lihate komentáře u knih
"Každého člověka potká v životě den, který ho určuje, který formuje to, čím se stane, který ho nasměruje na cestu. Ten jeden den bude člověka vést nebo strašit do posledního vydechnutí."
"Ty jsi moje holka navěky.
Co to znamená?
Svobodu."
Znáte ten pocit, kdy nechcete začít číst další knihu ze série, protože víte, že ji zase hned přečtete? Tak přesně tyhle pocity jsem měla před přečtením téhle knihy. První díl byl naprosto senzační a trochu jsem měla strach, že druhý ho nepřekoná, ale byl ještě lepší. Livie i Ashton to nemají jednoduché, ale když se postupuje krůček po krůčku, tak se dá vše zvládnout. Je dobrý vědět, jak to vypadá na dně, ale není dobrý se tam zabydlet na dlouho. Moc mě baví postava Staynera, myslím, že bych vydržela číst o jeho praktikách celou knihu. U knihy se dokážete smát i brečet, v příběhu není jediné hluché místo a dovolí vám prožívat nejrůznější emoce. "Život jsou samé pokusy a omyly."
"Já vím, že už neexistuje důvod, proč tu zůstávat. Ani v tomhle domě, ani na téhle škole. Ani v tomhle životě, který není můj.
Musím všeho nechat.
A tak odjedu.
Odejdu od hlasů, výkřiků, zklamání.
Odejdu od svých přetvářek, chyb, lítostí.
Odejdu od všeho, čím mám být, a od všeho, čím být nemůžu.
Protože je to všechno lež."
Fíha. Tohle byla bomba. Emocionální, citová i knižní. Příběh se mi moc líbil, i když trvalo dýl, než jsem se začetla. Podezření kdo je Trent jsem pojala celém brzy. V knize nebyla hluchá místa a děj rychle odsejpal, takže přečteno bylo za chvíli. Knihu zhruba od třetiny nebylo možné odložit, stále se něco dělo a nabalovalo se dál. Bavilo mě číst všechny emoce a stavy, které se v Kace vařili, tvořili a prolínali. Chápala jsem jí, chápala jsem i jeho. Chyby děláme, ale jen někdy má jedna a táž chyba takové fatální důsledky. Je to šílené. Ale autonehoda je vždycky omylem a nikdy ne naschvál a přitom ta chvíle ovlivní tolik životů. A ze smrti není návratu. Je to smutný i veselí příběh, záleží jak na něho prohlížíte. Pokud se dokážete vcítit do obou pohledů, rozpolcí vás to. Ale kdo je sakra Nora? Rozhodně si ji někdy přečtu znovu.
"Je to úplně jednoduché. Panebože, je to kurva úplně jednoduché.
Raz... Dva... Tři... Čtyři... Pět... Šest... Sedm... Osm... Devět... Deset...
Držím ho. Vnímám ho. Miluju ho."
Nevím ani kde začít. Kniha mě zklamala. Vlastně jsem od ní moc nečekala, ale bylo to ještě horší. Mám celkem ráda film a tím pádem jsem věděla, co čekat. Možná to bylo tím, že jsem díky tomu znala děj, ale jelikož kniha Grey vyšla až po sérii odstínů, čekala jsem, že mě bude bavit. Christian se celou dobu chová i smýšlí jako by Anastasii vlastnil, musel jí ve všem radit a starat se o ní, jakoby neměla svůj vlastní mozek. Nelíbí se mi to a nevěděla jsem, že svou dominanci dává tolik najevo všemi možnými způsoby. Z filmu to tolik nevyzní. Vlastně jsem ho a jeho myšlenky v knize celkem často nenáviděla a štvali mě. Myslím, že by měl častěji využívat času s panem Flynnem, má na něho dobrý vliv. Plus vidím v Anastasii, její odvážnosti a pozitivnímu přístupu všechno zkoušet a do všeho jít na plno i když ví, že to nemusí dopadnout dobře a nic se nezmění. Její vtipné hlášky a drzost je to jediné, co drží knihu, a proč jsem jí neodložila a dočetla. Taky mě bavila jejich emailová komunikace, ta byla vtipná a celkem jsem se zasmála. Původní knihy z pohledu Anastasie asi radši číst nebudu.
