Lenka1386 komentáře u knih
Všechny Zvěrolékaře jsem četla s chutí. Tenhle není výjimkou. Kouzelná knížka.
Tak já nevím, vyloženě mě to nezklamalo, ale že bych na to chtěla pět ódy, to teda taky ne. Vertigo proplave, tak jako ryby, co chytá Dušan a nic moc nezanechá. Je krátké a to je fajn.
Dudáka mám moc ráda. Občas je to dost patetické, ale tak je to báchorka - co jiného od toho čekat? Lesní víly a daleké kraje, Tyl měl velkou fantazii. A ten dialog, kdy se Švanda vrátí ze světa a přijde za Dorotkou se slovy: Ty by ses nemohla takto chovat, kdybys mě byla kdy milovala... mě vždycky dostane.
Takže takhle - po přečtení této knížky jsem na Cestu vyrazila. To snad mluví za vše :) Super a doporučuji!
Trochu zklamání. Nejdřív mě bavily popisy postav a interiérů, ale pak se omrzely, pak mě zajímal vztah Nicka s golfistkou, ale nic se z něj vlastně nevyklubalo a Daisy byla taková neslaná nemastná, že jsem nechápala, proč po ní Gatsby tolik touží. Výhodou je rozhodně to, že kniha je krátká, takže je vážně za den dočteno...
Verity jsem vytahovala z tašky a četla i když jsem jen dvě minuty čekala na autobus. Nevnucuje se, nepodbízí, nemusíte zbožňovat hlavní hrdinky - ale nejspíš budete :) . Je to styl, který mi mimořádně sedl.
Krásná pohádka. Já jsem se teda bavila od začátku až do konce - knížka je poměrně tenká a přesto se do ní vešlo tolik děje! Super!
Na Kosmonauta jsem se těšila, anotace je totiž velice slibná. No ale musím říct, že za mě teda ne. Spoustu humoru jsem teda nenašla ani omylem, je to spíš takové ufňukané sociální drama. Zvrat s Ruskou raketou bych snad i oželela, natahovaný a trochu rozplizlý konec mi taky nesedl. Celkově zklamání.
Knížku s takovýmhle názvem a barevnou obálkou čtu tehdy, když potřebuju pohladit slovem a nic moc neřešit. A to se autorovi povedlo. Takže spokojenost.
Mám moc ráda tenhle typ knih i styl psaní. Jakoby složený z obrazů. Baví mě divadlo, takže jsem velice ocenila i scénáře ke hrám. Není to nikterak skandální, ani vzrušující, roky plynou a vy poodhalujete. Postavy těžko soudit, každou jsem chápala a svým způsobem rozuměla, proč jedná tak, jak jedná. Všechno do sebe zapadlo. Celkový pocit víc než pozitivní. Plný počet.
Když se řekne, že je něco "psáno moderním jazykem", tak si představím přesně tohle. A nebaví mě to...
Za mě supr. Zajímavý detektivní příběh s nádechem historie, postavy byly (každá svým způsobem) sympatické, takže jsem jim fandila. Začetla jsem se hned, knížka byla tak akorát dlouhá, prostě fajn po všech stránkách.
Knihu hodnotím pozitivně. Nemám pocit, že mě nějak výrazněji obohatila nebo otevřela oči, protože podobné téma bylo ztvárněné mnohokrát a možná i o něco líp. Leonard si v tom svém nepochopení dost libuje, „plácá“ se v něm, a když už to vypadá, že by mohlo být líp, honem řekne nebo udělá něco nepřiměřeného, aby zase někoho poštval proti sobě. Natahování závěrečných rozhovorů s profesorem mi lezlo na nervy – ale! Bavily mě poznámky pod čarou, dopisy z budoucnosti mi taky přišly jako fajn nápad a už jen pro to, co řekl houslistovi Babakovi, jak mu poděkoval a vysvětlil, co pro něj znamená hudba a taky poděkování a rozloučení s Herr Silvermanem bylo tak silné, že už jen proto stojí knihu přečíst.
Knížku jsem četla na Dušičky a ještě si k tomu zapálila svíčku v okně, abych navodila tu správnou atmosféru, bohužel se ale moc nedostavila. Autor hodně používá citoslovce a excentrické výrazy, ale to až tolik, že to působí trochu nuceně a kodrcavě. Oceňuji ale spoustu faktů a zajímavostí, které jsou v příběhu zakomponovány.
Stejně jako ostatní se trochu pozastavuji nad žánrem: pro děti a pohádka. Knížka se dá slupnout jako jednohubka, psaná je lehce, žádná složitá slova, ani souvětí, poslání je jasné. Pocit z ní ale vydrží dlouho. Moc se mi líbila.
Na úvod musím napsat, že jsem měla na knize jinou obálku - tahle by mě nejspíš trochu odradila. Ale bavilo mě to. Zpočátku moc! Těšila jsem se, jak to bude a kdy už dá konečně manželovi co proto. Dokonce jsem dostala chuť předělat byt a zkusit vegetariánské menu. Ale pak se to nějak zvrtlo. Po půlce to začala být nuda přitažená za vlasy, románek se zajíčkem, který se překlenul v lásku až za hrob, propagace super zdravého životního stylu a víra v dlouhověkost. No, všeho moc škodí. Dočetla jsem a šla na hamburger.
Na knížku jsem se moc těšila, protože jsem před tím četla Všechno je jinak a to se mi moc líbilo. A nemohla jsem uvěřit svým očím. Nesympatická hrdinka, která má pocit, že ji všichni chlapi v jejím okolí milují a v podstatě kdokoli může být tajným ctitelem a nepřejde ji to ani po neskutečně dlouhém a nudném čekání na nádraží. Vůbec ty milostné dopisy byly dost přitažené za vlasy a poslat někdo něco takového mně, tak se spíš vyděsím, než natěším. A ta akce s projímadlem... Ach ach ach.