Lemmenkukka komentáře u knih
Strašně mě bavily části věnující se hrozbě informačních technologií, ale u částí popisujících "ménage à trois" mezi Claude, Sergem a Filipem jsem se musela do čtení občas vyloženě nutit...
Myslíte, že Helena a její dcera Sini jsou ty stejné, jako byly v Na domácí frontě, nebo je to jen shoda jmen?
Pěkné shrnutí pro toho, kdo má o psychologii minimální znalosti :)
"Koralina věděla, že v knoflících své druhé matky je jen vlastnictví, nic víc." :)
Jedna hvězdička za snahu. Mám ráda povídky, ale tyhle mě nějak nezaujaly, ani na začátku, ani na konci.
Bavilo, akorát jsem u čtení měla děsný hlad... A na S elegancí ježka to z mého pohledu nemá...
Zajímavá kniha. Z mého pohledu moc zaměřená na USA (není divu, autor je Američan), ale bylo to poučné, dočíst se, jak se zplošťuje náš svět. Co se mi ale nelíbilo byl překlad. Nevím, jestli to byl jenom můj pocit nebo si toho všimnul i někdo další, ale občas mi připadaly věty nelogicky poskládány, našla jsem plno překlepů a "zvláštně" rozdělené věty čárkou, což by v odborné literatuře být nemělo. Obzvlášť, pokud ji máte v četbě na semestr na univerzitě.
Narozdíl od většiny knih v kategorii "Romány pro ženy" to má vcelku hlavu a patu.
Ach jo. Pokud je tohle "Beletrie pro ženy s (upířím) nadhledem", tak jsem pyšná, že nejsem žena s nadhledem, a už vůbec ne upířím. Třeba to má souvislost s tím, že mi ještě není ani dvacet (= jsem úplně blbá a ničemu nerozumím), ale jediné, co bych pochválila, je čtivost. Ta je ale převálcována nesympatičností postav, stupidním, předvídatelným dějem a obálkou, která šokovala i tak nekreativního člověka, jakým jsem já.
Líbilo se mi víc, než Chrám svatého Izáka, ale nic to nemění na faktu, že hlavního hrdinu bych uškrtila. Z mého pohledu jeden z nejméně sympatických hlavních hrdinů, se kterými jsem se kdy setkala. Občas jsem měla nutkání začít na knihu křičet.