"Ano, zlatíčko, divný je mé druhé jméno."
A mě se to líbilo. Krásný, dojemný příběh, který se mi zdál sice trochu zamotaný, ale nakonec dával smysl. Oceňovala jsem Lexinu odvahu, několikrát přešla činy, které se jí stali a stále si šla za svým. Každý se nejprve potřebuje najít, aby zjistil, že to co hledal, má celou dobu vedle sebe. A tady to platí dvojnásob. Autorka nezklamala ani tímto příběhem.
"To, koho milujeme, rozumem neovlivníme."
Co na to můžu napsat?? Film jsem viděla několikrát ale ke knize jsem se dostala až teď. Musím říct, že film je krásnej, ale teprve s knihou se dají prožít všechny emoce a pocity. Nejde přečíst tak rychle jako shlédnout film. A díky tomu se víc zaryje. I když víte, jak to skončí, nevyhnete se znovu prožití všech emocí. Je neuvěřitelná, krásná a hrozná zároveň. Veselá i smutná. Mezi láskou, přátelstvím, nenávistí a bolestí je šíleně tenká stěna. Vlastně jsou všechny čtyři věci skoro totéž. Líbilo se mi, že je kniha vyprávěna z pohledů více osob. Oba mají velké srdce a zaryli se mi do toho mého.
"Máš jenom jeden život. Je to vlastně tvoje povinnosti, prožít ho co možná naplno."
Já moc nechápu, čím to tohle autorské duo dělá, ale jejich příběhy jsou prostě senzační. Jediné co vlastně nepobírám je, proč musí všechny jejich knihy mít tak šíleně strašné obálky. Pokaždé se bavím a kniha mi nejde odložit, ale zároveň chápu, když ji díky obálce někdo ani neotevře. Ty příběhy mají přesah, oproti jiným erotickým románům a celkem silný děj. Bridget jsem si oblíbila, vtipná, spontánní, ochranitelská, se smyslem pro humor i trochu trapnosti. To se vždy cení. Simon je typický krasavec. Což je vždycky zábava číst. Navíc je charismatický, trochu praštěný, inteligentní a všechno, co by správný kluk měl být. Celý příběh se mi moc líbil. Bavilo mě prostředí, bavili mě dialogy, líbila se mi zápletka a vlastně celkově byla kniha parádní.
"Největší riziko je do žádného nejít."
"Domov není hromada cihel. Domov je místo, kde jsi šťastný."
Při poslední knize v sérii mě nejvíc mrzí, že už není žádná další. Tuhle sérii jsem si sakra zamilovala. Lizzy mám hodně ráda, je mi blízká, je pohotová, trochu drzá, upřímná, prostořeká a má smysl pro humor a legraci. Vůbec si ale nechci představovat být v její kůži. Ben mě překvapil a měla jsem ho moc ráda. Dostávali mě už jen jejich esemesky. Je pěkné vidět, že i on se chtěl změnit. Je jasné, že se se vším musel nejprve srovnat sám, stejně jako Liz. Ale bylo krásné, že mu nikdy nebyla úplně lhostejná a pořád se snažil o ní pečovat. Ovšem - všechno nebo nic. Nic není tak jednoduché, jak bychom si přáli. Ale o některé věci prostě stojí za to bojovat víc, než o jiné. Zvlášť když je v sázce zbytek života. A moc mě bavila postava Sama! Tady se celkem vymalovala. Borec a nejvíc týpek.
