lennyd komentáře u knih

Tento díl mne potěšil a zklamal zároveň. Potěšil mne určitě tím, že na rozdíl od prvního dílu již není tak komplikovaný, a naopak zcela přímo směřuje ke svému zdárnému konci, přičemž se čte nadmíru skvěle. Zklamal mne tím, že třetí díl nemám k dispozici, a tak jsem docela napnut jak to vlastně všechno dopadne (i když za moji neschopnost sehnat si další díl tento vlastně nemůže) ...

1 29.06.2013

Kniha se sice v daný okamžik četla docela dobře, ale když nad tím tak zpětně přemýšlím, tak mne ani vlastně nějak extra nezaujala. Hlavně mi vadila roztříštěnost příběhových linií - které se sice sem tam trochu protknou, ale většinu času si každá jede po svým - ať už je to Deukalión se svými schopnostmi, pátrání policistů Carson O'Connorové a Michaela Maddisona po sadistickém vrahovi a nebo příběhová linie Viktora Hélia, stvořitele nové rasy. Věřím, že v pokračování se to začne trochu více propojovat..

1 29.06.2013

Rose Madder je velmi působivý thriller - minimálně ze tří čtvrtin, Kingovi se podařilo vykreslit pocity týrané ženy nadmíru přesvědčivě (samozřejmě, nejsem týraná žena, takže věrohodnost posoudit nemohu), a stejně tak její manžel Norman, psychopatický šílenec, je napsán úžasně.
Co mi ale na této knize vadilo bylo to tajemno, ten svět za obrazem - jednak mne celá příběhová linie za obrazem nebavila, a navíc působila rušivě a kazila dojem z takřka dokonalého díla. Myslím si, že (nejen já) bych tento prvek v této knize oželel, a nechal bych to jen jako "reálný" thriller ze života, bez nadpřirozených prvků - i když je mi jasné, že Stephen King, právem označován za mistra hororu a nadpřirozena, si nemůže dovolit napsat jen tak nějakou detektivku.

2 21.06.2013

Několikero povídek o tom, jak některé děti mají svoji hlavu, a jejich rodiče z toho dokáží šílet, a taky někdy naopak. Knížku jsem měl přečtenou cobydup, ale že bych měl nějaké nutkání si ji někdy otevřít znovu to zrovna ne. Ale takhle na dvouhodinovou cestu autobusem takřka ideální, nezatíží ani hlavu ani mysl, a přiměřeně pobaví...

1 13.06.2013

Stejně jako ostatní knihy pana Třešňáka i tato se čte docela dobře, ale už mne tolik nezaujala jako třeba Dvacet dní špiónem. Toto je obyčejná detektivka, kdy si dva raubíři (resp. jeden raubíř a jeden do všeho nešťastně zavlečenej bratr) myslí, že na ně na Západě čekají, i přesto že nikdy nic pořádného nedělali a neumějí...

13.06.2013

Tato knížka padla mé ženě do oka v knihovně, když vybírala nějaké pohádky pro dceru. Po přečtení trochu tápu, pro koho je vlastně určena - děti z ní nic moc mít nebudou, a pro dospělé je zase napsaná trochu moc dětinsky. Napadají mne pak jen babičky a dědečkové v domově důchodců či členové fanklubu Michala Viewegha. Ale ne, dělám si srandu - je jako dělaná pro rodiče, kteří se chtějí zase jednou vrátit do dětských let. Knížka se čte docela dobře, jednotlivé příběhy jsou kraťoučké a i nečtenáři by tuto knížku přečetli než řeknou švec...

2 08.06.2013

První kniha kterou jsem od Kulhánka četl, a taky kniha, díky níž jsem si na Kulhánkovi (resp. na jeho knihách a na jeho způsobu psaní) vytvořil závislost. Knížku jsem četl už asi stokrát, a kdykoliv mám horší náladu, tak sáhnu právě po ní. Možná bych dokázal souhlasit s některými názory, že některé novější knihy jsou víc "in", ale pro mne je tahle prostě ta první, a tím má i své nesmazatelné kouzlo...

