Lenka4 komentáře u knih

Po naivních veršících na začátku sbírku se náhle objeví silné příběhy. Autorka má citlivou duši. Své pocity vplétá do poezie, která čtenáře zasáhne nečekaně hluboko.
Dotýkání
brání
gumové rukavice
Anděl se dívá
klíčovou dírkou
ještě hoří svíce

30.07.2019

Zajímavá rekapitulace. Její monotónnost zdařile evokuje obraz věčné nespokojenosti člověka toužícího po jiném životě, než který mu byl dán. I marnost jeho touhy osvobodit se z okovů všednosti a obvyklosti.
"V třídách sněhobílé školy
školy právě otevřené
příjmení se stane jménem
Start záběhu pro soukolí
Divíš se proč dětí tolik
sedí náhle bez pohnutí
Sošné ticho s vnitřním pnutím
Paní mluví nevíš o čem
prozatím jsi neochočen
utéct ven tě všechno nutí"

26.07.2019

Básně jsou nápadité formou i tématy, nesou v sobě myšlenku. Ve své poklidné atmosféře však skrývají jistý osten. Žel, za vulgarity jdou body dolů.
Bezčasí
Nic se neděje
neděje se nic
ani nic se neděje
Tak
střídá se naděje
i beznaděje
Opět na komín
přilétnou čápi
na komín čápi přilétnou
ou! ou! ou!
Jenom
vrabci z Čech
stěhovat se nebudou
Ou! ou! ou!

24.07.2019

Nesmělé vybídnutí k hledání duchovní cesty. Nesmělé co do formy – úporná snaha o rýmy (i „láska – páska“ našla uplatnění) působí mile naivně. Nesmělé co do intenzity sdělení – nejde o burcující nátlak fanatického světlonoše. Nejvíce potěší celkové pozitivní ladění.
Láska je tvá energie: „Láska je tvá energie, tak ráda ten šat oblékáš, Mistr tvůj ho stále šije, zdobí Láskou člověka. Ty v ní tančíš sněhobílá, tak tě vídám ve svých snech, lehká v letu jako víla, až běláskům se tají dech. Jak mám o tvé kráse zpívat, jak ji duhou malovat, když nemohu se vynadívat, jen pokleknout – a děkovat.“

16.07.2019

Největším překvapením je zjištění, že zásadní podíl na vzniku naší námořní plavby měla Čína. Každoroční hospodářské výsledky jsou zajímavé ve vztahu k politickému dění. Koho čísla nebaví, může se začíst do pašeráckých historek. Nejslabší částí knihy jsou výňatky z rozhovorů s námořníky. Zpracování orální historie v odborných publikacích má značná úskalí a je těžké zvolit formu, která výsledek nepotopí. Uvítala bych bližší popisy lodí a jejich vybavení.

08.07.2019

Ideální pro rychlé čtení, při kterém člověk nechce přemýšlet. Jinak totiž objeví nepravděpodobné či nelogické situace (např. scéna se psem ve vodě, charaktery některých osob a zvraty v jejich jednání). Není mi zcela jasný smysl oživování Poirota. Každý autor by si měl stvořit své originální hrdiny a psát vlastním stylem. Kritiku si zaslouží též překlad. „Plátek dortíku“ je vskutku úlet.

02.07.2019

Vzpomínky mladého hrdiny stojí za přečtení už jen proto, že prožil řadu měsíců před koncem 2. světové války nikoliv na východní či západní frontě, ale na jihu, mezi italskými partyzány. Ovšem slunný jih to v žádném případě nebyl.

27.06.2019

Velice podrobně a přehledně popsaná situace zemědělců v době kolektivizace, vyšetřovatelské metody a způsob fungování justice. Také ukázka manipulace s veřejným míněním pomocí zpolitizování kriminálních případů a jejich využití k agresivní propagandě.

18.06.2019

Překvapivé, kolik táborů různého zaměření na našem území bylo. Průvodce je sice v některých případech až příliš stručný, ale základní informaci poskytuje a nechává tak čtenáři prostor pro samostatnou badatelskou činnost. Zaujme také výtvarná podoba knihy.

03.06.2019

Dobré pro pobavení. A též pro obohacení slovní zásoby. Malým dětem bych tyto pohádky nečetla, stejně bych je musela překládat do normálního jazyka. Ale představa, že by alternativní inteligent v běžné mluvě nahradil různá jadrná oslovení, je docela půvabná.

22.05.2019

Autorka opakuje některé postřehy a skutečnosti, které již publikovala v jiných svých dílech.

16.05.2019

Tíha osamělosti dopadá i na lidi žijící v tak kolektivním zřízení, jakým je kibuc. Smutné duše však často najdou pochopení u někoho ve svém okolí. To je možná poselství, které autor do příběhů vložil.

