Lemurak komentáře u knih
Kniha je čtivá, ale to množství chyb a překlepů mi brání dát vyšší hodnocení. Velmi mě rušily. Jinak je cestopis sám o sobě zajímavý a zábavný.
Téma je velmi zajímavé a dobře zpracované, kniha je napsaná velmi čtivě, naprosto odpovídá tomu, jak má popularizace vypadat. Důvodem toho, proč nedávám pět hvězd, jsou až příliš velké a z mého pohledu neorganické odbočky týkající se prostituce (zejména vývoj této problematiky ve starověku a středověku, kapitola o Janu Nádherném).
Mám bohužel pocit, že kdyby nebyly autorky herečkami, nikdo tyto texty nevydá. Několik z nich je povedenějších, dohromady to ale celé působí plytce, nanicovatě. Ani redaktorka neodvedla dobrou práci, na některých místech chybějí čárky a ukončující závorky. Velmi povedená je ovšem grafika.
Urban svou poetikou výborně navázal na Jiráska. Nekopíroval ho ani neironizoval, jen vyprávění posunul do jiné roviny, psychologicky ho prohloubil a zajímavě aktualizoval. Jazyk, znalost slovanských božstev a originální metaforika přispívají k tomu, že novela působí autenticky - jako skutečná pověst nebo mýtus. Vyčítat jim ahitoričnost je nesmyslné - k mýtům fantastično patří právě z podstaty tohoto žánru.
Výborně napsaná kniha, která podle mého názoru vychází z velmi dobré znalosti reálií. Nemám pocit, že by autor viděl problém asimilace Romů ze Slovenska černobíle, alespoň v první třetině knihy tomu tak není určitě. Problém řady etnik na celém světě totiž ukazuje, že je-li člověk vytržen ze svého přirozeného prostředí a je-li mu vnucena odlišná kultura, dochází k řadě problémů. Šmaus uváženě pracuje s jazykem, přímou i nepřímou řečí, jeho metafory jsou originální, barvité a korespondují s celkovým laděním románu. Kniha zároveň vyzývá k tomu, aby se čtenář nad problém zamyslel v historickém kontextu. Naprosto zaslouženě bylo dílo oceněno Magnesií Literou.
Čtenář, který čeká detektivní příběh, jaké psal A. C. Doyle, bude zklamaný. Mitschova kniha je spíše psychologickým románem než detektivkou. Zaujme právě psychologická hloubka a vykreslení hlavní postavy, nápaditá je také kompozice. Nemůžu se ale ubránit, že se autor zařadil pouze do řady Doylových následovníků, kteří využili jména slavného detektiva.
Knížka je sice napsaná vtipně a čtivě, v mých očích jí však hodně ubírá nedostatečně provedená redakční práce - pravopisné a typografické chyby, které také patří ke knižní kultuře.