Týjooo... To byl proces. Mezi láskou a nenávistí je opravdu hodně malá hranice, jsou v podstatě totéž, a tady ten příběh to je dokazuje. Líbilo se mi sledovat celý vývoj a myšlenkové pochody Leny. Protože ona je prostě úžasná. Vtipná, přidrzlá, statečná, upřímná, empatická, milující... Jimmyho mi bylo líto, když si pospojuji vše, čím si procházel plus všudypřítomné objektivy, média a fanoušky. Závislost je svině a nikdy není jasné, na jakém rohu číhá. Navíc se dá vytvořit naprosto na čemkoli. Pak se dá pochopit, že je pro nás nebezpečný celý svět. Stejně jako pro něho.
"Někdy věci, které nedávají ten nejmenší smysl, jsou ty nejsprávnější."
"Láska má mnoho podob a velikostí, ale pokud nestojí na tom, že pro ty, koho milujete, dělá to, co je pro ně správné, tak k čemu to je? K ničemu."
Krásný příběh. Mala jsem si zamilovala hned od začátku. Jeho osobnost je geniální, vtipná, bezprostřední, upřímná... Občas možná až moc, ale v dobrém slova smyslu. Anna byla taky fajn, moc se mi líbilo, jak umělá komunikovat a vždy zahnat příchozí bouři, takže málokdy propukla. V první části knihy jsem se vyloženě bavila, smála jsem se až mi tekly slzy. Když si teď na jisté momenty vzpomenu, znovu se musím smát. Druhá polovina knihy je smutná a vážná, nutí k zamyšlení, vyvolává emoce. Celkově to celé dohromady dává smysl a je to více než překrásná kniha.
"Život je píseň, Anne. Tak si ji pojďme zahrát."
Krásný to bylo. Líbilo se mi, že příběh se rozjel už na prvních stranách a jeho spád vydržel až do konce. Četlo se to samo a bylo to senzačně oddechové i když ne moc reálné. David se mi ze začátku jevil, jako že s ní pořád hraje nějakou hru, ale později jsem ho měla ráda. Evelyn byla príma od začátku, milá, laskavá, trhlá, šílená a se smyslem pro humor. Líbilo se mi, že po alkoholu má stejně iracionální uvažování, trhlý nápady, nulovou sebekontrolu a smysl pro impulzivní rozhodování jako já. Při čtení se mi střídali emoce od veselý, přes naštvanost až po smutek. Kniha překvapila má očekávání a těším se na další díly.
"Vykašli se na následky, víš přece, že umíš létat. A pokud neumíš, pak si představ to vzrušení z volného pádu."
Fíha... Co to jako je? Po přečtení River Wilda, jsem myslela, že je autorčina nejlepší kniha. Ale teď musím za sebe říct, že kniha Trable tomu celkem konkuruje. Vůbec jsem netušila, kam se bude dej dál vyvíjet. Měla jsem nějaké představy, ale všechny byli vedle. S. Towel má tendenci vždy totálně vyvrcholit dramatickou zápletku v poslední části knihy. Stejně jako u Wilda i tady jsem nestíhala ke konci číst, jak rychle jsem chtěla vědět, co bude dál a běhala očima po řádcích. Šílený. Do Mii se zamilujete hned, má skvělou povahu. Do Jordana se zamilujete po chvíli taky, ale pokud jako já nečtete moc anotace, tak budete zcela překvapeni, kam se děj vyvine a co se odehraje. Mám ráda takovýhle knihy, kdy nemůžu přestat číst ani myslet na postavy a přemýšlet, jak bych zareagovala já v jejich situaci. Knihy, kdy čtu, čtu a najednou jsem nakonci.
"Bolest, kterou si nesete z minulosti, nikdy nezmizí. Jediné, co můžete udělat, je najít způsob, jak se s ní vyrovnat. A budoucnost... všechny naděje a přísliby... to je to, co vás drží na vodou a posunuje kupředu. To, co vás vyvede z temnoty."
"Ne každý, kdo bloudí, je ztracený."
Krásnej příběh. Tuhle autorku jsem si oblíbila už když jsem četla jako první knihu Turbulenci. Jsem ráda, že letos vyjdou dvě další její knihy a těším se na ně.
