Leena komentáře u knih
Líbilo se mi to, bylo to napínavé, postava Leony byla sympatická. Psychopat dobře dokáže skrývat své pravé já. Musela jsem přečíst za den:-)
Četla jsem hned po knize Terror, takže výsledný dojem je trochu zkreslený směrem dolů:-) Nemůžu se zbavit pocitu, že postava Ellie působí dost naivně, až hloupě, její chování je nelogické. Četlo se to celkem dobře, ale za týden nebudu vědět, o čem to bylo. Žádný trvalý zážitek to ve mě nezanechalo.
Přečetla jsem za pár hodin, dojemné, ale něco tomu chybělo, proto plný počet dát nemůžu:-(
Tak taková pecka to zase nebyla, na to, že tuto autorku všude vychvalují do nebes. Asi už si od ní nic nepřečtu, zbytečně přechváleno. A ty scény s těmi zvířaty si mohla odpustit, spíše to znechutilo a nějak se to tam nehodilo:-(
Co to bylo? Ženská, která si libuje ve skupinovém sexu a ze sportu š..á s neznámými chlapy jak o závod, ve mě vzbudila jen odpor. A Ještě o tom napíše zmatenou a o ničem knihu.. Autorku to "obohatilo" maximálně o potraty, kapavku a syfilis. A to měla štěstí, že v 60. a 70.letech nebylo AIDS. Jen ji politovat.
Na záložce knihy spletli jméno Mathiase s Henrichem, že prý Henrich hledá Mathiase, přitom to bylo naopak. Zdálo se mi podivné, že z šesti dvacetiletých nemá sebou ani jeden mobil, dneska bez něj mladí nedají ani ránu.. A na dně rokle už by se mobil dávno vybil..Pro mě to nebylo až tak čtivé, spíše dost nelogických věcí jsem v tom našla.
Námět to byl zajímavý, zpracování naivní, zmatené.. Autorka asi přečetla hodně harlequinek. On chtěl, ona nechtěla, ona chtěla, on nechtěl. Pořád dokola. Konec přímo pohádkový. A sexuoložka, která má 4 roky trauma z prvního sexu? Tak to je neuvěřitelné .. Kniha mne zklamala, čekala jsem víc.
Moje nejoblíbenější kniha od Barbary Erskin:-) Dle mého názoru i nejpoutavější:-)
Moje oblíbená autorka, i když příběhu z války jsem se celkem bála, nemám je ráda:-( Ale prolínáním se současností se to vyvážilo a moc se mi to nakonec líbilo:-)
Příběh byl vcelku zajímavý, překlad a chyby pominu, dávám 4:-)
Mne právě ta tématika psů-zabijáků zaujala, i když jsem hned od začátku tušila, že ti psi jsou nevinní. Bylo mi jich líto. Byla jsem strašně zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál.Bylo to zajímavé a napínavé, i když ten konec byl moc rychlý a napsaný tak nějak ve spěchu. Aspoň tak mi to připadalo. Ale jinak se mi to líbilo.
První stránky mne nudily..Pak mne to chytlo, i když jsem našla několik nelogických míst..ale to je asi můj problém, protože nad vším moc přemýšlím:-) Ale pak už to bylo napínavé:-) V TV teď běží seriál Agresivní virus, ale nedívám se, myslím, že by se mi to nelíbilo. Kniha je vždy lepší:-)
Na prvotinu to nebylo špatné, nicméně se nemohu zbavit dojmu, že autorka z hlavních postav udělala hloupé husy, které si nechají nabulikovat všechno.
A Katie ta byla na facku, rozmazlený fracek, před kterým chodili po špičkách a ani ji nevycinili za její chování.
Pro mě až nereálné chování všech postav.
Líbilo se mi to, takový brutální dobrodružný příběh, které jsem četla v dětství, samozřejmě bez toho brutální.
Mělo to svoje slabiny, pochybuju tedy, že by se vysokoškolaci vydali sami do divočiny a postavili si tam stany.
Aneta vidí vraždy svých kamarádů a skoro to s ní nehne, černoši z džungle umí anglicky, mohla bych pokračovat, ale vtáhlo mě to do děje.
Nebylo to až tak špatné, i když chvílemi tak nějak chaoticky popsané.
Od půlky už jsem začala tušit, kdo za tím vlastně stojí.
Než psychologický thriller, tak spíše drama o mezilidských vztazích.
Většinu knihy jsem se bohužel nudila, a konec nebyl ničím zajímavý.
Za mě velmi slabé, nedoporučuji.
Nebylo to úplně špatné, potenciál to mělo.
Jen je to napsané dost nezáživnou formou a bytosti nejsou vykreslené nijak hrozivě.
Je tam bohužel hodně nedotažených míst.
Papoušek byl super.
Co se mi ale líbilo, byl překvapivý konec a že by pokračování?
Po celou dobu čtení jsem byla napjatá, kdo za tím vlastně stojí.
Pak mě nemile překvapilo, že vinu vzal na sebe někdo jiný.
A ten konec byl jak z červené knihovny, ten se mi nelíbil.
A viník vyvázl bez potrestání.
Tak to byla opravdu ztráta času.
Postavy mi bohužel splývaly, všechny ploché, šedé.
Ale to bylo zřejmě stylem psaní, který mi nesedl.
Ke konci už jsem přeskakovala, abych to měla za sebou.
Za mne tedy ne.