Lily101 komentáře u knih
S ohledem na dnešní dobu (např. aktuální /především asi daňový/ právní systém) a lokalizaci knihy (přeci jen mezi Amerikou a Evropou je "trochu" rozdíl) mi kniha připadá zastaralá. Obvykle mi vadí vychloubání autorů, co vše dokázali a opakované odkazy na školení, které vedou (zde teda především hra "Cashflow"), ale v této knize mi to až tak neúnosné nepřišlo, možná proto, že by mě zajímalo, jak takováto hra vypadá.
Nad některými myšlenkami jsem přemýšlela již před přečtením knihy, jiné mě inspirovaly právě při četbě samotné a s některými se nedokáži ztotožnit např. proto, že mi následně uvedený postup k dané ideji připadal ne zrovna "košer". V samotném závěru pak autor uvádí pár tipů na knihy, jež by čtenáři mohly ještě více či hloubkověji pomoci pochopit problém, což oceňuji, obzvlášť jako nováček v tomto "oboru", který po přečtení knihy neví, jak a čím začít.
Autor se místy opakoval, ale nebylo to až tak hrozné (a to jsem na opakování ze strany spisovatelů či autorů hodně citlivá). Vadilo mi však pojmenování obou osob výrazem "otec". Trochu mě to v počátku mátlo (biologický otec a otčím?) a vlastně se jedná o zavádějící pojem. Autor chtěl asi zdůraznit, že rodiče učí své potomky znalosti či vědomosti potřebné pro život a současně se pravděpodobně jednalo o marketingový tah, ale i přesto toto klamavé označení hodnotím negativně.
Poprvé jsem měla takový ten pocit: "No tak, zrychli, ať se můžeš věnovat jiným, třeba i zajímavějším, knihám." Kniha je popsána ne příliš odborně, takže se místy hezky čte, ale na druhou stranu to není četba na pár dní. Líbily se mi vědecké studie, které byly v knize řádně uvedené, obsah mě obohatil, protože jsem doposud žádnou knihu s touto tématikou nečetla, avšak i přesto se nedomnívám, že by jednotlivé "nástroje" byly již vymizelé či zastaralé. Bohužel je třeba mít se na pozoru a mám dojem, že "instrumenty" jsou tak silné a mají skrz vědecké výzkumy natolik prokázaný vliv na lidské rozhodování, až si možná jinými způsoby (Dnes máme internet, kam se společnost z hlediska technologického vývoje posune za 20 let?), ale "nátlak" bude asi stejný či na podobné bázi nastíněné v knize. Současně mi připadalo zajímavé si osvětlit pozadí známých kauz či triků právě z hlediska psychologie, sociologie a dalších disciplín.
Je to ovšem americká kniha plná amerických příběhů (což jí k tíži úplně není) a bohužel i nesrovnalostí stylu několik odstavců tvrdím něco, následně však chaoticky změním (názorným příkladem může být nastínění řešení v situaci, kdy zaznamenáme příznaky mrtvice po hudebním koncertě v parku-kdy řešení mi přišlo jako popření napsaného dříve v dané kapitole (konkrétně jde o stranu 133-134 a kapitolu 4: Sociální vliv) a (naštěstí v klidu a teple s hlavou nad střechou) mě napadl lepší způsob řešení při zachování poznatků z výzkumů a celkově textu výše uvedené kapitoly. Dále se autor místy dost opakuje a u dvou částí textu nedokázal souvisle propojit své myšlenky, takže bych obsah výzkumu popsán o pár stránek dále podruhé (jednou v kapitole 3: Příslib a stálost a podruhé, kdy to bylo do očí bijící nejspíš ve stejné kapitole (- zpětně nedokáži dohledat).
