Lily101 komentáře u knih

Moje první "young adult" literatura a vlastně i má první kniha s tématikou lgbt. Na to, že jsem měla trochu strach vykročit vstříc neznámému a asi i proto jsem zvolila knihu, kde hlavní protagonistka část knihy studuje stejný obor jako já, jsem byla nadšená. Moc jsem Tamaře a Liv fandila, postava otce mi sice také "nesedla"-ale ten kontrast byl v rámci knihy dobrou "taktikou" (vůbec by mě nenapadlo, že otec a Zita budou mít takový postoj, jaký k Livinu vztahu měli) a tolik zajímavých myšlenek v knize...nebo spíš i takových, že nezbývalo, než pokývat hlavou, že část textu je pravdivá (např. to, jak se cítíme "uháněni" sociálními sítěmi a emaily natolik, že občas se jen bojíme je otevřít s obavou, co špatného se dozvíme-á la urgentní úkol od nadřízeného, který je třeba splnit ihned /i po pracovní době/, počty "like" na Instagramu poté, co jsme umístili novou fotografii s popiskem jako příspěvěk,...).

2 29.11.2020

Prvních cca 55 stran bylo náročných na začtení, avšak kdo to nevzdal, ten si následně knížku užil a nelitoval. Kniha pojednává o ebole, což je vzhledem k aktuální situaci (Covid-19) zajímavé, byť to spolu má společného méně, než bychom asi očekávali, protože jde víceméně o to kolem.

Od knihy jsem se nemohla (po té cca 55 straně) odtrhnout a napjatě jsem čekala závěr. Ten mě tedy trochu zklamal (přišel mi moc naddimenzovaný), avšak je na volbě autora, jak knihu zakončí, což respektuji, nicméně možná bych uvažovala o -1/4 hvězdičky (tedy na 4 a 3/4), což stejně nejde. Vzhledem k poznámce autora úplně na konci knihy bych udělila hvězdičku navíc (tedy šestou), kdyby to šlo, neb napsat knihu s reálným podkladem muselo být náročné (hl. kvůli nejen nastudování dané problematiky, ale autentickému nastínění času a prostoru v knize).

P.S.- V Kongu jsem nikdy nebyla, avšak text v tomto ohledu zněl věrohodně.

19.11.2020

Lidské osudy, které doba zahnala do určitých "koutů". Některé mě vyděsily víc, jiné méně, ale děs tam asi byl. Autorka si s historií protagonistů "vyhrála" a rozehrála tak neskutečnou dějovou "hru". Možná text byl místy méně svižný, než jsem od autorky zvyklá (obvykle knihu hltám, dokud mě poslední stránka "nevyplivne" zpátky do reality, zde jsem se musela dvakrát do knihy ponořit, leč nebylo to činěno s donucením), což ale není předmětem hodnocení, neb: 1) To může být jen můj subjektivní postřeh. a 2) Nejde napsat tak skvělou čtivou knihu jako např. "Hana" vždy. Autorce moc děkuji, že knihu napsala a myslím, že jsem ji četla i ve "vhodném" období v tom smyslu, že si tak nějak člověk, jež nebyl na světě v době Sametové revoluce, tak nějak ještě intenzivněji po přečtení uvědomí, jak je rád, v jaké době žije vůči tomu, co se dělo před...ne tak dávnou dobou, bohužel.

13 17.11.2020

Vtipná kniha (i medailonek autorky na konci, leč to do hodnocení nepatří). Trochu jsem měla obavy, aby kniha nebyla podobná knize “Mizerná karma”, jejíž téma je podobné, nicméně nikoliv, ba ani zaměnitelné knihy v mé mysli nebudou, neb je zde zobrazená reinkarnace jen jedna (X u knihy “Mizerná karma” je jich víc), tedy jeden život hlavní protagonistky, a to v podobě akvarijní rybičky.

Závěr je naprosto famozní, a byť jsem trochu čekala, kde Anna skončí, nečekala jsem, že to dopadne tak, jak to dopadlo.

Hodně úsměvných dialogů, kdy jsem si jich pár i založila záložkou a kupř. tento byl zajímavý, protože se zmiňoval o LZPS a vyšel z pera neprávníka a přesto seděl(jde čistě jen o to, že zmínka dává smysl, tedy že se v LZPS něco takového přesně vyskytuje): "..., to už se zkrátka i pekařka bojí ten rohlík trochu zakroutit, aby ji neviditelná ruka trhu neumlátila Listinou základních práv a svobod."(str. 154 hned nahoře)

5 25.10.2020

Úžasná a přesto trochu jiná
kniha, než byste čekali od autorky, neboť třetina knihy se zabývá každou osobou zvlášť, jejími úvahami a i motivem pro čin.

