leanyka komentáře u knih
(SPOILER) "Kábul, to je...Tisíc tragédií na čtvereční míli."
Kniha, která mě opět zasáhla. Přečteno jedním dechem.
Po Lovci Draků druhá nejlepší kniha od K.Hosseini.
Příběh sourozenců Abdulláha a Parí, kterou jako malířů holčičku prodali do bohaté rodiny, u které sloužil její strýc Nábí. Nová maminka se s malou Paří odstěhuje do Francie. Abdulláh se svou manželkou a dcerou Parí skončí v Americe... Bohužel se oba sourozenci opět shledají až ve velmi pokročilém věku, kdy Abdulláh není ve stavu aby si přítomnost své ztracené sestry uvědomoval.
Každou kapitolu vypráví někdo jiný.. ale životy všech jsou propojeny.
"Když jsme Abdulláh a já jeden druhého ztratili, bolelo ho to mnohem víc než mě. Já jsem měla štěstí, protože mě chránilo, že jsem měla možnost zapomenout. On ne. Neznám jeho příběh, jen vím, že znamená, že na mě myslel. Celé ty roky. Že si mě pamatoval."
Řešila jsem se na další oddech od Třeštíkové. Ale kniha mě vůbec nezaujala. V polovině jsem několikrát uvažovala že ji odložím, nakonec jsem ji dočetla. Druhá polovina se mi zdál lepší. Ale celkový dojem nic moc.
Malíř Boris se rozvádí a bilancuje nad svým životem - exmanželka, syn ke kterému nemá moc vztah a hlavně spousta záletů, přítelkyň.
Příběh Mariky, které se ze dne na den změní život tím, že si vezme k sobě do péče neteř Violku, po smrti jejich rodičů. Knížka se čte sama, trochu romantarna s jasným koncem, ale pohodová oddechova knížka, místy téměř i slzicka ukapla.
Bohužel až moc neuvěřitelne je, jak hrdinka vše zvládá, tři zaměstnání a ještě péče o malou a do toho ji vždy pomůže a vyhoví její kupa známých a kamarádů...
Až po přečtení knihy jsem se dozvěděla že to je prvotina mladé autorky, takže držím pěsti a budu se těšit na další knihu.
Další krásná knížka od Jojo Moyes, kdo má její knížky rád, tak nezklame. Dobře se čte. Četla jsem po Poslední dopis od tvé lásky a v porovnání se mi tato líbila o trochu méně. Ale doporučuji a určitě se k ní někdy vrátím.
Průměrná kniha, hezky se četla, první polovina super, postupně mě přestávala bavit a konec zklamal, asi jsem čekala něco víc.
Dobře čtivá kniha, hezky propletená. Příběhy hrdinek se hezky, nenásilně prolínají.
Pohodový příběh, jehož průběh lze předpokládat, ale ani tak mě knížka nenudila a těšila jsem se vždy na pokračování.
Pro mě tedy hodně slabé. Občas jsou tam humorné pasáže, ale nic z čeho bych se za břicho popadala nebo se chechtala nahlas.
Pozitivní jsou kratke kapitoly, díky nimž se kniha čte daleko snaz.
Nevím jaká je cílová skupina pro kterou je kniha napsaná, možná kdybych byla ve věku hlavní hrdinky, smála bych se vic..
Navíc velké plus za hezkou obálku knihy.
Příběh nejen o anorexii. Autobiografický příběh autorky o jejím dětství, dospívání a mladé dospělosti. Popisuje své problémy v rodině, především s matkou. Její ne dobré vztahy s matkou ovlivňují její chování a rozhodování. Popisuje pobyt v klášteře, vztah s Bohem, vztah s manželem i přítelem knězem, boj s nemocí jejího syna.
Pro člověka, který si něco podobného neprozije, je nejspíš hodně věcí až neskutečných. Takhle jsem to alespoň vnímala já.
Je pro mě neskutečné, že mohla takhle být pořád manželovi po vůli, nijak se nebranit, nic nenamitat...
Zároveň si říkám, že vztahy v rodině musí být opravdu hrozné, protože při predstave, že si bývalý manžel, maminka či kdokoli s blízkých tuto knihu přečetl, se mi ježí chlupy po celém těle.
I když to většinou nedělám, tuto knihu jsem nedočetla.
Těšila jsem se na další knihu od pana Hartla, nicméně bych ji označila jako nejslabší. Určitě nezklame, ale ani extra nenadchne. Čte se hezky, jako všechny jeho knihy, jeho typicky humor se mi také líbí. Na můj vkus občas zbytečně drsná a sprostá slova.
Příběh znám, takže jsem věděla jak kniha dopadne. Ale i tak jsem se na ni těšila. Film se mi líbil, ale od knihy jsem čekala víc. Škoda