Kniha, která Vám opravdu pomůže, i když si neprocházíte těžkým obdobím. Doporučuji číst “blokově”, nikoli naráz. Některé příběhy mi připadaly jako hodně nešikovně napsané, protože si buď v jistých dílčích částech protiřečily (Jennyin příběh-str. 141-143, především mám za to, že vzdělávací systém v USA funguje jinak a tedy v 15letech nelze jít na vysokou, pokud není úspěšně absolvovaná maturita, která se v 15rozhodně nedělá,..-asi ne úplně povedená snaha překladatele neplést čtenáře jiným vzdělávacím systémem?), takže dávám 4hvězdičky. Vzhledem k opravdové motivaci, jež Vám kniha poskytne přidávám půlhvězdičky, takže zaokrouhleně plný počet :-)!
Knížku měl v knihovničce příbuzný, kterou dostal darem(dodnes ji nepřečetl, tak mi ji ochotně zapůjčil). Mě oslovila až v momentě, kdy jsem měla tu čest, dle slov v knize užitých, být "adoptována kočičkou". Do té doby jsem měla o kočkách a kocourech jisté mínění (ve své podstatě spíš na základě obecných faktů než vlastních zkušeností), jež se ale zkušeností změnilo. Knížka zahřeje u srdce milovníky zvířátek, ale především, dle mého skromného názoru, osloví ty čtenáře, kteří s kočkami/kocoury mají pozitivní zkušenosti :-).
P.S.-Nenašla jsem na knížce nic, co by stálo za vytknutí, což je co říct :-)!!
Tato kniha se ke mně dostala v době, kdy je již youtube zahlcený videi. První část mi přijde ve stylu deníku Adriana Molea, která se těší velké oblibě, takže jsem překvapená, jak špatné hodnocení si tato kniha vysloužila.
Z první části knihy jsem také (spíš nemile) překvapená. Prostě kopie Adriana Molea v méně čtivé verzi plná pojmů, které již známe, ale pár ne tak známých, takže to hodnotím vcelku pozitivně. Tipy, které jsou hodně povrchní a napadlo by to člověka samo min. kdyby se tedy již rozhodl zkusit své štěstí také, ale na druhou stranu je to knížka pro cílovou skupinu, kam nespadám, a současně proč radit potenciální budoucí konkurenci?
Nejvíc jsem se těšila na Gabrielle Hecl, jež jsem jako jednu z prvních na českém youtube objevila. Tak jsem si nostalgicky chtěla pustit jakékoli z jejích videí a jaké bylo mé zklamání, že si kanál zrušila. A rovněž jsem se v rozhovoru s ní obsaženém v knize ujistila, že je opravdu těžké prorazit ve světě youtube, i když jste zajímavá osobnost.
P.S.- Natolik mi vadilo označení "jůtuber" místo "youtuber", až se to bohužel musí projevit na hodnocení, protože představa, že to čtou mladší čtenáři a pak někam (např. do slohové práce) napíší výše uvedené slovo, mi stojí vlasy na hlavě.
"Dospělost je mýtus" byla vtipnější a dynamičtější, avšak věřím, že napsat druhou knihu s ještě vyšší (či alespoň srovnatelnou) laťkou je náročné, leč já zase nemůžu hodnotit obě knížky plným počtem bodů, protože tam rozdíl prostě je. Zasmála jsem se, ale už ne tak moc jako u prvního dílu. Delší průvodní text v druhé části k následnému komiksu mi až tak nevadil, chápu záměr autorky. Obecný postřeh: Knížka se již začíná zaměřovat na specifické problémy (sociální úzkost, kočky,..), jež rozvíjí na vícero stránkách, tudíž si z mého úhlu pohledu buduje užší čtenářský okruh.
Z hlediska objektivity se vyjádřím pouze stručně (a bez hodnocení). Učebnicový výklad, který by možná napomohl lidem, koukajícím na jistý nejmenovaný seriál, k tomu, že jednání před soudem vypadá trochu jinak než v onom seriálu, přičemž neznalost v žádném případě nepřisuzuji k tíži divákům, ale spíš scénáristovi či scénáristům. A naopak existuje jiný seriál ze soudního prostředí, který byl natočen také v ČR a je hodnověrnější.
Čeká-li Vás soud ve věci soukromoprávní, pak se domnívám, že toto nebude špatná volba, leč je nutno brát v zřetel, že se nejedná o knihu, jež se bude číst sama (alespoň ne vždy).