Carter i Arizona jsou senzační a zamiloval jsem si je hned. Líbí se mi styl dopisů a různých vzpomínek a další druhy korespondence. Smála jsem se u jejich navzájem věčně sarkastických a rýpavých poznámek. Ačkoli krásnej příběh, kterej jsem si užila a nešlo mi ho odložit. Turbulence a Výpověď, se mi líbily víc.
„Někteří lidé vstoupí do vašeho života z určitého důvodu, někteří na krátké období, jiní na celý život.“
Ach Colleen, co mi to děláš. Ty knížky jsou jako droga. Rozečtu ji, myslím na ní kudy chodím, musím v každé možné chvíli číst dál a nakonec ji dočítám ve tři ráno a nadávám si, že u ní zase brečím. Šílený. Krásný a emotivní. Will i Lake jsou výjimeční a zamilovala jsem si, jakým způsobem si navzájem pomáhali, i když na sebe oba byli naštvání. Neuvěřitelně povzbudivá a inspirativní kniha, která vám možná může pomoci s pocity, v podobné situaci. Což Colleen ostatně umí ve víc svých knihách. Vždycky po přečtení mám spoustu otázek a pocit, že bych se chtěla znát s postavami z knihy a poznávat je dál a dál. Miluju.
"Víte co? Nechte si oceán.
Já beru jezero."
Jelikož miluju duo Ward & Keenland, tak jsem byla zvědavá i na tuhle knihu. Obě autorky jsou skvělé a miluju jejich knihy. Všechny jejich knihy mají jistotu, že se skvěle čtou a nejde se od nich odtrhnout. Stejně tak i tahle. Líbí se mi způsob, díky kterému se opět setkali, jelikož sama dobře vím, že za doprovodu vína jsem schopná zavolat komukoliv. Zamilovala jsem si starostlivost a empatičnost s jakou přistupoval Landon k Raně. Líbí se mi, že kniha se zabývá smutným a vážným tématem, který může být reálný. Navíc je kniha okořeněná dávkou vtipu a humornými historkami, takže jsem se neustále bavila.
"Možná že to není skutečná chyba, když se z ní člověk poučí."
Vlastně jen přemýšlím, jestli Lilyina situace, měla nějaké východisko, některé by neranilo ani jednu osobu. Musíš plavat dál. Hrozně moc jsem doufala v Ralyho. Fakt jsem ho měla ráda a důvod, kvůli kterému se mu vše děje a vše co se mu děje a že to nedokáže ovládat, mě ničil. Je snadné soudit druhé, když se na to díváme jen zvenku. Byla to jedna z mála knih, co mě dokázala v průběhu rozbrečet. Vůbec nevím, co bych dělala na Lilyině místě já. Je to šílená představa plná úzkostí a paniky. Naštěstí měla Lily Atlase ale co ti, kteří žádného Atlase nemají? Kde mají oni svůj břeh? Milovala jsem deníkové zápisky a trochu mě zajímalo, jak to bude dál, co je potom, co kniha skočila. Aspoň jedna kapitola navíc. :-)
Autorčina poznámka na konci mě rozesmutnila znovu. Už jen díky téhle knize, bych se asi v takové situaci dokázala rozhodnout správně. Správně jako Lily. Je to silný příběh, který chci aby skočil jinak, i když nakonec končí krásně a milostně. Zvláštní, Colleen zase překvapila a zmátla moje pocity. A totálně se mi vměstnala Lilyin příběh do myšlenek na několik dní.
"Cykli se udržují proto, že je tak mučivé je přerušit. Člověk v sobě musí najít nesmírnou odvahu a překonat nesmírnou bolest, když chce narušit důvěrně známý vzorec."
