Li@ komentáře u knih
Depresivní čtení které ale nutí člověka se zamyslet nad sebou samým. Nemůžete ji odložit, protože vás zajímá, jak dopadne a jinde vás zajímá, jak se stalo to, co víte, že tak dopadlo. Zajímavě napsané. Akorát nálada po přečtení je dost melancholická.
Skvělé! Vzhledem k tomu, že pro jednu korporátní firmu pracuji, přišlo mi to, jako by pan Vonnegut byl jeden z mých kolegů. Děsivě pravdivý příběh.
Ač literatura o "předčasně vyspělých puberťácích" mě nikdy nebavila, tak toto mě naopak pobavilo velmi. Ten trpký konec je teda vážně třešničkou na tom všem. Chudák kluk. :))
Perfektní!!! Prostě perfektní. Nemám co dál dodat, snad jen - jdu si pro další. :)
Jedno z nejlepších co jsem kdy četla! Nevím, čím to. Příběh děsivě krásný, ale smutný. Člověk se dozvěděl i něco málo faktů a rozhodně jsem ani netušila, kdo je ten netvor (nebudu spoiler). Doporučuji!
Bohužel, dostala se ke mě až ve věku, kdy už jsem někde jinde a tak mě vzdychání pubescenta moc nenadchlo. Dočteno s obtížemi. Pokud je vám více jak 20, spíš asi nedoporučuji. :)
Děsivě realistické - až mě chvílemi mrazilo, zvlášť u závěru knihy.
Film jsem sice viděla dříve a ke knize se dostala až teď, ale rozhodně se mi líbila více než film. :) Obojí dobré, ale kniha je kniha. Líbilo se, psané zajímavě, svižně. Prostě super.
NEUVĚŘITELNÉ! Musela jsem si ve čtení dávat pauzy, jelikož mi bylo až nevolno z toho, jak systém semele nevinné jednotlivce jen proto, aby se tím uspokojilo něčí ego a postavení. Smutný důkaz toho, že Amerika patří mezi nejméně svobodné a rozumné země planety.
Ač jde jen o shrnutí faktů a událostí tak, jak šly za sebou (občas se sarkastickým komentářem autora), je strašné si neustále muset připomínat, že toto se opravdu někomu stalo. Doporučuji.
Po otřesné knize Umělohmotný třípokoj bylo tohle milé vylepšení. Zajímavé čtení, mohu doporučit. Ovšem jen málokdy nesnáším hlavní postavu už od samého počátku. :))
Něco tak hloupého jsem dlouho nečetla. Začátek vypadal ještě slibně, ale monolog o všem a o ničem a navíc se spoustou polovymyšlených slov, která byla někdy vážně až trapná, to prostě nešlo. Ne a ne a ne.
Po této knize jsem sáhla jen ze zvědavosti. Mám ráda Vieweghovu starší tvorbu, to novější upadá a navíc když byla k této knize rovnou vytvořena i divadelní hra, nečekala jsem zázraky. Pravda, zázrak to není a zařadila bych to do kategorie Monyových, Nesvadbových a Pawlovských, ale docela mě to zaujalo. Věřím, že takový příběh se může stát a že se děje a je mi z toho smutno. Mým jediným přáním je, ať se nestanu takovou Hedvikou.
Toto je první kniha, kterou jsem od tohoto autora četla. Musím přiznat, že jsem k ní přistupovala s určitou dávkou skepticismu. Nakonec to nebylo tak zlé. Byla tak nějak kouzelně zvláštní. Ač tam v podstatě žádný příběh nebyl, je to takové celkem nevtíravé čtení. Pro sebe zařazuji mezi "sci-fi". Nejspíš se k ní vrátím, až budu o pár let a zkušeností starší.
Že to není žádná detektivka, tak na to přijdete celkem brzy. Začátek nicméně vypadá slibně. Poté dost dlouho nic. Ale co mě dostalo, byl konec. To jsem opravdu nečekala.
Vadil mi ovšem jazyk snad všech postav včetně vypravěčky. Nevyzrálý, jednoduchý a se stupidními "otázkami" pro čtenáře typu - Viďte? apod.
Co je na tom tak skandální také nevím. Ale možná už jsem jen mírně otupělá. Asi si tuto knihu nepřečtu znovu, ale lze říci, že to nebylo úplně nezajímavé.
No, opravdu oddechové. Až moc. Většina postav mi byla krajně nesympatická. A to, že autorkou je paní, která stvořila Sex ve městě, jsem se taky dozvěděla až později, jinak bych si to asi ani nepůjčila. Ale stalo se, jedeme dál. Jiné knihy tohoto druhu jsou aspoň napínavé, ale tady ani to ne. Vážně hrozná slátanina.
No. Nemůžu říct, že by nezaujala nebo nudila. Děje zde opravdu moc není, ale o to silněji vyzní to, co tam je. Osobně si přeji nikdy se do takové situace, jako tamější 4 hlavní hrdinové, dostat, nicméně je to docela zajímavá sonda do lidských vztahů. Nepovažuji to za slabé dílo, je pouze jiné než "klasický Irving". Určitě si ji přečtu ještě jednou, za pár let a zkušeností později.
První kniha, kterou jsem od této spisovatelky četla. Ale pobavila. Přečteno za dvě hoďky a se sklenkou bílého. Ač zatím nespadám do věkové kategorie, která je popisována, docela tyto příběhy znám od vyprávění kolegyní a docela jsem se nasmála. :) Akorát mě to teda maličko děsí. :D
Dala jsem jí svých klasických 30 stránek na rozjezd. Ale nic. Nebudu dočítat. Irvinga miluju, mám spoustu jeho knih v češtině i v originále, ale tady je to asi mimo mě.