Kniha sama o sobě skvělá. Doporučuji čtenářům, kteří mají o životě Franze Kafky určité povědomí (např. četli některou z dosud vydaných biografií této osobnosti); nebude to ztráta času, jakkoli si myslíte, že pana doktora Kafku znáte. Některé vědomosti se Vám prohloubí o pochopení něčeho ještě hlubšího, co byste si bývali nebyli vůbec spojili dohromady, což je nejspíš dané i četností fotografií v dobré kvalitě, jež je v naprosté harmonii s probíranými tématy. Jedinou výtku bych měla k textům v samotném závěru knihy, kdy se vícero lidí (nejspíše odborníků) písemně vyjadřuje o určitých tématech v souvislosti s životem pana doktora Kafky, leč v nich cítím odstup (převážně časový), lehkou suchopárnost a přílišnou obecnost s ohledem na problematiku, které se celá kniha věnuje.
Průměrem tedy hodnotím knihu ****, a to se zohledněním skutečnosti, že samotná odborná pojednání na konci knihy není nikdo povinen číst (při absenci v této větě vytknutého bych udělila plný počet hvězdiček)!
Autorka se často opakovala, dokonce místy uvádí stejné příklady (á la nekoukejte na Tv a raději napište knihu). Argumentace ve smyslu aplikace rčení: "Opakování matka moudrosti" by možná mohla obstát, ale přeci jen je život pestrý a existuje více příkladných situací, které lze uvést. Rovněž se mi nelíbilo bagatelizování typu "pozdrav formou vzdušných polibků na tvář je evropským způsobem vyjádření přivítání", mnohdy byly-bohužel-přisuzovány negativní skutečnosti pobytu v Paříži evropskému chování.
Na druhou stranu pár užitečných rad mi autorka dala, jež asi zkusím, ale nebylo jich mnoho. Některé jsem již znala a některé mi přišly za hranou (např. mějte jen 10 kousků oblečení v šatníku vyjma/!!/ kabátů). Líbila se mi positivně laděná myšlenka stylu: "Každý okamžik vašeho života může být jedinečný. Nešetřete si ty nejlepší kousky (oblečení, porcelánové talíře atd.) na později." Rovněž mi kniha pomohla nahlédnout i do života Američanů, byť teda spíš okrajově, ale i tak jsem byla místy překvapená způsobem života (á la okolo 8 hodin sledování Tv denně).
Při četbě jsem si připadala jako bych četla dívčí/ženský časopis, resp. sbírku nejlepších vydaných článků v nějakém konkrétním časopise. Takový druh tiskovin jsem však četla naposledy někdy v pubertě, takže jsem knihu nedokázala lépe přijmout, než dvěmi hvězdičkami. Věřím ale, že v Americe mohla mít kniha velký úspěch.
Kniha je bezesporu zajímavá. V době vydání knihy v originále bylo autorovi 42let. Vážně si byl schopen při psaní knihy vybavit takové detaily v době, kdy mu bylo jedenáct a méně let(mínus bod z pěti)? A navíc s místy sexuálním podtextem? (Právě ten podtext mi vadil a s ohledem na text z doby puberty/autor nemohl být v 11letech natolik sexuálně vyzrálý/, takže odebírám další bod z pěti.) Pochopím, že katastrofu si pamatuje velice detailně samotnou povahou dané události, ale tak podrobně zmapomané zážitky, které se staly před 30lety? Psal si snad průbězný deník? Proč knihu nevydal dřív? Nejspíš ho k tomu podnítila návštěva místa v roce 2006.
Moc se mi líbil optimistický přístup autorova otce, kdy dokázal na jakékoli situaci najít to pozitivní a s tím nabudit i svého syna. Nejsem zastáncem splnění tužeb rodičů skrz vlastní děti, ale zde sám autor po oné tragedii píše, že trávil volný čas "poflakováním" s přáteli, mu nepřinesl to, co zážitky s taťkou.
