... Ale nezlomili ji.
Kruté podmínky, které popisuje ve svých dopisech, jež se staly základem tohoto románu, nebyly v těch dobách ojedinělé. Přesto většinou nikdo nezakročil.
Zuzana, se svou vytrvalostí a odvahou, je jako záblesk naděje. Jako vzpomínka na všechny, na které svět zapomněl.
Na všechny ty trpící, umírající, zapomenuté novicky, které se úsvitu nedočkaly...
Kdysi moje druhá nejoblíbenější od Remarqua. Já jsem jim fandila. Prožívala jsem s nimi každý střípek naděje, každý okamžik, všechnu tu touhu, lásku i zlost. Bojovali, rvali se o kousek štěstí, o každý další den, o příslib něčeho, co nikdy nenastane. Osud to možná věděl - ale oni ne.
I když, možná...
Bolelo to.
Začátek opět vleklý, ale jakmile se děj rozjede - už se nezastavíte. Řítíte se kupředu mílovými skoky a prostě to už chcete vědět.
Chvílema jsem se v ději ztrácela. Nic, nic, nic - a najednou tu máme hned tři podezřelé. Občas zmatené, občas překombinované, nicméně stále velmi čtivé, hodně napínavé, drsné, bolavé a o překvapivé zvraty není nouze ani v tomto díle...
A občas, občas mi ta brada spadla fakt až na zem :)
Milé, vtipné, jiskřící romantikou, vášní, flirtem. Už dlouho jsem se takhle nepobavila u namlouvání, mělo to přesně to správné napětí, přesně tu správnou dávku provokace a drzosti, co se mi na tomhle typu knih líbí.
A přesně jak už tu bylo řečeno, nemám ráda, když na to dva vlítnou hned na páté straně a pak je kniha v podstatě o ničem. Tady to člověka nutilo číst stále dál, atmosféra houstla, napětí se stupňovalo, a vy jste se na ta příjemně lechtivá dostaveníčka těch dvou fakt těšili ;)
Ke konci měl příběh maličko obehranou šablonu (jak už tu také někdo napsal), ale nakonec mi to ani nevadilo. Možná proto, že tenhle typ knih zase tak často nečtu, takže to pro mě až tak moc obehrané zase nebylo.
Prostě, já se bavila. A ačkoli nemám ráda tenhle typ obálek, tak tahle se jim povedla :)
Úsměvné, romantické, vtipné - já se fakt bavila. Moc krásné, přesně takový příběh jsem teď potřebovala číst a také jsem si ho náležitě užila.
Malý Brandon neměl chybu a Simon? Někdy to bral trošičku přes čáru, ale stejně jsem ho milovala ;)
Prostě, milá Bridget, chci tě - v tomhle případě číst ;) Takže, neváhejte, myslím, že nebudete litovat. Pokud tedy nehledáte nic vážného a chcete se jen pobavit, zasmát (tlemila jsem se u toho jako blázen) a trošku se zasnít...
Tahle kniha přesně tohle nabízí. Nic víc, nic méně. Romantiku, vášeň, sex (no jooo), lásku, strach, taky trošku bolesti a hodně, hodně toho obyčejného, lidského, neučesaného štěstí. A abych nezapomněla - i něhu a spoustu smíchu ;)
Za mě zatím vůbec nejlepší kniha od J. Moyesové, ačkoli to možná není spravedlivé, protože jsem zatím četla pouze tři knihy (ještě Než jsem tě poznala a Poslední dopis od tvé lásky). Dívka, již jsi tu zanechal, ve mě však zanechala nesmazatelné stopy, příběh byl syrový svou opravdovostí, svou bolestí, nadějí, láskou, vírou a neskonalou odvahou... Názory na hrdiny se měnily s ubývajícími stránkami a dost často mě autorka dokázala zaskočit něčím nepředvídatelným, co jsem možná předvídat měla (obvykle se mi to stává)... Po dočtení knihy jsem dobře půl hodiny nemohla přestat brečet... A myslím, že kousek mého srdce zůstal napořád tam...
Kdyby to šlo, těch hvězdiček by tahle kniha dostala víc... Souhlasím s komentáři pode mnou - nejlepší kniha Z. Frýbové, četla jsem opakovaně, přesně už nevím, kolikrát, ale mockrát - a budu číst zase. Anička byla spratek, ale ta kniha je prostě dobrá, tak dobrá, že vás zkrátka ze spárů nikdy nepustí...
Hluboce lidské a krásné, že prostě nemáte slov. Kruté, drásavé, bolavé a přesto plné naděje, něhy a lásky.
Tato kniha nemá kladné ani záporné hrdiny. Jsou v ní jen lidé. Lidé, které někdy nechápete a pak je zase chápete až moc. Které někdy nenávidíte a pak je zase milujete. Kteří jsou prostě a zkrátka jen lidmi. Se všemi chybami a nedostatky, se vší tou láskou, kterou chtějí někomu dát. Přišla jsem o kus svého srdce, ale to, co jsem dostala, to mnohokrát vynahradilo.
Příběh, jaký byste prožít nechtěli. Příběh o neskutečné odvaze, naději, víře, o bolesti, zradě, lásce. O tom, co jsou lidé ochotní ztratit, i o tom, co na oplátku chtějí získat.
O každodenních zázracích, které leckdy nevnímáme, i o chybách, kterých se dopouštíme. Jeden z nejsilnějších příběhů, které jsem četla.