6 25.10.2020

Zajímavé, dojemné a neskutečně čtivé.

Textu není co vytknout, ba ani žádné rozpory v textu neobjeveny a tak to přesně má být!

23.10.2020

Zdařilé. U každé povídky se mi hůř a hůř zpočátku začítalo(a to jsem první příběh četla dvakrát-“Dům na úskalí” vyšel i samostatně knižně), ale závěry byly vždy dobré.

1 19.10.2020

Až na uspěchaný závěr není co vytknout!

17.10.2020

Zajímavě zpracované téma.

2 16.10.2020

Kniha se četla svižně, ale text samotný byl občas chaotický a závěr moc urychlený a trochu jako z červené knihovny(á la hlavně, ať je to happy end), přičemž pro mě hůře uvěřitelný, leč věřím mu(“Člověk míní, osud mění.”).

SPOILER: Kniha vyšla v roce 2020, přičemž z instagramového účtu autorky mi vyplývá, že má děti dvě. Tak proč tak klamavý závěr? Že by “otevřená dvířka” pro další knihu?KONEC SPOILERU.

P.S.-Nehodnotím v rámci recenze, ale půjčit si knihu s takovým názvem ve veřejné knihovně je vcelku odvaha. Kdybych ji primárně nepůjčovala kamarádce(hádejte asi proč), tak ji nejspíš nepřečtu.

14.10.2020

Hodně recenzentů pode mnou poslouchalo audio knihu. Já knihu četla a tak mě pohltila, že jsem ji za jeden den dočetla. Jsem spíš bojácná a tak dnes nevím, zda usnu, ale stálo to za to. Strhující a to i když Vás možná napadne, o co v knize půjde a závěr asi i od jisté chvíle čekáte, byť i ten trochu překvapí (v detailech, dá-li se to tak nazvat).

7 10.10.2020

Z této knihy mám smíšené pocity, což je asi způsobené tím, že kniha se objevuje na sociálních sítích a nejspíš se těší všeobecné oblibě, avšak nebyla špatná, ale němůžu ji hodnotit jednoznačně kladně, ani udělit plný počet hvězdiček.

1) Vadilo mi neustálé podsouvání ankety, kde ani nebyla Česká republika. Ano, chápu, že jsme možná malá země, ale pro ty, jež svou zemi v anketě nenaleznou, to musí být prostě nuda. Zaměřila jsem se na země dotazované, ale nebylo to ono a celkově ty neustálé zmínky o anketě spíš knize ubíraly, protože....

2) ...text mnohdy nenavazoval na konkrétní odpověď v rámci ankety. Bylo to za mě celé takové "na sílu" s tou anketou.

3) Někdy se témata opakovaly právě dle nutnosti zaobírat se určitou odpovědí a tak některá témata opakovaně "dostávala" slovo, zatímco na ostatní potenciálně také zajímavé nezbyl prostor.

4) Text není sourodý, přičemž proč zjistíme až v závěru. Je to na něm znát, jak již píši výše, je občas hodně kostrbatý a krkolomně poskládaný dle témat. Navíc si rozporuje, třeba tím, že napřed se novináři berou jako někdo, kdo záměrně "nafukuje" situaci kvůli větší čtenosti (což je dle autora normální, neb kdo by četl zprávy, dle kterých se vlastně nic nestalo? Kdysi jsem četla v nějaké knize či na internetu-avšak absolutně netuším, zda je pravdivé, že čím dál od země, ve které se stalo neštěstí, se nachází čtenář/divák, tím větší musí být počet mrtvých, zraněných,...., aby se tím čtenář/divák zaobíral), ale v posledních kapitolách jsou najednou novináři ospravedlňováni tím, že ani oni nemají všeobecný přehled dle ankety v knize a vlastně neví, že čtenáře mohou "vodit za nos". Aby bylo jasno, vůbec netuším, jak to v žurnalistice chodí a mám takový neutrální až kladný vztah k novinářům (přeci jen někteří z nich, hl. v investigativní žurnalistice, jsou neskutečně šikovní).

5) Aspektů, na které si dávat pozor, abychom se vyhnuli tvorbě nereálného obrazu o věcech kolem nás, není málo a množstvím se podle mého názoru nedá pojmout v krátké době.

6) Autor sám uvádí, že není možné a reálné, se zkreslení zbavit. Že i jej občas např. nějaké reportáže v TV "dostaly" na základě emociálního substrátu.