Přeskakování, tzv. roztříštěná posloupnost, mi místy také byla na obtíž, protože v daný okamžik čtenáře část příběhu zaujme a náhle je ve víru vzpomínek na dětství/na místě havárie, leč to nejspíš působí autenticky, neboť jak chlapec bojuje o život, myšlenky na otce mi hlavou nejspíš probíhají a možná tvoří jakousi obranu a sílu bojovat o záchranu.
SPOILER:
Jak to, že se pilot vydal trasou nedbaje předchozího, třikrát výslovného upozornění kontrolní věží? Notabene za takového počasí, jaké je nastíněné v knize?
Kniha dokáže rozšířit obzory především laické veřejnosti. Jak právníci vykládají právo? Jak rozhodují soudci v situaci, kdy zákon mlčí? Velice oceňuji praktické příklady (pokud v budoucnu vyjde třetí vydání, kde se budou příklady vztahovat na aktuální občanský zákoník, bude dílo dokonalé) a líbí se mi, když k českým institutům/pojmům jsou v závorce uvedeny německé "synonyma" (holt Spolková republika Německo i ČR spadají pod kontinentální právo a vztahuje se na ně i evropská legislativa), byť chápu, že toto nejspíš osoba neučící se německy (zato třeba francouzsky, rusky) nedocení v plné šíři.
Stručně, jasně, přehledně a navíc problematika často ujasněna prostřednictvím vskutku povedených grafických schémat. Autorům této knihy náleží mé díky za základní pochopení a prostou orientaci v přeměnách obchodních korporací.
P.S.(pro zájemce o četbu):Všem budoucím čtenářům preventivně doporučuji, před samotnou četbou, raději zkontrolovat aktuální stav příslušných zákonů, neb novelizace jsou někdy nevyzpytatelné :-) !
Asi první kniha, která má na přebalu zlaté označení bestseller a dle mého názoru při četbě k tomu aspiruje. V postavách jsem se, upozorněna Vámi i maminkou/jež ji četla krátce přede mnou/, místy kapku ztrácela, ale nebylo to nic hrozného. Za dva dny jsem ji přečetla, takže čtivá kniha je.
Závěr mi připadá takový nedomyšlený (narážím na úplně poslední stranu-fakt nechci dělat spoiler). V textu jsem narazila asi na dvě nesrovnalosti (SPOILER: Hl. protagonisce se v jeden den smějí, že ehm... a večer se jí jeden kluk omluví a udělá to, co udělal?). Kdyby byl závěr propracovanější, dala bych hvězdičku navíc(možná i dvě) a drobnou "chybičku" v kontinuitě nechala stranou.Ale nemohu....
Velice kladně hodnotím atypičtější námět autora:"Pojďme se na lidský život podívat s nadhledem." Místy klišé, ale když se člověk "zastaví" a zamyslí, může ho to posunout. Moc se mi nelíbilo (poslední) pervezní přání Karla, ale to by nebyl Viewegh, že?
Pro čtenáře nadšené filmem
Chtěla bych tímto vznést dotaz pro ty lidi , kterým se více líbil film a již nikdy nebudou číst knihu po filmu, na jejich rozvinutější názor(klidně do zpráv). Knihu jsem četla do poloviny, pak jsem zkoukla celý film(nemohla jsem vydržet:)) a pak jsem dočetla zbývající část knihy. Možná jsem viděla jiný film, ačkoliv je jenom jeden, ale kniha je místy hodně odlišná od audiovizuálního podkladu, např. Karel zemře jinak. Za mě je film poměrně povrchní záležitost a někdy pochybuji, zda je fakt zpracován na bázi knihy.
První část knihy a můj dojem bych vystihla takto: "Chudák muž." neb jak známo, sarkasmus a jízlivost je vedlejším efektem psychického utrpení. Po přečtení to vidím následovně: "Jaký sis to udělal, takový to máš. Kdyby to bylo k nesnesení, tak by ses rozvedl.", což k faktu, že jsem pro rozvody pouze v těžko řešitelných situacích, nikoli při každém drobném nedostatku, o něčem svědčí. U hodně věcí jsem trpěla s Mojmírem(na druhou stranu má také názory/vlastnosti , které mi vadí),i když jsem žena, a příběh mi přišel věrohodný(vzhledem k "doznání" autora v interview vcelku logické).