To je šílený! Už vůbec nepochybuji o tom, že Colleen dokáže každou svou knihu napsat naprosto jinak, naprosto nečekaně a nepředvídatelně. Vlastně vůbec nevím, s kým v té knize mám soucítit nejvíc a co si mám nakonec myslet. Colleen dokonale zmátla mou mysl. Asi se pravděpodobně přikloním k tomu, co si nakonec myslí Lowen, abych mohla přestat na příběh myslet. I když být na jejím místě z toho domu bych utekla už dávno. Ale Jeremyho jsem měla fakt ráda.
Příběh je velice poutavý, nešlo se od něho odtrhnout. Není v něm nic navíc, nic co by odvádělo od zápletky, nic co není důležité. Je to tak senzačně napsaná kniha, že se k ní určitě jednou vrátím a rozhodně ji budu všude doporučovat.
"Najdi to, co miluješ, a nech, ať tě to zabije."
Tohle je zvláštní knížka. Miluju autorku i její knihy, tahle není výjimkou a nakonec se mi moc líbila (a miluju duhovou barvu). I když začátek byl celkem nudný a utahaný, pak zhruba v polovině se děj zlomil a rozjel nečekaným směrem. Bylo to silné překvapení. Druhá polovina knihy má hluboký příběh. Layla i Gray jsou sympaťáci, empatičtí, milující a skvělí lidé. Některých situací, které se jim za život přihodili mě dostali, bylo mi jich líto a nechápala jsem, jak se můžou někteří lidé takhle chovat. Rozhodně převažuje víc "pro" než "proti" a tahle kniha stojí za přečtení a určitě se k ní jednou vrátím.
A epilog? Při posledních několika větách, jsem skoro uronila slzu.
Na tuhle knihu jsem těšila i přes nižší hodnocení a vypaltilo se. Asi jsem se nikdy tolik nenasmála u knihy jako u Jejích třešniček. Dokonalá je už anotace. V záchvatu smíchu mi po tváři stékaly i slzy. Je to oddechovka na jeden večer. Sice trochu naivní a bez hloubky, ale skvělá a myslím, že jsem si ji dokonce oblíbila. Je to střelený, šílený, vtipný, psaný s nadhledem a naprosto originální. Miluju komunikaci a rozhovory mezi Williamem a Hailey. A miluji Williamovu osobnost, kdy ze svých záporných vlastností dělá dokonalé přednosti. Jejich sarkasmus a důmyslný dvojsmysly převažují nad slabším příběhem.
Myslím, že je to to pravé na odreagování a už teď se těším na třetí díl. Rozhodně si ji ještě někdy znovu přečtu.
Když jsem před pár měsíci četla první tři díly nemohla jsem se od knih odtrhnout. Teď u čtvrtého dílu se mi připomnělo to kouzlo knih Mony Kasten a opět jsem se od příběhu nemohla odtrhnout. Cítila jsem všechno s Everly a Nolana si moc oblíbila. Milovala jsem jejich večerní korespondenci a bavilo mě sledovat jejich vztah. Zážitek nemusí být příjemný, hlavní je, když je silný. A to v tomhle příběhu platí dvojnásob.
Ps. Everly se časem sice dozví, co je na poslední straně jejího dárků. Ale já to chci taky vědět!
Opět mě autorka nezklamala. Celý příběh byl krásný a procítěný. Bavilo mě ho číst a bavila jsem se u toho. I přes celkem vážná témata jsem několikrát doslova vyprskla při čtení smíchy. Líbí se mi, jak všichni členové celé Family Crew stojí neustále při sobě, ať se děje cokoli. Líbí se mi, že právě tím jsou knihy a příběhy neustále propojené a opravdu stojí za to. Maia byla v některých případech úžasná. Chytrá, vtipná a pohotová, až jsem si ji zamilovala.
Z celé série mám ale stále nejradši Joss a Bradena, jejich sarkasmus o výchova dětí je boží a nakažlivá. Jo a Cole! Prosím, nemáte někdo jednoho volného Cola doma?? Nutně ho potřebuju!
Hrozně moc se mi líbil epilog, kde je shrnut život všech, a ne jen Grace a Logana.