le-se komentáře u knih

Knihu jsem si vybrala z části proto, že je od stejné autorky jako námět filmu "P.S.: Milui tě" bez vysokých očekávání. Ale kniha překvapila, celková myšlenka je dotažení do konce, příběh plyne celou dobu optimální rychlostí. Proti mnoha knihám z podobné kategorie je dobře přeložená, příběh i věty dávají smysl.

1 21.10.2024

K autorově stylu mi prostě postapo svět nesedí, takže odkládám nedočtenou bez valné naděje k návratu.

U mě zůstane asi nedočtená, nedokážu se dostatečně naladit na povahové rysy toho národa. Neumím totiž slepě věřit řečenému, protože na rozdíl od postav vidím spletité intriky, kde se všichni tváří jak je svět náramě v pořádku.
Ruští autoři ve mě zanechávají dojem, že kvalita jejich díla se pozná podle počtu stran. Jak se říká padesát mi nebylo a v Rusku jsem taky nebyla, třeba to za dekádu nebo dvě zkusím znovu

(SPOILER) Hnali se za bohatstvím, bezesporu ano.
Ale opravdu se na skutečnosti, že jste o něco přišli dá pohlížet jinak, jen proto že to původně bylo nechtěné nabytí, to asi ne...
Hlavní hrdina zbouchne slečnu se kterou neměl v plánu strávit zbytek života. Ani jeden z nich ten vztah, ve kterém se ocitli nijak nebuduje, naopak si často umí docela naložit. Ale to z následné ztráty dítěte, navíc vzhledem k okolnostem, nedělá menší neštěstí.
Místy nuda, ale námět zaujal

1 11.10.2024

Když si nedáte pozor nevíte čí pohled zrovna čtete, leda podle rytmu vyprávění, ale je to jedna z mála knížek kde to nevadí, naopak to ještě přidá tajemna.
Záhadné případy, církev, orientace, sádrový trpaslík a uklízeč. Jako by to bylo cvičení na pět "slov."
Je to sakra zamotaná historie, kde se nikdo nestaral jestli je pravda pravdou, stačilo, že to zapadá do veřejného obázku o jednotlivcích. Viník bude potrestán ikdyž ne vždy světskou mocí, příčiny chorob nejsou vždy jen genetika.
Zkrátka zmíněný sádrový trpaslík zůstane jako memento lží: blízkým, vzdáleným, ale hlavně sobě sama.

31.01.2025

Hezké uzavření příběhu, včeně doplnění posledních slepých míst.

02.11.2024

Druhý pohled má tady něco navíc, takže proč ne?
Neočekávala jsem nějakou převratnou myšlenku, ale spíš pokračování oddechovky a to kniha splnila.

02.11.2024

Proplétání tří dějových linek, kdy má každá své tajemsví stojí za přečtení. Zápletka opřená o podobný motiv jako konec Mayského kalendáře zaujala.
Na konci mi některé nitky přišly nedokončené, ale kniha má dvě pokračování, která vše obstojně vysvětlí.

02.11.2024

Informací o 2. Světové Válce je spoustu, obvykle snadno dostupných. Ale je dobré se začíst do podobných kusů, protože často nám uniknou souvislosti, jako třeba s Finskem. Ze školy jsem si odnesla kusou informaci jak se spolčili s Hitlerem raději než se Stalinem, ale tady mi došlo co všechno za tím bylo.
Líčení běžného života včetně jídla, představy o objemu a typu dárků a mezilidských vzathů hezky ilustruje válečné období v zemi která vlastně neválčí. Nejpřínosnější je asi její práce pro cenzuru, protože to je skoro jako by měla internet a informace z více zdrojů, tedy si může udělat ucelený obrázek a názor na situaci.

"Myslíte si že je horší neinformovanost, nebo nezájem?",
"Nevim a je mi to jedno"
Přesně tohle tady nehledejte.

01.11.2024

Paralelní světy se mi nikdy dřív nezdály tak zajímavé, líbí se mi jak je v knize vysvětlená i většina skutečností, jako jména místa a podobně. Jako by se nám aurotky snažili říct ať nepromarníme šanci, a to zůsobem, který chytne a nepustí. Velké finále vlastně říká, že se nic z toho nestalo, nebo ne takovým zůsobem jak to vypadá zvenčí a možná je to celé o lásce na první pohled? U romance nepotřebuju vysvětlit každé písmenko.

21.10.2024

S veškerým sebezapřením jsem jí dočetla. Nedala mi naprosto nic, krom dobré češtiny. Jako by hlavní hrdina nedokázal dost dobře pobrat, že někdo může "Převléknout kabát" a že se svět neustále mění.