Nakonec jsem se u autora odhodlala k udělení třetí hvězdičky za nevšednost tématu a nejspíš i za pohled do všedního života oněch lidí, ačkoliv mě kniha velice iritovala v užívání vulgarismů a nespisovné češtiny ze strany autora, což je ovšem u knih p. Viewegha bohužel typické.
Jedním slovem: zajímavé! Při troše zobecnění lze počínání mladého lékaře přirovnat ke každému absolventovi střední či vysoké školy, který je poprvé konfrontován s praxí/realitou.
Poslední dvě kapitoly mě nezaujaly tolik jako ty předchozí, chyběl mi tam šmrnc těch předchozích, proto nedávám plný počet *.
Kniha mě, s ohledem na dosavadní hodnocení zde, totálně zklamala.
SPOILER:
Co to je za závěr? Sice jsem pod 800km (přesné číslo v knize není) neujel z náhlé technické závady (porucha řetězu), ale jsem na mysu a hrooozně jsem dospěl! Nejspíš dozrál ohledně toho, jak mladí lidé tráví hodně času na facebooku. Neutřídil by si však myšlenky týkající se jeho otce plus "nově zjevené" sestry, i kdyby se to dozvěděl doma a pár dní by to vstřebával? Od cca 40strany do poloviny knihy nezáživné a nebýt zápletky s "rodinou", tak by rozsah nezáživnosti byl pochopitelně delší.
Vzhledem k tomu, jak kniha vznikla (kluk oslovil autorku na přednášce s podklady a fotkami, viz vnitřní přebal knihy) a práci, jež s tím autorka musela mít, dávám této knize dvě hvězdičky.
Velice těžko se mi pro toto dílo hledají slova. Perfektně psychologicky vykreslené. Mladí studenti odsuzující úplně všechny, jež v období druhé světové války v Německu(možná nejen tam?) žili. A pak..vztah, kde věková "bariéra" činí jedenadvacet let. Evidentně hodně silný. Přihláška Michaela Berga do semináře na právnické fakultě a už se začíná rozjíždět spirála. Spirála náhlého procitnutí, odhalení, viny a výčitek svědomí. V průběhu protkané myšlenkami, které stojí za to si přečíst.
Druhá část mi připadala pomalejší a tak temná, že by člověk knihu nejraději odložil. Aby vyčpěla jednotlivá slova během procesu, ačkoliv se tak zcela logicky nemůže stát. Do hodnocení jsem zohlednila to, že jsem druhou část viděla před cca dvěmi lety(tedy před četbou) zfilmovanou, takže můj dojem je možná zapříčiněn tím, že už jsem alespoň zběžně věděla, co se bude dít. Co bych naopak vyzdvihla, ale v rámci ocenění hvězdiček nemůžu, bylo užití pojmu "klauzury", což mě opravdu potěšilo.
První dvě třetiny skvělé. Poslední část však už děj trochu zaostával jako by vyschnula studnice nápadů.
SPOILER:
Odejít s domova kvůli egu s tím, že si vybere peníze z vkladové knížky, ačkoliv na tom jsou finančně mizerně?Od mladého intelektuála bych čekala, že bude moudřejší a peníze si nechá do budoucna, obzvláště když vidí, jak na tom jsou rodiče.
Kniha je pro mě totálním zklamáním. Vadilo mi členění na přítomnost a minulost, protože místy byla zajímavější jedna část víc než druhá, ačkoliv na druhou stranu vcelku respekt autorce za to, že dokázala děje v obou časech (minulost-přítomnost) v mnohém tak dobře propojit. Za částečné vcítění se do postavy a "otevřením očí" nad tím, že nikdy nevíme, co se děje vedle, dávám druhou hvězdičku.
Příliš obšírně pojaté jinak zajímavé téma.