Knihu jsem četla především proto, abych se třeba potenciálních základních "nástrah" pro můj mozek v rámci analýzy zbavila a předešla jim co nejdřív to jde, nicméně i sám autor to popřel, čímž je za mě osobně záměr knihy zmařen, protože na jednu stranu je super, že to dokázal autor přiznat, na straně druhé, o čem teda kniha je, když dle anotace aspoň náznakem (a to nemluvím o sociálních sítích, kde už je to skoro faktem) předestírá, že nám kniha v tomto pomůže.

Je mi líto, že to musím napsat-avšak kniha je stejně neskutečně IN, takže jedna negativní recenze ji neuškodí a mi to aspoň umožňuje být v této nelehké situaci zcela upřímná, jako doposavaď u všech mých recenzí předešlých/a snad i následných/-ale čas strávený nad touto knihou mohl být lépe využitý. Kniha mi moc nedala, v mnoha věcech jsem se spíš ujistila, že činím dobře, když třeba denně nekoukám na TV zprávy a že některé "nástrahy", jež mi mohou změnit pohled na věc zdramatičtěním faktu, znám/a to už třeba ze střední-viz zevšeobecňování, indukce a dedukce/ a neexistuje žádný návod, jak "nepodlehnout" tomu, že svět je méně negativní, než se to na první pohled jeví, tedy že se věci zlepšují vlivem technologií, humanitární pomoci atd.. KNIHU NEDOPORUČUJI ČÍST.

Dvě hvězdičky kniha má jen za snahu autorům a dalším lidem podílející se na vzniku této knihy, neb věřím, že to vše muselo dát práci bez ohledu na můj názor na knihu.

5 08.10.2020

Kniha, která je upřímná...to je první,co mě k této knize napadne. Z vulgarismů jsem měla obavy, ale není čeho se bát, neb to není až tak hrozné(dá se to přežít a místy to trochu dodá “grády” a spád; a to vulgarismy v knihách prakticky nemohu vystát).

1 06.10.2020

Já jsem z knihy rozpačitá. Taková pohádka pro dospělé. Mnoho skutečností mi připadalo povědomých(některé části jsem dokázala odhadnout, jak to dopadne, nicméně že bych knihu četla v minulosti a skončila tak daleko, ale současně jsem nedočetla úplný závěr? Je to možné!), avšak v minulosti jsem zkoušela knihu číst.

Na styl psaní jsem si musela zvykat a je třeba se nechat zcela pohltit pohádkovým světem(moc mi to po státních závěrečných zkouškách prospělo; tak doporučuji lidem po nějaké náročné studijní či profesní zkoušce nebo po náročném období/třeba uzávěrek a deadlinů/ v práci či škole/pololetní písemné práce či zkouškové období/).

P.S.-V rámci filmu dnes začínám druhý díl (233 stran čistého textu na tři díly? To jako vážně?????) a zatím mi připadá film “ukecaný”; v knize bylo fascinující dozvídat se o Osamělé hoře a její historii postupně, zatímco v knize je to více méně divákovi “naservírováno” hned v prvních minutách filmu.

04.10.2020

Skvělá kniha, která se ke mně dostala v pravý čas a snad proto jsem jí uchvácena(tedy vyjma alkoholu a drog, ale to k tomu asi prostě, navíc v té době, patřilo/?/).

3 24.09.2020

Úplně nejsem jednoznačně
pro plný počet hvězdiček(trochu zklamání z polootevřeného závěru), ale knize není co vytknout(závěr je holt jen a jen autorčino pole autonomie).

2 12.09.2020

Kniha nebyla špatná. Jen ne, studenti osmiletých gymnázií nematurují po 7 letech (tedy není možné maturovat v čerstvých 18 letech). V knize nic nenasvědčuje tomu, že by se kniha odehrávala v minulosti a vydána je letos (v roce 2020). Dále str. 142 a str. 326 odst. 2-O Ivanovi Havlenovi se výslovně nemluví (mi osobně to spíš sedí na Marcela Havlenu; vyrůstali spolu od dětství po maturitu, zatímco o Ivanovi je jen pár letmých zmínek v knize). V poslední řadě str. 326 odst. 3 věta 2-O tom nikde v knize není ani slovo, že by o něčem takovém Alice kdy přemýšlela ve větším rozsahu.