21.10.2024

Syrové hodnocení skutečností, budování nového patrnerského vztahu s někým stejně kyselým.
Vztah se synem a jeho partnerkou víceméně na bodu mrazu, možná protože se všichni měníme ve svou vlastní matku?
Opět sebereflexe nula, leda by byla v poslední třetině, kterou už jsem vzdala.
Hlavní hrdinka se nám snaží vnutit, že je vlastně chudák. Vzhledem k tomu, že je to (aspoň myslím) bývalá učitelka má zcela nepřehlédnutelný komplex vlastní neomylnosti, z kterého neustoupí, ať se polepší ostatní...
Vlastně to není vůbec špatně napsané, jen je ten příběh iritující.

21.10.2024

Život ve vlastním vesmíru má jistě spoustu pozitiv, ale rozhodně vám nenabídne pohled zvenčí.
Když si všechny indicie vyložíte nejhoším možným způsobem, samozřejmě to vypadá narosto bezvýchodně.
Ale co když vás někdo v poslední chvíli konfrontuje a nabídne takovou změnu paradigmatu, až se z toho točí hlava? A co víc, zachránce má vlastní problémy se kterými žije a rozhodně se s nimi nevyrovnal lusknutím prstů.
Kniha hezky ilustruje jak je potřeba všímat si okolí, tady z pozice učitele, nabídnout vlastní pohled. Ne řešení jen nový úhel, hned ta situace není tak bezvýchodná.

21.10.2024

Příliš mnoho basketbalu, ale možná tím autor dohání minimální počet stran? Příběh kamarádství, které ukončí nenapravitelný zvrat smrtelná nehoda.
Hledání sama sebe a vypořádání se s realitou vyústí do konfrontace se sokem, který ale možná není tak moc sok jako spíš spolutruchlící a na konci vlastně,... Ne přímo kamarád, možná spřízněná duše?

21.10.2024

U romantiky není potřeba pátrat jestli jsou kulisy uvěřitelné, nebo dokonce příběh hlubokomyslný. Hlavní hrdinové jsou na sebe od začátku tak nějak napojení a dobře se to čte.

21.10.2024

Něco sladkého, odpočinkového? Jste tady správně! Líbí se mi propletení dvou rozdílných osudů, kdy zároveň blízké okolí nevěří a zároveň pomáhá s oboustarnnou touhou po poznání a sblížení. Některá ztráta spojení mezi hlavními hrdiny je možná navíc, ale bavilo mě číst všechny.

21.10.2024

Uvěřit předloženému, navíc odpovídající projekci vlastních nejhorších obav/neskutečna, nebo hledat důvody proč to tak není?
Kit na začátku podlehne a přechází skoro, až do apatie.
Daniel donucený okolnostmi opět nevidí východisko a toho času se "vlastní vinou" nemá o koho opřít, jako robot plní příkazy bez byť nepatrné naděje na změnu.
Ale někdy máme v životě lidi, kteří se na to nebudou dívat a zvolí těžší cestu pomoci, než aby nás nechali napospas. Spiklenci se spojí z netušených směrů a oběma připomenou za co stojí bojovat a kdy je dobré něco předstírat a kdy jen vytrpět uplynutí termínu, protože není v lidských silách termín obejít.

16.10.2024

Neskutečně táhlé popisy všeho, včetně vlastní neschopnosti zvednout se a něco dělat. Zůstává mezi nedočtenými.

Sledujeme cestu od bohéma, který vystačí s málem... k bohémovy který ale dokáže vidět potřeby druhých. Každá návštěva Paříže je pohyblivým svátkem, minimálně před sto lety se to mohlo zdát. Tehdejší svět by stál za návštěvu, minimálně podle tohoto vyprávění

11.10.2024

(SPOILER) Jako Američan s Italskými kořeny bojoval v Italské armádě zranil se, protože tomu šel naproti.
Zbouchnul sestřičku, která o něj jako zraněného pečovala.
Dezertoval, protože se to zrovna hodilo, sestřičku vzal s sebou na chvíli spokojeného života do Švícarska.
Celou dobu si od rodiny v Americe nechával posílat peníze na živobytí.
Když se mu narodilo mrtvé dítě a ta sestřička při porodu zemřela, jako by mávl rukou a hurá zpět do Ameriky.
Knížka fajn, ale ať hodí kamenem, kdo by to chtěl zažít na vlastní kůži ať už v té nebo té roli.

11.10.2024