2 06.04.2013

Knihy (magnetovky) Zdeňka Třešňáka se moc dobře čtou, a tato není výjimkou - ba právě naopak, tato je možná ta nejlepší. Kniha vypráví osud "agenta" Oldy, který se z obyčejného uprchlíka stal agentem dvou velkých špiónských organizací. I přes dobu, ve které byla kniha napsána mi přišlo, že si pan Třešňák docela troufá, když si jeho špión Olda vyloženě tahá hrdinné pohraničníky za nos (možná i proto nakonec musela být kniha ukončena tak jak byla)...

1 22.01.2013

Santiago, jedna z mých nejoblíbenějších sci-fi, kterou jsem četl snad stokrát. Kniha, který svým nevšedním způsobem vyprávění, krátkými kapitolami, hodně zajímavými postavami (včetně výborně vymyšlených jmen - Sargasová Růže, Altair z Altairu, Bodrý překupník, Lamželezo Bates či Chudák Yorick) a ke každé z nich úryvek z velkého Orfeova opusu, dokáže člověka vtáhnout do děje a nepustit. Po přečtení této knihy vždycky přemýšlím, jestli bude v budoucnu někdy lidská rasa takto rozšířená (i za cenu kterou to přinese), nebo to zůstane jen v myslích sci-fi autorů jako je Resnick, Garren či Herbert Scheer...

2 18.01.2013

Před touto knihou jsem četl snad jednu nebo dvě Poeovy povídky (Jáma a Kyvadlo samozřejmě) a jinak nic, takže jsem se na sbírku docela těšil. A jak už to u podobných sbírek povídek bývá, některé jsou lepší, a některé .. jsou holt horší. Vůbec se mi ale nelíbilo jak jsou povídky do sbírky poskládány - dvě absolutně nejnudnější povídky hned na začátek (proto jsem knížku asi pětkrát v minulosti začal číst a zase rychle skončil), zhruba v polovině tři povídky na úplně stejné téma (někdo někoho zavraždí, ale pak se sám prozradí). Trochu jinak povídky rozčlenit a bude to super. Povídky které mi uvízly v paměti: Jáma a Kyvadlo, Zlatý brouk, Vraždy v ulici Morgue, Maska Červené smrti, Ďábel ve Zvonici...

1 05.01.2013

Tuto knihu jsem si vybral jako svou první v angličtině, a musím říct, že mi dala pekelně zabrat. Suzanne Collins se úplně vyžívá v používání nepříliš známých slov, a ač jsem si do teď myslel, že mám anglickou zásobu vcelku slušnou, musel jsem dost často využívat slovník. To ale platilo jen prvních asi padesát stránek, ale od chvíle, kdy se Katniss s Peetou dostali do Capitolu se příběh skvěle rozběhl, a rázem jsem ztratil pojem o čase či jazyku, a rázem jsem se ocitl přímo v ději.
Suzane Collins se u mne podařilo to, co před tím snad jen Tolkienovi - dostat mne do jiného světa, kdy jsem přestal vnímat a jen prožíval s Katniss její boj. Trochu mne zklamal závěr, ale s tím se už nějak vyrovnám.
Ještě jedna poznámka k filmovému zpracování - herecké obsazení vůbec neodpovídalo mým představám o jednotlivých postavách, takže z filmu oproti knize jednoznačné zklamání....

5 05.01.2013

Tato mi přišla trochu slabší, ale možná to bylo tím, že pointa byla jasná skoro od začátku, a zbytek je jen takovej balast pro obveselení okolí (a dodržení počtu stránek). Taky mi přijde, že co se týče příběhů, tak jsou novější knížky slabší. A nebo my jsme starší a rozumnější (i když na to bych moc nesázel) :)

18.10.2012

Tak nějak mi přijde, že měli (Lars Kepler) několik nápadů na různé knihy, ale byli líný psát, tak to všechno napráskali do jedné. Takže tu máme pomateného sadistického kluka, vyvražděnou rodinu, uneseného syna, zahýbající manželku, mstící se pacienty a tak dále a tak dále. Příběh se motá odnikud nikam, zamotává se a rozmotává, a nakonec se tak nějak dobabrá k jakémus takémus konci, který mne taktéž nikterak nepřesvědčil. Zvláštností je ale forma psaní - v přítomném čase se moc knih nepíše, a tak jsem měl trochu problém se do knížky začíst - a to také možná způsobilo takovou moji apatičnost k ději...