Kniha je jinak fajn, ale úplně nerozumím, proč se v aktuálních knihách objevují nějaké sexuální “narážky” už od dětství (á la proč se musela svléknout, aby jí bylo přání splněno-navíc nikde pak už o tom není ani slovo). Jestli to je kvůli upoutání čtenářů, tak se domnívám, že to knihy nemají zapotřebí, obzvláště jsou-li jinak dobré (obdobně je tomu např. u knihy “Soběstačný”).

01.09.2020

Autora neznám(a hledat přes google mi připadalo žinantní), o politiku se spíš nezajímám než naopak.

Kniha se mi moc líbila. Po stránce právní si úplně nejsem jistá jednou skutečností uvedenou v knize(str. 49 odst. 5-soudní rozhodnutí a GDPR ohledně jména klienta? Kniha je vydaná v roce 2020 a i kdyby ji autor psal v roce minulém, tak musel zasechnout o “GDPR”, ne?), což není předmětem hodnocení(neb jistá si nejsem a netuším, jak dohledat).

Na to, že je kniha psána českým autorem, jsem byla nepříjemně překvapena množstvím chyb (tak cca 5, ale v poměrně krátkých sledech za sebou za polovinou knihy)-např. užití slova “potencionální”(asi hodně lidí nezná správný tvar, dokáži pochopit), ale dvakrát za sebou špatně vyskloňovat “datum”(str.224 úplně dole: datum je středního rodu a 225 odst. 2: s hledáním data místo “datumu”) mi už přišlo trochu moc.

2 20.08.2020

Za mě taková ta kniha, která je lehce předvídatelná s tím, že údajně vše v ní napsal život sám. Nechci se dušovat, mám k zdravotním tématům (např. rakovina) respekt, ale přišlo mi to hodně prvoplánové.

Kniha se místy opakuje (fb příspěvky a text), místy se posouváme dál (např. deník), abychom se pak vrátili zpět(př. fb příspěvky), kde je část tak nějak napsaná o tomtéž. Další nesrovnalosti, kterých jsem si všimla:
- str. 97 a 98-Tak byla celý den unavená a ne ve své kůži a cítila se hrozně, že tam nemůže zapadnout či dle deníkového záznamu dobře?;
-str. 180 a 186 posl. odstavec: Velký čtenář a nezná cenu Magnesia Litera?;
-str. 190 a 191: časové údaje nesedí (rozhovor vs. data).

Celkově mi kniha přijde jako napsaná horkou jehlou, “aby autorce byla vydána kniha” a kdyby hlavní téma nebylo tak zvláštní až asi originální, tak by to možná k nominaci na jedno z prestižních ocenění asi spíš nemělo šanci(=můj subjektivní názor s ohledem na nesrovnalosti uvedené výše) a bez možnosti být vidět v médiích. Autorka u svého fb blogu nejspíš dosáhla velké sledovanosti(jestli to, co v knize uvádí, je pravda), avšak sama přiznává, že si v počátku zaplatila propagaci min. prvního příspěvku.

Nicméně autorce držím palce, ať se od alkoholu distancuje i nadále a je fajn, že šíří osvětu o alkoholismu, protože číst to jako abstinent s tím, že mi naštěstí (ťuk ťuk) alkohol nechutná, byla zajímavá zkušenost. Někdo níže píše, že se to bere jako norma pít alkohol, nicméně já nikdy problém neměla, naopak kamarádi respektovali, že mi to nechutná a umím se bavit i bez alkoholu (avšak jsem žena, u mužů je tlak asi silnější-nicméně jestli spíš obecně není strach lidí říct svému okolí, že dnes si dají nealko, přičemž okolí by to třeba přijalo naprosto v pohodě).

SPOILER: Kdyby se ke mně manžel choval tak, jak k autorce(v době jejího pití to nedokáži posoudit a nevím, kdo jak “vyváděl”, navíc nechci být v pozici toho, kdo hodnotí jiné, neb mi to nepřísluší), ale v době po jejím pobytu ve stacionáři tak vyšilovat a vydírat přes SMS i osobně, tak bych to asi řešila jinak, než jen odepisováním...autorka asi netušila, že tím manžel naplňuje znaky trestného činu, ale na druhou stranu dle vyjádření manžela se možná i domnívám, že je to trochu naddimenzované kvůli jistému spádu knihy.

Dvě hvězdičky za snahu. Pár recenzentů níže přidává hvězdičky za to, že je příběh pravdivý, nicméně jak řekl (není to úplně doslovně, četla jsem to před x lety v rozhovoru) jeden český spisovatel: “Z části je text autobiografický, z části přibarvený, aby měla kniha spád.”

1 17.08.2020

Pro zkouškové období či náročné pracovní období skvělá (a velmi fotogenická) kniha.

07.08.2020