06.05.2019

Osvícenský duch samozřejmě nemohl minout ani oblast pohřbívání, třebaže všechny nápady nebyly úspěšně realizovány. V některých případech naštěstí. Z této knihy si určitě zapamatuji okolnosti vzniku márnic a jejich vzorovou podobu. Škoda, že autor nezůstal jen u faktických informací. Četné pasáže s příklady zdánlivé smrti z beletrie, které patrně měly text oživovat, působí přesně opačně.

18.04.2019

Autor sám výstižně zhodnotil svoji tvorbu v podtitulu sbírky – ucházející verše. Něco se povedlo lépe, něco hůře. Je znát, že píše pro radost a nenutí se do žádných rádoby uměleckých póz, což je sympatické. „U ohně teplo je, ticho a klid, jen tělo napnout a šíp vystřelit. Z letící jiskry oblaka kouře, z beránka na nebi sněhová bouře. Pod vodou teskno je, pláč je však skryt, v řece slz bez břehů pláč utopit. Řeka je černá nit, s potokem splývá, tak často v naději marnost se skrývá. S beránkem na skále, z výšky jde strach, stačí se odrazit, překročit práh. U ohně teplo je, tiše tu spíš, má láska k tobě je marnosti skrýš.“

05.04.2019

Zajímavé nápady, vtipné pointy. U některých povídek je sice brzy zřejmé, k jakému konci děj směřuje, ale to nijak nevadí. Celkově jde o velmi příjemnou četbu.

02.04.2019

Některé básně mají originální náměty. Ovšem autor zprostředkovává svůj kritický pohled na svět většinou verši nepropracovanými, bez výraznější hloubky prožitku a pomocí nepříliš poetického slovníku.
Didaktika: „Čtyřlístkem jejího věku porostl celý byt. Na jedné procházce po stěně objevila zásuvku … Elektřina? Po krátkém nadechnutí ujal jsem se slova: Pohání vlaky, rozsvěcuje lampy, ohřívá, chladí… snaživý pedagog uváděl další příklady. Pak hleděli jsme na zásuvku podivně tiší. Dcera pravila váhavě: Teď nás ta Elektřina slyší? Nemohl jsem nechat po bytě volně pobíhat skřítky. Ne, neslyší, rychle jsem zalhal.“

19.03.2019

Že by si sadaři nechali to nejlepší doma a na trh šli jen s paběrky? Nebo byl neúrodný rok? Nicméně alespoň plody Jana Y. Flašky zaujaly nápaditým obsahem pod netradiční slupkou. Obraz: „Octl jsem se ve stavu, kterému se říká finanční tíseň. Prodal jsem proto svému příteli obraz, který mi visel až do té doby v pokoji – opravdu pěkný kousek. Teď jsem seděl už čtvrtý den na posteli, neschopný cokoli podniknout. Poté, co jsem obraz prodal, mi bylo, jako bych prodal kus sebe. Zíral jsem na prázdné místo na stěně a neměl chuť do práce. Ani druhý den se to nezlepšilo. Pokusil jsem se prázdnotu zakrýt plakátem, ale nepomohlo to. Nehodil se tam. Obdélník, který zbyl na stěně jako memento po obrazu, mě pronásledoval. Sledoval každý můj pohyb a kdykoli jsem se na něj podíval, připadalo mi, jako by mi něco vyčítal. Nedokázal jsem se přinutit něco dělat, i jídlo mi přestalo chutnat. Prostě jsem jen seděl a civěl na holou zeď. Bylo mi strašně trapně, když jsem ten obraz kupoval zpátky.“

15.03.2019

Vycházka do lesa s panem Pechou je příjemná i pro čtenáře, který lovecké vášni neholduje. Pronikne s ním totiž do tajů povolání lesníka a zjistí, jaké radosti i strasti tato práce přináší. Dozví se také mnohé o chování zvěře, pěstování lesa, ochraně přírody, fungování lesní správy a jejím systému, případně si rozšíří slovník o mysliveckou hantýrku.

14.03.2019

Jak silný cit je láska a kolik má podob! Žel, často i tuto: „Draka i běsnící býky zkrotit měla jsem sílu, jednoho muže upoutat síly nemám.“
Nejsem si jista, zda byl nápad přiblížit dílo dnešnímu čtenáři překladem ve formě volného verše šťastný.

06.03.2019

Ludvík Očenášek je představen především jako vynálezce. Sympatická je nejen jeho tvář, ale i snaha překonávat nezdary. K celkovému obrazu jeho osobnosti by přispělo více bližších informací o jeho podnikání, spolupracovnících a příčinách neúspěchů. A také více zmínek o rodině.

05.03.2019