Připravte si kapesníky...
Oddechový letní příběh o prázdninových láskách, nenávistech, sebezpoznání i pochybnostech. O hvězdách, vílách, pověstech, písních a hrách. Příběh o první lásce, prvním polibku, zklamání i strachu. O nebezpečí, příšerách v nás i kolem nás, zradě i odvaze.
Milé, snivé, hravé a plné slunce, pohody a smíchu.
Jedna z těch, ke kterým se ráda vracím.
Občas si nemůžeš vybrat, koho miluješ, i když víš, že bys ho milovat neměla nebo že to bude bolet.
Příběh o jednom přátelství, fotbale, pečení, rodinných vazbách, lásce, naději i zklamání. O jednom nedorozumění, spoustě ztracených let, důvěře, odhodlání a kráse všedních dní.
Po trošku rozpačitém začátku, kdy si říkáte, že tohle asi číst nechcete, se to nakonec zvrtlo v nezapomenutelný příběh přátelství, které se zvolna mění v lásku. Příběh nabitý humorem, něhou, city, upřímností, obyčejnými malými zázraky, životními vzestupy i pády.
Ačkoli jsem původně tuhle knihu ani číst nechtěla (vzhledem k tolika negativním komentářům) a zpočátku jsem jim dávala za pravdu, nakonec se z toho vyklubal krásný příběh, který se mi moc líbil. A proto: nesuďte knihu podle druhých. Každému sedne něco jiného. A tohle mi sedlo jako prdel na hrnec :)
Čtivé, vtipné, milé a pomalu plynoucí, ale JO! Tohle číst CHCETE ;)
MATOUŠ a KLÁRA.
Kopřiva dvoudomá a Makadamka.
On adrenalinový šílenec, sportovec, horolezec. Ona bez špetky smyslu pro sport a s nechutí se hýbat.
Může to fungovat?
Může...
Čtivý, hravý a hezký příběh se spoustou humoru, buchet a receptů. Příběh o lásce ke sportu i k jídlu. O vášni, něze i smíchu. O křehkosti lidských citů a nemilosrdnosti osudu. O jedné včele, jednom rozhovoru, náhodném setkání a kráse vzájemného sbližování...
Chvíli jsem si povídal tady s tou skříní...
Ale tady není žádná skříň...
Oddechové, mile bláznivé, možná trošku předvídatelné a jednodušší, ale zabralo to.
Poprvé jsem si říkala: hm, nic moc. Teď si říkám: ichichichichiiii :)
Líbilo se mi to.
Nesmělá knihomolka.
Potetovaný cizinec.
A jedna seznamovací aplikace.
Něžný, romantický a snivý příběh o lásce, vině, trestu i odpuštění. O depresích, osamění, strachu, bolesti a pochybnostech. O touze jít dál. Nevzdat to. Bojovat.
Příběh o hledání sebe sama, odvaze, naději i křehkosti lidské duše. O přátelství, důvěře a snech. A také o dešti, temnotě v našich srdcích, a druhých šancích.
Krásné, milé, čtivé a něžné. Příběh plný něhy, krásy, lásky a naděje.
Každý něco tají. Všichni lžou. Každý něco skrývá. Nikdo neříká pravdu. A všichni se bojí.
Jeden z nich je totiž VRAH.
Aspoň to naznačuje podcast, který se zčistajasna objeví na sociálních sítích - téměř rok po tragické smrti Eriky Spencerové. Byla Erika tím, za koho ji všichni považovali? Nebo někým úplně jiným?
Zpočátku trošku zmatený a postavami zahlcený příběh se slibně rozjíždí a ke konci nestačíte žasnout. Jeden zvrat za druhým, jak všichni postupně odhazují masky, a vytahují kostlivce ze skříní...
Skutečná pravda skrytá za přetvářkou, falší, intrikami i podlostí. Zemřela Erika nešťastnou náhodou nebo ji někdo zabil?
A pokud ano, tak KDO?
Spletitá síť pozlátka, života v lepší společnosti, lásky, zrady, vášně, pomluv i hořkých tajemství vás ani chvíli nenechá v klidu. Všichni jsou podezřelí. Každý má na tragédii svůj podíl viny. A nebo ne?
Napínavé, mrazivé, nepředvídatelné a čtivé. Pokud si myslíte, že víte, nakonec stejně zjistíte, že nevíte nic..
Tak kdo tady LŽE?
S touhou se bojuje snadno. Zvlášť když je její jedinou zbraní přitažlivost. Ale když se snažíte bojovat se svým srdcem, vůbec to není tak snadné...
Opět velmi čtivé. Jeden z těch příběhů, kdy vlastně víte, co budete číst, jak se bude příběh vyvíjet, i jak skončí - a přesto vás to bude bavit.
Lidé nemůžou ovládat svoje srdce - jenom svoje činy. Lidé si nevybírají, do koho se zamilují. Vybírají si jen to, s kým v životě budou...
O lásce, zradě, nevěře i nových šancích. O přátelství, hudbě, tichu a slovech. O odpuštění, ztrátě, bolesti i křehké naději. O slzách, jizvách i vášni.
Srdci se nedá nařizovat kdy a koho a jak bude milovat. Srdce si dělá, co samo chce...
Zatím nejslabší z autorčiných knih, hodně předvídatelné, zbytečně natahované. Až moc slz, patosu a zbytečných úhybných manévrů, když všichni stejně víme, jak to skončí...