Lidie.Selova komentáře u knih
Sbírka povídek od Elišky Drongové je sympatická, ale zároveň mrazivě tísnivá záležitost. Autorka přináší čtivé a překvapivé příběhy, které zanechají silný dojem. Každá povídka má svůj vlastní rytmus a atmosféru, přičemž mě osobně nejvíce zaujala hned ta první, s názvem Hospůdka.
Drongová mě ohromila svým živým popisem života na vesnici, kde strach, pověrčivost a neznámé nebezpečí terorizují celou hospodu, kde vesničané uvíznou během bouře. Tato povídka je doslova nabitá napětím a autorka mistrně vykresluje davovou hysterii, což se jí podaří na několika málo stránkách.
I když se Drongová vyhýbá nechutným scénám, čtenář stále cítí intenzivní atmosféru obav z neznámého. Povídky jsou proto vhodné i pro ty, kteří se hororu běžně vyhýbají. Sbírka je skvělá volba pro každého, kdo hledá napínavé a znepokojivé čtení.
Kniha s velmi neobvyklým námětem, která mě příjemně překvapila. Vypráví příběh ženy, která se náhle a bez varování proměňuje v různé druhy ptáků. Tato schopnost otevírá cestu k mnoha zábavným i zamyšlení hodným situacím. Styl humoru, který autorka zvolila, mi byl blízký a často mě upřímně rozesmál.
Původní české sci-fi už od prvních recenzí, jsem věděla, že si jí chci přečíst.
Už dlouho jsem z knihy neměla tak rozporuplné pocity. (Pozor obsahuje možný spoiler.)
Jako na kolotoči. Skvělý začátek, pak nudné pokračování, skvělé kapitoly s hlavním hrdinou, které jsem hltala bez dechu a pak kapitoly s hlavní hrdinkou, kterou jsem po tom nekonečném fňukání měla chuť vysadit na nejbližším asteroidu.
Je to napsané čtivě, svět je rozmanitý a opravdu srozumitelný. Líbí se mi komplexnost a jistá krutost Šatchranské rasy. A kdyby tam byly kapitoly jenom s tímto, dávám plný počet bodů.
Bohužel Erin, je na mně tak afektovaná, nudná a zbytečně natahuje děj, že kdyby tam byla jen ona, dám hvězdičku jednu. Já chápu, že to neměla lehké, ale na to, že to měla být hlavní postava to prostě nedávala.
Další díl, si ještě přečtu, pokud tam bude méně Erin a víc Krchata, ráda tomu dám šanci. Jinak se obávám, že z mého hlediska, se jedná o promarněný potenciál. Kdy se krásná space opera proměnila v omílání problémů, jedné nestabilní navigátorky.
Na nevěčné časy
Prvně jsem nevěděla, co čekat, protože pojem magický realismus mi není moc znám. Ale nadšené recenze, mě přesvědčily, ať knihu zkusím.
Je to vlastně mix romantiky a fantasy , ale řekla bych v novém pojetí. V to v takovém, které se mi líbí.
Povídky jsou krátké svižné a bavily mě nové zápletky a příběhy. Musím se přiznat, že třeba Na stopě minulosti nebo Karma mě moc neuchvátili , za to povídky z temné strany to byla jiná káva.
K tomu obálka, která mě zaujala na první pohled.
Celkově jsem nadšená za originalitu, čtivé příběhy a krásné grafické zpracování. Osobně si myslím, že třeba hned první dvě povídky Největší talent a Tvůj hlas bych si více užila v audio podobě , protože srší skvělými dialogy. Temnou stranu bych zas prosila klidně dvakrát delší.
Za mě nádherné 4 hvězdičky z pěti.
Pán nočních můr
Knížka měla trošku zdlouhavý začátek, ale pak jsem si na tempo zvykla a ponořila se do vyprávění plného popisů, které mi umožnilo si vše krásně představit. Přirovnala bych to ke stylu psaní Tolkiena, kdy se dočtete opravdu všechno od historie až po oblečení. Nicméně svět byl tím víc zajímavá a příběh mě vtáhl, místo toho, abych jen klouzala po povrchu.
Být dcerou nejvyššího božstva nemusí být žádná výhra. Annuvia Cestovatelka se o tom přesvědčí, když pro záchranu celého Sedmisvětí přivede rodičům spolu se svým zapovězený mužem, Temným králem, nejobávanějšího Pána nočních můr, Niaborotha. Namísto vděku se jí však dostane krutého trestu – je nucena volit mezi vlastní svobodou a životem toho, jehož nade vše miluje. Po celá staletí pak bloumá jako tělo bez duše, neschopná znovu cítit radost ze života.
Jediné, co mě mrzelo, je, že je to vlastně neukončené. Nevěděla jsem, že to bude série a tak teď musím čekat na další díl.