3 19.09.2012

A zase mne Stephen King dostal. Opět jsem čekal horor, a dočkal se (jen obyčejného) dramatu (to že Vera viděla pod postelí strašáky za horor nepovažuji). Nicméně co kniha ztrácí na příběhu (ten je opravdu takový skoro by se chtělo říct obyčejný) to získává na formě. Celá kniha je psána jako monolog Dolores Claiborneové, obviněné u soudu - pár stránek mi trvalo se do této formy dostat, ale jakmile se to jednou podařilo, stránky jenom mizely. Rozhodně bych si tuto knihu rád přečetl v originále, to musí mít teprve své kouzlo..

3 11.09.2012

Druhé pokračování životního osudu Nely Fišerové. S o něco hlubší myšlenkou, než je u Lenky Lanczové obvyklé (už nejde jen o to sbalit či nesbalit nějakýho kluka), ale stále velmi čtivé a nutno říct, že Nela se Lence Lanczové fakt povedla (jak dvojknížka, tak i hrdinka je hodně sympatická). Trochu mne zklamal samotný závěr, ale co už, dá se to přežít...

2 23.08.2012

Když jsem knížku četl poprvé, byl jsem z ní nadšený. I napodruhé, i napotřetí. I stejnojmenný film se mi hodně líbil. Jenže teď mi přijde, že čím jsem starší (a to právě ve věku Roba), tím se mi Všechny moje lásky líbí méně. Sice jsem je opět přečetl takřka jedním dechem, ale různé Robovy hitparády, které mi kdysi přišly ukrutně vtipné, už jsem přeskakoval a tak nějak se nemohl dočkat, až dostane rozum a vyřeší své trable....

1 23.08.2012

Knihu jsem poprvé četl před asi deseti roky, a nijak mne nezaujala, a možná že jsem ji ani nedočetl. Teď jsem si řekl, že dám Jamesi Herbertovi novou šanci - a i když jsem se nakonec prolouskal do konce, jsem docela zklamaný. Příběh by sice byl vcelku zajímavý, ale styl vyprávění, kdy na začátku každé kapitoly se snaží autor hlavního hrdinu (kterému by čtenář měl přece fandit) nějak srazit, ponížit, mne fakt nebavil. Ukládám ji na spodek knihovny, a možná za dalších deset let ji znovu vytáhnu ...

15.08.2012

Nevím čím to je, ale když se Lenka Lanczová pustila do nějaké série (ať už tato o Nele, nebo o Monice, nebo o Radce) tak jsou knížky ještě o chlup čtivější než ty ostatní. Příběh Nely a bratrů Koubkových je vcelku originální, a člověk tak nějak musí Nele držet palce, aby toho pravého Koubka našla :)

1 14.08.2012

Asi největším problémem bylo, že to není kniha pro mne. Sice jsem ji přelouskal, ale musím říct - zlatá Lanczová. Příběhy v této knize jsou hodně ubohé (řekl bych že ani ty 14-15ti leté holky Stanislav Rudolf tímto neuspokojí), a prokládáním infantilními vtipy se to zachránit nedá. Ale jak říkám, nejsem zamilovaná holka, takže tak...

1 13.08.2012

Terrence Brennarová, jako soudní patoložka, se dostává k tajemný fotografiím kostí, které ji přivedou k odhalení největšího tajemství lidstva, a k samému počátku křesťanství. Náhle se dostane před základní otázku - pomlčet o svých objevech nebo promluvit, a tím popřít základy lidské víry?... Ke knize jsem z počátku přistupoval docela podezíravě, protože mi přijde, že dneska je velmi moderní využívat vlny nastolené Danem Brownem a jeho Šifrou, a s menšími či většími obměnami psát o totémž. Ale nakonec jsem se do knihy Kathy Reichs docela začetl, a i když ke konci už byla trochu překomplikovaná, stále se četla více než dobře. A nakonec bych ji možná ani nesrovnával se Šifrou, ale spíš s Věštkyní od Barbary Woodové, podobné téma, ale zas trochu jinak...

1 13.08.2012